Parotěsná zábrana a její instalace s OSB deskami

Parozábrana je parotěsná fólie, která zamezuje pronikání vodní páry do konstrukce, kde hrozí její kondenzace. Zkondenzovaná voda v konstrukci může nejen zhoršit tepelně technické vlastnosti izolace, ale také může způsobit celkovou degradaci konstrukce. Parozábrana se používá u difúzně uzavřených skladeb, kde nelze počítat s prostupem vodních par skrze konstrukci.

Montáž parozábrany se provádí zejména u střešních konstrukcí, ale také v sendvičových konstrukcích dřevostaveb. Parotěsná fólie je nedílnou součástí difúzně uzavřené skladby obvodové konstrukce.

Funkce a typy parotěsných fólií

Parotěsné fólie se dělí dle typu využití, tloušťky a pevnosti, nejdůležitějším parametrem je však faktor difúzního odporu µ, který udává, kolikrát větší by musela být vrstva nehybného vzduchu, aby bylo docíleno stejných izolačních vlastností. Správný typ parozábrany by měl určit projektant, případně dodavatel (výrobce) systému.

Parotěsné fólie jsou vyrobeny z polyetylénu a jsou vyztuženy armovací mřížkou. Druhým typem jsou fólie vyrobené taktéž z polyetylénu, avšak s povrchovou úpravou z hliníku s výztužnou mřížkou.

Instalace parozábrany

Parotěsná fólie se montuje zpravidla na podklad z dřevěných hranolů, mezi kterými je tepelná izolace (izolace střechy v podkroví) či na podklad z OSB desek v případě obvodových stěn dřevostaveb (v některých případech však OSB desky mohou zastávat funkci parotěsné vrstvy). Parozábrana se na podklad přichytí pomocí sponkovačky. Některé typy parotěsných fólií jsou také vybaveny samolepicí vrstvou pro pohodlnější aplikaci na podklad.

Čtěte také: Vše o přířezu lamino desek

Parotěsné fólie jsou vyráběny v šířce zpravidla 1,5 m a montují se kolmo na podkladní rošt z dřevěných hranolů. Přesah dvou pásů by měl být alespoň 100 mm a musí být přelepen opět parotěsnou lepicí páskou dle doporučení výrobce. Montáž parozábrany vyžaduje jistou opatrnost, aby nebyla fólie protržena. I malý vpich dokáže zhoršit průvzdušnost obálky budovy a způsobit do budoucna problémy.

Při montáži parozábrany v podkroví či kdekoliv jinde je nutné respektovat pokyny uvedené v návodu. Parozábrana se obvykle lepí zevnitř budovy na tepelnou izolaci (mezi krokve) s pomocí lepidla na parozábrany. Některé fólie na sobě mají samolepicí pásku, která usnadňuje montáž. Parozábrana musí být nainstalována maximálně vzduchotěsně tak, aby správně plnila svoji funkci. Preciznost montáže parotěsné fólie ja stěžejní pro její následný efekt v dané skladbě.

V případě chybné instalace parozábrany nebo jakýchkoliv prasklin či otvorů může docházet k vyšší spotřebě tepla, k poškození základů, střechy a stěn i k nebezpečným situacím v případě, kdy by vlhkost pronikla k elektrické instalaci.

OSB desky jako alternativa parozábrany

Možnou alternativou kvalitní parotěsné fólie jsou OSB desky. Při jejich instalaci je ale nutné dbát na maximální vzduchotěsnost. Tuto variantu na základě zkušeností rozhodně nelze považovat za stoprocentně funkční náhradu parozábrany.

V odborném prostředí specialistů na problematiku vzduchotěsnosti se hovoří o OSB jako o jakémsi difuzním retardéru - parobrzdě, která nikdy nezaručí nepropustnost vodních par ve vzduchu.

Čtěte také: Více o OSB deskách

Analýza vhodnosti použití OSB desek jako hlavní vzduchotěsnící vrstvy v dřevostavbách se zabývá posouzením, zda lze v novostavbách dřevostaveb použít jako hlavní vzduchotěsnící vrstvu záklop z OSB desek namísto parotěsné fólie. Testovány byly dvě různé tloušťky desek a různé druhy povrchových úprav. Dá se tedy doporučit realizace hlavní vzduchotěsnící vrstvy z tenkých OSB desek s nátěrem a s přelepením spár. Je to způsob jednoduchý, levný a zaručující vynikající výsledky při měření vzduchotěsnosti.

Difúzně uzavřené a difúzně otevřené konstrukce

Při řešení vlhkostního problému u druhého principu pomocí úplného zabránění prostupu vodní páry do konstrukce používáme tzv. difúzně uzavřenou obvodovou stěnu. Zde je tedy důležité aby se vlhkost z vnitřního prostředí nedostala do konstrukce.

Tento problém je vyřešen pomocí vložení vrstvy, která díky vysokému difuznímu odporu nepropustní vodní páru z interiéru do konstrukce stěny. Pára by v důsledku nízkých teplot mohla zkondenzovat. Tato vrstva je z materiálu, který má pro představu hodnotu faktoru difuzního odporu μ někde mezi hodnotami 600 až 900 a nazýváme ji parozábrana.

Na bezchybné provedení parozábrany jsou při standardním návrhu stěny kladeny velmi vysoké nároky a tato parotěsnící vrstva musí spolehlivě plnit svoji funkci po celou dobu životnosti dřevostavby. Veškeré spoje musí být absolutně těsné, jinak by fólie neplnila svoji hlavní funkci a to zabránění prostupu vodní páry.

Při řešení vlhkostního problému u třetího principu pomocí částečného zabránění prostupu vodní páry do konstrukce používáme tzv. difúzně otevřenou obvodovou stěnu. Je to modernější způsob, při kterém se lehce porušitelná fólie nahrazuje jistějším řešením, a to tzv. parobrzdou, kterou bývá často například OSB deska anebo sádrovláknitá deska se zvýšeným difuzním odporem určené pro tyto účely.

Čtěte také: Zkušenosti s OSB podlahou

V tomto principu je volba takové sestavy konstrukčních materiálových vrstev, kde směrem z interiéru do exteriéru difuzní odpor materiálů klesá. Žádný z těchto materiálů nesmí mít větší difuzní odpor než parobrzda. Jestliže použijeme OSB desku, je důležité zjistit její přesnou hodnotu difuzního odporu, v nejhorším případě kolem hodnoty 200.

Při realizaci difúzně otevřených konstrukcí je potom nutné důsledně zachovat jak přesnou materiálovou specifikaci, tak tloušťky, řazení a vzájemná napojení jednotlivých vrstev. Při použití OSB desek, je velmi důležité správně vyřešit jejich styky a následné ošetření styků. Jedná se buď prolepování anebo přelepování styků. U obou variantách musí být použit materiál, který vykazuje parotěsnící funkci.

Stavba difúzně otevřených konstrukcí, tak oproti jiným systémům vyžaduje absolutní stavebně technologickou kázeň. Používané materiály do difúzně otevřených konstrukcí jsou zdravotně a ekologicky nezávadné. Používají se izolace z dřevěných vláken, ovčí vlny či konopí.

Časté chyby při instalaci

Mezi časté chyby patří:

  • Použití nesprávné parozábrany.
  • Parozábrana není parotěsně napojena na přiléhajicí či pronikajicí stavební konstrukce.
  • Chybné umístění nízkodifúzního záklopu (málo paropropustné průchozí vrstvy, např. betonovém podkladu).

Eliminaci chyb lze docílit tak, že správný typ parozábrany a spojujících komponent do konstrukce budete vybírat nikoliv podle lobby výrobce souvisejícího materiálu či obchodníka, ale přímo podle technicko-aplikačních dispozic výrobce dotyčné parozábrany. Byť se považujete na odborníka, není ostuda se na cokoliv zeptat. Nikdo nemůže znát vše.

Vzduchotěsnost a úspora energie

K minimalizování nekontrolovaného úniku vzduchu přes plášť budovy je pro úsporu energie nezbytná vzduchotěsnost. Únik vzduchu zevnitř do vnějšku budov vede ke ztrátě tepla konvekcí. Díky tomu lze snížit spotřebu energie na vytápění a chlazení obytného prostoru, protože pouze suchá izolace může nabídnout svůj plný účinek. Pro dosažení účinného vzduchového těsnění pomocí parotěsné membrány je nejdůležitějším faktorem kontinuita.

Proměnlivé parobrzdy

Oproti běžným parozábranám či parobrzdám má difuzní odpor proměnný v závislosti na množství vlhkosti (relativní vlhkosti vzduchu). Pokud vlhkost nad parobrzdou dosáhne vyšší hodnoty, než je v interiéru, změní se ekvivalentní difuzní tloušťka sd tak, že je schopna odvádět nadměrnou vlhkost zpět do interiéru.

tags: #parotesna #zabrana #instalace #osb

Oblíbené příspěvky: