PergolyMontáž parozábrany, okna a palubky: vše, co potřebujete vědět
Parotěsná fólie je nedílnou součástí difúzně uzavřené skladby obvodové konstrukce. Montáž parozábrany se provádí zejména u střešních konstrukcí, ale také v sendvičových konstrukcích dřevostaveb. Pokud právě řešíte dřevostavbu, určitě jste se setkali s problémem parotěsnosti. Difúzně otevřená nebo uzavřená dřevostavba se liší právě možností prostupu vodních par přes jejich konstrukci.
Co je to parozábrana a proč je důležitá?
Parozábrana je parotěsná fólie, která zamezuje pronikání vodní páry do konstrukce, kde hrozí její kondenzace. Zkondenzovaná voda v konstrukci může nejen zhoršit tepelně technické vlastnosti izolace, ale také může způsobit celkovou degradaci konstrukce. Parozábrana se používá u difúzně uzavřených skladeb, kde nelze počítat s prostupem vodních par skrze konstrukci.
Jednou z vlastností vzduchu je, že na sebe dokáže vázat vodu (resp. vodní páry), přičemž čím teplejší vzduch je, tím více vody dokáže absorbovat. Pro příklad nám poslouží vzduch o teplotě 0°C a 20°C. Při teplotě 0°C je maximální množství absorbovaných vodních par 4,8 g/m3, zatímco při 20°C je to již 17,3 g/m3 vzduchu. Jedná se o maximální množství, které vzduch dokáže pojmout, ale v reálu se v něm tolik vodních par nacházet nemusí. Poměr mezi skutečným a maximálním možným množstvím vodních par se nazývá relativní vlhkost vzduchu (RH).
Pokud začne klesat teplota, vzduch dokáže pojmout menší množství vodních par. Jejich skutečné množství však zůstává stejné a zvyšuje se tak RH. Pokud se tak stane a RH dosáhne hodnoty 100 % (rosný bod), vzduch již nedokáže vodní páry pojmout a musí se jich "zbavit". K tomu dochází kondenzací vzdušné vlhkosti (přechod skupenství pára -> voda). Vlivem běžného chodu domácnosti vzniká v interiéru vlhko, které se snaží dostat tam, kde je vlhkost nižší - ven. Na tom by nebylo nic špatného, jenže u izolovaných staveb by došlo k prostupu vodních par skrze izolaci, kde směrem ven docházi k poklesu teploty. Vzduch se tak ochlazuje, ztrácí schopnost pojmout původní množství vodních par a dochází k jejich kondezaci v úrovní izolace. To samozřejmě nechceme, protože se tím podstatně sníží životnost i funkce izolace.
Jak zabránit kondenzaci vodních par v izolaci?
K zabránění nechtěné kondenzace vodních par v izolaci domu, umisťujeme parotěsnou fólii na interiérovou stranu. Tak dokážeme vzduch udržet při teplotě, při které dokáže absorbovat potřebné množství vlhkosti, aby nedošlo k její kondenzaci. Kdyby byla parotěsná fólie umístěna až za izolací (ze strany exteriéru), došlo by k prostupu a ochlazení vzduchu uvnitř izolace a fólie by tak ztratila smysl.
Čtěte také: Zkušenosti s dřevěnými okny
Typy parotěsných fólií
Parotěsné fólie se dělí dle typu využití, tloušťky a pevnosti, nejdůležitějším parametrem je však faktor difúzního odporu µ, který udává, kolikrát větší by musela být vrstva nehybného vzduchu, aby bylo docíleno stejných izolačních vlastností. Pokud má tedy parozábrana tl. Správný typ parozábrany by měl určit projektant, případně dodavatel (výrobce) systému.
Parotěsné fólie jsou vyrobeny z polyetylénu a jsou vyztuženy armovací mřížkou. Druhým typem jsou fólie vyrobené taktéž z polyetylénu, avšak s povrchovou úpravou z hliníku s výztužnou mřížkou. Při hledání parotěsných fólií nejčastěji narazíte na kategorii podstřešní (střešní) fólie. Standardně jsou parotěsné fólie vyrobeny z polyetylenu (LDPE) a vyztuženy armovací mřížkou. Dále existují fólie s hliníkovou vrstvou, která slouží k odrazu tepla zpět do místnosti a snižuje tak tepelné ztráty. Nejdůležitějším parametrem při výběru parotěsné fólie je její difúzní odpor.
Montáž parozábrany
Skladbu konstrukce navrhuje vždy projektant, vždy je ale blíže k interiéru. Důvod je ten, že je nežádoucí, aby vodní páry prostoupily do té části konstrukce, kde se nachází tzv. rosný bod a kde vodní pára zkondenzuje do kapalného skupenství. V případě zateplování šikmé střechy v podkroví se parozábrana montuje buď mezi krokve a dřevěný rošť s podkrokevní izolací, příp. Vždy záleží na výpočtech a projektu zpracovaném odborníkem, nicméně lze říci, že lepší je umístění parozábrany mezi krokve a podkrokevní izolaci. Tím je eliminováno riziko protržení parozábrany v případě defektu sádrokartonového obkladu či při vrtání hmoždinek apod.
Parotěsná fólie se montuje zpravidla na podklad z dřevěných hranolů, mezi kterými je tepelná izolace (izolace střechy v podkroví) či na podklad z OSB desek v případě obvodových stěn dřevostaveb (v některých případech však OSB desky mohou zastávat funkci parotěsné vrstvy). Parozábrana se na podklad přichytí pomocí sponkovačky. Některé typy parotěsných fólií jsou také vybaveny samolepicí vrstvou pro pohodlnější aplikaci na podklad.
Parotěsné fólie jsou vyráběny v šířce zpravidla 1,5 m a montují se kolmo na podkladní rošt z dřevěných hranolů. Přesah dvou pásů by měl být alespoň 100 mm a musí být přelepen opět parotěsnou lepicí páskou dle doporučení výrobce. Montáž parozábrany vyžaduje jistou opatrnost, aby nebyla fólie protržena. I malý vpich dokáže zhoršit průvzdušnost obálky budovy a způsobit do budoucna problémy. Pozor si dejte při utěsňování prostupu u komínu.
Čtěte také: Optimální ventilace skleníku
Vzduchotěsnost a parobrzda
U nízkoenergetických domů se setkáváme s požadavkem na vzduchotěsnost objektu. Vzduchotěsnosti je možné docílit několika způsoby. Parotěsná fólie mimo výše uvedných vlastností zajišťuje také vzduchotěsnost. Je však velmi citlivá na utěsnění spojů a poškození při stavbě. Další možností, jak vzduchotěsnosti docílit, je parobrzda. Stejně jako parotěsné fólie zamezí průniku vzduchu, ale vlhkost přes ni však projde. Parobrzda bývá z důvodu dlouhé životnosti nejčastěji zhotovena z OSB nebo sádrovláknitých desek. S použitím parobrzdy je nutné počítat předem a dostatečně dimenzovat údržnost nosné konstrukce.
V obou případech je nutné precizně přelepit veškeré spoje a prostupy takzvanou airstop páskou nebo lepidlem na parozábrany. Zda použít parobrzdu nebo parotěsnou fólii záleží na zamýšleném typu novostavby. To doporučujeme vždy pečlivě konzultovat s odborníky!
Montáž podhledu z palubek
Izolované střešní úkosy se dají bez problémů obkládat dřevěnými palubkami. Jsou atraktivní a vytvářejí zdravé klima. Přestavbou podkroví se získá dodatečný obytný prostor za mimořádně příznivou cenu za čtvereční metr. Masivní, profilované dřevo, ale i dřevěné palubky jsou pro střešní úkosy, stejně jako pro lehké mezistěny ideálním obkladovým materiálem.
Je-li mezi krokvemi zabudován potřebný izolační materiál, za účelem upevnění příčně vedených profilovaných dřev se přímo na krokve jednoduše přišroubuje svislé latění. Nejsou-li naproti tomu, jak se uvádí na další straně, panely upevněny příčně, doporučuje se nejprve upevnit vodorovné základní latění na krokve. Pomocí dlouhého hliníkového zednického pravítka se zkontroluje, zda jsou latě v rovině. Při obkládání dřevem se postupuje nejraději shora dolů.
Palubky opatřené drážkou a perem, nebo s drážkou po celém obvodě a vkládacím perem, se do sebe zasunou a přesně se zalícují. Na upevnění obvyklých jednotlivých palubek se používají speciální svorky, které se nasouvají na zadní rameno drážky, a potom se přibijí k nosné konstrukci. Svorky se musí přesně hodit k příslušným tloušťkám ramen drážky. K palubkám z masivního dřeva je k dostání obrovský výběr různých ukončovacích lišt.
Čtěte také: Palubky: moderní design
Postup montáže podhledu z palubek s minerální vatou
Dotaz: Dobrý den, chtěl bych Vás poprosit o radu. Řeším zateplení u klasické sedlové šikmé střechy a prostor mezi obytným podkrovím a pochozí půdou. Problém je v tom, že všude jsou dostupné postupy při použití SDK podhledu. My jsme si však vymysleli v celém podkroví podhledy z palubek, tzn. vytvoření dřevěného roštu. Chtěl bych mít zatepleno minerální vatou o celkové tloušťce 32 cm. Moje představa je že bych dal 16 cm mezi kleštiny (krokve) a pak buď:
- a) Krokvový nástavec (vznikne mezera 12 cm pro vatu) + parozábrana + lať 60x40 (mezi ně 4 cm vata) + kontra lať + Palubky P+D
- b) Fošně na ocelové úhelníky 120x50 (12 cm vata) + parozábrana + kolmo lať 60x40 (4 cm vata) + Palubky P+D
U varianty a) si nejsem jistý jestli tam ty krokvové nástavce jsou vhodné z hlediska statiky. JInak se mi líbí, že je ta konstrukce taková odlehčená a asi i levnější.
Mezi krokve se vloží tepelně izolační vrstva z minerální izolace o šířce přibližně o 10-20 mm větší, než je světlá vzdálenost krokví. V případě, že tepelná izolace mezi krokvemi sama nedrží, lze ji zajistit po dobu montáže vázacím drátem. Pokud výška profilu krokví nestačí pro tloušťku tepelné izolace, lze ji zvýšit pomocí krokvového nástavce, krokvovým závěsem popř. předsazenými latěmi. Jednotlivé díly a přířezy minerálních desek nebo rolí se vkládají vždy beze spár a v těsné návaznosti na jednotlivé prvky v konstrukci. Kombinace různých typů vláken (skelné a čedičové vlákno) se nevylučuje. Nejprve se pak vkládá lehčí skelná izolace a pod ní následně těžší izolace kamenná.
Na stropní a šikmou trámovou konstrukci (např. kleštiny a krokve) se připevní podkonstrukce. Podkonstrukce je tvořena ocelovými tenkostěnnými R-CD a R-UD profily nebo dřevěnými latěmi. Rozteč montážních R-CD profilů, popř. dřevěných latí je maximálně 500 mm, rozteč závěsů/krokví je max. Při použití přímých závěsů na šikminách a předstěnách je nutno dodržet vzdálenost rubu opláštění od nosného prvku (krokve, latě) max. 40 mm, u stavěcího třmenu max.
Parozábrana se na dřevěné latě nebo na krokve připevní sponkovačkou. Podkonstrukce z dřevěných latí se upevní vhodnými upevňovacími prostředky. Pro vzdálenost krokví do 850 mm je možno použít latě o průřezu 50/30 mm, pro větší vzdálenost krokví (max. však 1 000 mm) latě o průřezu 60/40 mm.
Upozornění: Zásady použití parozábrany přímo nesouvisí s technologií montáže konstrukcí systémů suché výstavby Rigips, proto výše uvedené informace mají pouze doporučující a informativní charakter.
tags: #parozabrana #okno #montáž #palubky
