Penetrace: Klíč k pevnému spojení a spolehlivosti
Pojem penetrace se objevuje v různých oblastech, od stavebnictví po myslivost, a vždy označuje proces pronikání nebo zpevňování s cílem dosáhnout optimálních výsledků. Ať už jde o zajištění přilnavosti nátěrů na stěnách, zvýšení životnosti podlahy, nebo pochopení ranivosti střeliva, penetrace hraje klíčovou roli.
Penetrace ve stavebnictví: Základ pro trvanlivost
V oblasti stavebnictví je penetrace nezbytným krokem pro dosažení dlouhodobě stabilních a estetických výsledků. Zvláště u malířských a podlahářských prací je správná příprava podkladu s použitím penetračních nátěrů klíčová.
Příprava podkladu před penetrací
Než se pustíte do penetrace, je nutné podklad důkladně připravit. Připravte se na malování důkladně. Nejprve je potřeba zkontrolovat stav stěn, které se chystáte malovat. Pokud máte zdi popraskané nebo jakkoli porušené, je nutné tyto nedostatky opravit. Sáhnout můžete po malířské bílé sádře. Pokud máte ve zdi větší praskliny nebo například uražený roh, použijte práškový nebo akrylátový tmel, který rychle schne a dá se snadno přebrousit. Může se vám také stát, že je na zdi větší množství starších nátěrů, doporučujeme je za mokra oškrábat a případné nerovnosti povrchu opět opravit přetmelením nebo vystěrkováním.
Nejste si jisti, jestli stěny před malováním oškrábat nebo ne? Vyzkoušejte si náš jednoduchý test: několikrát přejeďte jedno místo válečkem namočeným v teplé vodě, pokud na něm zůstane původní nátěr, škrábání se nevyhnete. Jinak se vám může stát, že budou na novém nátěru viditelné mapy nebo že se bude nová barva loupat. Pokud si stěny nežádají žádné menší úpravy, nezapomeňte je očistit od veškerých nečistot, jako jsou pavučiny nebo prach, případně mastnota. Stejně jako u každé jiné stavební chemie - nejprve z podkladu odstraňte vše, co tam nepatří, a povrch důkladně očistěte. Podklad musí být čistý, suchý, pevný, bez volných částic prachu, mastnot a oleje. Nezapomeňte, že podklad také musí být odizolovaný vůči vzlínající vlhkosti.
Co je penetrace a k čemu slouží?
Po těchto krocích přichází na řadu penetrace. Penetrační nátěr je můstkem mezi natíraným povrchem a nátěrem. Jeho funkcí je sjednotit savost různorodých povrchů, zpevnit je a tím zajistit lepší přilnutí barvy. Penetrační nátěr funguje jako důležitá vrstva mezi podkladem a další povrchovou úpravou. Smyslem penetrace je sjednotit savost podkladu, snížit jeho nasákavost a zvýšit přilnavost dalších vrstev, jako jsou barvy, stěrkové hmoty či různé druhy lepidel.
Čtěte také: Vliv křemičitého písku na OSB desky
Typy penetrací
Vhodnou penetraci volíme podle prostředí, které se chystáme malovat. Kromě univerzálních penetrací existují také speciální penetrační nátěry.
- Univerzální penetrace: Je vhodná na všechny minerální povrchy. Použít ji můžete na nové a dostatečně zatvrdlé povrchy (vápenné a vápenocementové omítky, beton a sádrokartonové desky).
- Hloubková penetrace: Použijte na problematické povrchy. Tento penetrační nátěr proniká do hloubky podkladu, zpevňuje podklad a omezuje tvorbu vlasových trhlinek. Hloubková penetrace je stejně jako Univerzální penetrace vhodná na vápennou nebo vápenocementovou omítku, beton i sádrokartonové a jiné typy nasákavých lisovaných desek. Použití hloubkové penetrace je na místě ve všech případech, kdy pracujete s problematickými povrchy, u nichž potřebujete zpevnit strukturu podkladového materiálu, vyplnit póry a omezit tvorbu trhlin. V portfoliu MAPEI si můžete vybrat z různých druhů hloubkových penetrací. Jako např. jednosložkový Eco Prim PU 1K nebo jeho rychlou variantu Eco Prim PU 1K Turbo, které se dají mimo jiné použít i jako bariéra proti zbytkové vlhkosti v cementových potěrech. V případě, že se vám lépe pracuje s epoxidem, můžete sáhnout po dvousložkové variantě Primer MF. Funkcí hloubkové penetrace je pak především zpevnit podklad a omezit tvorbu trhlin. Aby tuto funkci plnila na 100 %, je důležité vybrat vhodný produkt a správně ho aplikovat.
- Protiplísňová penetrace: Je ideální na povrchy, které trápí plísně. Tento speciální penetrační prostředek omezuje tvorbu plísní díky aktivním fungicidním složkám a proniká hluboko do podkladů. V tomto případě je důležité před samotnou penetrací povrch napadený plísněmi nebo řasami ošetřit vhodným desinfekčním přípravkem, který plísně a řasy odstraní.
- Disperzní penetrace: Jde o akryl ve vodní disperzi. Sjednocuje savost, snižuje nasákavost a zlepšuje přídržnost následných vrstev. Při výběru těchto druhů penetrací musíme rozlišovat, zda se jedná o savý, nebo nesavý podklad.
Penetrace sádrové omítky
Jak vytvořit bezchybně fungující propojení mezi sádrovou omítkou a podkladem? Aby bylo vytvořeno dokonalé, dlouhodobě funkční a spolehlivé spojení, je nutno dodržet několik pravidel a doporučení. Pro pevný spoj je podstatné vytvoření optimální velikosti krystalu sádrové omítky propojené přes penetrační nátěr do suchého a vyzrálého podkladu (betonu, cihly nebo pórobetonu). Takto vytvořené a narostlé krystaly jsou velké a velmi dobře prorostlé do podkladní struktury. Podmínkou tvorby těchto velkých, pevných a soudržných krystalů je suchý podklad opatřený vyschlou penetrací se složením, které zabezpečuje možnost částečného, kontrolovaného průniku vlhkosti z aplikované omítky do podkladu (např. betonu). Veškeré vápenaté ionty a sírany ze sádrové omítky pronikají při krystalizaci a tuhnutí omítky do podkladu a vytváření dokonale pevné a stabilní spojení.
Příčiny poruch omítek
Mezi nejčastější příčiny poruch aplikovaných omítek, stěrek a jiných povrchových úprav interiéru jednoznačně patří:
- Vysoká vlhkost podkladní konstrukce: Zejména betonové stropy jsou velice kritickým podkladem, když nejsou dostatečně dotvarované a vyzrálé a vyschlé. Také zatečení do konstrukce při výstavbě má fatální důsledek na přídržnost aplikovaných omítek, mnohdy jsou vápenaté ionty a sanitry již přímo vysublimované na povrchu zdiva.
- Nedostatečné vyschnutí základního nátěru: Pro zajištění plné funkčnosti a vlastností penetračního nátěru je nezbytné, aby nanesený nátěr zcela a dokonale proschnul před aplikací dalších vrstev. Zcela nesprávné a chybné je domnívat se, že na před hodinou natřenou penetraci lze již omítat, protože její vyschnutí a zfilmovatění polymerních částic bude nedostatečné.
- Použití nevhodné nebo nesprávné penetrace: Penetrační nátěry lze rozdělit do dvou skupin - na filmotvorné (např. Knauf Aufbrennsperre - na bázi emulze syntetické pryskyřice s velikostí polymeru cca 0,15 μm) a nefilmotvorné (tzv. Hloubkové penetrace s velikostí polymeru cca 0,05 μm). Vždy použijte penetrační nátěr systémový a odzkoušený. Např. pod sádrové omítky musí být použity tzv. filmotvorné penetrace, aby proces spojení a přídržnosti byl dostatečný (Knauf Aufbrennsperre a Knauf Betokontakt).
- Dlouhá doba vysychání omítky: Po aplikaci a ztuhnutí sádrových omítek je nutné zajistit v objektu dokonalé a intenzivní větrání. Zcela nedostatečné je větrání systémem mikroventilace v oknech, protože vlhkost z omítky tímto způsobem není možné rychle a dostatečně odvětrat. Velké riziko je to i pro rohové profily a pro omítníky (příliš dlouhým působením vlhkosti výrazně degradují, a hrozí tak riziko jejich koroze v omítce).
- Průnik vlhkosti do omítky: Jakýkoli průnik vlhkosti do omítky vytvoří nežádoucí efekt. V zastřešených a dokončených nových nebo rekonstruovaných objektech mohou být zdrojem vlhkosti i vysychající lité potěry.
- Napětí a objemové změny v konstrukci: Dotvarování konstrukcí má na provedené omítky také významný vliv. Je nutno připomenout, že spoje stěny a stropu je nutno opatřit proříznutím a vytvoření tzv. pracovní spáry.
Všechny podklady musejí splňovat následující podmínky:
- rovinnost odpovídající předpisům: ČSN 73 0205, ČSN EN 13914-2, ČSN EN 1996-2 Eurokód 6,
- podklad musí být nosný, pevný, stabilní,
- podklad musí být suchý, vyzrálý (beton min. 3 měsíce se zbytkovou vlhkostí max. 3 %), nemastný, rovnoměrně savý;
- podklad musí být prostý prachu, volných částic, výkvětů a nečistot;
- podklad musí být nezmrzlý, s minimální teplotou +5 °C, která bude zajištěna min. 24 hod.
Penetrace podlahy: Pro delší životnost
Nikdo z nás si nepokládá novou podlahu na jednu sezonu. Každý chce, aby vydržela. K delší životnosti pomůže právě penetrace, kterou byste u kvalitní pokládky rozhodně neměli vynechat. Penetrace je velice efektivní nátěr, který sjednotí a zpevní podklad, sníží jeho prašnost a savost na minimum. Penetrací také minimalizujete riziko špatného spojení stěrky s podlahou, což v konečném důsledku zvyšuje přilnavost.
Čtěte také: Detailní pohled na vltavín ve slepencích
Výhody penetrace podlahy
- Penetrace proniká do podkladu, čímž ho smáčí a snižuje jeho prašnost.
- Vytváří soudržný podklad, který jen tak nepopraská.
- Snižuje nasákavost, díky čemuž ušetříte za lepidlo a nivelační stěrku.
Kdy se rozhodnout pro penetraci podlahy?
Penetrace podlahy je krok, který byste u pokládky podlahy neměli nikdy vynechat. Pokud vám bude váš podlahář tvrdit něco jiného, máme pro vás důležitý argument: Nepenetrovaný podklad vám může klidně začít po jisté době praskat, protože není penetrací sjednocený a soudržný.
Kdy se nanáší penetrace na podlahu?
Penetraci používáme při pokládce podlahy hned dvakrát:
- Před samonivelační stěrkou - penetrace totiž uzavře póry v podlaze a zlepší vlastnosti vyrovnávacích hmot, jakou je právě samonivelační stěrka.
- Po samonivelační stěrce - důvodem je pozdější nanášení lepidla. Jak už jsme řekli, penetrace snižuje nasákavost a zajistí také lepší přilnavost, takže díky tomu spotřebujete lepidla méně.
Jak vybrat správnou penetraci na podlahu?
Na trhu najdete několik druhů penetrací, tu svou si vyberte podle typu podkladu. Na jednotlivých výrobcích najdete detailnější popis, na jaký podklad se hodí, případně na co se specializují. Nanášení ve dvou vrstvách má svůj důvod, penetrace je totiž častokrát čirá (průsvitná) a rychle se vsákne do podkladu. Pak si však nemusíte být jistí, kde jste už penetraci aplikovali a kde ještě ne. Zkuste naše další tipy pro přípravu podlahy na pokládku. Penetrace je totiž pouze jedním z kroků při instalaci krytiny, alfou a omegou správné instalace podlahy je zejména její vyrovnání.
Jak postupovat při aplikaci penetrace?
Aby penetrace fungovala, jak má, je důležité dodržet správný postup aplikace. Před samotnou aplikací je nejprve nutné pečlivě promíchat, případně naředit dle druhu penetrovaného podkladu. Potřebné množství penetrace vypočtěte s výměry jednotlivých ploch a údajů o průměrné vydatnosti. Dvousložkový nátěr smíchejte v uvedeném mísícím poměru a nátěr důkladně promíchejte. Také v případě jednosložkového materiálu doporučujeme produkt před aplikací promíchat.
Vhodné pracovní pomůcky
Na aplikaci je vhodný váleček nebo štětec. Váleček doporučujeme Vestan s délkou vlasu 12-18 mm a štětec z umělých štětin, přírodních štětin a jejich kombinací.
Čtěte také: Průvodce penetrací fasády
Aplikace
Aplikujte rovnoměrně v jedné vrstvě pomocí doporučených pracovních prostředků. Na připravený povrch naneste penetraci štětcem nebo válečkem rovnoměrně po celé ploše. Nanášejte jen množství odpovídající doporučené spotřebě v technickém listu výrobku. Důležité je povrch tzv. nepřepenetrovat, penetrace se musí do podkladu vsáknout. Pokud je povrch po natření penetrací nerovnoměrný, použijte brusný papír zrnitosti 150-180 pro odstranění nežádoucích částic. V případě, že používáte hloubkovou penetraci jako bariéru proti zbytkové vlhkosti, doporučujeme ji aplikovat ve dvou vrstvách kolmo na sebe.
Statické penetrační zkoušky
Statické penetrační zkoušky jsou u společnosti TERRATEST s.r.o. prováděny těžkou statickou penetrační soupravou typu GOUDA Holland s tlačnou kapacitou 200 kN. Souprava je usazena na podvozku nákladního vozidla TATRA T 815, který je konstrukčně upraven tak, aby současně tvořil potřebnou protizátěž pro provedení sond CPTM a CPTU. Před provedením sondy CPTM a CPTU je celé vozidlo vyzdviženo na hydraulických podpěrách a ustaveno do horizontální polohy. Vlastní CPTM je prováděno mechanickým hrotem typu BEGEMANN typ M2 od výrobce GEOMIL EQUIPMMENT B.V. (Nizozemí) s měřenými parametry. Qt (celková penetrační síla uvedená v kN), qc (měrný penetrační odpor uvedený v MPa), fs (měrné plášťové tření uvedené v MPa) a vypočteným parametrem Rf (třecí poměr uvedený v %). Měření CPTM bylo provedeno diskontinuálně v hloubkových intervalech 0,2 m, konstantní rychlostí 2 cm/s. Měřené síly jsou snímány měřícím zařízením Typ C (elektrické snímače měřící přímo síly v penetračním hrotu).
Třída 5 je určena pro hodnocení smíšených usazených zemin typu A až D. Pro typy B až D je profilování, popis zeminy a interpretace možná na základě geotechnických parametrů. Pro velmi měkké vrstvy (typ A) je možné jenom profilování. Popis zeminy a interpretace na základě geotechnických parametrů, zejména pro velmi měkké vrstvy, je možná pouze v případě dostupnosti příslušných geologických a geotechnických informací. Povolená minimální přesnost měřených parametrů je vyšší hodnota z uvedených dvou. Měření CPTU je provedeno elektrickými penetračními hroty od společnosti GeoMil Equipment s měřenými parametry qc (měrný penetrační odpor uvedený v MPa), fs (měrné plášťové tření uvedené v MPa), dynamický pórový tlak u (MPa), jednoosý sklon i (°) a vypočtený parametr Rf (třecí poměr uvedený v %) s hloubkovým intervalem 0,01 m. Měření pórových tlaků bylo prováděno za hrotem sondy. Záznamy z měření, jakož i výsledky jsou pro velké množství dat prezentovány v hloubkovém intervalu 0,1 m.
Penetrace podle ráže: Vliv na ranivost zvěře
Výběr vhodné ráže a vhodného náboje je věčným tématem začínajících i zkušených myslivců. Pro úvahy o výběru ráže je třeba zdůraznit, že ranivost je dána především velikostí dopadové energie a druhem, konstrukcí a hmotností střely. Celý problém, tj. malá a rychlá vs. velká pomalá, je spojen, jak jinak, s předáním energie. Každý asi ví, že zpravidla nedochází k předání energie. Pokud by platil opak, odpor zvěře (berme zvěř jen jako tkáň) by byl natolik velký, že ho daná střela nepřekonala a ztratila veškerou svou energii při průchodu. Ve většině případu dochází však k prostřelení kusu, tedy střela je dále nosičem zbytkové energie. Diference energie střely, která vstupuje do živé tkáně a zbytkovou, je ta část spotřebovavší se na průchod. Správně položená otázka by měla znít, co ovlivňuje interakční proces mezi střelou a zvěří, resp. jaké aspekty ovlivňují předávání energie.
Faktory ovlivňující předání energie
Zkusme nyní definovat obecnou funkci, nazveme ji třeba funkce předání energie P. Nechť P (d,m, v,z), kde jednotlivé proměnné znamenají : d - průměr střely, m - její hmotnost, v - rychlost střely, z - faktor zvěře.
- Průměr a tvar střely: Asi nikoho nepřekvapí, že průměr střely hraje jeden z hlavních faktorů při předávání energie. Důvod je jasný, větší styková plocha zajišťuje větší tření, kterým je realizováno samotné předání energie. Samozřejmě veškerá energie se nepředá pouze čelní stranou, k tření dochází samozřejmě i na stranách střely. Tedy povrch jako takový nám předává energii. Dalším faktorem zařazeným do této kategorie je tvar střely. Jak všichni víme, pohyb střely není z důvodu stabilizace omezen na translaci, ale obsahuje axiální i rotační pohyb. Při rotačním pohybu budou tkání, či jakýmkoliv odporovým prostředí penetrovat lépe kónické tvary.
- Hmotnost střely: Hmotnost střely nám hraje roli především jako činitel klasické energetické relace. Pro penetraci a celkové předání energie bude spíš hrát roli jeho časová derivace, tedy hybnost. Prakticky se dostáváme k obdobné myšlence jako TKO (Taylorův K.O. index). Pro připomenutí TKO=m*v*d/1000. Tedy první dva členy jsou hybností, d - je průměr střely. Konstanta 1/1000 není důležitá, je to jen zjednodušení.
- Rychlost střely: Dostáváme se možná k tomu nejzajímavějšímu a do jisté míry i k tomu nejzásadnějšímu. Zatímco první dvě proměnné jsou pro nás při interakci konstantní, rychlost se mění. Jelikož i faktor zvěře se ukáže jako konstantní, je naše přenosová funkce P funkcí jedné proměnné, a to rychlosti. Tedy rychlost nám rozhoduje, jaký bude mít průběh naše funkce. Nechť v0 je rychlost střely při dopadu na tkáň, v1 je rychlost, kterou se střela pohybuje při upuštění tkáně, tedy na konci interakčního procesu. Každá disipativní síla, tedy i tření, je závislé na rychlosti. Jestliže je v našich oblastech rychlostí závislost třecí síly přibližně lineární a multiplikativně závislá na ploše, pak tato rychlostní funkce má pro menší a rychlejší kulky větší gradient! Toto tvrzení je zcela zásadní. Naopak těžší, větší a pomalejší střela má menší spád funkce. Spojíme-li představu o průběhu třecí síly, kde jsme řekli, že třecí síla je závislá na rychlosti a tato závislost má gradient kladný (stoupá), je zřejmé, že rychlejší střela je schopna třecí silou předávat při stejných rozměrech více energie. Mohla by však nastat otázka - vždyť ale rychlejší střela bude mít menší čas na interakci s tkání, než pomalá, která se bude o ni déle „třít“. Celou teorii chceme vystavět spíše na hybnostním principu. Integrální změna síly za čas je přeci impuls síly, který se ale rovná změně hybnosti. Tím naše teorie dostává na své platnosti.
- Faktor zvěře: Odlišné biologické vlastnosti, velikost a tělesná stavba mají zásadní význam pro šíření jako odporový prvek. Každá zvěř bude mít zcela jiný průběh tohoto faktoru.
Praktická interpretace - .243 vs. 8x57 IS
Uvažujme ráže .243 a 8x57 IS. Dejme tomu, že ve 100 metrech je dopadová rychlost .243 asi 770 m/s a u 8x57 IS je to 680 m/s. Shrňme si klady a zápory:
| Ráže | Vlastnosti střely | Ranivý účinek na srnčí zvěř | Ranivý účinek na jelení zvěř | Obecné nevýhody malých ráží |
|---|---|---|---|---|
| .243 (malá, rychlá) | Malá hmotnost, vysoká rychlost. | Díky malé době interakce nepoklesne rychlost na takovou úroveň, aby tření bylo menší než u osmičky. Rychlý rozklad a trhavá zranění. Vysoce šokující účinek (hydroefekt). | Dochází k většímu poklesu rychlosti. Na náraz na kost nebo krunýř se rychle rozkládá na množství malých komponent, neproniká dále do těla a nemá již žádoucí ranivý účinek. | Nemají prostor pro deformační zónu, ranivý účinek je nepravidelný a nespolehlivý. Výjimečně citlivé na vnější vlivy (vítr, déšť, sníh, tráva). |
| 8x57 IS (větší, pomalejší) | Větší plocha, nižší rychlost. | Při tření velikost plochy nevykompenzovala rychlost. | Tření má větší hodnotu. Plocha vykompenzovala rychlost. Zde se spojují obě výhody, rychlost a velikost stykové plochy, dochází k lepšímu předání energie. | Nejsou uvedeny. |
Rychlá malá kule bude snáze odkloněna díky své hmotnosti a hybnosti snáze, než velká kule. Vzhledem k většímu zápornému gradientu rychlosti malých ráží je jasné, že nastává okamžik, kdy nevýhoda pomalé rychlosti je vykompenzována plochou. Naše teze je postavena na hybnostně-třecím principu. Ve skutečnosti bude naše přenosová funkce soustavou vzájemně propojených rovnic, pravděpodobně diferenciálních, z nemožnosti počítat třecí sílu jen přes počáteční a koncové stavy. Jde vlastně o obecnější TKO, jednotlivé stupně by se ale musely upravit. Naše ideje jsou hodně zkreslené, ideální střelci nejsou, stejné podmínky ani chování zvěře také ne. Do obecného pohledu by se musela zařadit před do funkce P další multiplikativní konstanta umístění zásahu. Střely jsou dělány také na jisté dopadové energie, při vyšších by mohlo dojít k větší deformaci střely, což znamená i jinou závislost prvního faktoru - střely.
Výběr ráže pro lov
Při výběru ráže musíme vycházet z druhu převážně lovené zvěře tak, aby zvolená ráž měla dostatek a nejlépe přebytek energie k docílení spolehlivého smrtícího efektu i při nestandardních podmínkách horšího zásahu a podobně. Podle charakteru honitby zvážíme i nejčastější předpokládanou vzdálenost střelby a podle ní orientujeme výběr ráže s ohledem na její ONV (optimální nástřelná vzdálenost).
- Srnčí zvěř: Pro lov srnčí zvěře je dostatečná dopadová energie střely minimálně 1000 J/100m.
- Ostatní spárkatá zvěř (prase divoké, jelen): Limit dopadové energie ve vzdálenosti 100 m podle zákona 449/2001 Sb. je 1500 Joulů, ale z mysliveckého hlediska raději uvažujeme s dopadovou energií nad 2000 J.
Použití ráží s menší energií je jednak nezákonné, ale můžeme to považovat i za nemyslivecké a neetické, pomineme-li ekonomický aspekt v riziku odběhlé a případně i ztracené zvěře. Průběh velikosti energie a z toho vyplývající maximální mysliveckou vzdálenost střelby zjistíme z balistických tabulek.
Univerzální ráže
Velmi těžko se definuje často používaný termín univerzální ráže. Absolutně univerzální ráž vhodná pro všechny druhy zvěře neexistuje. Lze však definovat univerzální ráž, případně nejvhodnější, pro určité skupiny druhů zvěře.
- Menší spárkatá zvěř (kamzík, srnčí zvěř, sele prasete divokého): Jsou vhodné ráže 6,5 mm případně .243 W.
- Střední skupina ráží (lov většiny druhů běžné zvěře): Velkou univerzálnost k lovu u nás většiny druhů běžné zvěře má střední skupina ráží jako např.: 7 x 57, 7 x 57 R, 7 x 64, .30-06, 7 x 65 R, .270 W, .308W nebo 8 x 57 JS. Náboj 8 x 57 JS (JRS) prožívá nyní velký návrat obliby. U uvedených ráží střední třídy je výhodou i velký výběr střel s různou konstrukcí umožňující řízený rozklad střely a spolehlivější ranivost při zachování průbojnosti a vytváření rovnoměrného střelného kanálu bez zbytečné devastace zvěřiny. Uvedené ráže jsou vhodné k lovu naší veškeré spárkaté zvěře.
- Větší vzdálenosti: Pro střelbu na větší vzdálenosti jsou vynikající 7 mm Remington Magnum a .300 Winchester Magnum. Poslední dvě ráže mají dostatečnou rezervu výkonu i pro situace, kdy dojde k nepříliš přesnému zásahu nebo jsou dobře použitelné ke střelbě na nadprůměrné vzdálenosti.
- Jelen a dospělá zvěř černá: Střední skupinu ráží lze doplnit ještě např. o ráže 8 x 75 RS, 9 x 62 a 9,3 x 74 R. V Rakousku a i u nás zejména starší myslivci mají s těmito rážemi výborné zkušenosti i při lovu srnčí zvěře. Tyto ráže vytvářejí velmi kompaktní střelný kanál a nezpůsobují podlitiny a trhavé znehodnocení zvěřiny.
Střely malých ráží o malé hmotnosti a s vysokou rychlostí se obvykle při dopadu na cíl rychle rozkládají a způsobují trhavá zranění. Zkušenosti ukazují, že tyto ráže svým rychlým rozkladem poměrně lehké, ale velmi rychlé střely na výstřelné straně často zvěřinu velmi poškodí. Lehké a rychlé střely svojí rychlostí při pronikání do tkáně způsobují prostřednictvím tělních tekutin efekt podobný hydraulickému rázu při šíření kapalinou tzv. hydroefekt. Ten se sice vyznačuje u menší zvěře vysoce šokujícím účinkem, ale na druhé straně při nárazu na kost nebo kloub a u černé zvěře i při nárazu na krunýř z kaliště se rychlá a lehká střela rychle rozkládá na množství malých komponent, neproniká dále do těla a nemá již žádoucí ranivý účinek. V některých zemích EU je například lov větší spárkaté zvěře rážemi 5,6 mm zcela zakázán. Obliba ráží má i časový trend v různé módnosti a také hraje vliv místní a územní obliby. Např. ve Skandinávii je velmi rozšířena ráž 6,5 x 55 SE, která je ve střední Evropě naopak vzácná, nebo ve střední Evropě je velmi rozšířena ráž 7 x 64 zatímco v USA se vyskytuje pouze ojediněle.
Při rozhodování mezi dvěma rážemi doporučuji vždy volit raději ráž těžší a výkonnější, která má větší univerzálnost použití a často zabrání zklamání při neúspěšném dosledu zvěře střelené slabou ráží. Při výběru nové zbraně, zejména dovážené, doporučuji zvážit výběr ráže i z ráží u nás doposud méně obvyklých. Vzhledem k dostupnosti střeliva bych se volby některých ráží neobával a naopak je vřele doporučoval. Například náboj 6 x 62 ( R ) Fréres ocení zejména lovci, kteří dominantně loví zvěř srnčí nebo kamzíka.

