Pěstování rajčat v betonových korytech a nádobách

Rajčata patří pro svůj vysoký obsah karotenu a vitaminu C k nejzdravějším zeleninám. Nejvíce těchto účinných látek obsahují zralé plody z rostlin vypěstovaných na slunných záhonech, a zároveň jsou také nejchutnější. Rajčata (keříčková i tyčková) pěstuje vedle okurek a paprik snad každý zahrádkář a je jedno jestli na volném záhoně, ve skleníku nebo klasickém fóliovníku. Kontejnery však představují mírně atypické prostředí, a tak je třeba dodržet několik pravidel.

Výběr odrůdy a stanoviště

Výběr správného rajčete

Balkonové zahradníky by měl zajímat rozdíl mezi dvěma základními druhy rajčat. Spousta lidí zvolí nižší až nízká keříčková rajčata, která nevyžadují tolik péče jako tyčková. Ta se musí vyvázat a zaštipovat, zato mívají lepší chuť a sklízí se postupně od července až do prvních mrazů - na rozdíl od keříčkových, která obvykle dozrávají najednou. Rozhodnutí je na vás, stejně jako při výběru z tisíců odrůd, se kterým vám pomůže farmář či prodejce v zahradnictví.

• Keříčková a balkonová rajčata: Obě odrůdy se pěstují podobně, na malých zahradách, terasách nebo balkonech. Ani jeden z těchto druhů většinou nevyžaduje podpůrné tyče a konstrukce. S ohledem na menší vzrůst počítejte také s menšími plody a váhou přibližně 15 až 20 gramů. Nejvhodnější spon na záhonu je cca 70 x 20 cm. Nadzemní část rostliny necháme volně rozvíjet, vedlejší výhony nevyštipujeme. Z odrůd keříčkových rajčat doporučujeme: Aneta, Julia, Hana, Imun, Odeon.
• Tyčková rajčata: Hodí se především na zahradu nebo pěstování ve skleníku. Jelikož se jedná o vyšší rostlinu, je potřeba použít podpůrný systém, který ji udrží vzpřímenou. Také většinou počítejte s většími plody, které mají různé využití.

Mezi osvědčené odrůdy rajčat patří hybridy F1.

Dalším rozhodujícím faktorem může být i to, jak chcete rajčata zpracovat po vypěstování. Některé druhy jsou ideální na grilování nebo konzervování, jiné na vaření a další jen tak k přímé konzumaci. Rajčata můžete vybírat ještě podle velikosti plodů, tvaru, barvy, nebo chuti.

Zde je přehled některých odrůd a jejich vhodného umístění, plodů a zpracování:

Čtěte také: Průvodce pěstováním rajčat v nádobách

Výběr stanoviště

Rajčatům se nejlépe daří na místech vystavených celý den slunci a chráněných před studenými větry. Kontejnery se proto umisťují na jižně, ale také východně či západně orientované balkony. Vyplatí se zajistit jim suché místo v závětří - rostliny vystavené dešti jsou náchylné k chorobám a silný vítr by jim mohl polámat stonky.

Předpěstování sazenic

Nákup semen a výsev

Polovina března je vhodným termínem pro výsev semen rajčat. Neuděláte chybu, pokud budete vysévat až na Josefa. 50 - 60 dní je na předpěstování sazenic dostatečná doba. Příliš časné výsevy mají za následek vytahování se rostlin, se kterými se při výsadbě špatně manipuluje. Když vysejete do konce března, stále jste „v termínu“.

Semena vyséváme v březnu do truhlíků, které dáme do teplého pařeniště nebo skleníku, můžeme je umístit i za okno. Vysévejte do kvalitního výsevního substrátu, jeho vrstva ve výsevní bedýnce nemusí být vysoká, stačí 5 cm. Každá výsevná miska musí mít na spodku dírky - odtokové otvory, kterými po zalití odteče přebytečná voda. Větší množství osiva můžete vyset "naširoko", menší partie do řádků. Nevysévejte semínka nahusto, vzdálenost by měla být cca 1 cm v řádku. Můžete vyset i do květináčků, vyvýšená hrana brání pomíchání semínek mezi sebou. Rozmístěná semínka lehce zahrneme substrátem a zavlažíme postřikovačem.

Klíčení a pikýrování

Výsevy dobře zalijte a umístěte na místo s teplotou 20 - 25 °C, na prvních pár dní nakličování semena nepotřebují světlo. Pozorně výsevy sledujte a když začnou klíčící rostlinky "háčkovat" - objeví se háčky hypokotylů, které vynesou nad povrch podlouhlé děložní lístky, přemístěte výsevní misky na přímé světlo a snižte teplotu na 16 - 18 °C. Nechte rostliny zesílit a pikýrujte až tehdy, když se objeví první pravý lístek.

Na pikýrování si proto připravte větší květináčky nebo kelímky, optimálně takové, které zajistí vzdálenost mezi rostlinami 10x10 cm. Naplňte je kvalitním zahradnickým substrátem a rostlinky přepikýrujte tak, že je ponoříte až po děložní lístky. Semenáčky mají hypokotyl často dlouhý 3 - 5 cm, prostě je „utopte“ a hypokotyl ponořte do květináčku.

Čtěte také: Vše o betonu a stěrkování najdete zde

Výběr sazenic

Sazenice mají mít silný, nejvýše 30 cm vysoký stonek, zdravé, sytě zelené listy a vyvinuté první květenství. Optimální sazenice rajčat je kompaktní, zdravá a může mít základy prvního květenství případně i první mladé plody. Sadba by neměla být přerostlá, vytažená, s dlouhými internodií způsobenými špatnými světelnými podmínkami v čase předpěstování.

Pěstování v nádobách

Pořiďte vhodný kontejner

Rajčata pěstovaná na balkoně požadují dostatečně velký truhlík. Každá sazenice si zaslouží kontejner o objemu alespoň 20 litrů, který dá prostor kořenovému systému rostliny a usnadní pravidelné zalévání, případně ukotvení opěrné tyčky při vyvazování rajčat. Na materiálu tolik nezáleží, důležitější jsou otvory na dně kontejneru - odtéká jimi přebytečná voda, která by mohla způsobit hnití kořenů a nakonec odumírání rostliny.

Při pěstování rajčat doma na balkoně nebo terase je důležitý výběr správné nádoby. Pokud si vyberete pěstování rajčat v květináči, myslete na to, že rostlinky mají hluboké kořeny. Květináč na jednu rostlinu by měl mít průměr alespoň 30 až 40 cm a objem přibližně 15 l. Nezapomeňte ani na díry, které by měl mít květináč na svém dně, aby mohla odtékat přebytečná voda a půda nezůstávala promočená. Podobně postupujte při pěstování rajčat v truhlíku.

Pěstování rajčat v pytlích se osvědčí především těm, kteří mají problémy s místem. Pytle moc místa nezaberou a umístit je můžete snad kamkoliv (na balkon, terasu, kdekoliv na zahradě nebo k domu). Zároveň pytel s rostlinou snadno přemístíte například při prudkých deštích, parných dnech nebo mrazech. Nejvhodnější pytle na výsadbu rajčat jsou z juty nebo klasické plastové. Barevně doporučujeme spíše světlé nebo čiré. Černé plastové pytle více přitahují slunce, jejich povrch má tendenci se přehřívat a to může vést až k destrukci kořenů a úhynu rostlin. U plastových pytlů nezapomeňte udělat otvor, který pomůže k odtoku přebytečné vody.

Podobně jako květináč nebo pytel poslouží i kbelík. U pěstování rajčat v kýblu je potřeba myslet na jeho dostatečnou velikost a vyvrtání odtokových otvorů. Kbelík s rostlinkou pak můžete umístit kamkoliv se vám jen hodí (samozřejmě s ohledem na přímé slunce nebo prudký déšť).

Čtěte také: Jak efektivně řešit praskliny v betonových konstrukcích

Kupte si kvalitní substrát

Pokud jde o hlínu, není rajče zase tak vybíravé. Do kontejneru můžete nasypat jakýkoli kvalitní, nejlépe organický a lehký substrát pro zahrady i pokojové rostliny nebo také přírodní zeminu obohacenou o humus, ta by však měla tvořit asi jen 40 % objemu květináče. Někdo přidává i trochu (zahradního) kompostu. Půdu mají mít hlubokou, nejlépe středně těžkou, bohatou na živiny a teplou.

Hnojení půdy

Rajčata potřebují dobře propustnou půdu, aby zbytečně nezadržovala vodu, navíc s dostatkem živin. Před jejich vysazením proto doporučujeme přidat do hlíny kompost, hnojivo nebo zahradní vápno. Tím se zlepší složení půdy a její úrodnost. Aby se potřebné živiny dostaly do půdy v dostatečné míře, je ideální začít s hnojením klidně i několik týdnů před samotným zasazením. Důležité je také myslet na neutrální pH půdy, které by mělo být okolo 6 až 7. Pro kontrolu si můžete zakoupit pH test v zahradnických centrech. Nezapomeňte také půdu pořádně prolít vodou.

Hluboké sázení

Při tzv. přepichování se nebojte zasadit rajčata co nejhlouběji! Z hlíny by měl vykukovat jen růstový vrchol, který měří 10 až 15 cm. Rostlina tak může vytvářet mohutnější kořeny a lépe vstřebávat vodu i živiny ze zálivky. Předem připravené rostliny sázíme spíše hlouběji a zahrneme i spodní část stonku. Nejčastěji je vysazujeme šikmo, a to tak, že kořenový bal s částí stonku položíme do vyhloubené jamky a zahrneme zeminou. Důvodem je to, že rajče bude následně kořenit i ze stonku, čímž se vytvoří silnější a bohatší kořenový systém.

Otužování sazenic

Začátkem května začněte s otužováním sazenic. Přes den je přivykejte na vnější podmínky - vyneste bedýnku s květináči ven, během chladných nocí ji schovejte do skleníku. V prvních dnech se vyvarujte přímého slunečního svitu, tkáně listů pěstovaných v interiéru či ve skleníku jsou jemnější a slunce je může popálit. Postupně nechávejte rostliny venku déle, těsně před výsadbou i v průběhu noci.

Výsadba na trvalé stanoviště

Sazenice rajčat vysazujeme na trvalé stanoviště zpravidla až po 20. květnu. Dřívější výsadba je ve většině poloh nejistá, neboť pozdní mrazíky mohou mladé rostlinky poškodit. Sázejte 3 - 4 rostliny na m2, spon zvolte podle opor, které k rostlinám budete dávat. Je lepší vysadit o týden později než jeden den před mrazem, který může všechnu vaši mnohatýdenní snahu zmařit.

Pěstování kořeny vzhůru

Tento způsob pěstování ocení především lidé, kteří nemají příliš prostoru a i třeba květináč by jim na balkoně překážel. Další výhodou je, že se při sběru plodů nemusíte naklánět nebo si klekat na zem. Jedinou z nevýhod, kterou u pěstování rajčat vzhůru nohama vidíme, je potřeba rostliny častěji zalévat. Kořeny jsou odhalené a tím pádem více vysušené od slunce a větru. K pěstování tímto způsobem využijete speciální květináč nebo obyčejný plastový květináč, který uzpůsobíte pěstování rajčat obráceně.

Hydroponické pěstování

Hydroponické pěstování je ideální varianta pro pěstování rajčat v bytě v zimě. Nepotřebujete k němu půdu, stačí vám jen voda, živiny, světlo a vzduch. Díky tomu se vyhnete riziku plísní, odstraňování různých škůdců a odplevelování. Nikdy se vám také nestane, že rajčata omylem přelijete. K pěstování ovšem potřebujete umělý substrát (keramzit, perlit nebo kamennou vlnu), což nemusí vyhovovat zastáncům přirozeného pěstování.

Péče o rajčata

Zálivka

Rajčata se musí pravidelně zalévat - jednou až dvakrát denně, ideálně v chladnějších ranních nebo večerních hodinách a raději tak, aby listy zůstaly suché. Kontejner nesmí úplně vyschnout, poněvadž nevyrovnaný přísun vody zaviňuje praskání plodů. Ztráta listů či květů znamená jasný signál, že rostliny chtějí více závlahy. Rajčata potřebují v půdě rovnovážný poměr mezi vláhou a vzduchem. Nejen sucho, ale i přílišné přemokření jim může škodit. Zalévejte proto jednou za několik dní vyšší dávkou vody, každodenní zvlhčování vrchní vrstvičky půdy je neefektivní. Po polití se přesvědčte, jak hluboko jste půdu provlhčili, vláha se musí dostat až do efektivní vrstvy kořenů rostlin.

Podle možnosti polévejte podmokem, abyste co nejméně navlhčili listy rostlin. Dlouhodobé ovlhčení listů je rizikové z hlediska šíření houbových chorob, hlavně plísně bramborové. Pokud musíte zalévat shora, zalévejte za slunečného dne dopoledne, aby slunce listy co nejrychleji vysušilo. Pozor na vydatnou zálivku nebo několikadenní deště, které způsobují praskání plodů! Během vegetace rajčata 3 - 5krát okopeme do hloubky 5 - 8 cm a zároveň přihrneme ke stonku zeminu. Je to z toho důvodu, aby do ní rostliny zapustily nové kořeny.

Hnojení

Společně s vodou si rajčata říkají také o hnojivo, ať už v tekuté, nebo granulované formě (většinou se nechává rozpustit v zálivce). Látky obsažené v substrátu se totiž vyčerpají zhruba po měsíci, a tak by se měly doplnit alespoň jednou za týden až 10 dní. Většina zahradníků dává přednost přírodním hnojivům, někdo rostlinám dopřeje granulovaný kompost či koňský hnůj. Protože má rajče velikou spotřebu živin, přihnojujeme pravidelně dle návodu nejlépe vodorozpustnými hnojivy, které se lépe vstřebají do půdy, a dostanou se tak rychle ke kořenům.

K přihnojování vysazených rajčat doporučujeme kromě hnojiv vodorozpustných také Horticerit - hnojivo pro plodovou zeleninu. Jedná se o granulované hnojivo určené pro pěstování plodové zeleniny (rajčata, papriky, okurky, lilek aj.). Složení hnojiva (NPK 6-6-13) zajišťuje vyrovnanou a dostatečnou výživu, která příznivě ovlivňuje růst rostlin a jejich zdravotní stav, což se pozitivně odráží na celkovém výnosu.

Vyrobit si můžete také domácí hnojivo na rajčata. Jednou z oblíbených domácích variant je hnojivo na rajčata z droždí. Stačí koupit kostku (nebo pytlík sypaného) droždí, nasypat ho do litru vody a jeden den nechat kvasit při pokojové teplotě. Kvasnice dodají rostlině železo, vitamíny D i B a vy získáte chutné plody. S ohledem na možnosti bytového zahradničení můžete vyzkoušet slepičince rozmíchané ve vodě, které jsou k dostání i v zahradnictví.

Zaštipování (vyštipování)

Kdo chce sklízet bohatou úrodu, musí rajčata průběžně vyštipovat - zbavovat zálistků, tedy bočních výhonů v paždí listů. Rostlinu by měl tvořit pouze jeden výhon, všechny ostatní výhony mezi listem a hlavním stonkem se ručně vylamují, jinak se z rajčete stává keř, který má tendenci rozrůstat se a méně plodit. Zaštipování se provádí jen u tyčkových rajčat! U keříčkových by se tím narušila jejich specifická struktura, tzv. determinantní princip růstu. Abychom zachovali u rostliny pouze jeden výhon, musíme hned od počátku pravidelně vylamovat (vyštipovat) všechny vedlejší. Kontrolu rostliny a následné zaštipování je vhodné dělat každý týden.

Opora

Tyčková rajčata nezapomeňte vyvázat pomocí dřevěné či kovové laťky, provázku nebo drátku, a to nejlépe v horní části výhonu. Zpravidla se připevní k balkonovému zábradlí. Je také nezbytné přivazovat včas rostliny volně k opěrám, aby se nerozlámaly. Když vaše rostliny zakoření a začnou růst, poskytněte jim vhodnou oporu - tyčky nebo provazy natažené z připravené konstrukce. Dnes se často používají kovové spirály, do kterých se rostlina rajčete vplete. Jsou výborné, často ale mají problémy se stabilitou a trpí vyvrácením se, hlavně když je rostlina plně obalena těžkými plody.

Pletí a okopávání

I vaše rajčata je třeba okopávat a odplevelovat. Pokud si chcete tuto náročnou činnost usnadnit, můžete rostliny vysadit na záhon nastlané černou netkanou textilií. Ekologickou a velmi účinnou alternativou je nastlání půdy mezi rostlinami slámou.

Prosvětlování rostlin

Rostliny částečně prosvětlete. Odstraňte spodní listy, které se dotýkají půdy. Můžete odstranit i několik vyšších listů až po právě dozrávající vijan. Přílišné odlisťování ale rostlině neprospívá - listy jsou fotosynteticky aktivní částí rostliny, zajišťují ochranu plodů před slunečním úpalem a současně odpařováním vody ze svého povrchu rostlinu ochlazují. Pravidelně také odstraňujeme spodní listy napadené houbovými chorobami.

Choroby a škůdci

Plíseň bramborová a virózy

Nejvážnějším onemocněním rajčat jsou plíseň bramborová a virózy. Za vlhkého počasí se v červenci a srpnu objevují na listech hnědé skvrny způsobené plísní bramborovou. Listy postupně odumírají a zasychají, a také na plodech se vytvářejí hnědé a černé zahnívající skvrny. Ochranou jsou od konce června prováděné a podle počasí opakované postřiky Kuprikolem střídané s Novozirem. Napadené rostliny nesmějí přijít do kompostu, ale musíme je spálit. Preventivní ochranou proti plísni je nesázet rajčata po bramborách a paprice, s nimiž mají společné choroby. A důležitý je i správný spon, což znamená, že rostliny nesmíme vysazovat hustě vedle sebe.

Pěstitelé rajčat trápí houbové plísně - příčinou bývá zvýšená vlhkost a omočení listů. Daleko lépe jim odolávají rajčata z krytého balkonu nebo přirozeně vyšlechtěné odrůdy. Ty jsou navíc plodné, nevyžadují chemické ošetření a pyšní se skvělou chutí. Virózy přenášené savým hmyzem (hlavně mšicemi) způsobují např. skvrnitost listů.

Pokud už rostlinu napadenou máte, odstraňte co nejdříve všechny její postižené části. Tím zabráníte šíření plísně na další listy nebo plody. Dále můžete využít přírodní postřiky, které koupíte v zahradnictví. Při aplikaci se vždy řiďte pokyny na obalu. Nezapomeňte ani na zahradnické nůžky nebo podpěrné tyče, které je zapotřebí vydezinfikovat.

Další variantou je domácí postřik na rajčata proti plísni. Takový postřik je bez chemie, a navíc ušetříte peníze. Použít můžete čerstvé mléko naředěné 1:1 s odstátou vodou. Směs vám poslouží jako hnojivo nebo jako prevence proti plísním. Využít se dá také cibule. Stačí ve vodě povařit nakrájenou cibuli, odvar nechat vychladnout a zředit ho 10 litry vody. Pak už jen postříkáte spodní a horní stranu listů rostliny.

Suchá hniloba špiček plodů

Suchá hniloba špiček plodů je v posledních horkých létech velmi častou poruchou vývoje plodů rajčete. Příčinou je relativní nedostatek přijatelného vápníku. Prevencí je hlavně udržování vyrovnané vlhkosti půdy. Při velmi vysokých teplotách ale rostlina není schopna kořeny vápník z půdy přijímat, dokonce ani když je ho v půdě nadbytek. Tehdy pomáhá pouze postřik vápenatými hnojivy na list. Začněte tehdy, když jsou první plody cca 2 cm velké, postřik opakujte 2 - 3 x v 10 denních intervalech. Napadené plody zavčas odstraňte.

Popálení od slunce a stáčení listů

Při vysokých teplotách a na výrazně odlistěných rostlinách se může na plodech vyskytnout popálení způsobené slunečním úpalem. Projevuje se žlutými skvrnami na líčka plodu, většinou na hroznech s jižní expozicí. Při teplotách povrchu plodu nad 35 °C se žluté barvivo nepromění na červený lycopen. Neodlistěte proto rostliny nadměrně, při pěstování ve skleníku je v parném létě vhodné přistínění nátěrem skla nebo řídkou síťovinou. Stáčení listů rajčat není nemocí ale ochranou rostliny před vysokou teplotou a přílišným slunečním zářením. Stočené listy nemusíte odstraňovat, jsou i nadále fotosynteticky aktivní.

Problémy s opylením

Rajčata jsou samosprašná, blizna varleti je v květu obklopena prašníky. Problémy s opylením a nasazováním plodů se mohou vyskytnout za vysoké vzdušné vlhkosti a vysoké teploty ve skleníku. Výsledkem jsou malé, tzv. partenokarpická plody bez semen a s minimem dužiny. Pokud se setkáte s problémy s nasazováním plodů, nejjednodušším "lékem" je průvan nebo občasné poklepání na rostlinu - uvolněný pyl se tím dostane na bliznu květu.

Sklizeň a skladování

Kdy sklízet rajčata

Plody rajčat sklízíme postupně, jak zčervenají. Ideální doba na sklizeň rajčat je ve chvíli, kdy jsou krásně vybarvená a jdou lehce odtrhnout od větvičky. Jelikož plody dozrávají postupně, můžete je v průměru sklízet každé 3 až 4 dny. Rajčata trhejte se stopkou nebo v celých vijanech! Většina aromatických látek se totiž nachází právě v zelených stoncích, stopkách i listech, na kterých vyrůstají žlázové chloupky s éterickými oleji.

Zrání po sklizni

Při poslední sklizni před mrazíky sebereme i plně vyvinuté zelené plody, které dáme na teplé a vlhké místo, kde „dojdou“. Nedozrálá zelené rajčata, sklizené před příchodem mrazů, můžete nechat v místnosti, při pokojové teplotě dozrát. Tímto způsobem nedosáhnete chuť a sladkost plodů, které dozrají na keři, na přímém slunci. Plody jsou ale "vaše" a znáte historii jejich pěstování a ošetřování. Vyberte plody dorostlé do plné velikosti, malé plody z konců vijan nejsou pro posklizňové zrání vhodné. Vhodné jsou odrůdy s kulatými, pevnějšími plody, např. TASTIER F1 nebo PEDRO F1. Plody musí být zdravé, nepoškozené a neotlačené. Umístěte je v jedné vrstvě na parapet do pokojové teploty. Výrazný vliv na zrání plodů má ethylen, který produkují například zrající jablka. Přidáním jablka do igelitového sáčku s nezralým rajčaty zrání urychlíte.

Doprovodné rostliny

Vhodní společníci

Ačkoliv se na první pohled může zdát, že sázení dalších rostlin k rajčatům jim může vzít prostor i světlo a nebudou tak mít vhodné podmínky k růstu, opak je pravdou. Především pokud se zaměříte na nižší až středně vysoké rostliny. Mezi nejlepší společníky rajčat patří:

• pažitka
• cibule
• petrželka
• mrkev
• koriandr
• hořčice
• tymián
• šalvěj
• květiny afrikány

Většinově se jedná o aromatické bylinky, které odpuzují spoustu hmyzu a tím chrání i samotná rajčata. Dále můžete přisadit například salát, který udržuje vlhkost půdy. Navíc i rajčata ovlivňují jiné rostliny, kterým se následně více daří. K nim se řadí brokolice, brukev, celer, chřest, zelí nebo růže.

Dalším parťákem mohou být papriky. Pěstování paprik a rajčat ve skleníku je ideální především kvůli tomu, že oba druhy zeleniny mají rády vlhko a teplo. Navíc jsou podobně náročné na výživu.

Čemu se naopak vyhnout

Pozor si dejte na:

• brambory
• tykve
• dýně
• zelí
• kukuřici
• fenykl

Obecně se nedoporučuje ani špenát, který rajčatům odebírá příliš velké množství živin. Stejně tak mohou mít problém s ořešákem, který roste i několik metrů od záhonu. Svými kořeny totiž vylučuje do půdy látky, které rajčata negativně ovlivňují.

tags: #pestovani #rajcat #v #betonovych #korytech

Oblíbené příspěvky:

• Objevte podlahové žlaby RainDrain
• Druhý život plastu
• Více o povrchové úpravě dřevovláknitých izolací
• Vzduchový naviják 15m
• efektivní a spolehlivé napájení LED