Jak vybrat dětský jídelní set z MDF a březového dřeva

Okolo, nebo na jídelním stole se dnes obvykle odehrává velká část rodinného života. Nejčastěji na něm jíme, ale vedle obvyklého jezení se toho u stolu obvykle odehrává daleko více - hraní her, dělání domácích úkolů, pečení cukroví, práce na home office, sváteční obědy s větším okruhem rodiny, oslavy s přáteli, a tak dále, a tak dále. V dnešních domácnostech je právě jídelní stůl často to místo, kde spolu trávíme nejvíce času. Proto je výběr nového jídelního stolu mimořádně důležitý. Abychom vám výběr ulehčili, připravili jsme ultimátního průvodce výběrem nového stolu.

Využití jídelního stolu

Pro začátek je velmi důležité uvědomit si a poznačit si všechny aktivity, které kolem a na jídelním stole děláte. Budete tak mít daleko lepší přehled o vašich každodenních potřebách, kterým musí nový stůl vyhovovat. Zkuste si pár dní sledovat, co celá rodina děláte, vzpomeňte si, jak oslavujete narozeniny, Vánoce, Silvestra, jak paříte, nebo klábosíte s kamarády, jak u stolu pracujete a co dalšího okolo stolu děláte. Daným aktivitám, pak musí stůl vyhovovat už při vybírání. A jestli rádi dvakrát měříte a jen jednou řežete, tak si před koupí ten jeden vyvolený stůl ještě jednou porovnáte s vaším seznamem.

Příklady:

  • společné snídaně, večeře a víkendové obědy - potřeba rychlého najezení a snadného úklidu po jídle
  • oslavy s rodinou - pro až 10 lidí najednou u stolu
  • oslavy s přáteli - pro až 6 dospělých a 6 dětí
  • hraní deskových her - potřeba větší jednolité neprůhledné hladké stolové desky bez zářezů a podle největšího hracího plánu vyberete vhodnou velikost a tvar stolu
  • zavařování - větší prostor a snadný úklid
  • vybalování nákupu - umístění blízko lednice
  • mnoho dekorací na stole (řezané květiny, vonné svíčky) celoročně - potřeba větší stolové desky
  • home office pro 2 lidi - 2 notebooky + prostor na myš, poznámky, pití, atd. - potřeba větší desky a možná lepších židlí i jiné výšky sedu
  • výrazné zatěžování - potřeba bytelnější konstrukce
  • malé děti - vejde se tam dobře dětská jídelní židlička?
  • vaříte pro přátele - tak by stůl měl být blízko, nebo s výhledem na pracovní desku kuchyně, abyste při hobby vaření mohli komunikovat s přáteli.

Umístění v místnosti

Výběr stolu často limitují rozměry prostor, kde bude stůl umístěn. Ve starších domácnostech obvykle bývá samostatná kuchyně, nebo jídelna. Novější domácnosti, obzvláště novostavby bytů ve větších městech, mívají kuchyni, jídelnu a obývací pokoj spojeny v jednu společnou místnost: 2+kk, 3+kk, atd. V takovém 3kk bytě bývá relativně méně prostoru a tím vzniká tlak na to, aby se stůl dobře vešel a zároveň kolem něj bylo dostatek prostoru na odsunutí židle a na jedné straně otevírání dvířek kuchyně a na druhé straně zase gauč a obecně prostor obývacího pokoje.

Před koupí nového, nebo většího stolu je potřeba si prostor dobře vyměřit a rozvrhnout. Změřte si volný prostor na stůl a klidně si na zemi naznačte kam až může prostor jídelny v pokoji zasahovat. Můžete si buď na podlahu nalepit post-it lepící papírky, lepící pásku, nebo si na rohy vyměřeného prostoru něco položte, třeba knihy, hrníčky a sklenice na to fungují vcelku dobře. Takto „vykolíkovaný prostor“ pak můžete začít zkoušet vyplňovat stolem a židlemi.

Čtěte také: Šest židlí k jídelnímu stolu

Pokud je pro vás stůl velice důležitý středobod domácnosti, kolem kterého se točí většina vašeho každodenního života, pak může být větší, bytelnější, více v prostoru dominovat i více vstupovat do kuchyně a obýváku. I když v takovém případě doporučuji z kuchyně spíše ustupovat více do prostoru obýváku, nebo stůl od kuchyně oddělit barem, linkou, nábytkem. Je to praktičtější, protože pak nesedíte blízko „špinavější zóny“ s nádobím ve dřezu, varnou deskou pošpiněnou od vaření a koši - byť schovanými v kuchyňské lince.

Velmi důležité také je, jestli bude stůl přisunutý ke zdi, kuchyňské lince, nebo nábytku. Daleko více stůl využijete pokud bude ve volném prostoru. Trochu méně, pokud bude kratší stranou (v čele) přisazen ke zdi - tak přicházíte o potencionální místo pro další hosty a ještě pokud stůl přisadíte delší stranou ke zdi, nebo lince, tak najednou přicházíte o 2 místa. Během oslav se to dá řešit posunutím stolu, ale to nechcete dělat každý den, pokud to bude jenom trochu potřeba.

Důležité je i myslet na to, kde máte hlavní světlo nad jídelním stolem. to by v ideálním případě mělo být jak komorní při jídle, tak i dostatečně výkonné pro učení dětí, práci, přípravu jídla a třeba deskové hry. Světlo by mělo být přesně nad prostředkem jídelního stolu, jinak by nesvítilo efektivně a mohli byste si sami házet na stůl stín. Někdy je nevyhnutelné světlo na stropě posunout - je to ale výrazně lepší, než mít světlo o půlmetru mimo střed stolu. Opravdu ten rozdíl poznáte.

Doporučené rozměry jídelního stolu

Jaká je nejlepší velikost jídelního stolu? Každý, kdo u stolu sedí potřebuje minimálně 60 x 40 cm (60 cm šířky prostoru a 40 cm hloubky) z desky stolu - pokud se budeme bavit o obdélníkových tvarech stolů. Spíše 70 x 45 cm, aby to bylo komfortní - je to podobné jako s místem v autě - i ve Fabii se 5 lidí namačká a nějak dojede, ale v Octavii, nebo Superbu je prostoru více a cestuje se příjemněji. V rámci rodiny je běžné, že se sesednete blízko k sobě, takže možná bude zmíněných 60×40 cm, nebo 70×45 cm v pohodě stačit, pokud budete ale hostit ne tak úplně blízké přátele, je společensky lepší, když každý u stolu bude mít trochu více prostoru - 80 x 45 cm už by mohlo být dostatečné.

Pro 4 osoby je minimální rozměr jídelního stolu od 120 x 80 cm (to je opravdové minimum). Dostatečných bude 140 x 90 cm a komfortních 160 x 90 cm. Pro 6 osob je minimální rozměr od 140 x 90 cm, když 2 budou sedět v čele a nebo minimálně 160 x 90 cm, když má vedle sebe sedět trojice a naproti ní další trojice. Komfortnější bude ale až 180 x 90 cm a nejlépe 200 x 100 cm.

Čtěte také: Jídelní sestava masiv s lavicí: Naše zkušenosti

2, nebo 3 lidé v rodině si vystačí i s malým jídelním stolem. Pokud to ale prostor umožňuje, doporučujeme vybrat minimálně velikost stolu pro 4 člennou rodinu.

Rozměry kulatých stolů:

  • stůl pro jednoho, nebo dva lidi: 75 cm
  • stůl pro 2-3: 85 - 95 cm
  • stůl pro 4: 110 cm
  • každá další osoba potřebuje cca 12-15 cm v průměru stolu navíc.

Navíc si můžete spočítat plochu kulatého stolu, nebo jeho obvod 2πr, abyste měli představu, kolik cm z hrany kulatého stolu připadne na jednoho sedícího. Případně pomůže i povrch πr² vydělený počtem lidí u stolu. Samozřejmě je potřeba zohlednit například i:

  • pokud máte v domácnosti objemnější postavy (ať už plnoštíhlí, nebo kulturisti, nebo dočasně těhotné), pak je lepší přidat pár cm i na šířku stolu (resp. potřebného prostoru u stolu)
  • pokud máte děti, pak pamatujte na to, že jídelní stoličky a rostoucí židličky obvykle zabírají více prostoru než běžné židle
  • pokud máte židle s područkami, nejspíše se vám bude hodit trochu více prostoru mezi nimi, aby se o sebe neotíraly a neničily
  • pokud vedle sebe mají sedět praváci i leváci, je dobré přidat pár cm, nebo je přesadit tak, aby levák nebouchal loktem praváka
  • pokud míváte stůl během oběda uprostřed „ozdoben“ květinami, atd. je lepší vybrat stůl s větší hloubkou - alespoň o 5, nebo lépe o 10 cm.

Prostor kolem jídelního stolu

Samotný rozměr stolu vám ale nebude stačit pro spočítání potřebného prostoru pro celý jídelní set. K rozměru stolu musíte připočítat ještě židle, které budou okolo stolu. Každá židle zabere cca 70 cm prostoru pro pohodlné odsunutí od stolu. Proto přidejte 70 - 75 cm na každou stranu stolu, kam plánujete židle.

Rozkládací jídelní stoly

Méně časté hostiny a oslavy s více lidmi se obvykle řeší rozkládacím stolem, nebo vytáhnutím druhého stolu ze sklepa, či komory. Rozkládací stůl se jeví jako praktičtější. Během většiny roku je stůl „složený“ v běžné velikosti, aby nezabíral velkou část pokoje, a jednou za čas se během chvíle „rozloží“ a zvětší. Obvykle jsou k tomu potřeba 2 lidé, což jde asi u větší oslavy snadno zařídit. U obdélníkových skládacích stolů se nejčastěji dá stůl zvětšit o 2 další místa. Méně často můžete narazit i na obří rozkládací stoly, které můžete zvětšit o 4 místa navíc. Nejběžnější jsou ale stoly pro 4, které po rozložení navýšíte na stůl pro 6 osob.

Existuje několik mechanismů skládání a rozkládání podle toho, kam umístíme přídavnou stolovou desku:

Čtěte také: Jídelní stůl MDF beton: Co zvážit?

  • přidání stolové desky do středu stolu - asi nejčastější varianta. Funguje tak, že pod stolovou deskou je namontován kovový posuvný mechanismus, který umožňuje stůl roztáhnout (v reálu se posouvá jeden pár nohou) a vytvořit (obvykle uprostřed) volný prostor. Do toho to volného prostoru se vloží přídavná stolová deska a stůl se o pár cm zase stáhne, aby se vytvořila souvislá plocha. Přídavná deska je nejčastěji schovaná pro „hlavní“ stolovou deskou. Nevýhodou je, že stojí trochu úsilí stůl rozložit a později zase složit. Výhodou je, že nohy stolu jsou na okrajích - tzn. nikde nikomu nevadí při sezení a zároveň zaručují velmi dobrou stabilitu celého stolu - samozřejmě záleží na konkrétním konstrukčním řešení, ale obvykle je tato metoda lepší i přesto, že existuje riziko, že by prostředek stolu, pokud by byl hodně zatížen (tanec na stolu, nějaká forma měření výšky medvěda grizzlyho, atp.). Pokud ale stůl uprostřed nadměrně nepřetížíte, tak by měl vydržet i vysoké zatížení.
  • přidání stolové desky po stranách stolu - toto je konstrukčně velmi jednoduché řešení. Stůl zůstává „nerozložený“, nemusíte s ním prakticky nic dělat a po stranám zasunete do speciálně připravených děr přídavné boční stolové desky. Nohy stolu zůstávají tam, kde byly. To má vliv na stabilitu a únosnost postranních přídavných stolových desek. Ty jsou totiž ke stolu připevněny pouze z boku a hodně tak záleží na kvalitě materiálu, spojů a konstrukce. Osobně toto řešení spíše nedoporučuji, pokud totiž přídavnou desku přetížíte (což se stává snadno jen tím, že se sedící lidé zvednou k přípitku a pomohou si při vstávání opřením se o desku), tak se daleko snadněji utrhne a půjde k zemi i se vším na ní. Toto konstrukční řešení je vhodné spíše pro zahradní nábytek, nebo jako opravdová nouzovka.

V minulosti nebylo obvyklé, že by se rozkládaly i stoly z masivu, protože dřevo během let stále pracuje, především díky kolísání vlhkosti vzduchu a teploty v domácnostech a tím se rozpíná, stahuje a různě drobně ohýbá. To býval hůře překonatelný problém. Dnes jsou ale tyto problémy už dobře řešitelné a tak si můžete vybírat z více modelů rozkládacích jídelních stolů z masivu.

Optimální výška jídelního stolu

Obvykle bývá správná výška stolu mezi 73 a 78 cm. Optimální výška jídelního stolu je 75 - 76 cm (pro Čecha s cca 180 cm výšky a vyhovující židlí). Optimum je ale potřeba vyvodit nejen z výšky osob, ale i z výšky sedáku židlí, případně jejich materiálu, protože měkčí polstrování se ještě o pár milimetrů až centimetrů prosedne. Deska jídelního stolu by měla být cca 25 až 30 cm nad sedákem židle.

Aby se vám sedělo pohodlně je dobré zvážit i výšku tzv. lubu. Lub je podpůrná dska vysoká cca 10 cm kolmo připojená k desce stolu. Je to prvek, který zpevňuje spoj mezi deskou stolu a nohami stolu. Pokud je příliš vysoký, může vás tlačit shora do přední strany stehen. Ideální je, pokud není moc vysoký a mezi podlahou a spodní hranou lubu je 65 cm volného prostoru. Pokud si rádi dáváte nohu přes nohu (což byste, pokud chcete sedět „zdravě“, určitě neměli dělat), pak by měl být lub co nejnižší, nebo žádný (což některé konstrukce stolů umožňují).

Pokud máte židle s područkami, tak si jejich výšku změřte, abyste si ověřili, že se vám podaří takovou židli pod stůl zasunout.

Jídelní set = jídelní stůl + jídelní židle. Jednoduchá definice, která trochu svádí k tomu, že by výšky a rozměry měly být vyřešeny. Zdaleka tomu tak nebývá. Jídelní set obvykle má shodný design, materiál a šířku a hloubku židlí vymyšlenou tak, aby seděla i výška a byla vhodná i pro vás - ale není to tak úplně vždy pravda a velmi doporučuji si výšku židle, výšku k spodní hraně lubu a výšku stolové desky zjistit a porovnat to s tím, jak se vám sedí vzpřímeně a příjemně.

Existují i výškově nastavitelné jídelní stoly. Ale buď jsou velmi drahé, nebo je jejich konstrukce slabší a tím trpí zatížitelnost stolu a obecně jeho stabilita.

Materiál

Velmi doporučuji sáhnout po dřevě (masivu), které bývá dostatečně bytelné, domácké a na pohled i omak příjemné. Je možné jej dobře kombinovat i s kovovými nohami. Dřevěný jídelní stůl vyžaduje trochu péče - jednou za rok, nebo dva je třeba jej trochu přetřít hadříkem se speciálním roztokem, nebo olejem, aby si déle udržel dobrý stav, vzhled a barvu. Oproti benefitům je to malá povinnost.

Běžně ale můžete vybírat z daleko více materiálů:

  • masivní dřevěné jídelní stoly - ty už jsme popsali výše a doporučujeme volit masivní dřevo. Důležitá je tvrdost dřeva. To měkké se rychleji poškrábe a vzniknou v něm malé důlky a rýhy. Tvrdší dřevo je lepší pro bytelnější konstrukci, především pro pevnost spojů. Déle tak vydrží bytelné, nerozviklané a nevrzající.
    • měkké dřevo - smrk, jedle, borovice, topol, lípa, jedlo, douglaska
    • středně tvrdé dřevo - jasan, jilmy, duby (dub Sonoma např.), ořech, modřín, bříza
    • tvrdé dřevo - habr, akát, tis, sheesham (šíšam)
    Dřevěné desky jsou ošetřené buď lakem, nebo olejem. Lak dřevo uzavře a potáhne souvislou pevnou vrstvou, která se snadno uklízí, ale při poškození je třeba lak přebrousit a znovu nalakovat, ale jen celou plochu najednou. Olej sice chrání méně, ale zase stačí jednou za rok otřít hadříkem s olejem a to i lokálně jen na místech, kde je byl stůl poškrábán, nebo jinak poškozen. Obojí má své výhody - já preferuji olej. Lak se někdy může časem začít nepříjemně lepit na kůži a ubrusy, atd.
  • jídelní stoly z lamina - můžete se s nimi potkat schovanými pod zkratkami - MDF (Středně hustá dřevovláknitá deska), MDFL, DTD (dřevotříska), HDF, Eurolight (to je taková papírová věc podobná nejlevnějším IKEA LACK stolkům), HPL desky (jsou velmi tenké a podobné tvrzenému plastu, nebo kameni) - vše jsou plus mínus podobné formy laminátových desek. Uvnitř je místo dřeva nějaká směs pilin, papíru, lepidla vysokotlace zformovaného do podoby desky. Nahoru na desku se často dává dýha, nebo nějaký umělý materiál vizuálně podobný dřevu, nebo kameni a boční strany se přelepují hranami. U hran dbejte na to, aby šlo o ABS hrany, ty vydrží déle, než se začnou odlupovat. Laminátové stoly mohou být jak ty nejlevnější, tak i velmi povedené s dýhou na horní straně desky - ty vypadají jako dřevo a přitom jsou cenově velmi zajímavé.
  • skleněné stoly - deska je z tvrzeného skla (obyčejné by se při prvním větším ťuknutí rozbilo), nohy obvykle z kovu, nebo dřeva. Často jde o designovku, která se bude doma vyjímat. Nevýhodou je, že na skle…

tags: #dětský #jídelní #set #mdf #a #březové

Oblíbené příspěvky: