Pevnost Dobrošov: Nedokončený monument česko-slovenské obrany a jeho betonové giganty

Pevnost Dobrošov je rozestavěná dělostřelecká tvrz, součást československého pohraničního opevnění z let 1935-1938. Leží necelé 3 km od stejnojmenné obce Dobrošov, v Královéhradeckém kraji na Náchodsku u hranice s Polskem. Tato soustava vojenského opevnění je pozůstatkem z doby druhé světové války a představuje jednu z našich nejzajímavějších národních památek.

Historie a výstavba pevnosti

Dělostřelecká tvrz Dobrošov vznikala v letech 1937 až 1938. Opevnění se v Československu budovalo na obranu proti sílícímu nacionalismu v Německu. Na místě byly i obavy ze separatistických tendencí německé menšiny v příhraničních oblastech. Místo na Dobrošově bylo ke stavbě pevnosti zvolené i na základě zkušeností z minulosti - Kladský průsmyk byl totiž využívaný k vojenským vpádům do Česka již dříve. Také Ředitelství opevňovacích prací vyhodnotilo náchodskou Branku jako jeden z nejpravděpodobnějších vpádů nacistického vojska do Čech.

Výstavba samotné pevnosti pak probíhala velmi rychle. Stavební firma, která vyhrála neveřejný konkurz, se zavázala dokončit práce přesně za 24 měsíců od prvního stavebního dne. „Pokud by termín překročila, měla být penalizována za každý přesahující den částkou 2000 Kčs. Po dokončení tvrze mělo na povrchu stát sedm objektů,“ uvádí Richard Švanda v publikaci Pevnost Dobrošov.

Politické napětí se stupňovalo tak rychle, že se ani přes neuvěřitelné pracovní nasazení stavebníků nestihla dokončit. Pevnost byla součástí plánu výstavby dvou pěchotních a dvou dělostřeleckých srubů, otočné dělostřelecké věže, minometné otočné věže a vchodového objektu. Staveniště bylo ohraničené dvoumetrovou prkennou ohradou. Do konce měsíce ale byly všechny stavební práce zastaveny. Mnichovská dohoda zastavila práce v polovině předpokládané doby výstavby. Význam pevnosti byl proto zanedbatelný, nedokončená zůstala i linie lehkého opevnění. Objekty nakonec bez jediného výstřelu připadly nacistům.

Zůstalo tak u stavebního dokončení pouhých tří objektů - pěchotních srubů N-S 72 Můstek a N-S 73 Jeřáb a dělostřeleckého srubu N-S 75 Zelený. Na místě zbylých tří nedokončených objektů (N-S 74 Maliňák, N-S 76 Amerika a N-S 77 Kaplička) je dnes k vidění pouze navážka s náletovými porosty. Objekt N-S 77A Portál, který měl plnit funkci vchodového srubu, byl zavezen a na místě vytvořen provizorní vstup.

Čtěte také: Základy a pokročilé materiály pevnosti betonu

Dokončené sruby a podzemí

Mezi dokončené objekty patří pěchotní srub N-S 72 Můstek, který je zároveň nejvyšším bodem tvrze. Díky tomu měl sloužit především k pozorování a k ochraně prostoru silnice a sousedního srubu N-S Jeřáb. Turisté zde musí projít cca 250 schodů do týlového patra tohoto srubu. Srub Můstek je zachován v poměrně dobrém stavu, ačkoliv byl devastován. Poškozené je zejména bojové patro. V malé expozici lze spatřit fragmenty projektilů, které mají přímou souvislost s devastací objektu. Jedná se o střelu Röchling, jednu z tzv. tajných zbraní třetí říše. Takováto střela dokáže prorazit několik desítek metrů nadloží a zasáhnout pevnostní kasárna hluboko pod zemí nebo přímým zásahem prorazit 3,5 metru belgického pevnostního železobetonu. Dnes je jisté, že k testování granátů Röchling došlo i na Dobrošově.

Prvním vybetonovaným srubem byl N-S 73 Jeřáb. Ten měl společně s Můstkem bránit přístup k tvrzovým objektům. Srub Jeřáb byl osazen v září 1938 jednotkou o velikosti 25 mužů. To bylo samozřejmě ve srovnání s plánovanou bojovou hodnotou málo. Třetí z dokončených objektů, srub N-S 73 Jeřáb, není běžně přístupný, bývá však otevřen o letních prázdninách a státních svátcích. Od srubu Můstek je vzdálen 600 m a dostaneme se k němu po vyznačených trasách. Venkovní stěny objektu nesou stopy cvičných paleb německé pěchoty. Do interiéru vstupu srubu se vstupuje nouzovým otvorem. Srub Jeřáb dokonce využili v roce 1940 okupanti k natáčení válečného týdeníku, jehož součástí byla ukázka dobývání Maginotovy linie. V jedné místnosti byla improvizovaná ubikace s pryčnami, v dalších sklady munice a potravin.

Největším postaveným objektem je dělostřelecký srub N-S 75 Zelený. Při vstupu do provozního areálu PD návštěvníka zaujme třetí největší dělostřelecký srub v ČR s názvem Zelený. Dokončený byl však až po vyhlášení mobilizace. Dělníci, kteří na bunkru pracovali, byli navíc odvedeni ke svým útvarům, a tak dělníky nahradili vojáci strážních útvarů a osádky blízkých pěchotních srubů. Srub Zelený má rozměry 47x16 m, s tloušťkou stěn a stropu 3,5 m, o kubatuře 5 520 m3 betonu. V interiéru dělostřeleckého srubu se prochází bojovým a týlovým patrem. V horním (bojovém) patře jsou vystaveny makety houfnic vz. 38 ráže 10 cm, které připomínají hlavní výzbroj srubu. Z obou pater je vidět do výtahových šachet.

Při rubání podzemních chodeb postupovali minéři z několika směrů proti sobě. Za dobu prováděných prací bylo vyrubáno 1750 metrů spojovacích chodeb a 750 metrů podzemních prostor, které vedou v hloubce 20 - 39 metrů pod povrchem terénu. V podzemí jsou stavebně dokončené muniční sklady a prochází se částí galerie. Nejvíce zajímavé jsou kasárenské prostory. V podzemí byly vyrubány sály skladů a ubikací. Vojáci tu měli spát na třípatrových pryčnách, přičemž postele měly být pouze pro polovinu osádky. Počítalo se totiž s tím, že se vojáci budou střídat vždy po dvanácti hodinách, a tak na každou postel měli připadat dva muži. V době mobilizace ale nic hotové nebylo. Během služby na tvrzi se vojáci měli stravovat v podzemní kuchyni. Potraviny by byly dodávány denně z vnitrozemí, nicméně během boje nebo obklíčení by mužstvo muselo využívat zásoby, které měly být na každé tvrzi uskladněny.

Přehled dokončených objektů a kubatura betonu

Návštěva pevnosti Dobrošov

Tvrz Dobrošov nabízí k prohlídce několik hlavních srubů, muniční sklad, kasárny či dokonce ošetřovnu, jejíž návštěva je velice zajímavá. Ve vstupní expozici lze navštívit ojedinělou a zároveň toho času v Evropě největší kolekci miniatur figurek, které ztvárňují v historickém kontextu československou armádu z období před druhou světovou válkou. Autorem je modelář Lubor Šušlík z Pardubic.

Čtěte také: Jak odolné je PVC potrubí?

Prohlídková trasa vede ze srubu N-S 75 Zelený přes muniční sklad na křižovatku hlavní galerie. Čtvercovým schodištěm s odpočívadly návštěvníci sestupují do podzemí tvrze. V podzemí Vás přivítá příjemná teplota 6 °C, návštěvníci mají v omezeném počtu možnost, vypůjčit si teplý oděv v pokladně pevnosti. Prohlídka podzemí končí pod pěchotním srubem Můstek.

Doporučujeme také vydat se na naučnou stezku, která začíná u dělostřeleckého srubu Zelený, je značena a má dvě trasy. Pevnost Dobrošov je otevřena denně od 1. května do 31. října, vždy od 10 do 17 hod. O víkendech a státních svátcích je otevřeno od 9:30 hod. O letních prázdninách otevřeno od 10 hod.

Čtěte také: všestrannost lepidel Unilex

tags: #pevnost #dobrošov #kubatura #betonu

Oblíbené příspěvky:

• Rizika PUR pěny
• Vše, co potřebujete vědět o fasádách Schüco
• Vše o prodeji dřevěných palet
• Kompletní průvodce firmami na plovoucí podlahy v Brně
• Jak vybrat mrazuvzdorné lepidlo na dlažbu?