Pojistná hydroizolace plochých střech: Klíč k trvanlivosti a spolehlivosti

Pojistná hydroizolační vrstva chrání vrstvy pod sebou a prostory pod střechou proti vodě, která protekla krytinou, nebo proti sněhu, který do střechy navál, a to ať už v důsledku vady nebo poruchy krytiny nebo za extrémně nepříznivých povětrnostních podmínek. Provádí se v konstrukcích šikmých střech, je-li součástí skladby střechy tepelná izolace a je-li svrchní plášť tvořen skládanou krytinou. Žádná skládaná krytina totiž není těsná proti polétavému sněhu a tlakové vodě. To platí i v případě tzv. bungalovů, kde není klasické podkroví - nosnou konstrukci střechy tvoří sbíjené vazníky a tepelná izolace je uložena v úrovni spodní pásnice vazníků.

Potřeba a legislativní rámec pojistné hydroizolace

Provedení pojistné hydroizolace (PHI) v konstrukcích šikmých střech je stanoveno normami ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov a ČSN 73 1901 Navrhování střech. PHI je doplňkové opatření ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti střechy, což lze prohlásit i o parotěsné/vzduchotěsné vrstvě. Nová verze normy ČSN 73 1901 z roku 2011 zavádí pro dosud používanou PHI výraz doplňková hydroizolace (DHI) nebo doplňková hydroizolační vrstva (DHV), zatímco termín pojistná hydroizolace je vyhrazen pro nově zavedenou speciální vrstvu. Pravidla pro navrhování a provádění střech již v roce 2000 zavedla pojem „zvýšený požadavek kladený na střechu“, což je míra vlivu nejen okolního prostředí, které působí na danou střechu, ale i zvláštnosti samotné střechy.

Rizikové faktory a zvýšené požadavky

Rizikové faktory podporující průnik sněhu krytinou jsou zejména (obr. Další důvod, odkapávání kondenzátu vodní páry, je však relevantní jen v případě plechových krytin, avšak v případě těch nejběžnějších krytin, jako jsou pálené či betonové střešní tašky, se tento jev vymyká běžným zkušenostem. Je to proto, že tyto typy krytin mají sice malou nasákavost, ale dostatečně velkou k pohlcení případného kondenzátu, aniž by mohlo dojít k jeho úkapu. Tvar střechy, její konstrukce a veškeré vnější vlivy dané prostředím ovlivňují spolehlivou funkci dané střechy. Z míry působení těchto okolností se pak generují zvýšené požadavky (ZP).

Zvýšené požadavky kladené na střechu se generují z vyšší míry působení dále uvedených vlivů v kombinaci s dalšími faktory, jimiž mohou být např. dlouhé krokve, členitá střecha, vyšší nadmořská výška, vyšší sněhová oblast, zateplená střecha, nechráněná poloha, užívání objektu, blízkost velké vodní plochy, častý výskyt bouřlivých větrů, riziko újmy na zdraví či na majetku vlivem sesuvu sněhu ze střechy, hřeben vysoko nad terénem, blízkost vzrostlých porostů, požadavky památkové péče, ale zejména menší sklon, než je bezpečný.

• Využívání objektu - obytné podkroví, zvláštnosti provozu (vlhkost, teplota), vyšší stupeň zajištění bezpečnosti.
• Klima - nadmořská výška a sněhová oblast, nechráněná poloha, výskyt bouřlivých větrů, lokální mikroklima.

Doposud se setkávám v technických podkladech některých výrobců krytin s krajně zjednodušeným a velice zavádějícím formulováním požadavku na provedení PHI, který se odvíjí pouze od toho, zda je či není dodržen bezpečný sklon střechy. To přece zdaleka nestačí! Vlivy povětrnosti jsou na člověku nezávislé, a proto místo stavby a místní mikroklimatické poměry jsou dané. Pakliže tyto dané poměry příznivé nejsou, je žádoucí se při návrhu střechy značně uskrovnit. Nelze navrhnout složitou střechu s četnými vikýři, věžičkami apod. tam, kde místní klimatické poměry nejsou příznivé.

Čtěte také: VELUX okna pro moderní bydlení

Těsnost PHI a její třídy

Je nepochybné, že počet zvýšených požadavků se musí projevit i v návrhu příslušného doplňkového opatření. V tabulce je definováno šest tříd těsnosti PHI, přičemž nižší třída označuje takovou PHI, která je spolehlivější než ve třídě vyšší. V prvním vydání Pravidel z roku 2000 byly definovány stupně těsnosti PHI, přičemž vyšším nárokům na těsnost PHI odpovídal i vyšší stupeň těsnosti. Definovat třídy těsnosti podle tabulky samo o sobě nemá žádný smysl.

První a druhá třída těsnosti PHI - Vodotěsné podstřeší

První a druhá třída těsnosti PHI se jinak nazývá vodotěsná PHI nebo vodotěsné podstřeší. Liší se od sebe pouze tím, že u 2. třídy je možné nespojité provedení PHI v oblasti hřebene a nároží, což je typické pro tříplášťovou střešní konstrukci, zatímco u 1. třídy je tato nespojitost vyloučena, fólie přechází hřeben a nároží bez přerušení, což je možné jen v případě dvouplášťové skladby. Druhá odlišnost se projevuje průběhem hydroizolačních pásů v oblasti kontralatí. Zatímco u 2. třídy jsou pásy položeny na bednění ještě před montáží kontralatí, u 1. třídy jsou pásy pokládány přes kontralatě. Obě třídy se vyznačují nejvyšší těsností, a tedy jejich návrh reflektuje ty nejméně příznivé podmínky. Součástí PHI je celoplošné bednění, k němuž jsou jednotlivé pásy kotveny.

V obou třídách je nezbytné utěsnit vzájemné napojení hydroizolačních pásů. U 2. třídy je nezbytné utěsnit i spáru mezi kontralatí a pásem tak, aby bylo vyloučeno zatečení kolem hřebíků. Je třeba zdůraznit, že zatečení kolem hřebíků není jen v teoretické rovině. Někdy může být množství takto protečené vody až neskutečně veliké a v případě rekonstrukcí zastřešení tomu budou odpovídat i vzniklé škody na bytech a zařízení. Nicméně je třeba zdůraznit, že se nejedná o chybu materiálu. Je samozřejmé, že je třeba utěsnit i případná podélná napojování dvou pásů.

U 1. třídy těsnosti je vyloučena jakákoli nespojitost PHI, tedy i odvětrávací otvory v oblasti hřebene/nároží. V rámci 1. třídy lze tedy navrhovat výlučně dvouplášťové střešní konstrukce. Pokud vezmeme v úvahu obrovský difuzní odpor materiálů pro PHI (faktor difuzního odporu je zde veličinou 5. řádu), pak si teprve uvědomíme mimořádnou obtížnost při provádění 1. třídy těsnosti. Navržená skladba totiž prakticky vylučuje odvod vlhkosti z vnitřního prostředí. Proto veškeré použité materiály musejí mít minimální zabudovanou vlhkost, musí být vyloučena kondenzace vodní páry kdekoli v průřezu skladby, tedy základní podmínkou funkce je mimořádně robustní parotěsná vrstva.

Utěsnění spáry mezi hydroizolačním pásem a kontralatí se provádí buď těsnicí páskou pod kontralatě, anebo těsnicí pěnou. U pěny pozor na nepřekročení pod teplotu 7 °C, jinak pěna nebude expandovat. Že bylo dosaženo řádného utěsnění pěnou, bude vidět na souvislém pruhu zatvrdlé pěny podél obou stran kontralatí. U těsnicí pěny se limitní teplotou 7 °C nemyslí jen teplota venkovního vzduchu, ale i teplota konstrukce. Utěsnění spáry mezi fólií a kontralatí je vhodné provést i tam, kde lze rozumně předpokládat průnik tlakové vody ložnými a styčnými spárami.

Čtěte také: Jak správně vybrat střechu pro chatu

Třetí, čtvrtá, pátá a šestá třída těsnosti PHI

Návrh 3. třídy těsnosti PHI zaručuje ještě poměrně velkou spolehlivost skladby střešního pláště proti průniku vody, přičemž této spolehlivosti může být dosaženo při použití relativně běžných materiálů a technologií. Ve 3. třídě se navrhují pojistné fólie lehkého typu nebo pojistné desky. V případě fólií je součástí PHI i celoplošné bednění. Provádí se utěsnění spojů pásů a utěsnění spáry mezi pásy/deskami a kontralatěmi. Utěsnění pásů fólie se provádí pomocí vhodných lepicích pásek nebo přímo integrovanými lepicími okraji pásů. Utěsnění spáry mezi kontralatěmi a fólií se provádí těsnicími páskami nebo těsnicí pěnou podle výše uvedených zásad. V rámci 3. třídy lze navrhovat jak tříplášťové, tak dvouplášťové střešní konstrukce.

Ve 4. třídě těsnosti PHI zůstává ještě celoplošné bednění, pokud je PHI navržena z lehkých fólií nebo lehkých asfaltových pásů. Jednotlivé pásy se k bednění připevňují sponami nebo hřebíky, vždy však jen v místě délkového překrytí pásů. Při návrhu PHI z pojistných desek bednění samozřejmě odpadá, neboť desky se považují za samonosné prvky. I když je hydroizolační vrstva tvořena lehkou fólií, která z hlediska difuzního odporu patří k vysoce difuzně otevřeným materiálům (sd je cca 0,03 m), nelze pominout vliv bednění jako nedílné součásti PHI na šíření vodní páry. Bednění o tloušťce 20 mm má velký difuzní odpor, sd = 3,14 m, což je víc jak 10x více, než je přípustné pro dvouplášťové konstrukce (sdmax < 0,3 m).

I 5. třída těsnosti se provádí na tuhém podkladu. Pátá třída sice neobsahuje požadavek na utěsnění vzájemného napojení pásů fólie, avšak tím, že prostor pod pásy je, resp. bude, dodatečně vyplněn tepelnou izolací a za předpokladu, že pásy jsou nataženy bez průvěsu, je vyloučeno případné rozkmitání okrajů pásů proti sobě a tím i možnost zafoukání sněhu. Toto provedení je možné pouze v případě dvouplášťové skladby. Zde je důležitý požadavek na tvarovou stabilitu tepelné izolace, neboť je třeba vyloučit vyboulení PHI směrem do vzduchové vrstvy pod krytinou. V rámci 5. třídy se navrhuje PHI z pásů fólií lehkého typu.

Šestá třída těsnosti PHI (nejméně spolehlivá) je tvořena pásy difuzní fólie, které jsou volně napnuté na krokvích se vzájemným přesahem, aniž by bylo požadováno utěsnění pásů v oblasti délkového překrytí. Účinné slepování pásů fólie bez tuhého podkladu je totiž technicky neproveditelné, a proto požadavek investora na přelepení napojení pásů je nesmyslný. Důležité je zejména položení prvního pásu nad okapem, a sice s co nejmenším průvěsem tak, aby se vyloučila tvorba vodních pytlů. Šestou třídu těsnosti lze navrhovat pouze v případě tříplášťové skladby.

Materiály a provedení hydroizolace plochých střech

Tyto fólie mají ve svém sortimentu výrobci samotných krytin, ale také výrobci např. tepelných izolací. Jedná se o plastové vícevrstvé fólie, které v sobě kombinují odolnost proti kapalné vodě a zároveň propustnost pro vodní páru (jsou tzv. difuzně propustné). Fólie podle jednotlivých typů a výrobců může buď ležet na tepelné izolaci. Pro dosažení těsnosti proti vodě a vzduchotěsnosti je vhodné fólie vždy lepit v přesazích. To lze samozřejmě spolehlivě provést pouze, pokud fólie spočívá na nějakém podkladu - tedy na tuhé tepelné izolaci nebo na bednění. Fólie by měly být pečlivě napojeny a nalepeny na veškeré detaily ve střeše - prostupy, střešní okna, komíny apod. Pozor, materiály pro pojistné fólie obvykle nejsou dlouhodobě odolné vůči UV záření.

Čtěte také: Ploché střechy: Konstrukční detaily, které musíte znát

V minulosti se pro pojistnou hydroizolační vrstvu hojně využívala průsvitná fólie z difuzně nepropustného plastu, které byla opatřena tzv. mikroperforací, a tím jí měla být zajištěna difuzní propustnost. Byla výhradně „nekontaktní“, tedy měla být vždy natažena mezi kontralatěmi. Pokud je z jakéhokoliv důvodu třeba dosáhnout absolutní těsnosti proti vodě, např. při velmi nízkém sklonu krytiny či jiných nepříznivých podmínkách, vytváří se vodotěsné podstřeší. Jako pojistná hydroizolační vrstva se pak používají klasické povlakové hydroizolační materiály - asfaltové pásy (tzv. typ S - čili natavitelné) nebo plastové hydroizolační fólie (nejčastěji měkčené PVC). Zpracovávají se jako klasická hydroizolace na ploché střeše, spojují v přesazích a napojují se v detailech. Spočívat musí na tuhém podkladu - nejčastěji tedy na dřevěném bednění nebo OSB deskách apod.

Materiály pro ploché střechy a terasy

Nová i rekonstruovaná plochá střecha vyžaduje použití moderních hydroizolačních a termoizolačních materiálů. Vhodná jsou systémová řešení hydroizolace s množstvím doplňků a s bohatým příslušenstvím. Nové materiály nabídnou kombinaci různých vhodných vlastností - stačí jen správně vybrat.

Termoizolace plochých střech

Možností, jak izolovat ploché střechy nebo terasy, existuje mnoho. Nejčastěji se používají osvědčené a cenově přijatelné materiály: ploché střechy lze dobře izolovat stabilizovanými pěnovými deskami z polystyrenu nebo minerální vlnou z anorganických vláken. Další možností jsou nenasákavé desky z extrudovaného polystyrenu s uzavřenou buněčnou strukturou, které se vyznačují nadprůměrnou pevností v tlaku.

Hydroizolační materiály pro ploché střechy

Jednou z možností, jak účinně zajistit hydroizolaci nové i rekonstruované střechy je střešní hydroizolační fólie z měkčeného PVC (ALKORPLAN) s PES výztužnou vložkou, která se používá jako mechanicky kotvená jednovrstvá hydroizolace střechy. Kombinovanou s minerální tepelnou izolací ji můžeme využít i do požárně nebezpečného prostoru. Další možnost je hydroizolace se skleněnou výztužnou vložkou, která se volně klade pod násyp kameniva nebo pod dlaždice. Hydroizolační pás z SBS modifikovaného asfaltu s vložkou z polyesterové rohože (ELASTEK SPECIAL). Polyesterová rohož tvoří nosnou vložku a v podélném směru je vyztužená skleněnými vlákny. Čím vyšší plošná hmotnost, tím vyšší pevnost a tažnost. Existuje také varianta s břidličným ochranným posypem na horním líci (varianta DEKOR) nebo s jemným separačním posypem (MINERAL).

V nabídce najdeme i pásy speciálně určené jako vrchní pás nových hydroizolací střech ze dvou asfaltových pásu, nebo druhy k prodloužení životnosti stávajících asfaltových hydroizolací. Hydroizolační pásy s hrubozrnným břidličným ochranným posypem se využívá jako vrchní pás nových hydroizolací střech ze dvou asfaltových pásů, nebo jako renovační pás k prodloužení životnosti asfaltových hydroizolací - a to i na méně stabilních podkladech. Hydroizolační asfaltový pás s vložkou ze skleněné tkaniny (Glastek) má nosnou vložku tvořenou skleněnou tkaninou s vynikající pevností. Dekorativní varianta je opatřena ochranným břidličným posypem. S produkty této řady můžeme renovovat asfaltové hydroizolace. V případě výskytu dutin a vlhkosti v původní vrstvě je nutné použít pro renovaci pásy dva.

Jednovrstvé mechanicky kotvené hydroizolační systémy

Díky kotvení vyloučíme mokré procesy a díky připevnění přímo do spodních nosných vrstev snížíme počet vrstev střešní skladby. Montáž probíhá rychle a levně, takže se nemusíme obávat dlouhodobého procesu za nepříznivých povětrnostních podmínek.

Odvodnění pojistné hydroizolace

Ať už je však pojistná hydroizolační vrstva provedena z čehokoliv, musí být odvodněna. To znamená, že vodě, která zatekla na pojistnou hydroizolační vrstvu, musí být umožněno odtéct mimo dům. V nové ČSN 73 1901 - Navrhování střech je jeden velmi významný bod, který se týká odvodnění, a to odvodnění pojistné hydroizolace. V této normě je striktně definováno, za jakých podmínek je možné považovat parotěsnou zábranu za trvalou pojistnou hydroizolaci. Kromě vyspádování této vrstvy, resp. korektní a vodotěsné provedení všech konstrukčních detailů je nutné, aby takováto vrstva byla samostatně odvodněna. Tento systém umožňuje okamžitou, vizuální kontrolu stavu střešního pláště. To je velmi důležitý moment, pro všechny subjekty, které se kolem střešních plášťů pohybují. V rámci generálního dodavatele je to signál, že je nutné hledat chyby v dodaném díle, pro ostatní je to jasný důkaz, že se střechou není něco v pořádku. Tj. že je nutné reklamovat její stav a vyžadovat, aby byla ve stavu standardním.

JUTADACH SUPER systém

Drtivá většina tzv. nekontaktních (nízkodifúzních) mikroperforovaných nebo antikondenzační fólií (např. Jutafol D, Jutacon, ...) však může být aplikována pouze pro stupeň těsnosti 1. Jakmile je potřeba dosáhnout vyššího stupně těsnosti (2a), už je nezbytné použít buď systém kontaktních fólií při tříplášťové bedněné střechy (např. Jutafol DTB 150) nebo zvolit použití vysocedifúzních membrán (např. Jutadach,...). Pro dosažení stupně těsnosti 2c je navíc nezbytné tyto materiály mezi sebou spojit (slepit). Pokud však chceme vytvořit stupeň těsnosti 3A, již je nezbytné pojistnou hydroizolaci podložit bedněním, avšak zde se již nedají použít běžně na trhu dodávané membrány či fólie. Pro tuto aplikaci je nezbytné použít speciální vysoce vodotěsné vysoce difúzní membrány s příslušnými spojovacími a těsnícími komponenty tak, abychom i u této skladby mohli konstrukci tvořit jako dvouplášťovou.

Většina pojistných hydroizolací je použitelná do sklonu 17°, některé i do 15° a výjimečně i pro 12° sklon střechy. I proto JUTA a.s. vyvinula nový speciální systém pojistné hydroizolační membrány pod názvem JUTADACH SUPER s příslušnými komponenty. Tj. pro slepení přesahů (tmel Jutadach Mastic Super), napojovacího a opravného komponentu (páska Jutadach SP Super) a těsnící pásky pod kontralatě (Jutadach TPK Super). To je tedy systém JUTADACH SUPER, který umožňuje aplikaci pojistné hydroizolace i pro stupeň a třídu těsnosti 3A a zároveň pro střechu se sklonem min. 12°.

Střešní bednění a jeho význam

Je nepochybné, že provedení PHI na tuhém podkladě, tj. na bednění, zásadním způsobem ovlivňuje spolehlivost PHI. Významný přínos tohoto provedení akcentují výrobci ve svých technických podkladech a stanovují provedení PHI na bednění vždy v těch případech, kdy není dodržen bezpečný sklon střechy, aniž by na ni byl kladen jediný další zvýšený požadavek. Střešní bednění nabízí obzvláště spolehlivou ochranu proti sání větru nebo tlaku větru. Je velmi stabilní a pomáhá přenášet velké zatížení sněhem. Dalšími výhodami střešního bednění je lepší protihluková ochrana a pochůznost střechy při stavebních nebo rekonstrukčních pracích. S vhodnými pojistnými hydroizolacemi (DHV) DELTA® určenými na dřevěné bednění vytvoříte kvalitní podstřeší i vyšší stupně těsnosti, jako jsou dešti odolné nebo vodotěsné podstřeší. Kromě toho lze všechny fólie na bednění DELTA® použít i jako podkladní pás.

Nabízíme různé vysoce odolné a difuzně otevřené pojistné hydroizolace (DHV), které jsou pro váš projekt vhodné i jako fólie na bednění. Výrobky DELTA® se vyznačují především svou robustností. Díky našim dlouholetým zkušenostem spojeným s nejnovějšími výrobními procesy jsou naše produkty extrémně odolné proti roztržení, dlouhodobě odolné a spolehlivé. Bez ohledu na počasí - DELTA® zaručuje maximální ochranu vaší střešní konstrukce! Vysoce kvalitní membrány na bedněné střechy jsou nepostradatelnou součástí dobře chráněných šikmých střech.

tags: #plocha #strecha #hydroizolace #pojisteni

Oblíbené příspěvky:

• Jak správně připevnit palubky na stěnu?
• Odolné nerezové obklady
• vliv tuhnutí cementu na kvalitu betonu
• Zjistěte vše o ukládání stavebního odpadu
• Vše o STAVMAT STAVEBNINY Březiněves