Plochá střecha s bedněním: Moderní řešení a ověřená klasika

Nedílnou součástí každé stavby je střecha. Tento nezbytný stavební prvek má mnoho nezastupitelných funkcí pro zbytek stavebního díla, ale i sám o sobě může být velmi zajímavým architektonickým prvkem. Již od 20. let 20. století si designéři budov dobře uvědomují vizuální a celostně-konstrukční výhody zastřešení s malým sklonem, tzv. ploché střechy, ale až moderní doba pomáhá k tomu, aby plochá střecha byla nejen krásná, ale i správně izolující a nepromokavá.

V oblasti střešních konstrukcí se v posledních letech stále častěji setkáváme s návratem k tradičním a osvědčeným metodám. Jednou z nich je i bedněná střecha, která se pyšní nejen robustností a dlouhou životností, ale i specifickým estetickým dojmem. Pojďme se společně s odborníky ponořit do tajů bedněných střech a zjistit, v čem spočívá jejich kouzlo a pro koho jsou tou pravou volbou.

Co je plochá střecha?

Obvykle se za ploché střechy považují střechy se sklonem do 10°. Naproti tomu jsou ploché střechy méně nápadné a umožňují lepší využití horní části budovy. S pochozí plochou střechou získáváte další venkovní prostor, který lze využít jako střešní zahradu, terasu nebo sportovní hřiště. Budovy s další užitnou plochou na střeše, zejména v hustě obydlených městských oblastech, rychle získávají na atraktivitě a hodnotě.

Při návrzích střech lze obecně vycházet z normy ČSN 731901. Tento předpis podrobně popisuje požadavky a doporučení i pro ploché střechy. Plochá střecha se obecně uvažuje do sklonu 5°, tj. 8,75%. Ze stavebního hlediska se optimální sklon u plochých střech pohybuje mezi 3-4%, jelikož v tomto spádu snadno odtéká dešťová voda a zároveň se lze snadno na střeše pohybovat, je-li plánována jako užívaná, pochozí.

V naší republice se, zvláště u rodinných domů, ploché střechy mírně „zprofanovaly“, pravděpodobně díky 70. a 80. létům 20. století, kdy bylo moderní bydlet v „kostce“ s plochou střechou. Ale materiálová kvalita v daných konstrukcích nebývala dobrá a ploché střechy způsobovaly více problémů, než užitku. Používaly se tepelné izolace z novin, spádové vrstvy ze škvárobetonu, které se, kromě přirozeného rozpadu radionuklidů, rozpadaly i mechanicky, případně velmi na pojivo „hubené“ a tenké potěrové vrstvy, které se míchaly přímo na střeše. Tato řešení jsou již naštěstí minulostí.

Čtěte také: VELUX okna pro moderní bydlení

Typy plochých střech

  • Jednoplášťová střecha: Je střecha s klasickým pořadím vrstev, tepelnou izolací a nevětranou vzduchovou vrstvou, navrhuje se s parotěsnící vrstvou.
  • Jednoplášťová střecha s větracími kanálky: Tento typ se navrhoval hlavně v 70. a 80. letech 20. století. Je specifický způsobem větrání, které zajišťuje systém větracích kanálků umístěných v tepelně izolační vrstvě, které jsou napojeny na vnější prostředí. Střecha je zpravidla vyhovující nad prostory s relativní vlhkostí nepřesahující 75 %.
  • Inverzní střecha: Je střecha, kde je hydroizolační vrstva umístěna pod vrstvou nenasákavé tepelné izolace přímo na vhodně upraveném horním povrchu nosné nebo spádové vrstvy.
  • Duo střecha: Vznikne rozdělením tepelně izolační vrstvy tak, aby jedna část byla pod hydroizolační vrstvou. Při realizaci je 40 % tepelné izolace umístěno pod hydroizolační vrstvu a 60 % nad hydroizolací, zde musí být použit nenasákavý materiál (XPS). Tento typ se v praxi používá především u rekonstrukcí plochých střech.
  • Plus střecha: Funguje na tom principu, že tepelně izolační vrstva z původního střešního souvrství bude fungovat už jen jako doplňková. Původní krytina bude vyspravena a bude v nově realizovaném souvrství fungovat jako parotěsnící vrstva, na kterou bude aplikována nově navržená vrstva tepelné izolace. Pro renovaci ploché střechy je vhodný moderní systém PLUS, kdy se na stávající plochou střechu položí nová vrstva tepelné izolace.
  • Lehká střecha: Je jednoplášťová střecha, jejíž plošná hmotnost je nižší než 100 kg/m2 (např. dřevěné bednění a trapézový plech). Protože mají významně nižší akumulaci tepla proti střechám s vyšší plošnou hmotností, reagují více na teplotní výkyvy vnějšího vzduchu.
  • Pochozí střecha: Prakticky vytváří další obytný prostor. U pochozích plochých střech je důležité zaměřit se při návrhu a stavbě na ochranu hydroizolační vrstvy, protože u některých speciálních typů finálních vrstev je poškození hydroizolace pravděpodobnější než u jiných. Naštěstí je výběr finální vrstvy u obrácených plochých střech neomezený, neboť je hydroizolace chráněna silnou vrstvou tepelné izolace.
  • Pojížděná střecha: Je určena k trvalému využití vozidly, které zde pojíždějí nebo parkují, ty svým pohybem působí na střešní konstrukci tlakovou a smykovou silou. Lehčené (keramzitové, polystyrenové apod.) cementové směsi (betony, potěry) jsou pro pojížděné střechy velmi vhodné.
  • Zelená střecha: Může být extenzivní (rostliny s minimální údržbou) nebo intenzivní (rostliny náročné na péči, jako růže, keře a stromy).
  • Dvouplášťová střecha nevětraná: Má ve svém souvrství nevětranou vzduchovou vrstvu, dnes je navrhována pouze v případech rekonstrukcí, kde je požadováno vylepšení tepelně technických vlastností původního střešního souvrství.
  • Dvouplášťová střecha větraná: Má vzduchovou vrstvu napojenou na vnější prostředí vhodně umístěnými přiváděcími a odváděcími větracími otvory. Dochází tak k pohybu vzduchu ve vzduchové vrstvě a jeho výměně s vnějším prostředím. Tím je zároveň zajištěn únik vlhkosti, která se dostává do vzduchové vrstvy z interiéru, proto se doporučují použít při použití nad prostory s relativní vlhkostí více jak 80 %.

Co je to bedněná střecha?

Bedněná střecha se vyznačuje souvislou plochou, vytvořenou z dřevěných prken nebo desek, která se instaluje na střešní krovy. Tato plocha slouží jako podklad pro pokládku střešní krytiny a zároveň přispívá k celkové tuhosti a stabilitě střešní konstrukce.

V minulosti byly bedněné střechy běžným standardem, ale s nástupem moderních technologií a lehkých krytin ustoupily do pozadí. Dnes se však vracejí na scénu, a to především díky svým nesporným výhodám.

Jaké krytiny se hodí na bedněnou střechu?

Bedněná střecha nabízí široké možnosti výběru střešní krytiny. Skvěle se na ni hodí:

  • Pálená taška: Klasická a nadčasová volba, která se perfektně snoubí s tradičním charakterem bedněné střechy.
  • Betonová taška: Cenově dostupnější alternativa pálené tašky s dlouhou životností a širokou škálou barevných provedení.
  • Vláknocementová krytina: Moderní a elegantní krytina s nízkou hmotností a vysokou odolností.
  • Plechová krytina: Lehká a odolná krytina, která se hodí i na střechy s nízkým sklonem.
  • Břidlice: Luxusní a nadčasová krytina, která dodá střeše punc elegance a exkluzivity.

Výhody a nevýhody bedněné střechy

Bedněná střecha je tradiční a osvědčené řešení, které se vrací do obliby díky svým nesporným výhodám.

Výhody

  • Vysoká pevnost a stabilita: Souvislá plocha bednění zvyšuje tuhost střešní konstrukce a odolnost vůči zatížení sněhem a větrem.
  • Dlouhá životnost: Kvalitně provedená bedněná střecha má životnost srovnatelnou s životností samotné krytiny.
  • Vhodná pro rekonstrukce: Bednění umožňuje snadno vyrovnat nerovnosti starších krovů a vytvořit ideální podklad pro novou krytinu.
  • Zlepšení tepelné izolace: Bednění vytváří dodatečnou izolační vrstvu, která snižuje tepelné ztráty střechou.
  • Estetický vzhled: Bedněná střecha působí robustně a tradičně, což ocení zejména majitelé historických a venkovských objektů.

Nevýhody

  • Vyšší pořizovací cena: Bednění představuje dodatečnou položku v rozpočtu na střechu.
  • Náročnější montáž: Pokládka bednění vyžaduje precizní práci a zkušenosti.
  • Vyšší hmotnost: Bednění zvyšuje celkovou hmotnost střešní konstrukce, což může být v některých případech limitující faktor.

Cena bedněné střechy se odvíjí od několika faktorů, jako je typ a rozměr bednění, druh použitého dřeva, složitost střešní konstrukce a cena práce. Obecně lze říci, že bedněná střecha je o něco dražší než střecha s laťováním, ale rozdíl v ceně se může lišit v závislosti na konkrétním projektu.

Čtěte také: Jak správně vybrat střechu pro chatu

Jak se dělá plochá střecha?

Ploché střechy jsou moderním, estetickým a funkčním řešením. Realizaci ploché střechy předchází návrh souvrství, který navrhuje projektant v rámci projektové dokumentace stavby.

Díky vývoji stavební a výrobní techniky a technologie už není nutné šplhat do výšky po žebřících s pytli cementu a vědry plniva na střechu. V současnosti je možné nechat jeřábem dopravit na střechu směs lehčeného betonu, kterou doveze přímo jeho výrobce, případně nechat na míru „nařezat“ prvky polystyrenových spádových klínů, nebo třeba pohodlně dopravit pomocí mobilní čerpací techniky cementové lité pěny, určené pro uložení do spádu.

Hydroizolace a odvodnění

Hydroizolace je naprosto zásadním prvkem každé ploché střechy. Její úlohou je, aby voda nepronikla do konstrukce střechy a nepoškodila tepelnou izolaci či nosné prvky budovy. Pro ploché střechy se používá široká škála materiálů, z nichž každý má své specifické vlastnosti a využití.

  • Asfaltové pásy: Tyto pásy se vyrábějí z různých druhů asfaltu (modifikovaný, oxidovaný) a mají různé typy nosných vložek (polyesterová rohož, skelná tkanina). Mají výbornou odolnost proti vodě a mechanickému poškození. Výhodou systému konvenční ploché střechy je to, že hydroizolační asfaltové pásy mohou být tepelně navařeny přímo na betonovou spádovanou vrstvu.
  • Hydroizolační fólie: Fólie z materiálů, jako je PVC nebo FPO (flexibilní polyolefín), se na plochých střechách používají pro jejich flexibilitu a odolnost vůči UV záření.

Odvodnění je další důležitou součástí plochých střech. Bez správného odvodnění by se na střeše hromadila voda, což by mohlo vést k zatékání a poškození střechy.

Spádové vrstvy a tepelná izolace

Modernějším řešením spádových vrstev je systém OPTIMO, kde je těžký beton nahrazen spádovanými tepelně izolačními deskami. Střechy OPTIMO jsou optimálně vrstvené ploché střechy, kde je požadovaného sklonu dosaženo pomocí spádovaných tepelně izolačních desek FIBRANxps INCLINE namísto těžkého spádovaného betonu. Aby se snížilo zatížení ploché střechy, nahrazuje systém OPTIMO těžký a silný spádovaný beton lehčími a tenčími spádovanými tepelně izolačními deskami FIBRANxps INCLINE, které navíc zvyšují tepelný odpor konstrukce střechy.

Čtěte také: Ploché střechy: Konstrukční detaily, které musíte znát

Lehčené (keramzitové, polystyrenové apod.) cementové směsi (betony, potěry) mají relativně vysoké pevnosti, ale i relativně vysokou objemovou hmotnost. Je do nich obvykle potřeba použít výztuž a je nutné je dilatovat. Jejich doprava se provádí většinou pomocí jeřábu a bádií a jejich výroba není vždy pomocí betonáren možná realizovat. Zpracovávat se musí obvykle ručně.

Polystyrenové klíny (EPS) s přípravou pro natavování izolace jsou naopak velmi lehké, dají se předem připravit podle tvaru střechy a jsou tedy i ve finále tvarovatelné. Jejich transport a pokládka je náročnější na organizaci a bez významné roznášecí desky je nelze použít na pojížděné konstrukce, dále jsou relativně deformabilní a mají nižší pevnost. Co se týká jejich izolační funkce, tak je velmi dobrá. Mírný problém je při řešení detailů, průchodů a styků, kdy je nutné spáry a nedolehy vyplňovat.

Inovativní řešení: Cementové lité pěny PORIMENT

Řešením mohou být právě cementové lité pěny, které mohou obsahovat i polystyrenové perly ze samozhášivého polystyrenu. Tyto pěny mají relativně vysoké pevnosti a nízkou objemovou hmotnost. Jsou schopné řešit rozličné podkladní materiály a spády do 4% či 8%. Skupina Českomoravský beton produkuje cementové lité pěny a pěny do spádu pod obchodní značkou PORIMENT. Jejich objemová hmotnost je od 500-700 kg/m3 a pevnost v tlaku 0,5-2 MPa. Princip výroby spočívá v tom, že se na betonárně namíchá cementová suspenze, která se doveze autodomíchávačem na stavbu, kde se skládá do zařízení Aeronicer II. Na stavbě se do připravené směsi přidá pěnicí přísada a mícháním se aktivuje.

Litá cementová pěna se na stavbě čerpá pomocí gumových hadic až do vzdálenosti 200 metrů v horizontálním směru nebo až 100 metrů ve vertikálním směru. Za den je možné nalít plochu až 1 500 m2. Čerstvou tekutou směs čerpadlo přečerpá na určené místo, kde ji pracovníci velmi rychle zpracují do požadovaného spádu až 8 %. Ukládka probíhá čerpáním z autodomíchávače přes speciální dieselové čerpadlo. To znamená, že z jednoho autodomíchávače, který přiveze speciální cementovou suspenzi, je možné vyrobit kupř. až 18 m3 koncového výrobku. Tento fakt ulehčuje od zatížení staveb vícenásobnými nájezdy.

Příprava podkladu pro tyto pěny je snadná, podklad by měl být čistý, může být mírně nasákavý a může jej tvořit i plech nebo dřevo. Jelikož jsou pěny i mírně zatékavé, je dobré případné otvory či spáry vyplnit v dostatečném předstihu. Použitelné vrstvy jsou dle zvoleného typu od 2 cm do cca 25 cm v jednom aplikačním kroku. U okrajů střechy je samozřejmě nutné použít bednění pro zabránění úniku pěny.

Samozřejmě musíme předem připravit směry a spády budoucí vrstvy, což je možné provést kupř. svařenci z betonářské výztuže, nebo vodícími cemento-pískovými násypy, nebo jednoduše napnutím provázku - to vše v závislosti na složitosti půdorysu střechy a použitém typu pěny. Povrch se pak po nalití do požadované výšky částečně sám slévá a částečně je potřeba použít k jeho urovnání.

Pěna je pak do dvou dnů pochozí a do týdne zatížitelná. Na otevřeném prostranství je samozřejmě problém se srážkami, čerstvý materiál by neměl propršet intenzivní srážkou, případně by měl být chráněný před sluncem při extrémních teplotách (mlžení vodou). Pro inverzní střechy se cementové pěny obecně nehodí, jelikož jsou i přes svou hutnost mírně nasákavé. Výhoda pěn ale je, že díky vzduchovým pórům, případně polystyrenovým perlám, fungují i jako tepelná izolace.

Typy cementových pěn PORIMENT

Typ pěny Popis Objemová hmotnost Pevnost v tlaku Součinitel tepelné vodivosti Aplikace
PORIMENT PS 500 S polystyrenovými perlami, vhodná pro složité spády (psaníčka, hřebeny, zalomení) a změny spádů s hodnotami do 8%. Lze aplikovat vrstvu až 20 cm v jednom kroku. 500 kg/m3 0,5 MPa λ = 0,11 W. m-1 Natavované pásy (s penetrací), tepelná izolace
PORIMENT WS 700 Bez polystyrenových perel, pro nízké spády a malé stavební výšky (rekonstrukce) a méně složité půdorysy. 700 kg/m3 2 MPa λ = 0,13 W. m-1 . K-1 Lze použít určité typy kotev vrchní hydroizolace

Ploché střechy jsou v současné době velmi oblíbené. Velmi dobře se hodí pro budovy, u nichž chcete dosáhnout moderního vzhledu. Zaměřte se na správně provedenou hydroizolaci a odvodnění, kvalitu použitých materiálů i provedení. Nezapomeňte, že každá střecha je jedinečná a návrh konstrukce by měl být proveden odborníkem - ať už projektantem, nebo renomovanou prováděcí firmou.

tags: #plocha #strecha #s #bednenim

Oblíbené příspěvky: