Spádování plochých střech polystyrenem: Technické řešení a kladečské plány

Ploché střechy pro dlouhodobě spolehlivé fungování hydroizolace potřebují dostatečný spád. Dříve používané ploché střechy bez spádu, nebo s minimálním spádem do 1 %, se neosvědčily, protože vlivem geometrie stavby a dotvarování konstrukce vždy docházelo ke vzniku tzv. stojaté vody se všemi negativními důsledky. Mezi tyto důsledky patří poruchy hydroizolace, vznik mikroorganismů a napětí mezi mokrými a suchými částmi střechy.

Podle ČSN 73 1901 „Navrhování střech - Základní ustanovení“ se kaluže tvoří při sklonu povrchu střechy do 3 %. Tento spád je v řadě případů (rozlehlejší objekty) těžko dosažitelný, z tohoto důvodu je možno doporučit kompromisní spád 2 % (dle německých předpisů se ploché střechy se spádem pod 2 % považují za střechy zvláštní). Spádování plochých střech slouží k efektivnímu odvodu vody z jejich povrchu a zároveň přispívá k zateplení na velmi vysoké úrovni.

Spádování pomocí desek EPS (Expandovaný polystyren)

Spádování plochých střech pomocí spádových desek EPS je v současnosti nejpoužívanějším způsobem s řadou výhod:

• Suchý montážní proces.
• Rychlý postup prací.
• Minimální přitížení konstrukce.
• Žádné dilatační spáry.
• Možnost dodávky libovolných spádů.

Spádové desky pěnového polystyrenu pro střechy se v převažujícím množství případů vyrábějí v rozměrech 1 m x 1 m, a to se spádem na jednu stranu. Ve stavební praxi se někdy označují jako klíny. Klíny z pěnového polystyrenu se používají v detailech například u atik anebo se umísťují do některých úžlabí, před světlíky a různé nástavby na střeše, aby zabránily vzniku oblastí, kde by se po deštích na povrchu střech vytvářely kaluže vody. Pro vyspádování úžlabí se používají spádové klíny úžlabí z EPS.

Jako spádové klíny je možno použít jak běžný bílý EPS, tak šedý EPS se zvýšeným izolačním účinkem. Šedý EPS je třeba díky své nižší teplotní odolnosti pod hydroizolací chránit z horní strany min. 50 mm bílého EPS, pokud není teplotní ochrana řešena jiným způsobem. Spádové klíny EPS pro spádování plochy se vyrábějí s nejmenší tloušťkou 20 mm.

Čtěte také: VELUX okna pro moderní bydlení

Výroba a vlastnosti EPS spádových desek

Řezání bloků pěnového polystyrenu na jednotlivé desky se ve výrobním závodě provádí pomocí odporových drátů. Desky pěnového polystyrenu je možné vyrábět s minimálním spádem 0,5 % a spád desek je možné měnit po kroku 0,5 %. To znamená, že je velmi jednoduché dodávat spádové desky se spády po 0,1 % (to je dáno možností nastavení řezacích drátů po 1 mm). To je schopnost, kterou závidí výrobcům EPS veškerá konkurence v této oblasti.

Při objednání výroby spádových desek pěnového polystyrenu je také potřeba přihlédnout k podmínkám při jejich dopravě a montáži na stavbě. Proto se spádové desky pěnového polystyrenu vyrábějí od minimální tloušťky 10 mm. Protože se při montáži střešních plášťů po tepelných izolacích chodí a přemísťují se stavební materiály, je potřeba používat spádové desky pěnového polystyrenu od tloušťky 20 mm, nebo optimálně od tloušťky 40 mm.

Pěnový (expandovaný) polystyren EPS v posledních letech zaujímá především ve stavebnictví stále významnější pozici. Tato mimořádně příznivá vlastnost pro spádové vrstvy vychází z technologie výroby EPS. Cena EPS spádových desek je až neuvěřitelně nízká, což je dáno jednoduchostí výroby na moderních technologiích.

Pokládka EPS spádových desek

Během budování spádování střechy z pěnového polystyrenu je nutné tepelnou izolaci průběžně zakrývat hydroizolacemi. Montáž střešního pláště se proto obvykle provádí po etapách. Postup výstavby střešního pláště je nutné provádět takovým způsobem, aby nedošlo k zatékání vody z povrchu hydroizolací do skladby střechy. Při montáži střešního pláště se zpravidla provádějí z hydroizolací etapové spoje. Samolepicí asfaltové pásy položené na horním povrchu pěnového polystyrenu se v oblastech etapových spojů vodotěsně napojí (nataví nebo nalepí) na vrstvu parozábrany.

Desky pěnového polystyrenu je potřeba pokládat s vystřídáním spár, tzv. na vazbu. Pěnový polystyren se nesmí skladovat na plochách a v oblastech, kde se dlouhodobě vyskytuje nebo zadržuje voda. Pokládka spádových klínů na ne zcela rovný povrch se neliší od postupu u jiných izolačních desek. Obecně tedy záleží na velikosti nerovnosti. Jako vyrovnávací vrstvy se používají různé typy suchých násypů, popř. vyrovnávky jiným materiálem.

Čtěte také: Jak správně vybrat střechu pro chatu

U střech spádovaných od atik do jejich středu pomocí pěnového polystyrenu ve spádu se provádí spádování střech se stejným spádem ze čtyřech stran ke vpustím nebo ze dvou stran ke žlabům. Do oblastí žlabů se mohou vkládat rozháněcí klíny nebo se spádují i oblasti žlabů.

Spádování pomocí desek MW (Minerální vlna)

Spádování pomocí desek MW se provádí většinou ve spádu 2 %, ale na zakázku lze provést jakýkoliv spád do 15 %. V nabídce jsou spádové desky se spádem v jednom směru, ale i klíny se spády ve 2 směrech, které se s výhodou používají při vyspádování úžlabí. Pro vyspádování úžlabí lze použít dvouspádové klíny z MW Isover DK.

U střech skladů, hal a průmyslových objektů se používají především minerální izolace, které zaručují vyšší požární odolnost a akustické vlastnosti. V případě požáru bezpečně chrání konstrukce před ohněm - zabraňují šíření plamene a nezvyšují požární zatížení konstrukce. Izolační materiály Isover plní svoji nezastupitelnou úlohu i při izolaci plochých střech. Jako vrchní vrstvu lze použít desku Isover S nebo Isover S-i dle konkrétních požadavků střechy.

Revoluční novinkou firmy Isover je unikátní lamelový systém velkoformátových lamel s vlákny orientovanými kolmo na podklad - Isover LAM. Systém byl vyvinut zejména s ohledem na stále se zvyšující požadavky na tloušťku tepelné izolace, běžně dosahující pro úsporné stavby přes 300 mm. U systému z lamel toto není žádný problém. Tepelná izolace plochých střech z minerální izolace se provádí vždy jako vícevrstvá s posunem (převázáním) spár.

PROTECTROOF® a SG COMBI ROOF jsou systémová řešení plášťů na trapézovém plechu s požární odolností REI 15 - REI 45 DP1-DP3. Systém SG COMBI ROOF je již tradičním řešením pro střechy halových staveb, tj. obchodní a logistická centra, výrobní a skladovací haly apod. Systém se využívá pro velkorozponové konstrukce pro folie i asfaltové pásy.

Čtěte také: Ploché střechy: Konstrukční detaily, které musíte znát

Návrh spádování a kladečský plán

Nedílnou součástí každé pokládky je zpracování kladečského plánu, podle kterého je nutné postupovat. Ve snaze o co nejvhodnější kombinaci technického řešení a výsledné ceny je poskytován návrh připravený technickým oddělením.

Tento návrh a výkaz materiálu je poskytován bezplatně a to zpravidla do 3 pracovních dnů od dodání kompletních podkladů. Po jeho zpracování z něho jasně vyplývá konečná spotřeba desek včetně směru spádu nebo rozvodí. Tento postup tak pomáhá předejít případným dalším výdajům.

Kroky návrhu spádování

1. Návrh spádování + výkaz materiálu (na základě poptávky).
2. Kompletní kladečský plán (na základě objednávky).

Pro návrh spádování je třeba zaslat:

• Půdorys a řez střechy a okótovanou polohu vtoků.
• Výšky atik.
• Minimální a maximální tloušťku tepelné izolace.
• Minimální požadovaný spád střechy.
• Stávající spád střechy.
• Typ uchycení spádové vrstvy a hydroizolace.
• Typ hydroizolace.
• Typ projektovaného EPS či MW.
• Popis podkladních vrstev.
• Ostatní (požadované termíny, kontaktní osoby...).

Polohu vtoků a výšky atik doporučujeme fyzicky překontrolovat, neboť co je na výkrese, nebývá často na střeše.

Konstrukce ploché střechy

Každá střecha (plochá i šikmá) se skládá z konstrukce a tepelné izolace. Kromě samotné konstrukce střechy je však podstatné i její odvodnění, proto u ploché střechy potřebujeme dosáhnout sklonu alespoň 3 %, lépe až 5 %, ale i více. Dále jsou podstatné odvodňovací žlaby a střešní vtoky a samozřejmě i způsob, jakým jsou provedené dilatační spáry. Dalším podstatným prvkem je dnes běžně užívané mechanické kotvení vrstev střešních plášťů plochých střech.

Typy plochých střech z hlediska konstrukce

Typy plochých střech lze rozdělit na jednoplášťové a dvouplášťové.

Jednoplášťové střechy

Jednoplášťové střechy oddělují chráněné vnitřní prostředí od prostředí vnějšího jedním střešním pláštěm. Tyto střechy jsou nejrozšířenějším typem plochých střech a nabízejí více možností využití jejich povrchu (střechy pochůzné, pojížděné, zelené). Klasické jednoplášťové střechy mohou mít obrácené pořadí vrstev (inverzní) nebo být kombinované (systém DUO, resp. PLUS).

Jednoplášťová střecha pochůzná: Má na hydroizolaci navíc uloženu betonovou mazaninu a ideálně ještě dlažbu. Taková střecha pak může plnit i funkci terasy.

Zelená střecha: Má na hydroizolaci uloženu geotextilii, která chrání hydroizolaci, dále štěrk, liapor, kačírek, který tvoří drenáž, na něm rašelinu, ale i jinou hydroakumulační vrstvu, opět geotextilii jako vrstvu filtrační a nakonec až střešní vegetační substrát. Zelená střecha je ve většině případů řešena jako jednoplášťová střecha. Lze je dělit na střechy se zelení intenzivní (květiny, keře, tráva...), které potřebují pravidelnou péči a závlahu (a v drtivé většině případů potřebují násyp zeminy minimálně 200 mm a více) a střechy se zelení extenzivní, která nepotřebuje takovou péči ani výšku zeminy (netřesky a jiné sukulentní rostliny, další rostliny nevyžadující pravidelnou závlahu). Pro tyto střechy je povětšinou typická ve skladbě přítomnost vrstvy hydroakumulační (většinou v kombinaci s vrstvou drenážní), která má za úkol zadržet alespoň minimální množství vody na období sucha.

Jedním z nejpodstatnějších rizik je i nesnášenlivost běžně užívaných fólií z měkčeného PVC s polystyrenem a asfalty. Tyto materiály je od sebe proto nutné oddělit speciální fólií.

Jednoplášťová střecha a její tepelně-technické vlastnosti: Je taková, která ve své skladbě neobsahuje větranou vzduchovou mezeru. Proto musí být konstrukčně a zejména materiálově navržena tak, aby byla funkční nejen z hlediska hydroizolačního, ale zejména z hlediska tepelně-technického (zjednodušeně řečeno, aby nezavlhala vlivem kondenzace a nesnižovala se tak účinnost tepelné izolace nebo se neprojevovaly defekty jako například plísně a tepelné mosty ze strany interiéru). Jednoplášťová plochá střecha tedy musí obsahovat velmi účinnou parozábranu, která zabrání pronikání vodních par do tepelné izolace. Síla tepelné izolace by měla být určena výpočtem, ale jako minimum počítejte alespoň 160 mm tepelné izolace z pěnového polystyrenu (typu EPS 100S stabil - polystyren určený právě pro tento typ střechy) nebo tepelné izolace z minerální vlny (například Isover S - opět tepelná izolace určená pro jednoplášťové střechy). Velmi vhodným typem parozábrany pro tento typ střechy je asfaltový SBS modifikovaný pás s hliníkovou vložkou.

Dvouplášťové střechy

Dvouplášťové střechy se skládají ze stropní konstrukce nad posledním nadzemním podlažím, spádové vrstvy, parozábrany, tepelné izolace, alespoň 10 cm silné vzduchové mezery, nosné konstrukce horního pláště a hydroizolace. Na tu ještě lze uložit betonovou mazaninu a případně i dlažbu. Konkrétní materiály a tloušťky vrstev vždy navrhne projektant, který projekt domu zpracovává.

Dvouplášťová střecha a její tepelně-technické vlastnosti: Je střecha, která někde ve své skladbě (tradičně pod horním pláštěm) obsahuje větranou vzduchovou mezeru. Mezera má primární účel odvádět ze skladby vlhkost (strhává ji s sebou proudící vzduch) a proto u těchto skladeb nemusí být kladen takový důraz na použití špičkových parozábran, ale mohou být užity parozábrany s nižší účinností. Aby tedy mohla tato konstrukce fungovat, musí mít střecha nasávací a odváděcí otvory proudicího vzduchu. Častou chybou je, že otvory navržené podle požadavku normy jsou kryty mřížkami omezujícími nasávání vzduchu z 50 i více procent. Výška větrané mezery je rovněž velmi důležitá. Čím nižší sklon, tím vyšší mezera je potřebná, aby vzduch proudil. Není bez zajímavosti, že větraná mezera snižuje účinnost tepelné izolace (dochází k jakémusi "vytahování tepla" z izolace). Jako tepelné izolace se pro dvouplášťové střechy užívá minerální vlny, která je schopna dobře předávat vlhkost do mezery.

Ploché střechy s opačným pořadím vrstev (inverzní střechy)

Základním principem tohoto typu střech je, že je zde zaměněna poloha vrstvy tepelné izolace a hydroizolace. To znamená, že hydroizolační vrstva (krytina) je umístěna pod tepelnou izolací. Materiál tepelněizolační vrstvy musí být nenasákavý, pevný, objemově stálý. Uvedeným požadavkům vyhovuje v současné době pouze vytlačovaný (extrudovaný) polystyren - XPS. Jeho nasákavost je téměř nulová (cca do 0,5 % obj.), což umožňuje vystavit jej přímému působení srážkové vody, aniž by došlo k poklesu jeho tepelně izolačních vlastností.

Výhody ploché střechy s opačným pořadím vrstev:

• Hydroizolační vrstva (krytina) je proti UV záření a povětrnostním vlivům (případně také proti mechanickému poškození) chráněna tepelně izolační vrstvou, což výrazně prodlužuje její životnost.
• Umístění tepelně izolační vrstvy nad hydroizolační vrstvu prakticky úplně vylučuje možnost kondenzace vodní páry uvnitř střešního pláště.
• Plochá střecha s opačným pořadím vrstev splňuje podmínky, že směrem od interiéru k exteriéru musí jejich difúzní odpor klesat a tepelný odpor naopak stoupat, což má příznivý dopad v tom smyslu, že je vyloučena možnost kondenzace vodní páry uvnitř střešního pláště - při správně navržené tloušťce tepelné izolace.

Ploché střechy kombinované (DUO, PLUS)

Jde o kombinaci střechy s klasickým pořadím vrstev a střechy s opačným pořadím vrstev (obrácené, inverzní). To znamená, že tepelně izolační vrstva je zde rozdělena tak, že jedna její část (asi 40 %) je umístěna pod hydroizolací a druhá část (asi 60 %) je umístěna nad hydroizolací.

Toto řešení spojuje výhody střechy s klasickým pořadím vrstev a střechy s opačným pořadím vrstev. Uvedený typ se navrhuje jak u nových střech, tak u rekonstrukcí stávajících střech, které mají nedostatečnou tloušťku tepelné izolace a nefunkční hydroizolaci. Ploché střechy kombinované bývají označovány jako systém DUO. Pokud mají tyto střechy ve skladbě navrženou také parozábranu, pak bývají označovány jako systém PLUS.

Ploché střechy bez tepelné izolace

Pro střechy nad otevřeným prostorem nebo nad nevytápěnými objekty není třeba navrhovat tepelně izolační vrstvu. Střecha plní funkci pouze nosnou a hydroizolační. Sklon střechy může být tvořen jak nosnou konstrukcí, tak sklonovou vrstvou navrženou v požadovaném spádu. Skutečnost, že chybí tepelná izolace má za následek zvýšené tepelné namáhání nosné konstrukce střechy.

Ploché střechy bez parotěsné vrstvy

Představují z hlediska konstrukčního i technologického nejjednodušší řešení. Je zde však nutné důkladné provedení tepelně technického posouzení, protože absence parotěsné vrstvy může být příčinou poruch tepelně vlhkostního chování souvrství střešního pláště. Návrh jednoplášťové ploché střechy bez parotěsné vrstvy může být v určitých případech značně riskantní.

Materiály pro ploché střechy

Pro ploché střechy se používá široká škála materiálů, z nichž každý má své specifické vlastnosti a využití. Již v úvodu jsme si řekli, že hydroizolace je naprosto zásadním prvkem každé ploché střechy. Její úlohou je, aby voda nepronikla do konstrukce střechy a nepoškodila tepelnou izolaci či nosné prvky budovy.

Asfaltové pásy

Tyto pásy se vyrábějí z různých druhů asfaltu (modifikovaný, oxidovaný) a mají různé typy nosných vložek (polyesterová rohož, skelná tkanina).

Aktuální trendy v izolantech

V popředí stojí řešení, která poskytují kromě účinnosti samotného izolantu také celou škálu dalších výhod. Aktuálně je nejvyhledávanějším izolantem na našem trhu expandovaný pěnový polystyren (EPS), oblíbený zejména díky tomu, že v sobě spojuje více relevantních benefitů. EPS má vynikající termoizolační schopnosti a nízkou nasákavost, která přispívá k udržení jeho tepelných i mechanických vlastností. Zároveň má nízkou hmotnost, díky čemuž se minimalizuje zátížení konstrukce střechy. Vysoká pevnost v tahu a tlaku vede k posílení odolnosti vůči silnému větru. Praktičnost EPS se ukazuje také při samotné montáži. Desky pěnového polystyrenu se velmi jednoduše pokládají a při dodržení správného montážního postupu budou sloužit bez ztráty vlastností po celou dobu životnosti domu. EPS je cenově dostupný materiál a patří k jednorázovým investicím, jejichž vstupní náklady vykompenzuje dlouhodobá úspora energií.

V současné době, kdy jsou běžně dostupné tepelně izolační spádové dílce (ať už z pěnového polystyrenu nebo z minerální vlny) je vhodné tyto ve skladbách plochých střech navrhovat. To proto, že se zde sdruží v rámci jedné vrstvy dvě funkce a to jak funkce tepelně izolační, tak také funkce spádová. Odpadnou tedy spádové vrstvy z jiných, dříve obvyklých materiálů (např. na bázi lehkého betonu, násypu apod.), které jsou poměrně pracné a mají výrazně vyšší hmotnost než zmíněné tepelně izolační spádové dílce.

Odvodnění ploché střechy

Odvodnění je další důležitou součástí plochých střech. Bez správného odvodnění by se na střeše hromadila voda, což by mohlo vést k zatékání a poškození střechy.

Společnost Austrotherm, evropská špička ve výrobě tepelněizolačních výrobků z polystyrenu, nabízí komplexní řešení tepelné izolace plochých střech s nejširší nabídkou bílého a šedého modifikovaného polystyrenu. Systém zateplení ploché střechy od Austrothermu zahrnuje kromě rovných desek EPS také spádové termoizolační desky nebo na míru řezané úžlabí a nároží pro dokonalé odvodnění. Všechny prvky nabízí jak v bílém EPS, tak také v šedém EPS NEO, který má o 20 % lepší tepelněizolační vlastnosti.

Společnost Austrotherm, jako jediný výrobce v České republice, nabízí v rámci komplexního systému izolace a odvodnění ploché střechy také unikátní prefabrikovaný Atikový prvek s vynikajícími tepelněizolačními vlastnostmi z EPS pro zhotovení okrajů plochých střech už v jednom dni. Kromě samotného materiálu společnost Austrotherm poskytuje svým zákazníkům bezplatné odborné poradenství, čímž výrazně ulehčí celý proces zateplování od výběru vhodného produktu až po montáž. Pro vytvoření návrhu kladečského plánu a cenové nabídky je potřeba zaslat projektovou dokumentaci, půdorys anebo nákres s okótovanou polohou vpustí, kontaktní údaje, místo stavby a technické údaje (počáteční výška spádu, hodnota spádu, materiál).

Doporučuje se počáteční výška spádu minimálně 20 mm a velikost spádu min. 2 %. Nabízeny jsou produkty s 0,5% spádem a jeho násobky.

tags: #plocha #strecha #spadovani #polystyrenem #technicke #reseni

Oblíbené příspěvky:

• Jak demontovat cihly z komína
• Tradiční a moderní řešení fasád
• Vizualizace fasády: GIMP a online nástroje
• Hydroizolační řešení pro základy
• Cemix 25 kg: Zdicí malty