Stabilizační vrstvy a spádování plochých střech
Ploché střechy pro dlouhodobě spolehlivé fungování hydroizolace potřebují dostatečný spád. Dříve používané ploché střechy bez spádu, nebo minimálním spádem do 1%, se neosvědčily. Podle ČSN 73 1901 Navrhování střech se kaluže tvoří při sklonu povrchu střechy do 3%. Z tohoto důvodu je možno doporučit kompromisní spád 2%. Ideální je vytvoření spádu nosnou konstrukcí, což ale není vždy vhodné nebo možné. V těchto případech nacházejí své uplatnění moderní cementové pěny, které umožňují realizovat sklon až 8 %.
Materiály pro spádové vrstvy
Dnes se spádování plochých střech mokrým procesem provádí jen zřídka. Spádování pomocí desek MW se provádí zpravidla ve spádu 2%, ale na zakázku jde provést jakýkoliv spád do 15%. Další variantou jsou spádové desky z EPS, jejichž hlavní výhodou je montáž izolací střešního pláště suchým procesem.
| Materiál | Hlavní výhoda | Hlavní nevýhoda |
|---|---|---|
| Cementové pěny (např. PORIMENT) | Vysoká rychlost ukládky, lehkost, pevnost | Mírná nasákavost (nevhodné pro inverzní střechy) |
| EPS (polystyrenové desky) | Suchý proces, energetická úspornost | Nižší pevnost v tlaku, náročné řezání |
| Lehčený beton | Vysoká pevnost | Velká hmotnost, náročná manipulace a doprava |
Stabilizace střechy proti větru
Vítr představuje dynamické zatížení ploché střechy, vyvolávající především sání na povrchu střešního pláště. Intenzita tohoto sání není po celé střeše rovnoměrná - nejvíce namáhané jsou okrajové části střechy, zejména návětrné hrany a rohy. Podcenění účinků větru při návrhu či realizaci vede k poruchám plochých střech, které nejsou nijak výjimečné.
Způsoby stabilizace
- Mechanické kotvení: Pomocí speciálních kotev (teleskopických talířových hmoždinek nebo šroubů s přítlačnou podložkou) se střešní vrstvy mechanicky připevní k nosnému podkladu. Pro každou střechu je nutné specifikovat typ kotev podle typu podkladní konstrukce.
- Stabilizace zatížením (balastování): Jako balast se používá vrstva kačírku (frakce 16/32 mm) nebo betonové dlaždice. Balast zajišťuje, že sací síla větru musí zvedat mnohem těžší skladbu.
- Celoplošné natavení a lepení: Využívá se u asfaltových pásů nebo pomocí polyuretanových lepidel. Výhodou je, že na povrchu střechy nejsou žádné kotevní prvky.
Specifika střech s opačným pořadím vrstev (inverzní střechy)
Princip inverzní střechy spočívá v tom, že tepelná izolace je uložena až nad hydroizolační vrstvou. Výhodou je ochrana hydroizolační vrstvy před teplotním namáháním a mechanickým poškozením. Na materiál tepelné izolace jsou ovšem kladeny zvýšené požadavky: musí mít nízkou nebo nulovou dlouhodobou nasákavost, vysokou pevnost v tlaku a odolnost proti zmrazovacím cyklům. Jediný materiál, který v současné době toto splňuje, je extrudovaný polystyren (XPS).
Stabilizační vrstva u inverzních střech prakticky drží skladbu na místě a také chrání skladbu před účinky slunečního záření. Je třeba striktně dodržet pravidlo, že se ve střeše z jakýchkoliv důvodů nesmí nad tepelnou izolací z extrudovaného polystyrenu nacházet vrstva s výrazně vyšším difuzním odporem, neboť by mohlo docházet ke kondenzaci vodní páry v deskách.
Čtěte také: VELUX okna pro moderní bydlení
Čtěte také: Jak správně vybrat střechu pro chatu
Čtěte také: Ploché střechy: Konstrukční detaily, které musíte znát
tags: #plocha #strecha #stabilizacni #vrstva

