Stabilizační vrstvy a spádování plochých střech

Ploché střechy pro dlouhodobě spolehlivé fungování hydroizolace potřebují dostatečný spád. Dříve používané ploché střechy bez spádu, nebo minimálním spádem do 1%, se neosvědčily. Podle ČSN 73 1901 Navrhování střech se kaluže tvoří při sklonu povrchu střechy do 3%. Z tohoto důvodu je možno doporučit kompromisní spád 2%. Ideální je vytvoření spádu nosnou konstrukcí, což ale není vždy vhodné nebo možné. V těchto případech nacházejí své uplatnění moderní cementové pěny, které umožňují realizovat sklon až 8 %.

Materiály pro spádové vrstvy

Dnes se spádování plochých střech mokrým procesem provádí jen zřídka. Spádování pomocí desek MW se provádí zpravidla ve spádu 2%, ale na zakázku jde provést jakýkoliv spád do 15%. Další variantou jsou spádové desky z EPS, jejichž hlavní výhodou je montáž izolací střešního pláště suchým procesem.

Materiál Hlavní výhoda Hlavní nevýhoda
Cementové pěny (např. PORIMENT) Vysoká rychlost ukládky, lehkost, pevnost Mírná nasákavost (nevhodné pro inverzní střechy)
EPS (polystyrenové desky) Suchý proces, energetická úspornost Nižší pevnost v tlaku, náročné řezání
Lehčený beton Vysoká pevnost Velká hmotnost, náročná manipulace a doprava

Stabilizace střechy proti větru

Vítr představuje dynamické zatížení ploché střechy, vyvolávající především sání na povrchu střešního pláště. Intenzita tohoto sání není po celé střeše rovnoměrná - nejvíce namáhané jsou okrajové části střechy, zejména návětrné hrany a rohy. Podcenění účinků větru při návrhu či realizaci vede k poruchám plochých střech, které nejsou nijak výjimečné.

Způsoby stabilizace

  • Mechanické kotvení: Pomocí speciálních kotev (teleskopických talířových hmoždinek nebo šroubů s přítlačnou podložkou) se střešní vrstvy mechanicky připevní k nosnému podkladu. Pro každou střechu je nutné specifikovat typ kotev podle typu podkladní konstrukce.
  • Stabilizace zatížením (balastování): Jako balast se používá vrstva kačírku (frakce 16/32 mm) nebo betonové dlaždice. Balast zajišťuje, že sací síla větru musí zvedat mnohem těžší skladbu.
  • Celoplošné natavení a lepení: Využívá se u asfaltových pásů nebo pomocí polyuretanových lepidel. Výhodou je, že na povrchu střechy nejsou žádné kotevní prvky.

Specifika střech s opačným pořadím vrstev (inverzní střechy)

Princip inverzní střechy spočívá v tom, že tepelná izolace je uložena až nad hydroizolační vrstvou. Výhodou je ochrana hydroizolační vrstvy před teplotním namáháním a mechanickým poškozením. Na materiál tepelné izolace jsou ovšem kladeny zvýšené požadavky: musí mít nízkou nebo nulovou dlouhodobou nasákavost, vysokou pevnost v tlaku a odolnost proti zmrazovacím cyklům. Jediný materiál, který v současné době toto splňuje, je extrudovaný polystyren (XPS).

Stabilizační vrstva u inverzních střech prakticky drží skladbu na místě a také chrání skladbu před účinky slunečního záření. Je třeba striktně dodržet pravidlo, že se ve střeše z jakýchkoliv důvodů nesmí nad tepelnou izolací z extrudovaného polystyrenu nacházet vrstva s výrazně vyšším difuzním odporem, neboť by mohlo docházet ke kondenzaci vodní páry v deskách.

Čtěte také: VELUX okna pro moderní bydlení

Čtěte také: Jak správně vybrat střechu pro chatu

Čtěte také: Ploché střechy: Konstrukční detaily, které musíte znát

tags: #plocha #strecha #stabilizacni #vrstva

Oblíbené příspěvky: