Mokrá a suchá plovoucí podlaha: Rozdíly a výběr pro vlhké prostory

Podlaha není jen to, po čem šlapeme. Moderní podlahu tvoří souvrství, jež má řadu funkcí: vytváří estetický vzhled, chrání a vyrovnává nosnou konstrukci pod podlahou (strop, základovou desku), odděluje jednotlivé vrstvy, srovnává povrch a zajišťuje izolační vlastnosti - brání šíření hluku, případně i únikům tepla.

Charakteristika plovoucích podlah

Plovoucí podlaha se navrhuje nad stropy mezi obytnými podlažími. Jedná se o souvrství (roznášecí vrstva plus pochozí vrstva) položené na měkké zvukoizolační desce a po celém obvodě oddělené od stěn dilatační spárou vyplněnou pružnou izolací. Lze ji položit v podstatě na jakýkoli podklad - na betonovou desku, keramický strop i na dřevěný strop. Při rekonstrukcích se staré dřevěné stropy nebo nerovné betonové stropy nejdříve vyrovnávají suchým podsypem z Liaporu.

Mokrá vs. suchá skladba podlahy

Při výběru podlahy je potřeba mít na paměti také klima, ve kterém žijete. Zohlednění tohoto faktoru znamená, že vaše bydlení bude pohodlnější a vybraná podlaha bude dlouhodobou záležitostí bez nutnosti oprav nebo kompletně nové pokládky.

Mokrá skladba podlahy

Roznášecí vrstva je z litého materiálu, jako je anhydrit nebo cementový potěr. Díky vyšší teplotní vodivosti je vhodná pro akumulační podlahové vytápění. Zvyšuje však vlhkost, což se nehodí do nemovitostí s dřevěnou konstrukcí, a musí vytvrdnout, což prodlužuje čas realizace. Nejčastěji se používá ve zděných domech.

• Anhydrit je vhodný do mokré skladby a vyniká vysokou teplotní vodivostí, což ho činí ideálním pro podlahové topení. Stačí ho tenká vrstva a je levnější, není však vhodný do vysoce vlhkého prostředí.
• Cementový potěr pro mokré skladby je vhodný i do vysoce vlhkého prostředí, ale nedosahuje takové teplotní vodivosti jako anhydrit, navíc je třeba aplikovat vyšší vrstvu.

Suchá skladba podlahy

Roznášecí vrstvu tvoří pevný materiál, například sádrovláknité desky, čímž se redukuje vlhkost. Navíc má nižší hmotnost a jednodušší instalaci. Nevýhodou je krátkodobější schopnost akumulace.

Čtěte také: Výběr podlahy: Dřevo nebo Vinyl?

• Lehké akustické plovoucí podlahy, na rozdíl od těžkých, neobsahují betonovou vrstvu nebo anhydrit, proto se mohou obejít i bez separační PE folie (jedná se o suchý proces).
• Roznášecí vrstva je tvořena deskovou konstrukcí, např. jednou nebo dvěma vrstvami křížem položených a spojených sádrovláknitých či OSB desek.
• Výhodou těchto podlah je nízká hmotnost, rychlost provedení a možnosti menších tlouštěk podlahy. Aby podlaha byla dostatečně funkční, je potřeba, aby akustická podložka byla minimálně 10 mm tlustá, doporučená tloušťka se pohybuje od 20 do 40 mm.
• Sádrovláknité desky pro suché skladby podlahy mají oproti předchozím materiálům lepší zvukovou a tepelnou izolaci, stačí tenčí vrstvy, jsou ale drahé a mají omezenou akumulaci pro podlahové vytápění.

Výhody a nevýhody lehké plovoucí podlahy

Lehká plovoucí podlaha by se měla vždy navrhovat jako certifikované systémové řešení, včetně předepsaných detailů.

Podklad a vyrovnání nerovností u suché podlahy

U nerovnosti do 5 mm postačí vrstva z vlnité lepenky nebo Miralonu. Nerovnosti 5 - 10 mm doporučujeme řešit pomocí spárovacího tmelu MAX nebo samonivelační stěrky weber nivelit. Při nerovnostech 10 - 60 mm už je potřeba použít suchý vyrovnávací podsyp. Nerovnosti větší než 60 mm doporučujeme řešit individuálně, kombinací EPS a suchého vyrovnávacího podsypu.

Podlahové vytápění v suché podlaze

Do suché podlahy je také možné umístit systém podlahového vytápění. U teplovodního topení je potřeba, aby to byl výrobcem určený systém do suchých podlah. Potrubí musí být umístěno v prefabrikovaných dílcích, např. Novopol NH35. U elektrického topného systému je potřeba, aby měl pojistku proti přehřátí a nevznikla tam teplota větší než 40 °C.

Vrstvy podlahové skladby

Při skladbě podlahy hraje zásadní roli každá z jejích vrstev, proto je třeba nepodcenit žádnou z nich. O tom, jaký typ skladby a jaké vrstvy použít, byste se vždy měli poradit s odborníkem.

Nosná konstrukce

Jedná se o nejspodnější vrstvu, která ovlivňuje přesnost konstrukce, tuhost a odolnost podlahy. Nejčastěji ji tvoří železobetonová deska, betonová deska s třídou betonu C 16/20, stropní deska z keramických vložek či trámový/fošnový strop. Pro tuto skladbu podlahy na terénu se využívá pokládka na štěrkové lože o tloušťce 10-15 cm.

Čtěte také: Plovoucí dřevěná podlaha: Instalace krok za krokem

Izolace

Může se jednat o tepelnou izolaci, akustickou izolaci či hydroizolaci. Vzhledem k tomu, že desky tepelné a kročejové izolace nejsou zpravidla schopny plně kopírovat nerovný povrch nosné konstrukce, je třeba nosný povrch vyrovnat pomocí nivelační stěrky či podsypem malé zrnitosti (0-4 mm).

Hydroizolace

Izolace proti vodě se používá buď jako izolace odspodu, kdy chrání stavby před pronikáním vlhkosti zespodu (spodní voda), nebo shora (hydroizolace koupelny, WC atd.). Nejčastěji se používají asfaltové pásy, asfaltové nátěry či fólie. Nejsou-li zejména betonové podlahy chráněny hydroizolací, může se v nich hromadit vlhkost podporující růst plísní a hub, což negativně ovlivňuje zdraví obyvatel domu, ale i poškozuje konstrukční prvky. Tloušťka hydroizolace by měla být 3-5 mm, aby spolehlivě zabránila pronikání vlhkosti. V opačném případě je často nutné dodatečně řešit problém pomocí pohlcovačů vlhkosti, což je však jen provizorní řešení. Na vrstvu hydroizolace je vhodné použít separační vrstvu v podobě volně ložené geotextilie či PE fólie, jež ochrání hydroizolaci před mechanickým poškozením, a to o tloušťce cca 2 mm.

Tepelná izolace

Je vhodná zejména u podlah na terénu, nad nevytápěnými místnostmi (sklep, garáž) či na podlahách v nevytápěných půdách. PIR/PUR desky vynikají výbornou paropropustností, pevností i skvělými izolačními vlastnostmi, jsou však citlivé na UV záření a drahé.

Akustická/kročejová izolace

Potřebujete-li snížit hlučnost (zejm. v bytových domech) či zamezit šíření kročejového zvuku, je vhodné provést také akustickou/kročejovou izolaci podlahy.

Roznášecí vrstva

Tuto vrstvu navrhuje odborník dle konstrukce a dispozic budovy, topného systému a teplotních ztrát.

Čtěte také: Výhody dubových plovoucích podlah

Nášlapná vrstva

O tloušťce 0,2-2 cm slouží jako finální vrstva, tedy ta, po které chodíme. Pod nášlapnou vrstvu je vhodné aplikovat penetraci, která zabrání průsaku vlhkosti z nášlapné vrstvy do dalších vrstev. Kromě jednotlivých vrstev rozhoduje o životnosti a funkčnosti podlahy právě použitý materiál krycí vrstvy.

Podlahové krytiny do vlhkých místností

Relativní vlhkost je stanovena v měřítku 40 % - 60 %. Ale domy, které můžeme označit za ty s vysokou vlhkostí tedy nad 60 % nejsou dnes ničím výjimečným. Každý dům nebo byt disponuje místnostmi, kde s vyšší vlhkostí musíme jednoznačně počítat. Patří sem především koupelna, kde je nutné položit podlahu zcela voděodolnou a vlhkuvzdornou. Koupelna, kuchyň a předsíň jsou pro podlahu z hlediska vlhkosti nejrizikovější. V koupelně a kuchyni se často drží vlhkost, sráží se tu pára a voda nezřídka stříká až na podlahu. Předsíň dostává zabrat především na podzim, když prší a v zimě, kdy si domů na botách nosíme nánosy sněhu.

Vinylové podlahy

Vinylové podlahy jsou obecně jedny z nejodolnějších podlahových krytin na trhu vůbec. Jsou oblíbené pro svoji odolnost proti vlhkosti, ale ne každá varianta je vhodná pro opravdu vlhké prostředí. Důležitý je parametr voděodolnosti - ideálně hledat podlahy označené jako vodotěsné. Ty mají na rozdíl od běžných vinylových podlah uzavřený jádrový materiál, který vodu nepropustí - ani při rozlité vodě nebo náhodném zamokření spár. Dalším faktorem je správná pokládka. Podklad musí být suchý, rovný a kvalitně připravený - ideální je vyrovnání nivelační hmotou. Spáry je pak vhodné utěsnit voděodolným tmelem (např. silikonem) - zvlášť v rozích a u napojení na stěnu.

• Vinyl je skutečně sázkou na jistotu, pokud jde o kombinaci designu, pohodlí a odolnosti - a to i ve vlhkých prostorách. Jeho voděodolnost je dána nepropustnou uzavřenou strukturou povrchu.
• Dekory napodobují dřevo, kámen, beton i keramiku. SPC a WPC jádra zaručují vyšší stabilitu a pevnost. Povrchové strukturování dodává realističnost a protiskluzové vlastnosti.
• Instalace se provádí buď lepením (celoplošně nebo po obvodu) nebo click-lock plovoucím způsobem. Pro koupelny je bezpečnější volit lepenou variantu s utěsněnými spárami gelem/silikonem.
• Údržba: stačí vlhký mop nebo hadr, žádné speciální přípravky. Vinylové podlahy nepohlcují pachy, nejsou živnou půdou pro plísně - díky hygienickému neopadavému povrchu.
• I vinyl označený jako odolný vlhkosti (např. v kuchyni) nezaručuje dlouhodobou funkčnost v prostředí s vysokou relativní vlhkostí nad 60 % - například v komerčních wellness nebo prádelnách.
• Ideální volbou do vlhkých místností jsou celoplošně lepené vinylové podlahy. Vysoká funkčnost, trvanlivost, příjemná akustika a především voděodolnost zajistí, že se této podlahy jen tak nezbavíte.
• Chcete-li svůj interiér vybavit opravdu kvalitní, a především zaručeně voděodolnou podlahou, doporučujeme vsadit na vinylovou podlahu s korkovou základovou deskou od firmy Wicanders. Vinylové podlahy Wicanders z kolekce Hydrocork jsou opatřené jedinečnou Corktech technologií, která zaručuje výbornou voděodolnost, tepelný komfort a pohodlí. Dvě korkové vložky redukují hluk a vytváří příjemně měkký povrch při chůzi. K odolnosti přispívá i finální úprava UV keramickým lakem.
• Do kuchyně je skvělou variantou vinyl podlepený měkkou textilní vrstvou, která při pokládce zvládne zakrýt drobné nerovnosti, zajistí dostatečný kročejový komfort a navíc přispívá k pocitu většího tepla. Měkčený vinyl je dostupný v rolích, kdy je často označován termínem PVC podlaha a jedná se o metráž s jednotnou šířkou. V případě jednotlivých tvrzených dílců mluvíme o tzv.
• TIP: Výhodou podlahy z vinylových dílců je jejich snadná oprava. V případě potřeby se dá poškozený díl snadno vyjmout a vyměnit.

Laminátové podlahy

Laminátová podlaha ve spojitosti s vlhkostí dříve nešla vůbec dohromady. Samotný laminát sice s vodou problém nemá, ale jednotlivými spárami vlhkost pronikala dolů a docházelo k nabobtnání a zvlnění celé krytiny. Dnes jsou ale na trhu dostupné designové a zároveň funkční laminátové podlahy, které mají spolehlivou ochranu i zespoda.

• U laminátových podlah musíte být opatrnější. Delší působení vody by mohlo způsobit nabobtnání laminátových desek.
• Pokud laminátovou podlahu, tak jedině s voděodolnou vrstvou na povrchu a vodotěsným zámkovým spojem či tmelem. Velmi důležitá je také kvalita pokládky.
• Jedinou opravdu voděodolnou výjimkou z laminátových podlah je kolekce Egger Aqua+. U těchto podlah se nemusíte bát deformací způsobených vlhkostí, či změnou klimatických podmínek. Jsou velmi odolné vůči působení vody, a proto je možné je udržovat pomocí parního čističe. Díky robustnosti a vysoké kvalitě se užívání podlah z kolekce Aqua+ nemusí omezovat pouze na soukromé prostory. Skvěle se hodí i do obchodních domů, restaurací a hotelů.

Keramická dlažba

Už dávno jsou pryč doby, kdy byla ve všech koupelnách položená studená keramická dlažba. Ta sice spolehlivě odolá i stojaté vodě, ale rozhodně nesplňuje kritérium protiskluzového povrchu. Nicméně stále zůstává zlatým standardem - je voděodolná, protiskluzová (ochrana R10+), snadno se udržuje a nabízí širokou škálu dekorů. Je to nejvhodnější řešení do vlhkých místností.

Dřevěné podlahy

Ač dlouhodobé působení stojaté vody neprospěje žádné podlahové krytině, najdou se materiály, které se do vlhkých prostor spíše nehodí. Máme na mysli dřevo a laminát. Pokud se stane, že vám na dřevěnou podlahu něco ukápne, a vy to hned setřete, o svoji podlahu nepřijdete. Nesmí se to ale opakovat příliš často. Pokud opravdu stojíte o dřevěnou podlahu, volte raději mezi exotickými dřevinami (např. teak), které jsou v tomto směru odolnější.

• Dřevo/exotické dřevo: teak, iroko či bambus jsou populární díky přírodnímu vzhledu, protiskluzové povrchové úpravě a tepelné příjemnosti.
• Přírodní materiál s výbornými izolačními vlastnostmi (izoluje teplo i hluk) a dlouhou životností. Dřevo je vhodné i pro alergiky, avšak je drahé a náročnější na údržbu. Hodí se do místností s nízkou vlhkostí.

Korek

Měkký, teplý, tlumící hluk, ale méně odolný mechanicky. Příjemný na došlap, útulný, pocitově zateplí místnost, skvěle izoluje teplo i hluk, je odolný proti opotřebení, ale drží prach, proto není vhodný pro alergiky. Navíc je náročnější na údržbu. Hodí se zejména do dětského či obývacího pokoje.

PVC podlahy

A jaké možnosti kromě vinylu a laminátu ještě máme? Posloužit může i PVC, ovšem jen se zvýšenou opatrností - problém může vzniknout v podobě plísně pod povrchem, což představuje zdravotní riziko. Jsou totožné s vinylovými podlahami, avšak díky obohacení o skelná vlákna jsou odolnější vůči mechanickému poškození a vlhkosti, takže se skvěle hodí i do kuchyně, koupelny či na chodbu.

Při výběru podlahy je důležité zohlednit specifické podmínky místnosti, zejména úroveň vlhkosti. Správně zvolená podlahová skladba a materiál zajistí dlouhou životnost a funkčnost podlahy.

tags: #plovoucí #podlaha #mokrá #a #suchá #rozdíly

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem střechy
• Aplikace epoxidové pryskyřice do malty
• Přečtěte si o spolehlivosti ovládacích PVC kabelů
• Přírodní pískovec a beton: Průvodce obrubníky
• Pevné dřevěné konstrukce s tesařskými vruty