Plovoucí podlaha na strop: komplexní průvodce

Podlaha není jen to, po čem šlapeme. Moderní podlahu tvoří souvrství, jež má řadu funkcí: vytváří estetický vzhled, chrání a vyrovnává nosnou konstrukci pod podlahou (strop, základovou desku), odděluje jednotlivé vrstvy, srovnává povrch a zajišťuje izolační vlastnosti - brání šíření hluku, případně i únikům tepla.

Co je plovoucí podlaha a její skladba

Plovoucí podlaha je souvrství (roznášecí vrstva plus pochozí vrstva) položené na měkké zvukoizolační desce a po celém obvodě oddělené od stěn dilatační spárou vyplněnou pružnou izolací. Je to typ podlahy, která není pevně spojena s podkladem, takže „plave“. K podkladu se nepřilepuje ani nepřibíjí pomocí hřebíků, její části se většinou spojují pomocí zámkového systému, nebo v některých případech lepením.

Typy materiálů pro nášlapnou vrstvu

Nášlapná část se může skládat z různých materiálů. Termín plovoucí podlaha si spousta lidí přímo spojuje s podlahovou krytinou z laminátu, která je cenově dostupná. Ve skutečnosti však může být nášlapná vrstva „plovoučky“ vyrobená i z jiných materiálů - vrstveného masivního dřeva, dýhy, vinylu, PVC, linolea nebo třeba korku.

Vrstvení plovoucí podlahy

Podlahové dílce se nikdy neumísťují přímo na podkladovou plochu. Konkrétní skladba jednotlivých vrstev pak závisí na typu konstrukce a požadovaných vlastnostech.

• Podklad: Základem je rovný podklad, tedy například beton, potěr, dřevotřískové desky, dřevěná prkna nebo anhydrit.
• Izolační vrstva: Na podklad se umístí izolační vrstva, a to jak akustická, tak tepelná. Zvuková izolace sníží intenzitu kročejového hluku. V podlahářských či stavebních potřebách nebo v hobby marketu seženete různé typy podložek pod plovoucí podlahu. Vybírat můžete z několika druhů tepelných izolací nebo zvukově izolačních podložek. Další možností je izolace proti vodě a vlhkosti. Pro minimalizaci kročejového hluku se pod podlahovou krytinu instaluje také akustickoizolační vrstva. Běžně se používají pěnové podložky (např. Mirelon), které mají tloušťku několik mm. Pro efektivní akustickou izolaci bývají součástí skladby plovoucích podlah různé druhy izolačních desek.
• Parotěsná vrstva: Při pokládce na základovou desku nebo betonové plochy se neobejdete bez parotěsné vrstvy, jejímž úkolem je zabránit pronikání vlhkosti do izolační vrstvy a k samotné podlahové krytině. Pokládáte-li novou laminátovou podlahu na beton, je třeba nejdříve použít PE fólii neboli parozábranu, která slouží jako ochrana proti vlhkosti. Pásy by se měly překrývat asi o 20 cm a na okrajích sahat do výšky 10 cm. Při pokládce na dřevěné podlahy (např. dřevotříska) není PE fólie, parozábrana potřeba. Mnoho kročejových izolací má v sobě parotěsnou zábranu už zabudovanou - v takovém případě není samostatná PE fólie potřeba.
• Roznášecí vrstva: Následuje roznášecí vrstva, která napomáhá rovnoměrnému roznesení zatížení. Dokáže tedy rozložit tlak, který je na plochu podlahy vyvíjen a předchází poškození podlahové izolace.
• Nášlapná vrstva: Nyní přichází na řadu už samotná nášlapná část.

Plovoucí podlaha na stropě

Plovoucí podlaha se navrhuje nad stropy mezi obytnými podlažími. Lze ji položit v podstatě na jakýkoli podklad - na betonovou desku, keramický strop i na dřevěný strop. Při rekonstrukcích se staré dřevěné stropy nebo nerovné betonové stropy nejdříve vyrovnávají suchým podsypem z Liaporu.

Čtěte také: Výběr podlahy: Dřevo nebo Vinyl?

Akustické požadavky pro mezonetové byty

Skladba podlahy, respektive konstrukce stropu jako celku, v rámci mezonetového bytu by měla být řešena s ohledem na akustické požadavky. Požadavky na hlukovou izolaci udává ČSN 73 0532 a to i pro konstrukce mezi místnostmi jednoho bytu - požadavek na vzduchovou neprůzvučnost Rw. Z hlediska útlumu hluku se rozlišuje vzduchová neprůzvučnost a ochrana proti kročejovému hluku.

• Vzduchová neprůzvučnost: Charakterizuje schopnost konstrukce utlumit hluk (zvukové vlny šířící se vzduchem), který vzniká ve sousedním prostoru. Schopnost konstrukce zvukové izolovat je přímo úměrná hmotnosti použitých materiálů. V případě lehké konstrukce (např. ocelové profily CD, dřevěné bednění, 2x OSB) dojde k vylepšení akustických vlastností stropu jako celku vložením sádrokartonového podhledu. Při vytvoření podhledu ze sádrokartonu na samostatný rošt, který by měl být pokud možno bodově zavěšen, se vytvoří z hlediska akustiky dvojitá konstrukce, která výrazně zvýší vzduchovou neprůzvučnost. Tloušťka vytvořené mezery by měla být alespoň 10 cm a v mezeře je nutno umístit pohlcovač z desek z minerální nebo kamenné vaty.
• Kročejový hluk: Jde o zamezení pronikání vlnění, které vzniká nejčastěji chozením po podlaze. Zde se účinně projevují takzvané plovoucí podlahy. Byly-li položeny tuhé desky z kamenné vlny Steprock o tl. 4 cm a 2x vrstva z OSB desek, na ně může a nemusí být položena „plovoucí podlaha“. Jedná se pouze o nášlapnou vrstvu. Ponechání OSB desek jako čisté podlahy závisí na estetických požadavcích uživatele bytu. Broušené desky lze opatřit podlahovým lakem, který prodlouží životnost podlahy proti prošlapání. Údaje o vhodnosti použití desek jako nášlapnou vrstvu doporučuji vyžádat u výrobce, jedná se o výrobek určený jako podklad pro jiné materiály do vnitřních vrstev skladeb podlah a konstrukcí.

Příprava podkladu pro pokládku

Základem dobře realizované plovoucí podlahy je kvalitně připravený podklad. Měl by být čistý, rovný a suchý. Plovoucí podlaha se pokládá na rovný, očištěný povrch nosné konstrukce. V případě přízemních podlaží jde standardně o základovou desku, u vyšších podlaží pak stropní konstrukci.

Kontrola a vyrovnání podkladu

Laminátová podlaha se musí pokládat pouze na perfektně stabilní, čistou a rovnou plochu. Starý koberec a zbytky lepidla je třeba beze zbytku odstranit. Než s pokládkou začnete, ujistěte se, že podlaha je opravdu bezvadně rovná. Na pomoc si vezměte pravítko, vodováhu a skládací metr. Akceptovatelné jsou maximálně tři milimetry výškového rozdílu na jeden metr plochy.

V případě betonového podkladu se jej snažte vyrovnat a vyřešte každou nerovnost vyšší než 2 milimetry. Ideální podklad pro laminát je pevný, čistý, suchý a rovný. Není-li podlaha rovná, může se laminát zkroutit, vyboulit nebo může prasknout ve spoji pero-drážka. Tím může dojít k významnému poškození. Nerovnosti odstraňte před pokládkou laminátové podlahy.

Nerovný podklad je třeba nejprve vyrovnat pomocí nivelační stěrky. Jinak hrozí problémy při pokládání nášlapné vrstvy. Jak poznáte, že je plocha rovná? Na ni položíte dvoumetrovou lať.

Čtěte také: Plovoucí dřevěná podlaha: Instalace krok za krokem

Kontrola vlhkosti

Podklad musí být před pokládkou suchý, čistý a ochráněný před vlhkostí. Nejdůležitější zásady: Podlaha nesmí mít žádnou zbytkovou vlhkost - zejména nový potěr často vykazuje zbytkovou vlhkost. Pečlivě dbejte na to, aby byl podklad absolutně suchý. Vlhkost je nejlépe zjistit pomocí takzvaného CMS přístroje (karbidový princip).

Pokládka plovoucí laminátové podlahy

Podlahářství je řemeslo, které vyžaduje zručnost a spoustu zkušeností. Přesto existují způsoby pokládek, které s trochou trpělivosti zvládnete i sami bez pomoci profesionála. Patří mezi ně i pokládka plovoucí podlahy, která je díky integrovaným zámkům na jednotlivých dílcích rychlá a vcelku snadná.

Příprava laminátových prken

Před rozbalením položte laminátové desky na 48 hodin do středu místnosti, ve které je budete pokládat. Materiál se tak aklimatizuje a vstřebá teplotu a vlhkost vzduchu v místnosti. Každá místnost má určitou teplotu a relativní vlhkost vzduchu. Ve skladu podlahovin, v prodejně i během přepravy bývají podmínky odlišné. Pokládání podlahy hned po zakoupení není dobrý nápad. Raději je před pokládkou nechte alespoň den, lépe dva dny aklimatizovat na podmínky prostor, v nichž budete podlahu pokládat. Teplota v místnosti by se měla pohybovat mezi 18 až 22 °C.

Při nákupu vezměte o 10 % laminátových desek více, než je rozloha místnosti. Bude se hodit při prořezech nebo pro zamezení použití příliš krátkých kousků. Odřezek o délce menší než 30 cm byste při pokládce již neměli používat.

Směr pokládky

Ještě před finální nášlapnou vrstvou si rozmyslete, jakým směrem bude nejlepší ji položit. Není to jedno. Podlaha by měla být položena ve směru hlavního zdroje světla, tedy největšího okna. Řídit se můžete i směrem ke vstupu do místnosti. Do úzké místnosti položte jednotlivé dílce na šířku, prostor tak opticky rozšíříte.

Čtěte také: Výhody dubových plovoucích podlah

Laminátová prkna pokládejte pokud možno rovnoběžně s dopadajícím světlem. Panely přitom zpravidla směřují k oknu, podélné strany a spáry sledují směr světla. Spáry laminátové podlahy tak nebudou na podlaze tolik nápadné a budou působit klidným optickým dojmem. Pokud například pokládáte laminát v dlouhé chodbě, rozhodněte se položit laminát v řadách kolmo ke směru průchodu. Místnost pak vypadá širší. Průběh spár v místnosti bez oken má podřadný význam.

Postup pokládky

1. První řada: Při pokládce laminátové podlahy je vhodné začít v rohu místnosti - v ideálním případě rovnoběžně s oknem a postupovat zleva doprava. Plovoucí podlaha se pokládá od rohu podél stěny, a to drážkou do volného prostoru. Před položením prvního dílce proto odřízněte pero zámkového systému, aby u zdi nepřekáželo. Dilatační spáru si vymezte pomocí klínu. Jednotlivé díly spojujte podle návodu daného výrobce. Zpravidla je potřeba lamelu nadzvednout, přesně nasadit do zámku, položit a doklepnout kladívkem.
2. Další řady: Spoje desek mezi řadami nesmí tvořit přímku. Proto je potřeba první dílec druhé řady zkrátit (nejčastěji na polovinu). Při pokládce lamelu nadzvedněte a vložte ji perem na podélné straně do drážky dílce z předchozí řady. Opět poklepejte kladívkem. Odřezek prkna pak použijte jako první díl následující řady. Abyste prkno nepoškodili, slouží příklepová lišta jako nárazová plocha kladiva. K zacvaknutí posledního prkna do zámku se používá dorážecí hák. K hraně poslední lamely se kladívkem nebo gumovou palicí nedostanete. Proto musíte do mezery vložit dotahovací hák.
3. Řezání: Přímočarou pilu budete potřebovat jen pro upravení délky prvních a posledních dílů v řadě. Má-li místnost nepravidelný tvar či překážky v cestě, počítejte s pracnějším řezáním šikmin. U poslední řady lamel pak budete pravděpodobně muset upravit šířku lamel. Vkládání těchto dílců je také nejpracnější. Druhou možností je použití přímočaré pily bez kyvadlového zdvihu s pilovým listem na laminát. Vždy použijte řádně naostřený nebo nový pilový list. Zabráníte tak otřepům nebo štípání povrchu podlahy při řezání.
4. Dilatační spáry: Po obvodu místnosti je třeba ponechat 10-15 mm mezeru takzvanou dilatační spáru, kterou vytvoříte pomocí klínů. Každý materiál se během roku různě rozpíná a zase zkracuje v závislosti na teplotě a relativní vlhkosti v místnosti. Na okrajích podlahy u místnosti ponechte dilatační spáry cca 1,5-2 cm. K rovnoměrnému udržení dilatační spáry po celé délce místnosti slouží distanční klínky nebo páska. Stejně, jako u okrajů místnosti, je nutné ponechat dilatační spáry také u všech překážek, které se při pokládání podlahy objeví. Patří mezi ně například trubky vytápění, stoupaček, různé sokly nebo zárubně dveří. Na každý běžný metr plochy se počítá asi 1,5 mm spáry.
5. Trubky a zárubně: Změřte vzdálenost mezi středem trubky a stěnou, přeneste ji na prkno a v daném místě udělejte čáru tužkou. Položte prkno těsně před trubky, a i jejich polohu na něj přeneste. Nyní prkno provrtejte forstnerovým vrtákem. Poté je rozdělte podél přímky vyznačené tužkou. Větší kus položte před topení a menší kousek s trochou lepidla dosaďte ze strany od stěny. Vyvrtané otvory zakryjte radiátorovou rozetou. Je-li zárubeň dveří příliš nízko, jednoduše ji zkraťte pomocí multifunkčního stroje také známého jako oscilační fréza nebo multi - cutter s pilovým listem. K zárubni přiložte příslušný laminátový díl a v jeho výšce zárubeň dveří odřízněte.
6. Závěr pokládky: Když máte položené poslední prkno, odstraňte klíny a pomocí zalamovacího nože zkraťte přečnívající fólii u stěny nad novou podlahou.
7. Soklové lišty: Zbývá nasadit soklové lišty. Montážní svorky přišroubujte na stěnu těsně nad podlahou ve vzdálenosti asi 40 až 50 cm od sebe a lišty na ně nasaďte. V případě potřeby lze lišty zkrátit na požadovanou délku buď ruční, nebo přímočarou pilou. Nakonec je potřeba zakrýt dilatační spáry pomocí podlahových lišt. Zkraťte je na požadovanou délku a pro navázání rohů seřízněte konce pod úhlem 45°, případně použijte speciální rohové prvky. Podlahové lišty se nejčastěji montují lepením, případně přišroubováním.

Nejčastější chyby při pokládce plovoucí podlahy

Když chybně položíte plovoucí podlahu, buď se to projeví hned, anebo za nějakou dobu. Ale většinou se chybná instalace časem ukáže. V čem lidé při pokládce plovoucí podlahy svépomocí nejčastěji chybují?

1. Nedostatečná aklimatizace materiálu: Pokládání podlahy hned po zakoupení není dobrý nápad. Před pokládkou je nutné nechat podlahu alespoň den, lépe dva dny aklimatizovat na podmínky prostor.
2. Špatně připravený podklad: Domnívat se, že vše vyřeší podložka pod podlahu, je chybné. Podklad musí být čistý, rovný a suchý. Nerovnosti nad 2 mm je třeba vyrovnat nivelační stěrkou.
3. Chybný výběr podložky: Pod různé typy plovoucí podlahy jsou určené odlišné typy podložek. Některé dílce plovoucí podlahy mají podložku, anebo její část, už integrovanou v sobě. Vždy si u zakoupené podlahy přečtěte návod k pokládce.
4. Chybějící nebo nedostatečné dilatační spáry: Na okrajích podlahy u místnosti ponechte dilatační spáry cca 1,5-2 cm. Každý materiál se během roku různě rozpíná a zase zkracuje v závislosti na teplotě a relativní vlhkosti v místnosti.
5. Nezkrácené krajové dílce: Aby nebyly spáry jednotlivých řad vedle sebe, je nutné krajové dílce zkracovat. K tomu dobře poslouží řezačka laminátu a vinylu. Spojovací pera či zámky okrajových dílců, které budou u stěny místnosti, je třeba před položením uříznout třeba přímočarou pilkou.
6. Nesprávné pokládání jednotlivých dílců: Někteří zákazníci se bez rozmyšlení či prostudování návodu rovnou pustí do pokládky. Podlahové dílce mívají tvar podobný jako prkna na podlahu. Jenže způsob pokládky je odlišný.
7. Špatná údržba: Laminátové a dřevěné podlahy jsou choulostivé na prudké změny teplot a vysokou vzdušnou vlhkost. Špatně snáší i přímý kontakt s vodou, proto se nehodí pro použití do kuchyní či koupelen. V případě rozlití vody je třeba místa co nejdříve vysušit, aby materiál nenabobtnal. Vyhněte se čisticím prostředkům s abrazivy a pískům, vhodné nebývají ani parní čističe.

Pokládka plovoucí podlahy není velká věda. Důležité je práci neuspěchat a vše si pečlivě proměřit. Zaměřte se zejména na pečlivou přípravu podkladu, přesné přířezy desek a především pevné stahování po pokládce jednotlivých řad.

Shrnutí nástrojů a materiálů

tags: #plovouci #podlaha #na #strop #informace

Oblíbené příspěvky:

• Komplexní průvodce zateplením obvodových konstrukcí
• Vše o vinylové podlaze Click
• Použití dvousložkových lepidel Berner na kámen
• Návod na zapravení rýh v dlažbě
• Kompletní průvodce stavebními projekty Vracov