PergolyProč plovoucí podlaha zapáchá?
Podlaha tvoří významnou část obytného prostoru, a proto je důležité dbát na to, aby z ní neunikaly žádné škodlivé látky. Není totiž neobvyklé, že i dnes jsou nabízeny materiály do bytů, které obsahují formaldehyd, ftaláty a další škodliviny. V interiérech trávíme valnou většinu svého času a denně vdechneme přibližně 10-20 m³ vzduchu! Je tedy jasné, že bychom si domů neměli pořizovat věci, z nichž unikají nebezpečné látky. Pokud vás váš nos varuje a něco se mu nelíbí, protože nezdravě „chemicky“ zapáchá, poslechněte ho a rychle se s tím rozlučte. Nos je velmi spolehlivým detektorem pravdy.
Těkavé látky: Ne vždy jsou špatné
Většinou zpozorníme při sousloví těkavá látka, protože jsme si zvykli, že se používá pouze v negativní konotaci. Ale těkavé látky se vypařují z každého materiálu, i toho přírodního. Když pojedete k moři, ucítíte ve vzduchu vůni chloridu sodného - soli, který vydává mořská voda. To je pro náš organismus blahodárné. I sůl je v tomto případě těkavá látka.
Pokud se doma vybavíte přírodními materiály - dřevem, sklem, kovy, keramikou, bavlnou či lnem - máte jistotu, že vaše plíce budou zpracovávat zdravý vzduch. Moderní materiály však mají spoustu praktických předností, kvůli kterým jim dáváme přednost před přírodními - například životnost či údržba. Důležitá je také otázka ceny.
Ekologické podlahy jako alternativa
Na požadavky trendu zdravého bydlení reagují i výrobci podlahových krytin a nabízejí řadu ekologických alternativ. Jde například o ekologické elastické podlahy, tzv. organické podlahy bez obsahu PVC, chloru, změkčovadel a s nimi souvisejících ftalátů, halogenů či těžkých kovů. Inovované výrobní technologie u takovýchto produktů staví na přírodních a recyklovatelných surovinách, přitom si zachovávají praktičnost a vynikající užitné vlastnosti. Může jít například o marmoleum či kaučukové podlahy.
Milan Mrkáček ze společnosti KPP upřesňuje: „Například přírodní podlaha německé značky Wineo® PURLINE vedle přírodního plniva zapracovává organický polyuretan, finský výrobce Upofloor® zase vyvinul materiál Enomer® na bázi čistých termoplastických polymerů s extrémně nízkým obsahem organických těkavých sloučenin. Tyto krytiny jsou výjimečné právě tím, že díky tomu, že jsou vyráběny z jiných materiálů než PVC, tak mají emise nulové.“
Čtěte také: Výběr podlahy: Dřevo nebo Vinyl?
K ekologickým podlahám také patří dlažba, ale ta se u nás používá hlavně v koupelně nebo kuchyni. V ostatních místnostech je kvůli své chladnosti v našich podmínkách používána převážně v kombinaci s podlahovým topením. Naopak velmi příjemným teplým materiálem je korek, který dlažbě zase nemůže konkurovat v odolnosti.
Další možností jsou podlahy německého výrobce Classen, jejich základem je deska Ceramin na bázi minerálů, tedy bez ftalátů, změkčovadel, PVC, těkavých látek nebo těžkých kovů. A tím hlavním a nejrozšířenějším je pochopitelně masivní dřevo - tedy parkety či palubky. Ale pozor, abyste si nepořídili 100% přírodní podlahy a na povrchovou úpravu nepoužili nevhodné přípravky, které už tak nezávadné být nemusí. Používejte oleje, případně vodou ředitelné laky.
Jsou PVC a vinyl škodlivé?
PVC a vinylová podlaha jsou jedno a to samé a rozhodně už automaticky nepředstavují jedy, které si dobrovolně stěhujeme do bytu. Je ale třeba být při výběru opatrní. Úroveň vinylových podlah se za posledních patnáct let posunula výrazným směrem kupředu, výrobci nabízejí vysoce kvalitní produkty, zajímavé z hlediska konstrukčního provedení, složení a užitných vlastností. Legislativní požadavky i vlastní zájem renomovaných výrobců podlahových krytin vedou k výrobě polyvinylchloridových podlah, které jsou zdravotně nezávadné, bez ftalátů, které se používaly jako změkčovadla, protože jinak by podlaha byla stejně tvrdá a křehká jako vinylová deska. Po zjištění jejich karcinogenních účinků byla v EU přijata velmi přísná omezení, pokud jde o hračky, obaly na potraviny či zdravotnické potřeby.
Zodpovědní výrobci tedy začali používat pouze netoxická změkčovadla a jejich emise u dnešních vinylových krytin mnohdy dosahují nižší úrovně, než jakou předepisují přísné normy například pro dětské hračky s příměsí PVC.
Riziko ale může vzniknout u levných krytin dovezených z Asie. Milan Mrkáček ze společnosti Kratochvíl parket profi varuje: „I někteří evropští výrobci vyrábějí vinyly v Asii, ale ti si výrobu kontrolují, obavy bych měl z „no name“ výrobců, kteří chrlí množství vinylů, u nichž jediným argumentem je cena. U těchto produktů nemá člověk jistotu, z jakých surovin byly vyrobeny, většinou to budou recyklované suroviny nezjistitelného původu, a emise těkavých látek, zejména ftalátů u nich mohou být na velmi vysoké úrovni.“
Čtěte také: Plovoucí dřevěná podlaha: Instalace krok za krokem
Certifikáty o zdravotní nezávadnosti jsou jistotou
A co si má počít zákazník, který doma nemá chemickou laboratoř, aby zjistil složení podlahy? V prvé řadě požadujte po prodejci certifikát o zdravotní nezávadnosti. Je jich několik, mezi nejpřísnější patří zejména certifikáty vydávané německými a francouzskými akreditovanými laboratořemi. V obou zemích nestačí tzv. prohlášení výrobce o shodě, podlahové krytiny se opravdu musejí testovat zejména na emise těkavých látek či látky s karcinogenními účinky.
Pokud krytina nemá žádný z certifikátů, důvěřujte vlastnímu nosu a čichu. Každá krytina tzv. voní novotou. Pokud ta vaše od první chvíle chemicky zapáchá, je to první varování. „Tento zápach by měl do 28 dnů od pokládky zmizet, krytina by 28 dnů po pokládce neměla být cítit.“
Příčiny zápachu plovoucí podlahy
Jedním z častých problémů, se kterými se lidé setkávají, je nepříjemný zápach z plovoucí podlahy. Zápach může být štiplavý a obtěžující, jako v případě, kdy se po nalepení podlahy na anhydrit po celém domě linul nevábní zápach.
Odpověď na podobný dotaz odkazuje na to, že samotná podlahovina nemusí obsahovat komponent, který by způsobil štiplavý zápach. Typický odér měkčených PVC výrobků je mírně nasládlý. Pokud máte odřezky nepoložené podlahoviny bez lepidla, zkuste je uzavřít do neprodyšné nádoby. Tím vyloučíte jiný zdroj zápachu, jako může být nová malba, použité stavební hmoty jako anhydrit, lepidlo atd.
Z více než dvacetiletých zkušeností byly v minulosti příčiny zápachu PVC krytiny čínské provenience způsobeny nadměrnou vlhkostí podkladu. Pro anhydrit je nejvyšší přípustná hodnota vlhkosti do 0,5 hmotnostního % u nevyhřívaných podkladů a do 0,3 hm. % v případě podlahového topení. Pokud se stav ani po pravidelném větrání nezlepší, je potřeba prověřit vlhkost podkladu, aby se včas předešlo riziku rozvoje plísní a hub.
Čtěte také: Výhody dubových plovoucích podlah
Další zkušenosti ukazují, že zápach se může uvolňovat z podkladu plovoučky, zejména kolem zámků a ve spárách dlažby. Jeden uživatel popsal, že se z podlah uvolňuje těžko popsatelný, avšak velmi nepříjemný zápach, který je nejsilněji cítit přímo u podlahy. Zdá se, že to nesouvisí přímo s vytápěním, uvolňuje se trvale, ale drží se skutečně jen u podlahy (skoro jako by to byl nějaký těžký plyn). Jakmile se otevře okno a udělá se průvan, zápach se okamžitě rozšíří po celém domě. V tomto případě uživatel sázel na anhydrit, jelikož sousedi se stejnou skladbou, ale s betonem, problém neměli.
Někdy podlaha může zapáchat zatuchle po vytření, i když je mop čistý a byly použity různé čisticí prostředky. V takových případech může pomoci přidat do vody jedlou sodu nebo pár kapek levandulového oleje. Zápach může být spíše od podkladu plovoučky, například kvůli vlhkosti.
Správná péče o plovoucí podlahu
Péče o podlahu nepatří asi k vašim nejoblíbenějším činnostem, ale je důležitá. Podlaha bude nejen čistá, ale i hladká a neuvidíte na ní nevzhledné skvrny nebo škrábance. Čistá podlaha znamená méně prachu v domácnosti, méně alergenů a taky méně stresu, když vám přijde nečekaná návštěva.
Frekvence a způsob čištění
Četnost čištění podlahy se nedá říct úplně univerzálně, záleží na typu podlahy, počtu lidí v domácnosti, a taky třeba na tom, jestli máte děti nebo domácí mazlíčky. V domácnostech, kde se často chodí v botách, kde je větší provoz nebo kde je podlaha vystavená drobkům, chlupům nebo skvrnám od jídla, je potřeba sahat po mopu i několikrát týdně.
U dřevěných podlah je to ale trochu jiná písnička. Dřevo je sice krásné, ale o to víc citlivé, hlavně na vodu. Takže místo častého vytírání stačí jednou týdně jemně přetřít vlhkým mopem, a jednou za měsíc dopřát podlaze i hloubkové čištění dřevěné podlahy. Voda by na dřevě neměla zůstávat, takže žádné lití kyblíku na zem, ideálně jen lehce navlhčený mop a šetrný čisticí prostředek na podlahy určený přímo pro dřevo.
Na druhou stranu vinylové podlahy a laminát jsou na údržbu mnohem vděčnější. Snadno se udržují a snesou častější čištění vinylové podlahy třeba i obden, pokud je to potřeba. Máte-li doma malého neposedu, který často něco vylije, nebo psa, co rád nosí bláto, vyplatí se mít po ruce domácí čistič na podlahy, nejlépe nepěnivý čistící prostředek na podlahy, díky kterému nezůstává podlaha lepkavá a rychle osychá. Každá podlaha má své potřeby, ale když je znáte, zvládnete údržbu snadno a bez zbytečných chyb.
Pro laminátové podlahy je důležité vyhnout se velkému množství vody a zapomenout i na agresivní chemii. Laminát není voděvzdorný materiál, a když nasákne, může se začít zvlnit nebo drolit. Základem je jemnost, suchý mop a správný postup. Začněte tím, že podlahu pořádně zametete nebo vysajete s nástavcem na tvrdé povrchy. Hodit se může i prachový mop, z podlahy tak snadno dostanete prach, vlasy nebo drobky, které by mohly při čištění podlahy poškrábat povrch. Do kbelíku si připravte teplou vodu a přidejte jen malé množství octa. Ponořte mikrovláknový mop do roztoku, pořádně ho vyždímejte, mop by měl být jen lehce vlhký, ne mokrý. Čistěte ideálně po směru prken, ať nepřetlačujete nečistoty do spár. Mop pravidelně oplachujte a vodu podle potřeby vyměňujte. Když máte hotovo, vytřete podlahu ještě jednou, tentokrát jen čistou vodou. Nechte podlahu volně uschnout, a hlavně ji nijak nedosušujte hadrem, laminát potřebuje dýchat.
Volba čisticích prostředků
Na dřevěné podlahy určitě nepatří běžné univerzální přípravky. Pokud sáhnete po silném odmašťovači nebo klasickém jarovém roztoku, můžete narušit povrchovou úpravu. I když se říká, že vytírání podlahy jarem zvládne všechno, u dřeva raději volte šetrnější varianty. Vinylové a laminátové podlahy jsou na údržbu o něco jednodušší. I tady ale platí, že byste měli používat nejlepší čistič na vinylové podlahy, který neobsahuje agresivní chemii. Zákazníci často sahají po značkách jako Sidolux na podlahy, které umí nejen dobře vyčistit, ale také zanechat příjemný lesk. A co lino? Pokud máte starší byt nebo chatu, možná přijdou vhod i staré triky. Třeba otázka, jak vyčistit lino babské rady není vůbec k zahození. Ocet s vodou nebo trochu obyčejného mýdla udělají s linoleem zázraky. Jen pozor na to, aby lino nebylo poškozené, v tom případě už musíte sáhnout po specializovaných prostředcích.
Vytírání podlahy vypadá na první pohled jednoduše, kbelík, voda, něco do toho a jedem. V tomto je ale velmi často hodně chyb. Dokonce si můžete podlahu i zničit. Každý typ podlahy má totiž jiný vztah k vlhkosti a jinou povrchovou úpravu. A ta rozhoduje o tom, kolik vody je moc. Například u dřeva se vůbec nevyplácí riskovat. Čištění dřevěné podlahy by mělo být šetrné, voda jen lehce na mopu, žádné máčení, a ideálně nepěnivý čistící prostředek na podlahy, který se dobře rozetře a nezanechá lepkavý film. Velmi opatrně i s tím, čím mop máčíte, vytírání podlahy jarem se hodí spíš na dlažbu než na dřevo, protože příliš silné odmašťování může poškodit ochrannou vrstvu. U laminátu nebo vinylu máte o něco větší volnost. Tam se můžete pustit i do častějšího a důkladnějšího vytírání, pokud použijete vhodný čisticí prostředek na podlahy a necháte povrch rychle oschnout. Dobré je vytírat ve směru spár, aby se špína neschovávala do spojů. A nezapomeňte, mop by měl být vždycky jen vlhký, ne kapající. I ocet na plovoucí podlahu se dá použít, ale jen v rozumném ředění a ne pravidelně.
Odstraňování skvrn
Skvrny jsou nepříjemné, ať už se objeví na jakémkoli typu podlahy. Dřevo, laminát, vinyl, každá z těchto ploch na ně reaguje jinak. Nejhorší je, když skvrna zůstane dlouho a zapeče se do povrchu. Proto je základním pravidlem reagovat co nejrychleji. Čím dřív se do čištění podlahy pustíte, tím větší máte šanci, že povrch zachráníte bez ztráty lesku.
U dřeva je třeba zachovat chladnou hlavu. Nepoužívejte drátěnku ani silné čističe. Pokud je skvrna mastná, může pomoct speciální domácí čistič na podlahy, nebo v krajním případě troška saponátu. Když přemýšlíte, jak odmastit plovoucí podlahu, zkuste nejdřív teplou vodu s kapkou šetrného prostředku, a až pak případně sáhněte po něčem silnějším. Na vodní skvrny někdy zabere i hloubkové čištění dřevěné podlahy, ale to už je práce na volné odpoledne.
Vinyl je na tom lépe, většinu skvrn zvládnete odstranit jednoduše. Pokud máte po ruce nejlepší čistič na vinylové podlahy, je to ideální. A když ne, tak jemný hadřík, trochu teplé vody a trpělivost. Skvrny od vína, jídla nebo bláta by se neměly drhnout silou, ale spíš vysedět hadříkem a nechat je povolit. Pomáhá i čisticí prostředek na podlahy s jemnou vůní, nejenže čistí, ale zanechává příjemnou atmosféru.
Prevence poškození
Podlaha sice vypadá jako pevná část bytu, ale její povrch může být překvapivě citlivý. Nečeká se od vás, že budete chodit doma po špičkách, ale pár drobných úprav dokáže životnost podlahy výrazně prodloužit. Tím hlavním strašákem je těžký nábytek, přesně ten, co se občas posune, když vytíráte nebo měníte uspořádání. Jednoduchým trikem je pořídit si filcové podložky. Ty nalepíte na spodní stranu židlí, stolů i skříní a rázem zabráníte tomu, aby ostré hrany dřely o povrch. Hodně pomůže i koberec pod konferenční stolek nebo u jídelního stolu. Nejde jen o vzhled, ale i o to, že zabrání poškrábání. Pokud máte doma kolečkovou židli, ta je bez podložky úplná pohroma, zvlášť pro vinylové podlahy nebo laminát. Dřevo je navíc citlivé i na vlhkost zezdola, třeba když zůstane na podlaze mokrá rohožka nebo květináč. V takových případech je nejlepší podložit je plastovým nebo gumovým kroužkem. A pokud se přece jen něco stane, můžete zkusit Sidolux na podlahy, který kromě čištění dodá i lehkou ochrannou vrstvu a pomáhá udržet povrch v lepší kondici.
Používání parních čističů
Parní čistič na podlahy je pomocník, který může výrazně zjednodušit úklid, ale je potřeba s ním zacházet rozumně. U dlažby a některých typů vinylu dokáže bez chemie odstranit špínu i bakterie. Ale u dřevěných podlah nebo některých plovoucích variant může napáchat víc škody než užitku. Klíčové je, jestli je podlaha vhodná na vlhké čištění, pokud ne, s párou vůbec nezačínejte.
Například u laminátu nebo plovoucí podlahy může horká pára proniknout do spár, a pokud není povrch dobře uzavřený, dojde k nabobtnání. To už pak nezachrání ani ten nejlepší prostředek na podlahy. Pokud si nejste jistí, podívejte se do specifikace výrobce. A když se rozhodnete parní čistič používat, mějte mop vždy v pohybu a nezůstávejte na jednom místě příliš dlouho. U vinylu nebo dlaždic je to super pomocník, ale u dřeva a citlivých ploch je potřeba být opravdu opatrný. Pára není pro každého, ale když víte, kde a jak ji použít, dokáže ušetřit čas i chemii. Parní čistič na podlahu je v podstatě takový domácí pomocník, který čistí jen pomocí horké páry, bez použití chemických prostředků. Voda se ohřeje na vysokou teplotu, přístroj ji vypustí ve formě páry a ta pak uvolní nečistoty, mastnotu i bakterie. Nemusíte tak sahat po silných saponátech, stačí vám jen voda. Pokud doma máte děti, alergiky nebo třeba zvířata, může pro vás být tahle varianta ideální. Fungují dobře hlavně na tvrdých, odolných podlahách, jako je dlažba, lino nebo i čištění vinylové podlahy zvládnou bez problémů. U dřeva nebo plovoucí podlahy je ale potřeba větší opatrnost. Ne každé dřevo totiž zvládá vlhkost a horko, u starších podlah bez speciální povrchové úpravy by vám pára mohla nadělat víc škody než užitku.
tags: #proč #smrdí #plovoucí #podlaha
