Kompletní průvodce plovoucími podlahami a krytkami na stoupačky
Plovoucí podlaha, běžně známá i jako „plovoučka“, je oblíbený typ podlahové krytiny. Jednoduše se instaluje a údržba jde taky od ruky. Zorientujte se v jejich vlastnostech. Tomuto druhu podlahy říkáme plovoucí proto, že není pevně přichycen k podkladu. Plovoucí podlaha není pevně spojena s podkladem, takže plave. K podkladu se nepřilepuje ani nepřibíjí pomocí hřebíků, její části se většinou spojují pomocí zámkového systému. V některých případech je třeba kusy slepit, častěji se ale setkáte s podlahou, která se zkrátka složí a její výčnělky zaklesnou do sebe.
Typy plovoucích podlah
Plovoucí podlahy se u našich zákazníků rozhodně těší oblibě a patří mezi žádané podlahové krytiny. Jak vidíte níže, tento typ podlahy se vyrábí z různých materiálů. Každý z nich má své specifické vlastnosti.
- Laminátová plovoucí podlaha: Je cenově dostupná a nabízí široký výběr dekorů. Imituje vzhled dřeva, kamene či dlažby. Tato podlaha má ale problém s vlhkostí a kontaktu s rozlitou tekutinou. Neblaze proslula i svou hlučností i tvrdostí a je studená na dotek.
- Dřevěná plovoucí podlaha: Zde mluvíme o podlaze z více vrstev dřeva. Její cena začíná na vyšších částkách. Navíc absorbuje vlhkost, takže neustále pracuje. Její údržba také není jednoduchá - vyžaduje pravidelné lakování.
- Vinylová plovoucí podlaha: Je známá svou odolností vůči vodě a vlhkosti. Potěší také širokou škálou designů, vysokou odolností, snadnou údržbou a dobrými tepelně-izolačními vlastnostmi.
- Korková plovoucí podlaha: Ekologická volba, neboť korek je obnovitelný materiál. Má také výborné tepelně-izolační vlastnosti. Je ale třeba pravidelné lakování a v porovnání s ostatními není tak mechanicky odolná.
Vlastnosti a výhody plovoucích podlah
- Plovoucí podlaha nabízí jednoduchou instalaci. A to díky systému zámkových spojů.
- Plovoucí podlaha je všestranná. Položíte ji na různé typy podkladů a při správném výběru i na podlahové topení.
- Plovoucí podlaha se snadno udržuje.
Na co si dát pozor
- Laminátové a dřevěné podlahy mohou být citlivé na vlhkost. Při nadměrném vystavení vodě nabobtnají a deformují se. To však neplatí pro vinylové plovoucí podlahy, které jsou známé svou odolností.
- Plovoucí podlahy mohou být hlučné, zvláště pokud nejsou správně podloženy kvalitním izolačním materiálem. Vybrané vinylové podlahy mají integrovanou podložku pro snazší pokládku.
- V případě poškození je oprava plovoucí podlahy náročnější, protože často vyžaduje rozebrání větší části podlahy.
Pokládka plovoucí podlahy
Podlahovou krytinu dnes zvládne položit každý. Díky chytrému click systému je totiž pokládka velmi jednoduchá. Především laminátové podlahy s tímto systémem jsou široce rozšířeny. Stejným způsobem však lze pokládat například i parkety. Pokud se chystáte pokládat plovoucí podlahu svépomocí, nejprve zkontrolujte a případně upravte podklad, který musí být zcela rovný.
Příprava podkladu
Základem je rovný podklad, tedy například beton či kamenivo neboli anhydrit. Nerovný podklad je třeba nejprve vyrovnat pomocí nivelační stěrky. Jinak hrozí problémy při pokládání nášlapné vrstvy. Setkat se můžete i s podkladem v podobě trámů či hranolů, které ale musejí být v perfektním stavu, tedy pevné, tvrdé, suché a především rovné.
Laminátová podlaha se musí pokládat pouze na perfektně stabilní, čistou a rovnou plochu. Starý koberec a zbytky lepidla je třeba beze zbytku odstranit. Než s pokládkou začnete, ujistěte se, že podlaha je opravdu bezvadně rovná. Na pomoc si vezměte pravítko, vodováhu a skládací metr. Akceptovatelné jsou maximálně tři milimetry výškového rozdílu na jeden metr plochy.
Čtěte také: Výběr podlahy: Dřevo nebo Vinyl?
Podlahu je třeba pokládat na dokonale hladký povrch (vystěrkovaný podklad, OSB desky aj.). Zvláštní pozornost je třeba věnovat přípravě podkladu. Ten by měl být dokonale hladký, čistý a suchý. Další důležitá vlastnost podkladu je rovina (max. 2 mm na 2m lati). Předepsané roviny dosáhnete použitím samoniveční stěrky. Ta zároveň zajistí hladký povrch.
Před aplikací samonivelační stěrky je nutné zkontrolovat vlhkost podkladu:
| Typ podkladu | Bez podlahového topení | S podlahovým topením |
|---|---|---|
| Anhydrit | max. 0,5 % CM | max. 0,3 % CM |
| Beton | max. 2 % CM | max. 1,7 % CM |
U podkladů s podlahovým topením je před začátkem prací nutné provést topnou zkoušku. Je nezbytné dodržet postupný náběh podlahového topení daný topným režimem 30 dnů před pokládkou. Během aplikace samonivelace by vnitřní teplota neměla klesnout pod 18 °C.
Izolační vrstvy
Na podklad se umístí izolační vrstva, a to jak akustická, tak tepelná. Zvuková izolace sníží intenzitu kročejového hluku, což je zásadní především v případě bytů. V podlahářských či stavebních potřebách nebo v hobby marketu seženete různé typy podložek pod plovoucí podlahu. Vybírat můžete z několika druhů tepelných izolací nebo zvukově izolačních podložek. Další možností je izolace proti vodě a vlhkosti.
Následovat budou izolační vrstvy, které podlahu ochrání před chladem či vlhkosti, ale dokážou i ztlumit kročejový hluk.
Čtěte také: Plovoucí dřevěná podlaha: Instalace krok za krokem
Parozábrana
Pokládáte-li novou laminátovou podlahu na beton, je třeba nejdříve použít PE fólii neboli parozábranu, která slouží jako ochrana proti vlhkosti. Pásy by se měly překrývat asi o 20 cm a na okrajích sahat do výšky 10 cm. Při pokládce na dřevěné podlahy (např. dřevotříska) není PE fólie, parozábrana potřeba.
Postupujte podle návodu a okraje jednotlivých pásů izolace mezi sebou spojte lepicí páskou. Mnoho kročejových izolací má v sobě parotěsnou zábranu už zabudovanou - v takovém případě není samostatná PE fólie potřeba.
Roznášecí vrstva
Následuje roznášecí vrstva, která napomáhá rovnoměrnému roznesení zatížení. Dokáže tedy rozložit tlak, který je na plochu podlahy vyvíjen a předchází poškození podlahové izolace.
Nášlapná vrstva
Nyní přichází na řadu už samotná nášlapná část. Ta se může skládat z různých materiálů, přičemž mezi ty nejoblíbenější patří dřevo či laminát, ale také vinyl, PVC, linoleum nebo korek. A nakonec přijde na řadu nášlapná vrstva ze zvoleného materiálu.
Směr pokládky
Ještě před finální nášlapnou vrstvou si ale rozmyslete, jakým směrem bude nejlepší ji položit. Není to jedno. Podlaha by měla být položena ve směru hlavního zdroje světla, tedy největšího okna. Řídit se můžete i směrem ke vstupu do místnosti. Do úzké místnosti položte jednotlivé dílce na šířku, prostor tak opticky rozšíříte.
Čtěte také: Výhody dubových plovoucích podlah
Pokládka laminátových prken
Při pokládce laminátové podlahy je vhodné začít v rohu místnosti - v ideálním případě rovnoběžně s oknem a postupovat zleva doprava. Laminátová prkna se pokládají stejně jako plovoucí podlaha bez lepení k podkladu. Po obvodu místnosti je třeba ponechat 10-15 mm mezeru takzvanou dilatační spáru, kterou vytvoříte pomocí klínů. Jednotlivé desky se jednoduše napojí po podélné straně a poté se na úzké čelní straně zaklapnou do sebe.
Druhou možností je použití přímočaré pily bez kyvadlového zdvihu s pilovým listem na laminát. Vždy použijte řádně naostřený nebo nový pilový list. Zabráníte tak otřepům nebo štípání povrchu podlahy při řezání. Odřezek prkna pak použijte jako první díl následující řady.
Abyste prkno nepoškodili, slouží příklepová lišta jako nárazová plocha kladiva. K zacvaknutí posledního prkna do zámku se používá dorážecí hák.
Umístění k radiátoru a krytky na stoupačky
Změřte vzdálenost mezi středem trubky a stěnou, přeneste ji na prkno a v daném místě udělejte čáru tužkou. Položte prkno těsně před trubky, a i jejich polohu na něj přeneste.
Nyní prkno provrtejte forstnerovým vrtákem. Poté je rozdělte podél přímky vyznačené tužkou. Větší kus položte před topení a menší kousek s trochou lepidla dosaďte ze strany od stěny. Vyvrtané otvory zakryjte radiátorovou rozetou.
Krycí rozety jsou dostupné v různých provedeních, například: růžice plastová dělená, 18 mm; rozeta dvojitá 10-18 mm plast; růžice plastová dělená, 28 mm; růžice 1/2".
Zárubně dveří
Je-li zárubeň dveří příliš nízko, jednoduše ji zkraťte pomocí multifunkčního stroje také známého jako oscilační fréza nebo multi - cutter s pilovým listem. K zárubni přiložte příslušný laminátový díl a v jeho výšce zárubeň dveří odřízněte.
Dokončovací práce
- Odstranění přečnívající fólie: Když máte položené poslední prkno, odstraňte klíny a pomocí zalamovacího nože zkraťte přečnívající fólii u stěny nad novou podlahou.
- Soklové lišty: Zbývá nasadit soklové lišty. Montážní svorky přišroubujte na stěnu těsně nad podlahou ve vzdálenosti asi 40 až 50 cm od sebe a lišty na ně nasaďte. V případě potřeby lze lišty zkrátit na požadovanou délku buď ruční, nebo přímočarou pilou.
Rezerva: Při nákupu vezměte o 10 % laminátových desek více, než je rozloha místnosti. Bude se hodit při prořezech nebo pro zamezení použití příliš krátkých kousků. Odřezek o délce menší než 30 cm byste při pokládce již neměli používat.
Aklimatizace a podmínky v místnosti
Před rozbalením položte laminátové desky na 48 hodin do středu místnosti, ve které je budete pokládat. Materiál se tak aklimatizuje a vstřebá teplotu a vlhkost vzduchu v místnosti.
Při pokládce podlah, je třeba dbát aby teplota v místnosti byla 20 st.C. a vlhkost v rozmezí 45-60%. Dále je třeba po položení zamezit výkyvům teplot /teplotním šokům/ a vlhkosti, která nepříznivě působí na roztažnost těchto materiálů. Každý materiál /kov, plast, dřevo/ má totiž určitou roztažnost. Teplota v prostoru by měla být konstantní. V zimě je třeba dbát, aby teplota v místnosti neklesla pod 18 °C. V létě je potřeba ji chránit před přímým účinkem slunečních paprsků, které pronikají např přes sklo. Vyšší výkyvy teplot mohou způsobit nevratné deformace či poškození materiálu. Totéž platí pro prostory s podlahovým topením, kdy teplota podlahy by neměla přesáhnout 27 °C. I v případě, že není instalováno podlahové topení, teplota podlahy nemá přesáhnout uvedenou teplotu. Teploty vyšší než 27 °C mají za následek deformace dílců v podobě vznikajících spár, u verze click navíc uvolňování zámků.
Údržba plovoucích podlah
Laminátové podlahy nenechávejte nikdy delší dobu vlhké nebo mokré, protože obzvláště v oblastech spojů nasávají vodu a mohlo by proto dojít ke změnám jejich formy (nabobtnání) nebo k zašednutí. Proto dbejte vždy na to, aby čištění bylo pokud možno prováděno nasucho (mopem, smetákem, vysavačem), popř. pouze dobře vyždímanými hadry, aby se na podlaze netvořily "loužičky".
Laminátová podlaha reaguje na okolní podmínky (obzvláště na relativní vlhkost vzduchu) příslušnou změnou. Změna vlhkosti laminátu vede ke smršťování (při nízké vlhkosti) nebo bobtnání (při vysoké vlhkosti) a s tím jsou spojeny příslušné následky (např. tvorba spár). Aby se zamezilo těmto mimořádným změnám, je nutno myslet na to, že relativní vlhkost vzduchu se v prostorách s laminátovou podlahou musí pohybovat celoročně mezi hodnotami 50 až 60% při teplotě 20 - 22°C. V případě potřeby je nutno prostor opatřit větracím, topícím nebo zvlhčovacím zařízením.
Běžné problémy a jejich řešení
Někdy se stane, že na některém místě laminátové plovoucí podlahy dojde ke zhoupnutí, podlaha působí příliš měkce nebo se dokonce vyboulí. To se stává třeba po pokládce podlahy svépomocí méně zkušeným kutilem. Ale důvody mohou být i jiné, třeba špatně připravený podklad či závažnější příčiny. Když procházíte po plovoucí podlaze a v některém místě to vypadá, jako když jdete po houbě, může se jednat jen o malý, anebo také o větší problém. Je však rozumné jej co nejdříve vyřešit, aby nedošlo k poškození laminátové podlahy. Na úvod ještě zmiňujeme, že za zmíněné postupy neručíme a jsou určené jen pro zkušenější. Nejlepším řešením je vždy pozvat odborníky, kteří vám s opravou podlahy pomohou.
Dilatační spára
Jedním z důvodů vzniku houpavých měkkých míst na plovoucí laminátové podlaze je malá nebo dokonce žádná dilatační spára. Na okraji plovoucí podlahy musí být u stěn mezera, která umožňuje rozpínání podlahy. Pokud mezera není, podlaha se zřejmě na nějakém místě vyboulí. Odhalíte jej tak, že v prostoru, kde na podlaze měkké místo vzniklo, u nejbližší stěny odkryjete podlahovou krycí lištu. Zkontrolujte, jestli je mezi podlahou a stěnou volná spára, alespoň 10 mm. V případě nedostatečné dilatační spáry bude potřeba část podlahy rozebrat a okrajové dílce plovoucí podlahy zkrátit, aby byla dilatační spára zachovaná. Jakmile si podlaha „sedne“, můžete spáru potom opět zakrýt přechodovou lištou.
U klikových podlah je nutné během pokládky udělat u zdí a konstrukčních prvků dilatační spáry minimálně 5 mm. Plochy větší než 10 x 10 m je nutné dilatovat v ploše (mezera 5 mm).
Připevnění podlahy k podkladu
Je rovněž možné, že při instalaci došlo k připevnění, přilepení nebo přibití podlahy k podkladu, například omylem současně s podlahovou lištou. Kvůli tomu pak nemůže plovoucí podlaha správně pracovat a může dojít k jejímu vzedmutí.
Nerovný podklad
Nejen podlahu z laminátu je třeba pokládat na dobře vyrovnaný podklad. Příčinou je vznik vzduchové mezery, přes kterou je dílec podlahy položený. Pokud pak na podlahu v daném místě šlápnete, zhoupne se. Jestliže nechcete celou podlahu rozebírat, což ani každá podlahová krytina nemusí vydržet, můžete se pokusit prázdné místo se vzduchovou mezerou zaplnit. Jak na to? Nejprve je třeba do podlahy, kde se vzduchová mezera nachází, navrtat malý otvor, aby skrze něj prošla nafukovací jehla. Nafukovací jehlu připevněte k hadičce trysky montážní pěny. Jehlu vsuňte do připraveného otvoru a opatrně dovnitř stříkněte pouze malinké množství pěny. Pozor, pokud pod podlahu aplikujete pěny moc, může dojít k jejímu vyboulení! Vytáhněte jehlu ven a otvor zalepte maskovací páskou. Nechte zatvrdnout. Vzduchová mezera by se měla pěnou vyplnit a podlaha být stabilnější. Jestliže to nestačí, postup opatrně opakujte.
Nesprávná podložka
Další možnou příčinou je použití nesprávné podložky pod podlahu, případně její nesprávnou aplikaci. Pod laminátové podlahy jsou určené specifické podložky. Pokud je podložka pod podlahou zvlněná, překrývá se, nebo je na sobě položená ve více vrstvách, to vše může nerovnost podlahy způsobit.
Škůdci a vlhkost
Některé typy plovoucích podlah, zvláště ty s obsahem dřeva, mohou zachutnat dřevokazným škůdcům podlahy. Máte na podlaze piliny? Jak to poznat? Většinou podle malých dírek v podlaze nebo dřevěného prachu poblíž.
I když je laminátová podlaha vyrobená z umělých materiálů, nosná vrstva bývá například z MDF nebo HDF desky, která může absorbovat vlhkost. Proto je nutné každou vylitou tekutinu hned otřít a podlahu vysušit. Jestliže došlo k havárii a na podlahu delší dobu působila voda nebo vlhkost, mohlo dojít k zatečení mezi spáry a nabobtnání podlahy. I v tomto případě je dobré zkontrolovat zároveň podklad podlahy.
Příčin, proč na plovoucí podlaze mohou vzniknout měkká místa, bývá více.
Podložka pod plovoucí podlahu
Podložka pod plovoucí podlahu (laminátovou) se používá hlavně pro snížení hluku podlahy. Povrch laminátové podlahy je tvrdý, což způsobuje, že podlaha je velice hlučná i při běžném pohybu po ní. Laminátová podlaha je považovaná za hlučnou podlahu. Druhou její slabinou je nízká odolnost proti vlhku a vodě.
Podložky pod plovoucí podlahy musí být dostatečně tuhé, aby se omezil průhyb podlahy během užívání. Prohýbání podlahy vede k opotřebování zámků a snížení těsnosti mezi jednotlivými lamelami podlahy. Důsledkem je zanášení spár nečistotami a pronikání vody do spojů spojené s bobtnáním hran lamel podlahy. Takto zvednuté hrany podlahy jsou nadměrně namáhány a dochází k jejich opotřebení, odstranění desénu podlahy na obvykle bílou barvu.
Laminátové podlahy je také nutné chránit proti vlhku z podkladu (beton, anhydryt atd.). Musí být vždy použita parozábrana proti vlhku a to jak u novostaveb, tak starších budov. Je to podmínka záruky u všech výrobců bez vyjimky. Doporučuje se použít podložky s integrovanou parozábranu a lepící spojovací páskou z výroby (3in1). Cenově vycházejí stejně nebo levněji než samostaná podložka + parozábrana + páska. Montáž je 2x až 3x rychlejší.
Nevhodné podložky
Podložky Mirelon jsou vyráběny z polyetylénu (PE). Název Mirelon se stal synonymem pro PE podložky bez ohledu na jejich dodavatele. Jsou cenově atraktivní, ale pro jejich vlastnosti nejsou vhodné pro použití pod plovoucí podlahy (laminátové nebo dřevěné třívrstvé podlahy). Nesplňují doporučené technické požadavky výrobců podlah (EPLF) pro jejich odolnost a životnost. Podložka musí vydržet a mít dobré vlastnosti po celou dobu životnosti podlahy. Profesionální podlahářké firmy podložky tohoto typu již dlouhodobě pod plovoucí podlahy nepoužívají. To vše na základě praktických zkušeností při obměně podlah, kdy po demontáži podlahy stačilo podložku (prach) zamést. Slangově se jim říká "zmizík". (EPLF - Asociace evropských výrobců laminátových podlah).
POZOR: PE podložky jsou stále nabízeny jako nejlevnější podložky v hobbymarketech nebo v eshopech.
Od firmy Mirel jsou k dispozici vhodné podložky z materiálu XPS.
Doporučení
Druhů lepidel a chemie pro nivelace je velké množství s různými vlastnostmi. Často se můžete v těchto parametrech ztratit a zvolit nevhodné lepidlo, penetraci, či nivelační stěrku. Doporučujeme tedy před začátkem realizace vše prokonzultovat s prodejcem. Ten, znalý vlastností podlah a podkladů, je schopný doporučit vhodné řešení po případě poradit. Každá podlaha má svoji specifikaci, která je uvedena v technickém listu či příslušnými piktogramy.
Dále se doporučuje podlahu nepokládat pod vestavěný nábytek či kuchyně. Popřípadě tyto místa "oddilatovat" od ostatní plochy podlahy - dochází zde k velkému bodovému zatížení.
tags: #plovouci #podlaha #krytky #na #stoupacky #informace

