Plynové hořáky: Vše, co potřebujete vědět o použití a bezpečnosti

Plynový hořák je zařízení, které se používá k vytvoření plamene hořením plynu. Principem plynových hořáků je spalování směsi plynného paliva (obvykle propanu nebo acetylenu) a kyslíku. Tato směs plynů se přivádí přes hořák. Při zapálení vzniká intenzivní vysokoteplotní plamen.

Plyn přiváděný do opalovacího stroje (z tlakové láhve nebo agregátu) se spojuje s kyslíkem, který je zase přiváděn z tlakové láhve nebo jiného zdroje. Uživatel může nastavit teplotu. Toho se dosáhne úpravou poměru paliva a kyslíku a seřízením hořáku. Když se zvýší obsah kyslíku, plynový hořák zajistí vyšší teplotu plamene. Bude ji možné použít například k ohřevu materiálů nebo k jejich přetavení. Popsané zařízení se používá v mnoha průmyslových odvětvích. Setkat se s nimi můžete jak v odborných pracovnách, tak doma.

Typy a použití plynových hořáků

Na trhu najdete různé typy opalovacích strojů s různými funkcemi a použitím. Nejoblíbenější jsou verze určené ke svařování a pájení. Jsou ideální pro řezání materiálů, jako je nerezová ocel a měď. Verze s acetylenem a kyslíkem se vyznačují větší propracovaností a schopností dosáhnout vyšších teplot. Nabízíme plynové hořáky na propan butan i pájecí a opalovací soupravy zavedených značek, jako je například Meva a Rothenberger.

Jestliže potřebujete kvalitní hořáky na propan-butan, pak jste na správném místě. Plynové hořáky pro opalování starých vrstev laků a barev, nahřívání trubek a asfaltových krytin nebo pájení kovů naleznete právě zde jak v celých sadách, tak i jednotlivé části příslušenství. Tam, kde nestačí spojovat kovy pouhým plamenem je zapotřebí použít silnější svářečku nebo svařovací invertor.

Blokové plynové hořáky

Blokové plynové hořáky tvoří zvláštní skupinu hořáků s nuceným přívodem spalovacího vzduchu. Ve skříni hořáku je uloženo oběžné kolo radiálního ventilátoru, které vytváří přetlak vzduchu, potřebný pro smísení plynného paliva se vzduchem. U přetlakových hořáků dodává ventilátor energii i pro překonání odporů ve spalovacím prostoru spotřebiče. Blokové hořáky jsou určeny především pro otop plynových kotlů malých a středních výkonů, v menší míře se používají i pro jiné spotřebiče (sušárny, pekařské pece, ohřívače vzduchu aj.).

Čtěte také: Ekologické vytápění Protherm

Z hlediska způsobu směšování zemního plynu se vzduchem patří blokové hořáky mezi hořáky bez předmísení plynu se vzduchem. Směšování probíhá až v ústí hořáku při současném spalování vytvořené směsi. Automatika blokových hořáků je konstruována na bázi mikroprocesorů. Blokové hořáky pracují s přetlaky zemního plynu obvykle 2 až 30 kPa. Přetlaky spalovacího vzduchu vyvozené oběžným kolem ventilátoru umožňují použití blokových hořáků i pro přetlaková topeniště (max. 10 kPa).

Na obrázku je znázorněn plynový blokový hořák s regulačními a bezpečnostními armaturami (přívod vzduchu, ventilátor, el. motor). Na obrázku je také znázorněno jedno z konstrukčních provedení ústí blokových hořáků se zapalovací a hlídací elektrodou. Napětí na zapalovací elektrodě je 8 až 10 kV.

Vířivé hořáky

Vířivé hořáky se v současné době používají pro otop pecí bez větších nároků na rovnoměrnost ohřevu. Směšování plynu se vzduchem probíhá na velmi krátké dráze při násobku stechiometrického objemu spalovacího vzduchu n = 1,1 až 1,15. Nejčastěji používané jsou hořáky s plynovými a vzduchovými tryskami, uspořádanými na obrázku. Pro nové technologie tepelného zpracování ocelí vyžadující vysokou rovnoměrnost teploty v pracovním prostoru pece nejsou vířivé hořáky vhodné.

Injektorové hořáky

Nejrozšířenějšími typy injektorových hořáků, používaných pro otop tavicích, ohřívacích, žíhacích, kalicích a sušicích pecí, jsou injektorové hořáky, jak je znázorněno na obrázku. Dalším typem injektorových hořáků jsou hořáky s kovovým ústím bez spalovacího kanálu, tzv. "hořáky s volným plamenem".

Impulzní hořáky

Impulzní hořáky pracují s vysokými výstupními rychlostmi spalin z ústí spalovacího kanálu (80 až 120 m.s-1), jejichž dynamickým účinkem vzniká v pracovním prostoru teplotně a tlakově homogenní prostředí. Tyto podmínky zajišťuje ohřev vsázky v pecích s impulzními hořáky a automatickým řízením teplotních parametrů pece. Na obrázku je impulzní hořák s tvarovkou zhotovenou z rekrystalizovaného karbidu křemíku.

Čtěte také: Vše o plynových hořácích pro lepenku

Rekuperační hořáky

Princip rekuperačních hořáků spočívá v tom, že ohřev spalovacího vzduchu je na rozdíl od klasických rekuperátorů, které ohřívají spalovací vzduch centrálně pro všechny hořáky pece, decentralizován do většího počtu malých vysoce účinných rekuperátorů. Rekuperační hořák v tomto uspořádání plní funkci impulzního hořáku, rekuperátoru a odtahu spalin z pracovního prostoru pece. Z obrázku je zřejmá i hlavní výhoda rekuperačních hořáků oproti klasickým rekuperátorům, které bývají umístěny v odtazích spalin za pecí, tj. možnost intenzivnější rekuperace tepla.

Regenerační hořáky

Regenerační hořáky podobně jako hořáky rekuperační decentralizují ohřev vzduchu do regenerátorů jednotlivých hořáků pece. Na obrázku je funkční schéma dvojice regeneračních hořáků a způsob jejich reverzace. Regenerační hořáky v uspořádání podle obrázku se používají pro pece s pracovní teplotou až 1500 °C (sklářské tavicí pece, pece pro tavení oceli, pece pro výpal keramiky aj.). Teploty předehřátého vzduchu dosahují hodnot až 1000 °C. Úspory zemního plynu ve srovnání se studeným spalovacím vzduchem jsou 55 až 60%.

Sálavé trubky

Sálavé trubky jsou plynové hořáky se spalováním plynovzdušné směsi v uzavřeném prostoru a používají se pro nepřímý ohřev v případech, kdy styk vsázky se spalinami je z technologických důvodů nežádoucí. Teplo, vyvinuté spalováním plynovzdušné směsi, se přenáší na stěnu trubky a z jejího vnějšího povrchu se teplo přenáší sáláním na povrch vsázky. Na obrázku jsou uvedena různá konstrukční provedení sálavých trubek.

Další aplikace a zařízení

  • Ruční hořáky malého výkonu: Na obrázku je ruční hořák malého výkonu (0,5 až 1 kW) pro spalování zemního plynu. Hořák pracuje s přetlakem plynu 1,8 až 3 kPa a s přetlakem spalovacího vzduchu 3 kPa. Používá se pro letování cínem i mosazí aj.
  • Laboratorní kahany: K laboratorním ohřevům slouží laboratorní kahany konstruované na principu atmosférických hořáků.
  • Hořáky pro nahřívání tlakových lahví: Hořák je k plynovému potrubí připojen hadicí a protahuje se potrubím.
  • Sušení zemních forem: Pro sušení se používají přenosné hořáky, jejichž ústí se umístí nad vtokový otvor zemní formy, jak je znázorněno sušení velkých zemních forem ve slévárně oceli.
  • Pece s postupným ohněm: Na obrázku je znázorněn řez kruhovou pecí pro výpal červených cihel a krytiny s tzv. "postupným ohněm". V těchto pecích se původně spaloval uhelný prach, který se sypal do pece otvory v klenbě.
  • Plynové lampy: Plynové lampy s těmito hořáky osvětlují např. Michalskou ulici na Starém Městě v Praze a prostranství před budovou Transgas a.s. v Limuzské ulici v Praze - Malešicích. Ruční rozžíhání a zhasínání se provádí prostřednictvím vahadel s táhly.
  • Plynové pochodně: Na obrázku je sousoší Ladislava Šalouna "Práce a věda", umístěné u vjezdu do areálu Pražské plynárenské a.s. Sousoší, které je umístěno ve výšce 14 m nad úrovní nádvoří, bylo v r. 1997 restaurováno. Do sousoší byla instalována plynová pochodeň spalující zemní plyn.
  • Hořáky s elektrickým zapalováním a ionizačním hlídačem plamene: Na obrázku je znázorněno funkční schéma hořáku s elektrickým zapalováním a ionizačním hlídačem plamene.

Plynové hořáky pro izolaci a asfaltové pásy

Pro izolatéra je základním a nejobvyklejším prostředkem pro technologické zpracování asfaltového pásu plamen. Plynový hořák na lepenku využijete nejen při montáži a též při opravách asfaltových pásů. Ať už drobného, nebo většího rozsahu. Plynové hořáky pro natavení asfaltových pásů fungují na propan-butan, nebo čistý propan. Tedy na klasickou směs plynu, kterou můžete zakoupit v plynových lahvích, nebo kartuších.

Základní parametry plynového hořáku s příslušenstvím

Abyste věděli, jaký vybrat plynový hořák na lepenku, aby natavení asfaltových pásů proběhlo hladce, je dobré se orientovat v následujících parametrech:

Čtěte také: Normy a požadavky na instalaci plynového sporáku a kuchyňských obkladů

  • Maximální teplota: Je teplota, na kterou lze hořák rozpálit. Nejčastěji dosahuje teplot 700-1800 °C.
  • Tepelný výkon: Výkon plynového hořáku je udáván v kilowatthodinách (jedná se vlastně o množství tepla, které hořák vyvine spálením plynu za jednu hodinu provozu). Plnoplošné natavování asfaltových pásů musí být prováděno hořáky o výkonu 75 kW.
  • Spotřeba: Spotřeba je udávána v gramech za hodinu (tedy kolik gramů plynu za hodinu hořák spálí). Při známé hmotnosti obsahu plynové lahve (kartuše) si snadno spočítáte, jak dlouho náplň pro práci vydrží.
  • Regulace plamene: Regulace plamene je třeba na rukojeti, připojené k plynové lahvi nejčastěji přes regulátor tlaku.
  • Dostatečná délka hadice: Dostatečná délka hadice je pro pohodlnou práci s hořákem nezbytná. Vyhnete se příliš častému přenášení lahve.
  • Dostatečná délka hořáku: Hlídejte si též samotnou délku rukojeti hořáku. Delší hořák je výhodný pro práci ve stoje. Nebudete muset ohýbat záda. Pro práci na detailech volte kratší hořáky (přibližně do 400 mm), pro práci v ploše delší (do cca 1000 mm). Trubice jsou před hořákem vyhnuté pod mírným úhlem, aby umožnily lepší směřování plamene.
  • Ochrana plamene proti větru: Zamezuje zhasnutí plamene vlivem větru a umožňuje práci s hořákem i za větrného počasí.

Doporučení pro práci s asfaltovými pásy

K dobře odvedené práci na střeše rozhodně patří dva typy hořáků. S malým zvonkem na detaily (nejčastěji 28 mm, 32 mm, 34 mm a 35 mm) a velký s výkonem alespoň 65 kW. Je totiž nutné pásy prohřívat ze vzdálenosti cca 50 cm (zejména ty s polyesterovou vložkou), aby nedocházelo k nežádoucímu bodovému přehřátí pásu.

Plnoplošné natavování musí být prováděno hořáky o výkonu 75 kW, ve vzdálenosti hořáku od role pásu minimálně 450 mm. Jedině takto lze docílit rychlého a rovnoměrného roztavení asfaltové hmoty bez nebezpečí lokálního přehřívání polyesterové nosné vložky a tvorbě vln. U vícevrstvých hydroizolačních systémů je výhodné a vhodné směřovat plamen hořáku více směrem k asfaltovému pásu s termostabilní vložkou, tedy ze skelné tkaniny či rouna.

Hořáky je třeba mít správně seřízené. Intenzitu plamene, dobu nahřívání pásů a rychlost posuvu rolí vždy volte s ohledem na klimatické podmínky panující při pokládce. Dále přihlížejte k typu a teplotě podkladů + typu směsi asfaltových pásů (jinak se chovají oxidované asfaltové pásy a jinak modifikované asfaltové pásy).

5 tipů, aby plynový hořák na lepenku nenapáchal více škody, než užitku

  1. Montáž asfaltových pásů na svislých plochách: Vždy doporučujeme pás montovat a odvíjet směrem zdola nahoru a používat správné izolatérské nářadí. Tedy přítlačný váleček pro asfaltové pásy, nůž na asfaltové pásy a izolatérskou špachtli.
  2. Dbejte na správný směr hořáku dle podkladu pásu: Při natavování asfaltových pásů je rozdíl ve směřování hořáku na odvíjenou roli pásu s ohledem typ podkladu. Při betonovém podkladu směřujeme plamen ke spodnímu okraji role, zatím co u pěnového polystyrénu na její horní okraj.
  3. Používejte spíše jednoramenné hořáky: S jednoramenným hořákem máte lepší kontrolu nad směrem i intenzitou plamene. Používání víceřadých hořáků (tzv. kombajnů) z technologických důvodů nedoporučujeme.
  4. Pro tavení v ploše rozhodně nepoužívejte malé hořáky pro detaily: V opačném případě může dojít k znehodnocení nosné vložky, zvláště pokud je z polyesterového materiálu, a tím i ke ztrátě funkčnosti celého pásu.

Bezpečnostní opatření při používání plynových hořáků

Při používání zařízení, jako jsou opalovací stroje, je nesmírně důležité dodržovat bezpečnostní opatření. Předejdete tak zdravotním rizikům a nehodám. Před zahájením jakékoli práce se seznamte s návodem k obsluze a s umístěním všech ventilů, regulátorů, plynových a kyslíkových vedení. Použití spotřebiče, jako je plynový hořák, je povoleno pouze v dobře větraném prostoru. Práce se nejlépe provádí venku.

Na bezpečnost uživatele má velký vliv pracovní oděv. Je nutné nosit ochranný oděv, ochranné brýle a nehořlavé rukavice. Tím se minimalizuje riziko možného zranění. Dalším krokem je připojení opalovacího přístroje k plynovým a kyslíkovým lahvím. Zvláštní pozornost je třeba věnovat tomu, aby nedošlo k ohnutí vodičů. Uživatel pak může pomalu otevřít ventil plynu a kyslíku. K zapálení plamene se používá plynový zapalovač nebo piezoelektrický zapalovač. Plynový hořák musí být v bezpečné vzdálenosti od oděvu a těla. Také se s ním nepřibližujte k žádným hořlavým materiálům nebo chemikáliím.

Uživatel by měl během provozu sledovat stabilitu plamene. Jakmile je vše dokončeno, je třeba uzavřít ventily. Je také důležité zajistit, aby byl plamen před odložením opalovacího přístroje uhašen. Pro zvýšení úrovně bezpečnosti se vyplatí zvládnout rychlé a správné vypnutí v případě poruchy zařízení nebo úniku plynu.

Praktické tipy pro použití hořáků

Hořáky jsou zařízení, která lze použít mnoha způsoby. U zařízení používaných ke svařování a pájení je mimořádně důležitá příprava pracovního prostoru. Především by měla být v dobře větraném prostoru. Pro dosažení požadované teploty a zamýšleného účinku je důležité, aby se hořák pohyboval rovnoměrně. Plynové zařízení tandoor pro tepelnou úpravu musí být také v pohybu. Přesouváním plamene se vyhnete přehřátí jedné oblasti.

Hořáky se používají mimo jiné k dekorování dřeva nebo skla. V tomto případě je důležité nastavit plamen na požadovanou intenzitu dekorace. Musíte také kontrolovat čas a vzdálenost od materiálu. Osoby, které používají popsané zařízení k tavení kovů nebo skla, musí zajistit dostatečné větrání. V domácnosti se plynový hořák nejčastěji používá k vaření na hořáku sporáku. Stačí připojit plynovou láhev k hořáku, otevřít ventily a zapalovačem zapálit plamen.

tags: #plynovy #horak #izolace #informace

Oblíbené příspěvky: