Podlahy v prostorech s vlhkostí: beton, Durélis a lino

Při výběru a pokládce podlahové krytiny je nezbytné zohlednit podmínky prostředí, ve kterém se místnost nachází. Zvláště pak vlhkost a teplota hrají klíčovou roli v životnosti a funkčnosti podlahy. I místnost ve druhém patře nemusí být vždy dokonale suchá, a proto je důležité nic nepodcenit a být stále ve střehu.

Vlhkost a teplota: klíčové faktory pro podlahu

Zbytková vlhkost podkladu patří mezi nejčastější příčiny selhání podlahových krytin. Měření vlhkosti podkladu je proto standardní a nutný krok před každou pokládkou - ať už se jedná o vinyl, PVC, dřevo nebo jiné krytiny.

Vlhkost podkladu

Vlhkost v podkladových vrstvách, kde se budou pokládat podlahy, je daná NORMOU ČSN 74 4505 Podlahy a společná ustanovení. Nejvyšší povolená vlhkost u cementového potěru v době pokládky nášlapné vrstvy nesmí překročit 2,0 % CM (1,64 % CM při aplikaci na podlahové topení). Vlhkost podkladu bez podlahového topení např. anhydrit by měla být 0,5 % a s podlahovým topením 0,2 %. U betonu se doporučuje 1,5 % bez podlahového topení a 1,3 % s podlahovým topením. Vlhkost se hodně podceňuje, ale dokáže hodně potrápit a způsobit nemalé škody.

Teplota v místnosti

Při pokládce materiálů obsahujících PVC (lino, vinylové podlahy apod.) je třeba dbát, aby teplota v místnosti neklesla pod 18 °C a vlhkost byla v rozmezí 45-55 %. V zimě je třeba dbát, aby teplota v místnosti neklesla pod 18 °C (podklad 15 °C). Dále po položení je třeba zamezit výkyvům teplot (teplotním šokům) a vlhkosti, která nepříznivě působí na roztažnost těchto materiálů. Vyšší výkyvy teplot mohou způsobit nevratné deformace či poškození materiálu. Totéž platí pro prostory s podlahovým topením, kdy teplota podlahy by neměla přesáhnout 27 °C. Teplota v prostoru by měla být konstantní.

Příprava podkladu

Správná příprava podkladu je pomyslným klíčem k tomu, aby podlaha dlouhodobě vydržela a fungovala, jak má. Teprve pak má smysl řešit výběr konkrétního materiálu, barev, dekorů nebo struktury povrchu. Podklad musí být rovný, pevný a suchý. Hned jak se do nich zakousne pila, tak voní. Rovný, pevný a hladký podklad je základ pro každou podlahu.

Čtěte také: Druhy dřeva pro podlahu pod pergolu

Měření vlhkosti

Zbytkovou vlhkost podlahy lze měřit několika způsoby. Základní orientační kontrolu lze provést pomocí elektronického vlhkoměru přiloženého k povrchu podkladu. Nejpřesnější a normami uznávanou metodou je CM měření (karbidová metoda). Vlhkoměr a jednoduchý test zakrytím plochy fólií na 24 hodin může ukázat, jestli je podklad dostatečně suchý. Měření vlhkosti nemá smysl provádět příliš brzy. U cementových potěrů je nutné počkat minimálně 28 dní, než začne dávat měření relevantní výsledky. Zvát si podlaháře k měření vlhkosti dva týdny po uložení potěru je tedy zbytečné.

Pokud podlahář přijde do starého baráku, který může být i podsklepený, ale je stále vlhký, měl by se naučit číst terén a situaci, v které se daný dům nachází. Zeptá se na stáří domu, na rekonstrukci a její rozsah. V baráku se udělá základní měření, postačí k tomu i orientační měřáky na vlhkost v podkladu. Nezaměřujte se pouze na jedno, dvě místa. Na podlaze cca 40 m² byste měli udělat cca 16 kontrolních měření. Určitě nezapomeňte změřit i stěny odzdola nahoru. Pokud tam je nějaká vlhkost, měřák to zaznamená. Už to je indicie, která vám hodně napoví, v jaké kondici jsou izolace. Pak teprve můžete začít s navrhováním řešení podlahy.

Vysychání podkladů

Pro dosažení pevnosti v cementových potěrech je minimálně 28 dní, respektive přibližně v horizontu 56 dní nastane konečné dotvarování cementové desky. Situace je odlišná u anhydritových potěrů, ale obecně lze říct, že povrch by měl zrát alespoň 28 dní. Před pokládkou finální krytiny je nutné anhydritové podlahy vysušit na minimální předepsané hodnoty, které platí pro všechny druhy a typy anhydritových podlah. Anhydrit je na zbytkovou vlhkost výrazně citlivější než cement. Zatímco u cementového potěru může v některých případech pomoci vhodná penetrace, u anhydritu tento postup nefunguje. Nedostatečně vyschlý podklad může způsobit závažné problémy: zvedání a vlnění krytiny, rozlepování spojů, vznik plísní, zápach nebo poškození soklových lišt.

Metody urychlení vysychání:

  1. Průvan: Je nejrychlejší vysoušeč podkladů.
  2. Podlahové topení: U většiny anhydritových povrchů lze již od 10. dne od aplikace topit a tím výrazně zkrátit čas vysychání. Je však důležité dodržet výše zmíněné obroušení povrchu. Nelze zaměňovat topení pro urychlení vysoušení za topnou zkoušku. Při používání podlahového topení k vysoušení se topí konstantně na nízkou teplotu, teplota topení může být maximálně o dva stupně vyšší, než je teplota okolí.
  3. Průmyslové vysoušeče: Při této metodě se naopak okna i dveře utěsňují, neboť vysoušeč musí nasávat vlhko z celého prostoru.

Pokud realizujete podlahu v novostavbě, počítejte s tím, že beton potřebuje čas na vyzrání. U starších staveb je nutné prověřit, zda nedochází ke vzlínání vlhkosti z podloží. U starých baráků je dobré být vždy na pozoru. Je mnoho cest, jak se do baráku může dostat vlhko. Někdy je zapotřebí i techniků se speciálními přístroji, aby vlhko odhalili.

Podlahy do vlhkých prostor

Vlhkost a chlad kladou vyšší nároky na výběr podlahy. Pro podlahu je potřeba materiál, který je odolný, snadno se čistí a zvládne i náročnější podmínky. Ne každá podlahová krytina vydrží podmínky, které v podzemních prostorech mnohdy panují. Kromě odolnosti proti vlhkosti je důležitá i jejich dlouhodobá stabilita a snadná údržba.

Čtěte také: Proč zvolit dubovou masivní podlahu?

Linoleum a vinylové podlahy

Linoleum je třeba pokládat na dokonale hladký povrch (vystěrkovaný podklad, OSB desky aj.) a celoplošně nalepit. Rigidní vinylové podlahy s pevnou nosnou deskou (SPC) jsou stabilní, odolávají vlhkosti a dají se dobře pokládat i na méně ideální podklady. Vinylové podlahy jsou oblíbené pro svoji odolnost proti vlhkosti, ale ne každá varianta je vhodná pro opravdu vlhké prostředí. Důležitý je parametr voděodolnosti - ideálně hledat podlahy označené jako vodotěsné. Ty mají na rozdíl od běžných vinylových podlah uzavřený jádrový materiál, který vodu nepropustí - ani při rozlité vodě nebo náhodném zamokření spár. Dalším faktorem je správná pokládka. Podklad musí být suchý, rovný a kvalitně připravený - ideální je vyrovnání nivelační hmotou. Spáry je pak vhodné utěsnit voděodolným tmelem (např. silikonem) - zvlášť v rozích a u napojení na stěnu. I vinyl označený jako odolný vlhkosti (např. v kuchyni) nezaručuje dlouhodobou funkčnost v prostředí s vysokou relativní vlhkostí nad 60 % - například v komerčních wellness nebo prádelnách.

Vinyl je skutečně sázkou na jistotu, pokud jde o kombinaci designu, pohodlí a odolnosti - a to i ve vlhkých prostorách. Jeho voděodolnost je dána nepropustnou uzavřenou strukturou povrchu. Dekory napodobují dřevo, kámen, beton i keramiku. SPC a WPC jádra zaručují vyšší stabilitu a pevnost. Povrchové strukturování dodává realističnost a protiskluzové vlastnosti. Instalace se provádí buď lepením (celoplošně nebo po obvodu) nebo click-lock plovoucím způsobem. Pro koupelny je bezpečnější volit lepenou variantu s utěsněnými spárami gelem/silikonem. Údržba: stačí vlhký mop nebo hadr, žádné speciální přípravky. Vinylové podlahy nepohlcují pachy, nejsou živnou půdou pro plísně - díky hygienickému neopadavému povrchu.

Do kuchyně je skvělou variantou vinyl podlepený měkkou textilní vrstvou, která při pokládce zvládne zakrýt drobné nerovnosti, zajistí dostatečný kročejový komfort a navíc přispívá k pocitu většího tepla. Měkčený vinyl je dostupný v rolích, kdy je často označován termínem PVC podlaha a jedná se o metráž s jednotnou šířkou. V případě jednotlivých tvrzených dílců mluvíme o tzv. vinylových podlahách.

Keramická dlažba

Keramická dlažba je ideální tam, kde je potřeba co největší odolnost proti vodě a mechanickému zatížení. Dobře se udržuje, zvládne i vysokou zátěž, ale není tak příjemná na dotek, což může vadit třeba v obytných částech suterénu. Stále zůstává zlatým standardem - je voděodolná, protiskluzová (ochrana R10+), snadno se udržuje a nabízí širokou škálu dekorů.

Epoxidová podlaha

Epoxidová podlaha, polyuretanová stěrka má zcela bezespárový povrch, který snadno vyčistíte. Odolává nejen vlhkosti, ale i olejům nebo chemikáliím. Díky moderním pigmentům a příměsím může mít vzhled mramoru či surového betonu.

Čtěte také: Zkušenosti s OSB podlahou

Dřevěné podlahy

V některých případech můžete použít i voděodolné dřevěné podlahy, například dvouvrstvé nebo třívrstvé s vhodnou povrchovou úpravou. Důležité je, aby byly správně položené, ideálně lepené, s dostatečnou izolací pod nimi. Pro TV místnost, domácí kino, hernu nebo pracovnu bývá důležité, aby podlaha působila útulně. Rigidní vinyl s dekorem dřeva či voděodolná dřevěná podlaha navodí příjemný vzhled a zároveň si poradí s vyšší vlhkostí.

Desky Durélis

Desky Durélis s perem a drážkou odolné proti vlhkosti jsou vhodné pro pokládku konstrukčních i nekonstrukčních podlah, a to i ve vlhkém prostředí. Dřevotřískové desky s vysokou hustotou se speciálním zkoseným profilem drážky na dvou nebo čtyřech hranách. Profil s drážkou zajišťuje vysokou stabilitu a snadnou montáž a umožňuje skryté přibíjení nebo šroubování desek. Podlahy Durélis mají vysokou tvrdost a tvrdý a nebroušený povrch. Díky tomu má podlaha Durélis vysokou odolnost proti nárazu. Tvrdý, vysoce utěsněný povrch výrazně usnadňuje čištění podlahy.

Během pokládky a zejména po ní musí být desky optimálně chráněny před jakýmkoliv přímým kontaktem s vodou. Měly by být pokládány rovně na přepravní plošiny. Svisle se mohou desky ukládat pouze tehdy, pokud není možné zabránit jejich kontaktu se zemí. Je třeba se vyhnout stohování na roštu. Desky se mohou při měnících se vlhkostních podmínkách rozpínat/smršťovat, proto je třeba vždy zajistit prostor pro případ rozpínání. Používejte vhodné řezací, frézovací a vrtací nástroje. Volba typu podlahy se řídí požadovanou nosností a předpokládanými podmínkami (třída životnosti).

Pro zajištění dobré stability a kluznosti podlahy se doporučují následující operace: určit optimální kombinaci rozteče nosníků a typu prken, položit prkna podle vzoru, krátké hrany umístit v rohu na příčný nosník, drážky opatřit lepidlem, vyplnit malé otvory, před pokládkou podlahové krytiny podlahu zbrousit a vyrovnat. Obvod podlahy a řezané hrany musí být podepřeny příčnými nosníky. Dbejte na to, aby desky byly podepřeny minimálně 18 mm.

Řešení vlhkého podkladu ve starých domech

U starých baráků postavených před 50 i 100 lety je často problém s vlhkostí. Dnes se ale během rekonstrukcí mezery či štěrbiny zcela utěsňují a jednoduché sklo je nahrazováno dvojitým. Vlhká podlaha v domě z 30. let 20. století, kde je stará betonová podlaha s nivelační stěrkou a PVC, vyžaduje nestandardní řešení, pokud není možné beton vybourat a problém řešit standardní parotepelnou izolací. Je možné použití epoxidové penetrace na stávající stěrku a pak jen položit PVC?

Jedno z řešení, když je na zakázce vlhko a zákazník nechce položit dlažbu do kuchyně a obýváku:

  1. Po proměření podlahy a zbroušení hrbů a dorovnání proláklin speciálním tmelem Chemos OT 101, kterému vlhko nevadí, se podlaha zbrousila na jemno, vysála a položila se speciální podložka Platon Stop Originál.
  2. Ve spojích se slepila paronepropustnou páskou a na krajích se vytáhla 4 cm. Udělala se taková vana na podlaze.
  3. Na takto připravenou podlahu se může položit již podlaha. Podlahy na Platon Stop se pokládají plovoucím způsobem.
  4. My jsme pokládali desky Durélis, které se slepili polyuretanovým lepidlem ve spoji, po vytvrdnutí se spoj přebrousí. Takto nachystaná podlaha je potom vhodná pro pokládku téměř jakékoliv podlahy, aniž by jí vlhko škodilo.
  5. Po pokládce podlahy zaříznete Platon Stop cca 0,5 mm nad podlahou a zalištujte vhodnými lišty.

Platon Stop Optimál zaručuje proudění vzduchu pod podlahou a zabraňuje tvoření plísní. S opravným tmelem OT 101 rychle a snadno vyspravíte popraskaný beton, uděláte lokální opravu betonu v rychlém čase.

Tabulka povolené vlhkosti podkladů:

Typ podkladu Vlhkost bez podlahového topení Vlhkost s podlahovým topením
Anhydrit 0,5 % 0,2 %
Beton 1,5 % 1,3 %
Cementový potěr 2,0 % CM 1,64 % CM

Podlahy do suterénu

Podzemní prostory domů dnes neslouží jen jako sklady nebo dílny. Mohou z nich být domácí pracovny, herny, vinotéky nebo TV místnosti. Podzemní místnosti už dávno neslouží jen jako zaprášené sklepy. Můžou z nich být domácí dílny, sklady na ovoce, vinné archivy, pracovny, ale i herny, televizní místnosti nebo soukromé útočiště, kde si odpočinete v tichu. V suterénu se často mění teploty, drží vlhkost a přístup k dennímu světlu bývá omezený. Největším „nepřítelem“ podlahy v podzemních prostorách je vlhkost. Může pronikat kapilárně z podloží, kondenzovat ze vzduchu nebo se do místnosti dostat při vydatném dešti, pokud není objekt dobře odvodněný. Důsledkem toho bývá nejen poškození samotné podlahy, ale i vznik plísní a celkové zhoršení kvality vzduchu. Ve zkratce: do podzemí domů se nehodí každá podlahová krytina, ale výběr možností podlah, které náročné podmínky zvládnou, je překvapivě široký.

Podlahu v suterénu nestačí vybírat jen podle jejích technických parametrů, ale také podle toho, k čemu bude místnost sloužit. Ve sklepní dílně potřebujete krytinu, která odolá nárazům, těžkému nářadí i případnému kontaktu s olejem nebo barvami. V domácí vinotéce nebo archivním sklepě má roli nejen funkčnost, ale i estetika. Dobrým řešením je dlažba s rustikálním vzhledem nebo designová litá podlaha v přírodních tónech. Pro spižírnu, skladovací sklep nebo místnost pro ovoce a zeleninu vybírejte praktickou krytinu, která vydrží chladné a vlhké prostředí a nevadí jí občasné rozlití vody. Podlahy v podzemních prostorách musí vydržet více než jen každodenní provoz. Vlhkost, kolísání teplot, případné zatečení vody nebo nedostatečné větrání kladou na materiál vyšší nároky než v klasických obytných místnostech. Při výběru myslete hlavně na to, jak bude prostor využívaný. Do dílen a skladů patří pevné a odolné materiály jako epoxid nebo dlažba, obytnější zóny zvládne odolný vinyl nebo vícevrstvá dřevěná podlaha.

Důležité je také dodržení obsahu vlhkosti podkladu. Relativní vlhkost je stanovena v měřítku 40 % - 60 %. Ale domy, které můžeme označit za ty s vysokou vlhkostí, tedy nad 60 %, nejsou dnes ničím výjimečným. Je to sice až paradox, ale starší domy díky nedokonalému utěsnění kolem oken a jednoduchým sklům fungovaly na principu přirozené ventilace a vlhkost tak dosahovala výrazně nižších hodnot. Dnes se ale během rekonstrukcí mezery či štěrbiny zcela utěsňují a jednoduché sklo je nahrazováno dvojitým.

Doporučené podlahy do suterénu:

  1. Keramická dlažba: Je voděodolná, protiskluzová (ochrana R10+), snadno se udržuje a nabízí širokou škálu dekorů.
  2. Vinyl: Skvělou volbou jsou voděodolné vinyly SPC/WPC s click systémem - elegantně imitují dřevo či kámen, jsou měkké na došlap a antialergické. Mohou být položeny i přímo ve sprchovém koutu bez vaničky.
  3. Epoxidová podlaha: Zcela bezespárový povrch, snadno se čistí, odolává vlhkosti, olejům a chemikáliím.
  4. Dřevo/exotické dřevo: Teak, iroko či bambus jsou populární díky přírodnímu vzhledu, protiskluzové povrchové úpravě a tepelné příjemnosti.

Ani ta nejlepší podlahová krytina nebude dobře funkční, pokud opomenete správnou přípravu podkladu pod podlahou.

tags: #podlaha #beton #durelis #lino #vlhkost

Oblíbené příspěvky: