Podlahové topení do polystyrenu: Kompletní průvodce instalací

Mít nohy v teple, aniž byste je měli navlečené do tlustých ponožek a bačkor - to vám umožní snad jen podlahové topení. Vytápění domácnosti je jednou z důležitých položek, která ovlivňuje její celkový roční rozpočet. Proto je také důležité hledat řešení, která jsou efektivní a zajistí, že teplo bude v prostoru distribuováno optimálním způsobem tak, aby se spotřeba paliva potřebného v ohřátí topného média minimalizovala. Podlahové vytápění představuje jednu z variant, která s sebou přináší řadu výhod i přes relativně vyšší vstupní investici. Výhody plošného podlahového vytápění spočívají nejen v účinnosti ohřevu, ale hlavně v rychlosti, jakou je možné dosáhnout optimální teploty právě na úrovni spodní nosné konstrukce. Klasické způsoby vytápění využívající otopná tělesa vertikální nebo jiné prvky, které generují teplo obvykle z jednoho lokálního zdroje (klimatizace, krb, kamna) umožňují pouze nerovnoměrnou distribuci. Podlahu tímto způsobem v podstatě není možné dostatečně vyhřát a její úroveň zůstává prakticky vždy o něco chladnější. Podlahové vytápění se hodí jak do domácnosti, tak do větších průmyslových objektů - jeho struktura a provedení se však pro jednotlivé aplikace trochu liší (jednak požadavky na výkon, jednak kvůli skladbě a potřebné únosnosti podlahy).

Teplovodní podlahové vytápění

Varianta s proudícím tepelným médiem, tedy teplovodní podlahové vytápění, je v porovnání s elektrickými rohožemi vhodná do jakéhokoliv prostoru - vzhledem k řešení elektrických rohoží je jejich aplikace preferována do místností s pravidelným půdorysem. Výhodou teplovodního systému je tak možnost pokládky prakticky v každé místnosti, obvykle se však upřednostňují pokoje, kde je žádoucí běhání bosky nebo rychlé dosažení požadované teploty. Jedná se tak především o koupelny a WC, obývací a dětské pokoje nebo ložnice. Díky vysoké variabilitě je však možné tento typ vytápění uplatnit prakticky ve všech místnostech a využívat jej jako hlavní (či jediný) zdroj tepla a eliminovat tak nutnost osazování běžných otopných těles. Výhodou teplovodního vytápění je možnost napojení na různé tepelné zdroje. Nevýhodou je pak poměrně náročná oprava v případě poruchy (i při běžné diagnostice) a také nutnost zachovávat alespoň minimální teplotu v objektu, aby nedošlo k jeho zamrzání - hodí se tak především do prostor, které jsou vytápěny kontinuálně (byty, domy nebo kanceláře). Vzhledem k využití vody jako média pro rozvod tepla lze teplovodní vytápění napojit na klasické technologie zajišťující rovněž ohřev teplé užitkové vody.

Příprava podkladu a skladba podlahy

Aby byla pokládka podlahového topení úspěšná, nezanedbejte přípravu na samotnou instalaci. Podklad pro instalaci podlahového vytápění musí být vyrovnaný, očištěný a vysušený. Navíc musí splňovat rovinnost, a to v toleranci, kterou udávají konkrétní normy (u běžných podlah v bytové výstavbě je maximální odchylka místní rovinnosti 2 mm na 2 m). Pokud se chystáte podlahovým vytápěním nahradit aktuální řešení vytápění během rekonstrukce, je nutné počítat s o něco větší výškou podlahy, a tedy menší světlou výškou místnosti (rozdíl ovšem není příliš markantní). Specifika spodní konstrukce jsou u pokládky podlahového topení zásadní. Před vlastní pokládkou klasické skladby pro podlahové vytápění je potřeba zvážit specifika spodní konstrukce. Pokud bude pokládka prováděna na betonovou základovou desku nebo keramické stropy, lze počítat s relativně dobrou pevností i únosností, u dřevěných stropů ovšem pokládka vyžaduje přípravu podkladu (obvykle se pod izolační vrstvu rozmístí desky, např. OSB). Výška podlahy je mezi 32,5 a 30 cm (deska není moc rovná).

Před započetím pokládky polystyrenu doporučuji najít si pomocí laseru nejvyšší bod v místnosti a vypočítat si celkovou tloušťku podlahy. Minimální vrstva anhydritu je 3,5 cm nad trubku, trubka podlahového topení je zpravidla 18 mm. Tyto hodnoty odečtu od celkové výšky podlahy a vyjde mi síla polystyrenu. Ve Vašem případě je to 30 - 3,5 - 1,8 = cca 25 cm. Nerovnost základové desky doporučuji vyrovnat pomocí vhodného podkladního materiálu, např. Liaporu.

Skladba podlahového systému obsahujícího rozvody teplovodního topení má několik vrstev:

Čtěte také: Montáž dřevěné podlahy na topení

  1. Izolace - obvykle ji tvoří desky z polystyrenu. Izolace je výborným pomocníkem, který zabraňuje úniku tepla z místnosti.
  2. Fólie - má hned dvě funkce: Chrání izolaci a odděluje ji od povrchu, do kterého se zalévá rozvodný systém podlahového topení.
  3. Instalace rozvodného systému - trubky podlahového topení se upínají do speciální konstrukce, tzv. systémových desek.
  4. Litá podlaha - anhydritová nebo betonová. Jedná se o stavební materiál, do kterého se přidává vsyp nebo lehčené kamenivo.
  5. Podlahová krytina - samotná krytina (například vinylová podlaha, PVC podlaha).

Výběr izolace a polystyrenu

Instalace podlahové izolace snižuje celkové provozní náklady za topení. U podlahového topení je izolace prakticky jeho součástí, i přesto odborníci doporučují použít také přídavnou izolaci - v oblibě je tvrdý polystyrén. Pro podlahové topení je ideální tloušťka izolační desky 58 mm a nahoru patří alespoň 50 mm betonu. Počítejte tedy po dokončení instalace s menší výškou místnosti, protože podlahové vytápění potřebuje o něco vyšší výšku podlahy.

Polystyren EPS 150 S vyhovuje. Stačí i EPS 100 Z. Tloušťka izolace v obytných místnostech ležících nad nevytápěnými prostorami nebo v přízemí nad základy se doporučuje vrstva polystyrenu o minimální tloušťce 8-10 cm. V případě provádění izolace v místnostech nad vytápěnými prostory se doporučuje tloušťka 3-5 cm. Izolační vrstvu podlahového topení můžete vyřešit buď systémovou deskou s výstupky pro snadnou montáž trubky, nebo rovným polystyrenem a folií. V případě rovné izolace použijte tvrdší polystyren určený pro podlahy, který není stlačitelný. V opačném případě by vám mohla celá podlaha po čase poklesnout i o centimetry. Rovnou izolační desku najdete u GIACOMINI pod kódem R981 nebo použijte polystyren minimálně EPS 100.

Důležitost fólie

Na TZB-info.cz se hojně diskutuje o nutnosti použití folie při montáži podlahového topení. Opravdu je nutná? A použít raději systémovou desku nebo rovný polystyren? "PE fólie pod trubkami podlahového topení nemá co dělat a nemá tam žádnou funkci," píše v jedné z diskusí na TZB-info.cz pan Zdeněk. Pan Petr zase dodává: "Na IPU jsem pokládal přímo 15 cm EPS a pak už jen trubky a beton. Proč tam lidi cpou pořád nějakou folii, je mi záhadou." Ne abyste dali na tyto a podobné rady! Folie nutná je!

Proč folii? Když pokládáte polystyren (je jedno jestli v jedné nebo ve více vrstvách), nikdy ho nedáte tak, aby nevznikly mezery mezi jednotlivými deskami. Mezerami mezi deskami pak může zatéct mezi a pod izolační desky voda z anhydritu nebo betonové mazaniny, kterými se podlahové topení zalévá. Voda by zhoršovala tepelněizolační vlastnosti polystyrenu. Topili byste tak do podlahy. Pouhé přelepení mezer lepicí páskou ale nestačí! Proto je vhodné použít folii.

Jakmile máte povrch připravený, položíte na něj nepropustnou fólii, následuje polystyren, a poté ukládáte vrstvu fólie s kotevní sítí pro upevnění trubek. Na polystyren je nutné položit hydroizolační vrstvu. Nejčastěji se používá fólie z PVC tloušťky minimálně 0,15 mm, kterou je možné svařovat. Při svařování je nutné dodržet alespoň 8 cm překrytí. Spoje případně můžete zajistit lepicí páskou. Folii je nutné vytáhnout 1 cm nad dilatační pásku. Někdy se používá též termoreflexní folie. Dle experimentu, který proběhl na Ústavu techniky prostředí ČVUT v Praze (viz Jiří Bašta: Velkoplošné sálavé vytápění, Grada, Praha 2010), je ale tepelná úspora oproti klasické PE folii zanedbatelná. Polyetylenovou fólii s rastrem pro snazší určení roztečí trubek od GIACOMINI můžete objednat pod kódem R984. Na poslední vrstvu izolace, dle typu podlahového topení, položte separační, reflexní či izolační fólii. Fólie slouží k ochraně izolace proti protečení potěrové vody, tvorbě tepelných mostů, zabraňuje šíření tepla či chladu, rovnoměrně roznáší teplo, zpevňuje izolační vrstvu, pomáhá šíření tepla, tvoří teplotní bariéru případně izoluje. Fólie s montážním rastrem pomáhá a usnadňuje při montáži potrubního rozvodu.

Čtěte také: Vlastnosti a výhody Thermowood palubek

Dilatační pásy

Ještě před položením izolačních desek se podél stěn a všech ostatních konstrukcí, které zasahují do potěru (např. zárubně dveří, sloupy aj.) položí izolační pás. Obvodový izolační pás musí sahat od podkladu až nad povrch hotové podlahy. Umožní pohyb vyrovnávacího potěru o min. 5 mm. Pás musí být upevněn k podkladu tak, aby nedošlo k jeho posunu během lití betonové mazaniny nebo anhydritu. Vrchní část obvodového pásu, která vyčnívá nad hotovou podlahu, nesmí být seříznuta dřív, než bude dokončena konečná vrstva podlahy. Obvodový dilatační pás plní zásadní roli dilatace mezi konstrukcí potěrové desky a zdmi budovy. Trvale zabraňuje praskání a poškozování potěrové desky-podlahy v průběhu provozu podlahového topení. Zároveň plní funkci tepelné izolace, která zamezuje tepleným ztrátám z topné desky přes stěny budovy. Dilatační pás je obvykle měkký obvodový pás-zpěněný polyetylen o síle 8-10mm. K dilatačnímu pásu je připevněna separační folie, která se volně pokládá na polystyrenovou izolaci pro utěsnění prostoru mezi dilatační obvodovou izolací a polystyrénem. Dilatační pás připevněte po celém obvodu každé místnosti, kde bude instalováno podlahové teplovodní topení. Rohy místnosti se snažte co nejdokonaleji kopírovat. Dilatační pás instalujte po celém obvodu každé místnosti s podlahovým teplovodním topením, zabraňuje praskání a poškozování potěrové desky v době, kdy je podlahové topení zapnuto.

Montáž trubek podlahového topení

Snazší a rychlejší montáž nabízí systémové desky. Ty zajišťují jak tepelnou a zvukovou izolaci, tak přesné vedení a snadné položení trubky v předepsaných roztečích. Jsou opatřeny výstupky, které trubku ve smyčkách drží. Díky spojování desek pomocí zámků se vytvoří jednolitá plocha, odolná proti zatečení směsi, kterou je podlahovka zalévána. Deska je na povrchu opatřena fólií, která chrání polystyren proti záměsové vodě, působí jako parozábrana a zároveň zvyšuje odolnost desky proti poškození v průběhu stavby. Deska je součástí celkové tepelné izolace podlahy a některé její typy řeší i kročejový útlum. Systémová deska GIACOMINI nese označení R979. Společnost GIACOMINI nenabízí desky bez folie.

Potrubí se instaluje přímo na položenou folii a je fixováno pomocí příchytek. V případě klasického polystyrenu doporučujeme použití příchytky U80L, kdy tato příchytka je speciálně konstruována pro fixaci potrubí do běžného polystyrenu. Vlastnosti příchytky vykazují jednoduchou instalaci, příchytka perfektně fixuje potrubí na polystyren, potrubí se díky tomu nevytahuje. Vodící fixační lišta je pomocí příchytek nebo samolepu na zadní straně lišty kotvena na vrchní vrstvu izolace pokrytou folií. Trubky můžete do izolace uchytit pomocí spon R983.

Jednotlivé okruhy v místnostech je potřeba instalovat dle předem připraveného plánu uložení potrubí. Potrubí se pokládá jednoduše rozvinováním trubky z cívky nebo vytahováním z odvinovacího zařízení. Potrubí zatlačujte pod pravým úhlem do vodící lišty nebo uchyťte potrubí pomocí fixační příchytky. Požadované ohyby potrubí lze snadno a jednoduše provádět rukou. Začátek potrubí napojte na rozdělovač. Potrubí začněte ukládat od vnější obvodové zdi směrem ke středu místnosti. Nejbližší vzdálenost potrubí od zdi je 15 mm. Pokud chcete vytvořit v celé místnosti rozteč potrubí 200 mm, tak instalujte potrubí do středu místnosti s roztečí 400 mm. Ve středu místnosti potrubí otočte o 180 stupňů a středem vytvořeného prostoru instalujte potrubí zpět. Tímto vytvoříte požadovanou rozteč 200 mm v celé místnosti. Konec instalovaného potrubí napojte do požadovaného umístění na rozdělovač.

Rozdělovače slouží k distribuci a regulaci tepla do jednotlivých místností. Na jeden rozdělovač lze připojit maximálně 10-12 topných okruhů. Zatlačte konec trubky pod vodící drážku skříňky. Před zatlačením potrubí do skříňky trubku pečlivě ohněte do požadovaného tvaru pro připojení na rozdělovač. Přiložte potrubí k příslušnému vývodu na rozdělovači a potrubí zkraťte na požadovanou délku. Konec potrubí vystřeďte a skoste vnitřní hranu pomocí „vyhrdlení potrubí.

Čtěte také: Bazarové podlahové palubky: Ušetřete!

Anhydritové podlahy a jejich pokládka

Anhydritové podlahy jsou dnes již velmi známou a rozšířenou technologií. Když dám výšku izolace 25 cm, tak někde bude výška anhydritu 7,5 cm, což se bude i znát na ceně anhydritu. Minimální vrstva anhydritu je 3,5 cm nad trubku. Anhydritové podlahy jsou litá podlaha.

Tabulka minimálních tlouštěk anhydritu nad trubkami

Průměr trubky podlahového topení Minimální vrstva anhydritu nad trubkou
18 mm 3,5 cm

Tlaková zkouška a topná zkouška

Všechny okruhy podlahového topení musí být po instalaci odzkoušeny z hlediska těsnosti a úniku pomocí tlakové vody. Každý okruh je potřeba pečlivě pomocí tlakové vody naplnit a dokonale odvzdušnit. Tlaková zkouška se provádí ihned po instalaci podlahového topení napojeného na rozdělovače. Doporučený tlak pro zkoušení potrubí Top Heating je 3 až maximálně 6 bar po dobu 24 hodin. Přístroje na měření tlaku vody doporučujeme používat s přesností na 0,1 bar. Zkušební tlak nesmí klesnout o více než 0,1-0,25 bar a nesmí docházet k jakýmkoli netěsnostem. Upozorňujeme na možnou diferenci teplé a studené vody při tlakování. Při nanášení lité podlahy či potěru, je nutné udržovat kontrolní tlak neprodyšnosti na úrovni minimálně 3 bar.

Po instalaci musíte provést topnou zkoušku podlahy. Je to de facto test fungování celého topného systému. Díky této zkoušce zjistíte, jestli se podlaha zahřeje všude tam, kde chcete, a na správnou teplotu. Celý tento proces testování trvá několik dnů a provádí se měsíc před pokládkou podlahové krytiny.

Pokládka podlahové krytiny

Vlhkost cementového potěru nesmí před instalací samotné podlahy překročit 1,64 % CM. V případě anhydritového/sádrového potěru nesmí vlhkost překročit 0,4 % CM. Při instalaci na podlahové topení musí být topný systém vypnut 48 hodin před a 48 hodin po instalaci vinylových dílců. Podlahovou krytinu nemusíte před samotnou instalací na podlahové topení nijak speciálně ošetřit. Důležitý je však výběr konkrétní podlahy tak, aby zvládala nároky na podlahové topení.

GIACOMINI - spolehlivý partner pro podlahové vytápění

Firma GIACOMINI S.p.A. je jedním z předních světových výrobců mosazných topenářských armatur. Pokud zvolíte kompletní systém podlahového vytápění od GIACOMINI, získáte záruku 25 let. Použité komponenty od renovovaného italského výrobce ale vydrží při správné montáži mnohem déle. Záruku může poskytnout jedině společností GIACOMINI proškolená montážní firma. Pokud chcete mít plně funkční podlahové vytápění, oslovte renovovanou montážní firmu, která ví nejen to, jak systém montovat, ale i jak ho nastavit, aby správně topil ve všech částech domu (okrajové zóny, teplotní spád, délka okruhů,...). Více na www.giacomini.cz.

tags: #podlahove #topeni #do #polystyrenu

Oblíbené příspěvky: