Jak se cení armatura do betonových základů

Armatura do betonu patří mezi klíčové stavební prvky, bez nichž by žádná stavba nemohla fungovat. Stavební armatura je nepostradatelná při výstavbě rodinných domů, výškových budov i mostních konstrukcí, kde zajišťuje pevnost a stabilitu betonových částí. Výztuž se používá především ke zpevnění betonu. Při ohybovém namáhání je železobetonový průřez částečně namáhán tlakem, který přenáší beton, a částečně tahem, který přenáší výztuž.

Typy armatury

Beton se vyztužuje více způsoby, nejčastěji výztužnou sítí. Výztuž, tj. konstrukční železo, musí být dobře spojena s betonem, aby tvořila jeden celek. Aby bylo toto spojení co nejlepší, byly vyvinuty různé tvary výztuh.

Kulaté hladké železné tyče

K vyztužení se nejčastěji používají kulaté hladké železné tyče. Tyto prvky jsou vyrobeny z měkké konstrukční oceli. Na výběr je řada různých profilů podle potřeb: od Ø5 do Ø40.

Žebrované tyče (roxory)

Pro vyztužení se velmi často používají také žebrované tyče. Jsou vyrobeny z přirozeně tvrdší oceli. Ocelové tyče jsou válcovány speciálním kalibračním válcem. Žebrované železo se snadněji spojuje s betonem, protože beton vstupuje do jeho závitů. Roxory se uplatňují nejen ve věncích a ztraceném bednění, ale také jako armatura do základových pásů.

Výztužná síť (kari sítě)

Výztužná síť je vyrobena z tenkých železných tyček, které jsou umístěny v pravém úhlu k sobě a svařeny. Výztuž tvoří betonové železo válcované za studena. Tento výrobní proces zlepšuje kvalitu železa. Pouhá instalace výztužné sítě je snadná a většinou se používá k vyztužení betonových desek. Pro zvýšení pevnosti v tahu se používá pozinkovaná výztuž.

Čtěte také: Více o kamenech Zvěrokruhu

Ocelová výztuž BI

Ocelová výztuž BI se používá ke zpevnění konstrukce, která je vystavena ohybu, krutu nebo tahu.

Největší slabina armatury

Největší slabinou armatury, která může výrazně zkrátit její životnost, je koroze.

Cenění armatury

Cena výztužné sítě a armovacích tyčí se odvíjí od aktuálních tržních cen oceli a konkrétních specifikací (průměr, tloušťka, povrchová úprava). Konkrétní množství armatury a její umístění vám určí statik na základě výpočtů.

Základové konstrukce a armování

Pokud jste se rozhodli pustit do stavby vašeho domu, základová deska bude patřit k počátečním konstrukcím celé výstavby. Správně navržená armatura do základových pásů přispívá ke zpevnění konstrukce a zvyšuje její odolnost vůči mechanickému namáhání a geologickým vlivům.

Příprava před betonováním základové desky

  1. Skrývka ornice: V první fázi je nutné na vašem pozemku sejmout ornici v místech budoucího objektu.
  2. Geodetické vytyčení: Následuje měření pozemku ze strany geodeta, který vám vytyčí body budoucích základů. Značení se zpravidla provádí vápnem nebo barevným sprejem.
  3. Hloubení základových pasů: Poté přijde na řadu hloubení základových pasů. Pasy se neprovádí jen pod obvodovou zdí, ale pod všemi nosnými zdmi.
  4. Štěrkový polštář: Štěrkový polštář se do základů přidává většinou v situaci, kdy je zemina málo únosná (roznáší zatížení). Vrstva štěrku je potom dalším stupněm základové konstrukce, musí být však řádně zhutněna. Pokud to situace nebude vyžadovat, vynechte štěrkový podsyp do základů.
  5. Uložení zemnícího pásku a prostupy: Následuje uložení zemnícího pásku, který bude posléze spojen s hromosvodem. Dalším krokem bude zajištění prostupů pro inženýrské sítě (přívod el. energie, kanalizace).
  6. Zdění nadzemní části základových pasů ze ztraceného bednění: Na vytvořenou betonovou konstrukci se za pomocí vodováhy umístí tvarovky šířky 300 až 500 mm. Do ztraceného bednění uložte tzv. armaturový koš. Jedná se o ocelové dráty spojené svařováním nebo drátkem.

Armování a betonování základové desky

Základovou desku bychom mohli nazvat též jako ocelobetonovou. Ocel se přidává do konstrukce hned z několika důvodů. Ocelové pruty přenáší zatížení, zpevňují samotný beton a zabraňují roztrhnutí při namáhání v tlaku či tahu. Pruty by neměly být hladké, nýbrž žebrované (pro kvalitní spojení betonové směsi). Dodávají se v tloušťkách od 6 do 28 mm.

Čtěte také: Skupina profesí truhlář

Než se celý podklad zalije betonem, je důležité umístit výztuž na zhutněný povrch. Na vyztuženou základovou desku bude nutné vytvořit z prutů tzv. betonářskou síť. KARI síť se hojně používá nejen na stavbu základové desky. Vytvořený zhutněný povrch s kari sítí je připravený na zalití betonem.

K tomuto kroku budete potřebovat vytvořit bednění. Jedná se většinou o OSB desky dlouhé 2 metry a široké přibližně 25 až 30 cm, použít však můžete i obyčejná, dostatečně široká prkna. Desky rozmístěte po obvodu základové konstrukce a pečlivě připevněte hřebíky a vruty. Lepší je předimenzovat podepření desek, abychom úplně vyloučili rozlití betonu.

Jediné, co v tuto chvíli zbývá, je vylití betonové směsi do připraveného bednění. Směs se musí řádně rozprostřít do celého prostoru. Její povrch vyhlaďte vibrační či obyčejnou latí. O čerstvý beton je třeba pečovat. Zejména pokud je teplo, měli byste jej zalévat, protože při rychlém odpařování vody by mohl popraskat. I příliš mnoho vody však betonu škodí, proto to s kropením nepřehánějte. Po třech až pěti dnech je beton vytvrzen přibližně na 70 %. Tehdy můžete odstranit bednění. Beton však potřebuje až 28 dní na to, aby úplně vyzrál.

Dalším krokem je nanášení asfaltového nátěru válečkem jak na povrchu desky, tak i z boku a natavení asfaltového pásu (hydroizolace základové desky).

Volba betonu

Volba správného betonu je důležitou součástí stavby, proto by neměla být opomenuta a nejlépe řešena s odborníky. Jednotlivé betonové směsi se rozlišují podle jejich pevnostních tříd. Mohli jste se setkat se značením betonu např. B20. Tohle označení se využívalo dříve. Dnes se setkáte spíše s označením např. C16/20, což znamená úplně to samé jako B20. Písmeno „B“ značí beton. Dodané číslo 20 určovalo pevnost v tlaku (MPa). Aktuální značení betonu se řídí podle evropských norem. Písmeno „C“ opět značí materiál a sice concrete (angl. překlad beton). Čísla 16 a 20 udávají opět pevnost betonu v tlaku. Každopádně první číslice (16) je odvozená od zkoušky na válci a druhá (20) od zkoušky na krychli. Předepsanou pevnostní třídu betonu najdete ve vaší výkresové dokumentaci (výběr směsi závisí na statických výpočtech).

Čtěte také: typy asfaltových směsí a jejich využití v praxi

Na základovou desku se běžně používá univerzální beton třídy C 16/20 (B20), u menší stavby postačí beton C 12/15 (B15). Menší množství betonu si můžete namíchat klasicky ze suché směsi (prodává se v pytlích) lopatou v kolečku, do které přidáte požadované množství vody.

Pro betonáž ZB jsme vypočítali 14 m3 betonové směsi, což bylo dostatečné. Do ztraceného bednění používáme stejný beton jako do základů, a to C12/15.

Betonování ztraceného bednění

Na vybetonované základy budeme po obvodu domu ukládat 3 řady ztraceného bednění s označením Ztracené bednění DEK 40 o rozměru 50x40x25 cm a pod vnitřním nosným zdivem ZB DEK 30 o rozměru 50x30x25 cm. Roxory rozmístíme mezi první a druhou řadu ztraceného bednění po obvodu a současně je přivážeme ke svislé výztuži vedoucí ze zabetonovaných základů.

Vytyčení a založení tvárnice

Protože jsme se na začátku rozhodli nestavět lavičky, musíme si nyní pozvat geodeta, který nám vyznačí v základech rohy domu. My si pak půjčeným rotačním laserem změříme výšku betonu v základech. Budou-li základy rovné, můžeme tvárnice pokládat nasucho. Pokud ale bude třeba provést výškové korekce, bude nutné tvárnice podle potřeby podsypat zavadlým betonem. V takovém případě bychom začínali v nejvyšším místě základů. Díky tomu se nám nestane, že bychom museli seřezávat výšku tvárnic.

Tvárnice usadíme na rohy domu a změříme pásmem vzdálenost podél stěn i úhlopříčně. Po přeměření natáhneme mezi tvárnicemi zednickou šňůru a podle provázku pokračujeme v ukládání dalších tvárnic ZB.

Armování ztraceného bednění

Mezi první a druhou řadu ZB položíme dva pruty ocelové výztuže o průměru 10 mm. V rozích a tam, kde se na obvodové zdivo napojují vnitřní nosné stěny, si pro výztuž vyřízneme drážku. Jeden z prutů svážeme s roxory, které jsme v předchozí etapě zabetonovali do základů. Pro dokonalé propojení betonované základové desky s podezdívkou je nutné do prostoru nadezdívky doplnit armovací výztuž. Doporučujeme minimální profil 10 mm a délku 1 m.

Vynechání míst pro kanalizaci

V některých místech bude ztraceným bedněním procházet kanalizační potrubí. Abychom se vyhnuli bourání, vynecháme si nyní tvárnici bednění v místě průchodu potrubí. Případně si vytvoříme prostup pomocí trubky o větším průměru. Abychom si prostor pro kanalizační potrubí nezabetonovali, vytvořili jsme si z extrudovaného polystyrenu kostky o přibližném průměru budoucího potrubí a ve tvárnici je zapříčili kouskem roxoru. Stejně můžeme použít i kousek trubky o větším průměru.

Betonování ztraceného bednění

Postup je stejný jako při betonování základů. Betonování ZB budeme provádět z mixu pumpou. Gumové koleno na konci hadice betonovou směs při ukládání zpomalí, díky čemuž se nám s ní bude lépe pracovat. Půjčili jsme si ponorný vibrátor na zhutnění betonu ve ztraceném bednění. Tím z něj dostaneme veškerý možný vzduch.

Aby bylo ztracené bednění dobře vybetonováno a konstrukce byla maximálně spolehlivá, připomínáme základní pravidla pro betonáž:

  • Nebetonujeme do suchého prostředí - tvárnice pokud možno namočit, díky čemuž se daleko lépe propojí nový beton se starým.
  • Tvárnice ZB by neměly být horké - můžeme je zchladit vodou.
  • Hutnění doporučujeme dvěma standardními způsoby: propichování tyčí, pomocí ponorného vibrátoru.
  • Hutníme po vrstvách, nikoli celou konstrukci. Snažíme se hutnit po cca 30-40 cm. Rozhodně si u výrobce ZB ověřte, jaká je maximální možná betonovaná výška. Tím si zabezpečíte, aby tlakem betonu nedošlo k roztržení tvarovek ZB.
  • Při betonáži s použitím čerpadla je vhodné používat tzv. zpomalovací koleno, které dáváme na ústí hadice. Jeho účelem je zpomalit vypadávání betonu do ZB tak, abychom nedostali velký ráz a nedošlo k jejich roztržení.

Armování základů pro zahradní stavby

Při budování zahradních staveb se tak neobejdete bez výkopu, který je nutné pečlivě provést. Úplný začátek ale spočívá v plánu, který je nutné si alespoň na papír zakreslit. Ještě před zahájením výkopových prací si celé místo, kde budete stavět, vyměřte a také řádně zkontrolujte úhel. To jde nejsnáze změřením úhlopříček. Po dokončení vyměřovacích prací se pusťte do výkopu. Menší stavby zvládnete svépomocí zapojením celé rodiny, větší výkopy je pak vhodné svěřit malému pásovému rypadlu.

Svrchních 20 cm půdy, tedy ornici, nechejte odkládat na samostatnou hromadu. Podloží je neúrodné, často jílovité či kamenité a hodí se na hrubou zavážku nebo skládku.

Betonování patek

Prvním a jednodušším, především pro stavby s menší celkovou váhou a tam, kde nepadá moc sněhu, je betonování pouze v místě kotvicích patek. Systém je to jednoduchý, protože vyhloubení jamek je poměrně rychlé, i když u zahradních staveb je nutné i srovnání terénu. Tento systém je vhodný třeba pod plechovou garáž nebo zahradní altán. Vylití betonu do jamek je krátká záležitost, do jamek je nasypán štěrk jako podloží, následně je lit beton, kamení je vhodné použít pro zhutnění, a pokud chcete mít výsledek opravdu kvalitní a s důrazem na životnost, nezapomeňte do betonu přidat i armaturu.

Betonáž po celém obvodu stavby

Druhým a složitějším řešením je betonáž po celém obvodu stavby. Jde o podstatně náročnější řešení, protože nejen, že musíte pracně vyhloubit rýhu do nezámrzné hloubky, to je do přibližně 40 až 50 cm, nesmíte zapomenout ani na bednění. Ale to jde jednoduše vyřešit, kromě prken se nabízí například použití starých plechů ze střechy, které na to budou jako dělané. Beton také nelijte na holou zem, použijte například jemně namletý vápenec. Někteří proti vzlínání vlhkosti do základů ještě přidávají na pečlivě vyrovnaný kámen silnější fólii, ta bez slunečního záření vydrží spoustu let, prakticky po celou životnost stavby.

Následně probíhá po vrstvách lití betonu. První vrstva, vysoká asi 5 cm, slouží jako podklad pro armovací síť, následně se lije další beton a do něj se přidávají větší kameny, ale vždy velmi dobře očištěné, nejlépe tlakovou myčkou. Pro tento účel lití je vhodné mít nejen stavební míchačku, ale zajistit si také dostatek písku a cementu. Kvalitní beton si namícháte tak, že na jednu plnou lopatu cementu přihodíte dvě až tři lopaty písku. Po vylití výšky základu se pak nechá tento vyzrát alespoň jeden týden a pak pokračujete tak, že finální rovinu vylijete vysoce kvalitním betonem. Je to samozřejmě bez kamenů. I zde je vhodné využít alespoň armovací drát a jednotlivé kusy pak k sobě svázat pomocí drátu. Na takto zhotovený základ pak můžete stavět nebo použít třeba ztracené bednění, které se používá hlavně tam, kde je základ zvýšený a klade se důraz na vysokou efektivitu práce. Toto řešení se využije nejvíce ve svažitém terénu a při náročnějších stavbách, jako jsou masivní domky pro uložení nářadí, svépomocně budované chatky v zahrádkářských koloniích nebo jiné stavby tam, kde je tuhá zima a předpoklad silnějších mrazů. To je již úkon, který vyžaduje velké množství betonu, a proto je vhodné poptat tuto stavbu u odborné firmy, která disponuje například i domíchávačem na nákladním voze. Řešení se základovou deskou se používá u zděných staveb v zahradě.

Příprava podkladu pro montované stavby (garáže, zahradní domky)

Dříve, než se začne s montáží, bude třeba připravit podklad, ke kterému se montovaná stavba ukotví. Vhodným podkladem jak pod montovanou garáž, tak pod montovaný zahradní domek, je betonová základová deska (nazývaná také základová deska či takzvaná „deka“). Zhotovuje se z betonu a ocelové výztuže (kari sítě).

Postup přípravy betonové desky

  1. Výběr místa a vyznačení obrysu: Nejprve byste si měli na vybranou montovanou stavbu najít na svém pozemku vhodné místo. Na zvoleném místě si vyznačte obrys budoucí betonové desky. Rozměry závisí na vybrané stavbě, přičemž podklad by měl být na každé straně alespoň o 5 cm větší. Půdorys si můžete vyznačit tak, že do rohů zatlučete kolíky a obrys vytvoříte pomocí motouzů, ale lze použít například i vápno nebo dřevěné lišty.
  2. Výkop jámy a bednění: Na vyznačené ploše vykopejte jámu s hloubkou minimálně 30 cm. Alespoň 15 cm je potřeba na štěrkový podsyp - lůžko, k tomu počítejte ještě 10 až 20 cm na samotný železobeton. Zemina z okrajů výkopu nesmí v žádném případě odpadávat do betonu, proto je třeba jámu zabednit deskami. Bednicí desky umístěte tak, abyste později mohli pomocí nich zarovnat povrch betonové desky. Jejich polohu precizně zkontrolujte pomocí vodováhy. Vodorovný povrch podkladu je totiž u montované garáže důležitý.
  3. Štěrkové lůžko a zhutnění: Lůžko ze štěrku nebo směsi štěrku a písku vytváří pod základovou deskou drenážní vrstvu. Na celou plochu rovnoměrně nasypte štěrk nebo štěrkopísek a vrstvu zhutněte např. vibračním strojem (tzv. žábou).
  4. Uložení kari sítí a rozvody: Na celou plochu budoucí základové desky uložte kari sítě, které beton vyztuží a zpevní. V případě potřeby proveďte také přípravu na přívod elektřiny, případně také vody. Rozvody si naplánujte ještě před betonováním.
  5. Lití a úprava betonu: Nyní můžete nalít na výztuž vrstvu betonu. Beton rovnoměrně rozhrňte po celé ploše do požadované výšky, zhutněte jej a utlačte (např. pomocí dřevěného hranolu). Nakonec povrch zarovnejte latí do roviny tak, aby byl rovný a hladký. Rovinnost zkontrolujte pomocí vodováhy.
  6. Péče o beton: O čerstvý beton je třeba pečovat. Zejména pokud je teplo, měli byste jej zalévat, protože při rychlém odpařování vody by mohl popraskat.
  7. Odstranění bednění: Po třech až pěti dnech je beton vytvrzen přibližně na 70 %. Tehdy můžete odstranit bednění. Beton však potřebuje až 28 dní na to, aby úplně vyzrál.

tags: #jak #se #ceni #armatura #do #betonových

Oblíbené příspěvky: