Podokapní, nástřešní a skryté žlaby: Komplexní průvodce odvodněním střech
Žlab je nejdůležitější částí okapového systému. Svojí hloubkou a oblým tvarem zajišťuje odvedení dešťové vody ze střechy. Při výběru žlabu je důležité si dávat pozor na jeho průměr, podle kterého je pak nutné vybírat další příslušenství. Dle velikosti střešní plochy volíme velikost žlabu, která je udávána rozvinutou šíři nebo také průměrem. Tyto parametry určují velikost dalších prvků v lakovaném okapovém systému.
Podokapní žlaby
Žlab z barevného pozinku je hlavní komponent celého okapového systému. Žlab je uchycen ve žlabových hácích na okapové hraně střechy. K podokapním žlabům je pak nutné dokoupit vhodné žlabové háky. Barevné žlaby se spojují žlabovou spojkou, která zároveň zajišťuje jejich dilataci, nebo zasunutím do sebe a spojením nýty a klempířským tmelem. K ukončení žlabu se používají žlabová čela, nebo je řešeno průběžně s použitím žlabových rohů a koutů. Odvod vody dále ze žlabu zajistí žlabový kotlík.
Pozinkovaný prvek sloužící k odvodu vody ze střešní roviny do odpadních trub je uchycen u spodního okraje střechy ve střešních hácích. Dostupné jsou v délkách 2m, 3m a 4m s rozvinutou šíří 200 mm. K dispozici jsou různé typy podokapních žlabů v různých rozměrech a barvách, jak ukazuje následující tabulka:
| Výrobce | Typ/Materiál | Rozměr (mm) | Délka (m) | Barva/RAL |
|---|---|---|---|---|
| Coleman | Žlab půlkruhový podokapní | 250 | 3 | měď |
| Satjam | Žlab podokapní | 125 | 4 | Al RAL 7016 antracit |
| Rova R | Podokapní žlab | 125 | 6 | RAL 7016 břidlicově šedá |
| Satjam | Žlab podokapní | 150 | 6 | RAL 8017 hnědý |
| Satjam | Žlab podokapní | 125 | 6 | RR 028 červený |
| Satjam | Žlab podokapní | 125 | 4 | RAL 9010 bílý |
| Satjam | Žlab podokapní | 150 | 4 | RAL 7016 antracit |
| Satjam | Žlab podokapní | 125 | 6 | RAL 9005 černý |
| Satjam | Žlab podokapní | 125 | 6 | RAL 8017 hnědý |
| Satjam | Žlab podokapní | 125 | 6 | RAL 9006 stříbrný |
| Satjam | Žlab podokapní | 150 | 6 | RAL 9005 černý |
| Satjam | Žlab podokapní | 125 | 4 | Al RAL 8017 hnědý |
| Satjam | Žlab podokapní | 125 | 4 | RR 028 červený |
| Coleman | Žlab půlkruhový podokapní | 280 | 2 | titanzinek |
| OKAPY | Titanzinkové žlaby r.š. 400 mm - Žlab půlkruhový podokapní | 400 | 4 | titanzinek |
| Prefa | Žlab půlkruhový podokapní | 250 | 3 |
Nástřešní (nadokapní) žlaby
Oblý žlab nástřešní je vhodný pro strmější střechy přes 35°. Nutná je však hladká krytina - azbestocementová, břidlicová, nebo tašková. Nástřešní (nadokapní) žlaby jsou vhodné pro střechy s hladkou střešní krytinou (z tašek, z cementovláknité krytiny, břidlice apod.) se spádem nejméně 35°. Rozvinutá šíře žlabu bývá 500 až 600 mm, tloušťka pozinkovaného plechu 0,63-1,0 mm. Vyrábějí se v rozvinuté šířce 500 a 670 mm, nejčastěji z pozinkovaného ocelového plechu nebo z plechu titanzinkového tl. 0,6 až 1 mm.
Nástřešní žlaby jsou umístěny na bedněném okraji střechy. Žlab zabraňuje padání úlomků krytiny a malty ze střechy a do jisté míry chrání i před sesouváním sněhu. Cenově vychází dražší než žlab podokapní, ale jeho montáž je snadnější a bezpečnější. Jako podklad vyžaduje zpravidla bednění. Umístění žlabu ve střešní rovině je výhodné, protože tento žlab zachycuje případný pád úlomků krytiny a malty ze střechy.
Čtěte také: Instalace odvodňovacích žlabů
Montáž nástřešního žlabu
Při montáži se přibije na krajní prkno bednění závětrný plech, který tvoří zároveň podkladní pás pro lemování okapu. Krajní prkno nesmí být definitivně přibito, ale jen provizorně přichyceno, aby je mohl klempíř snadno odtrhnout a osadit závětrný plech. Potom klempíř prkno přibije tak, aby jeho hrana běžela rovnoběžně s hranou římsy. Dále zasune okapnicí okapový plech na podkladní pás a připevní je na bednění. Rozvinutá šířka plechu bývá 400 až 500 mm, na stykových hranách se provede kolmý ohyb pro spoj na dvojitou stojatou drážku a horní hrana se opatří vodní drážkou.
Nyní se mohou již montovat žlabové háky, obdobným způsobem, jako u žlabů podokapních, ale háky stejně dlouhé a připevněné v různé výši. Připevňujeme je vruty. V nejnižším místě žlabu se proseká do římsy otvor pro odpadní troubu, vyplechuje se manžetou, jejíž horní hrana se rozklepe do obruby široké 10-15 mm dosedající na okapový plech, se kterým se spojí na drážku nebo se snýtuje a utěsní pájkou. Když je vše připraveno, vloží se žlab do háků a naválka se přichytí příponkami.
Nástřešní žlaby jsou položeny v závislosti na sklonu střechy tak, aby byl vytvořen dostatečný spád. Na střešní ploše ležící nástřešní žlab je opatřen vodní drážkou, tato musí končit, měřeno vodorovně, dostatečně výše než přední žlabová naválka. Nástřešní žlab je připevněn na přední hraně nosem nebo pomocí pera žlabového háku a za vodní drážku pomocí ležatých příponek. Vzájemná vzdálenost žlabových háků se doporučuje zmenšit na cca 50 cm s ohledem na místní podmínky.
Žlabové háky jsou všechny stejně dlouhé a bijí se na bednění ve spádu. Připevní se stejně jako žlabové háky podokapního žlabu, ale ve střešní rovině v různé výši vruty do bednění. Žlabové kusy se spojí nýtováním na zemi asi na délku 4 až 6 m a vloží se do žlabových háků. Nanýtovaná příponka na nose háku se přehne přes přední naválku žlabu a zadní vodní drážka žlabu se přikotví ležatými příponkami rovněž na bednění. Vodní drážka okapního plechu hák žlabu vždy nadzdvihne.
Mezistřešní (lůžkové) žlaby
Lůžkové žlaby mohou být zavěšeny na háky a potom je úprava podobná jako u žlabu podokapního. Častěji však bývají mezistřešní žlaby vytvořeny jako žlaby lůžkové, v dřevěném nebo betonovém lůžku. Tvar i průřez žlabu je dán konstrukčním uspořádáním střech. Obvykle bývají obdélníkového průřezu se zkosenými nebo zaoblenými rohy s oblým nebo rovným dnem. Jejich šířka je okolo 250 mm, až do 400 mm. Pro ploché střechy stačí žlab s okapovými plechy vcelku. Pro strmější sklony střech se spojí žlab se samostatnými okapovými plechy na dvojitou ležatou drážku.
Čtěte také: Stavební připravenost pro sprchový žlab
Protože je u průmyslových budov možnost značného zanášení žlabu popílkem nebo jinou nečistotou, doporučuje se do hrdel vkládat drátěné košíčky a žlaby často čistit, aby se odpadní trouby neucpaly. Také se do mezistřešních žlabů vkládají laťové mříže jako ochrana proti zavalení sněhem a proti zdeformování při chůzi osob čistících žlab, nebo opravujících střechy.
Lůžko je vyspádováno a je vyloženo žlabem. Do drážky žlabu je zapnuto oplechování okapu střechy. Toto oplechování je zataženo daleko pod drátosklo a zde uchyceno ležatou příponkou. Mnohem lepší je způsob, kdy je žlabové lůžko tvarováno a do něho je položen přiměřeně veliký žlab, který je z jednoho kusu plechu se stejnou úpravou pod skleněnou krytinou. 120 mm překryvka příponkny sklem je ovšem minimum. Tato vzdálenost je závislá na úhlu střešní roviny. Se vzrůstajícím sklonem střech se snižuje.
Skryté okapní žlaby
Požadavky stavebníků a architektů na „čistý“ vzhled objektu přinášejí specifické výzvy při řešení konstrukčních detailů. Jedním z často diskutovaných prvků je odvodnění střechy, konkrétně provedení okapních žlabů, které v klasickém provedení architektům v jejich záměru s rovnými liniemi průniků ploch trochu překážejí. Architektonický návrh počítal se skrytím okapních žlabů. Takové řešení je esteticky čisté, avšak konstrukčně náročnější než odvodnění střechy klasickými podokapními žlaby.
Obecné požadavky na skryté okapní žlaby
Skryté okapní žlaby představují zvýšené riziko z hlediska hydroizolační bezpečnosti. Na rozdíl od podokapních žlabů, kde případné přetečení vody směřuje vně objektu, u skrytých žlabů může netěsnost nebo přelití vést k zatečení do střechy či obvodových stěn. Zároveň žlab částečně zasahuje do tepelněizolační obálky budovy v kritickém detailu návaznosti stěny na střechu. Proto je klíčové dodržet následující zásady:
- Vodotěsnost: Celý systém žlabu, včetně napojení na hydroizolaci střechy a odvodňovací prvky, musí být trvale vodotěsný, a to i vůči tlakové vodě, která může vzniknout při vzdutí vody (např. ucpáním vtoku) nebo při zaplnění žlabu mokrým sněhem.
- Tepelná izolace: Žlab nesmí tvořit významný tepelný most. Jeho konstrukce musí být začleněna do tepelněizolační obálky budovy nebo musí být sám o sobě dostatečně izolován, aby nedocházelo ke kondenzaci a k nadměrným tepelným ztrátám.
- Spádování: Žlab musí mít dostatečný spád směrem ke vtokům pro zajištění plynulého odtoku vody.
- Kapacita a bezpečnostní přeliv: Dimenzování žlabu a vtoků musí odpovídat odvodňované ploše střechy a místním srážkovým podmínkám. Důležité je i řešení bezpečnostního přelivu pro případ extrémních srážek nebo ucpání vtoku.
- Tuhost a únosnost: Konstrukce žlabu musí být dostatečně tuhá a únosná, aby odolala zatížení vodou, sněhem a ledem.
- Dilatace: Musí být umožněny dilatační pohyby materiálů vlivem teplotních změn.
- Údržba: Konstrukce musí umožňovat čištění žlabu a kontrolu vtoku.
Popis realizovaného řešení na novostavbě bytového domu v Dolní Čermné
Zajímavé řešení odvodnění střechy se realizovalo na novostavbě bytového domu v Dolní Čermné, jehož nosná konstrukce je tvořena CLT panely (Cross-Laminated Timber). Střešní konstrukce byla navržena s využitím nadkrokevního systému TOPDEK. Parozábrana, tepelná izolace z PIR izolačních desek, doplňková hydroizolační vrstva i krytina jsou umístěny nad nosnou konstrukcí střechy. Bylo třeba vytvořit funkční a spolehlivý detail v návaznosti na systém TOPDEK a specifika CLT konstrukce, která u této konkrétní stavby byla použita pro nosnou konstrukci jak obvodových stěn, tak i šikmé střechy.
Čtěte také: rozvinutá šířka žlabu DN 200
Při realizaci skrytého žlabu v rámci systému TOPDEK na dané stavbě byl zvolen následující postup:
- Pokládka skladby střechy: Na nosnou konstrukci střechy (CLT panely) byla celoplošně nalepena parotěsnicí a vzduchotěsnicí vrstva z asfaltového pásu TOPDEK AL BARRIER, následně položeny tepelněizolační desky TOPDEK 022 PIR.
- Aplikace DHV a napojení hydroizolace žlabu: Na plochu PIR desek byla položena difuzně otevřená doplňková hydroizolační vrstva (DHV) DEKTEN MULTI PRO II. V místě budoucího žlabu byla DHV ukončena a oboustrannou lepicí páskou napojena na pruh hydroizolační fólie z měkčeného PVC DEKPLAN 76, který bude tvořit povlakovou hydroizolační vrstvu budoucího žlabu.
- Konstrukce těla žlabu: Vlastní tělo žlabu bylo vytvořeno z voděodolné překližky, která byla vložena do prostoru vzniklého úpravou PIR desek. Pro zajištění potřebné tuhosti a stability byly použity zámečnicky vyrobené ocelové háky, které zároveň definují svislý obrys žlabu.
- Finální hydroizolace žlabu: Na připravený podklad z překližky byla aplikována finální hydroizolační vrstva z PVC-P fólie DEKPLAN 76 napojená na pruh fólie připravený spolu s DHV na okraji střešní plochy.
- Odvodnění: Odvodnění žlabu je zajištěno vtokem vytvořeným z kulatého chrliče TOPWET orientovaného svisle, který prochází tepelnou izolací obvodových stěn a je napojen na svislé odpadní potrubí. Vtok byl záměrně umístěn v blízkosti střešního okna, aby byla v budoucnu umožněna jeho kontrola a čištění.
- Návaznost na fasádu: Současně probíhala montáž svislého roštu fasády z dřevěných I-profilů, mezi které byla následně doplněna tepelná izolace z minerálních vláken.
Pozorování a potenciální rizika skrytých žlabů
I díky specifickému řešení návaznosti šikmé střechy na fasádu bez viditelného okapního žlabu, bylo dosaženo původního architektonického záměru investora a projektanta. Výsledek lze považovat za velmi zdařilý a po několika letech od realizace ho lze prohlásit za funkční. Řešení nevyužívá tradičních a časem osvědčených výhod okapních žlabů realizovaných „klasicky“ mimo půdorys objektu (možnost přelivu mimo objekt, možnost demontáže, absence tepelných mostů apod.). Z těchto důvodů bude zajímavé sledovat a získávat zkušenosti z této realizace, ale i dalších obdobných řešení v reálném provozu, zejména s ohledem na potenciální rizika:
- Chování v zimě: Na střeše nejsou osazeny sněhové zachytávače, takže sníh, zvláště, když byla realizována plechová drážková krytina, sjíždí. Hrozí tak přeplnění žlabu tajícím sněhem a ledem, případně poškození konstrukce žlabu sjíždějícím ledem. Provoz v prostoru pod okapní hranou střechy bude za sněhu omezený zejména s ohledem na bezpečnost osob a majetku.
- Zanášení nečistotami: Jeden ze dvou žlabů je umístěn pod stromem, což zvyšuje riziko zanášení listím a jinými nečistotami. Pravidelná kontrola a údržba je nezbytná. Ucpání vtoku by vedlo ke vzdutí vody a přelití žlabu, proto je vtok umístěn pod střešním oknem pro snazší čištění.
- Hloubka žlabu na koncích: Na obou koncích je hloubka žlabů relativně malá (cca 30 mm, resp. cca 50 mm po přelivnou hranu). To by mohlo být nedostatečné pro zachycení přívalových srážek nebo vody z tajícího sněhu, zejména pokud by došlo k částečnému ucpání vtoku. Zde by bylo vhodné zvážit návrh např. bezpečnostního přelivu, v oblastech s vyššími úhrny srážek bude třeba hledat jiné tvarové řešení profilu žlabu.
- Kvalita provedení: Úspěšnost realizovaného řešení je extrémně závislá na preciznosti provedení všech řemeslných detailů, zejména hydroizolačních spojů (DHV na povlakovou hydroizolaci žlabu, spoje povlakové hydroizolace, napojení vtoku), dále na použití vysoce účinné tepelné izolace pod žlabem a její dostatečné tloušťce. Všechny tyto předpoklady byly u této konkrétní stavby splněny.
tags: #podoakpni #zlab #detail

