Podokapní žlaby a odvodnění u zatravněných střech
Lindab střešní žlab je hlavní komponent celého okapového systému. Svojí hloubkou a oblým tvarem zajišťuje odvedení dešťové vody ze střechy. Žlab je uchycen ve žlabových hácích na okapové hraně střechy. Žlaby se spojují žlabovou spojkou, která zároveň zajišťuje jejich dilataci, nebo zasunutím do sebe a spojením nýty a klempířským tmelem. K ukončení žlabu se používají žlabová čela, nebo je řešeno průběžně s použitím žlabových rohů a koutů. Odvod vody dále ze žlabu zajistí žlabový kotlík.
Dle velikosti střešní plochy volíme velikost žlabu, která je udávána rozvinutou šíři nebo také průměrem. Tyto parametry určují velikost dalších prvků v lakovaném systému. Kvalitní okapové neboli střešní žlaby (jednoduše okapy) dostaneme nejrůznějších barvách a materiálech. Záleží jen na nás a našich finančních možnostech, jakým dáme přednost. Nejkvalitnější a zároveň nejdražší jsou okapy měděné.
Typy a materiály žlabů
Existuje široká škála podokapních žlabů od různých výrobců, které se liší materiálem, barvou a rozměry. Níže uvádíme přehled některých dostupných variant:
| Výrobce | Typ žlabu | Šířka/Průměr (mm) | Délka (m) | Barva (RAL) | Materiál |
|---|---|---|---|---|---|
| Rova R | Podokapní žlab | 150 | 6 | 7011 tmavě šedá | Švédská ocel |
| Rova R | Podokapní žlab | 150 | 6 | 7016 břidlicově šedá | Švédská ocel |
| Lindab | Podokapní žlab | 125 | 6 | Hnědá | Lakovaný plech |
| Satjam | Podokapní žlab | 150 | 6 | 7016 antracit | Pozinkované |
| Rova R | Podokapní žlab | 125 | 6 | 9005 černá | Švédská ocel |
| Coleman | Půlkruhový podokapní žlab | 280 | 4 | Měď | Měď |
| Rova R | Podokapní žlab | 125 | 6 | 8017 hnědá | Švédská ocel |
| Satjam | Podokapní žlab | 125 | 6 | 7016 antracit | Pozinkované |
| Rova R | Podokapní žlab | 125 | 6 | 7011 tmavě šedá | Švédská ocel |
| Satjam | Podokapní žlab | 125 | 4 | 7016 antracit | Pozinkované |
| Satjam | Podokapní žlab | 150 | 4 | RR 028 červený | Hliníkové |
| Coleman | Půlkruhový podokapní žlab | 330 | 2 | Měď | Měď |
| Rova R | Podokapní žlab | 150 | 4 | 7011 tmavě šedá | Švédská ocel |
| Rova R | Podokapní žlab | 150 | 4 | 7016 břidlicově šedá | Švédská ocel |
| Satjam | Podokapní žlab | 150 | 4 | 8017 hnědý | Hliníkové |
| Satjam | Podokapní žlab | 150 | 4 | 9005 černý | Hliníkové |
| Satjam | Podokapní žlab | 125 | 4 | 8004 hnědý měděný | Pozinkované |
| Satjam | Podokapní žlab | 125 | 6 | 9010 bílý | Pozinkované |
| Satjam | Podokapní žlab | 125 | 4 | 8017 hnědý | Pozinkované |
| Satjam | Podokapní žlab | 125 | 4 | Al RR 028 červený | Hliníkové |
| Satjam | Podokapní žlab | 125 | 6 | 8004 hnědý měděný | Pozinkované |
| Satjam | Podokapní žlab | 150 | 6 | 9006 Stříbrná | Pozinkované |
| Zambelli | Půlkruhový podokapní žlab | 280 | 2 | Pozinkované | Pozinkovaná ocel |
| Rova R | Podokapní žlab | 125 | 4 | 7011 tmavě šedá | Švédská ocel |
Údržba a kontrola žlabů
Počasí už je takové, že nám nezbývá než opustit teplé místečko za kamny a jít se porozhlédnout, co zas ta zima napáchala za škody na domě a kolik nás jejich náprava bude stát peněz a sil. Pokud nejsou okapy průchodné, musíme je co nejdříve vyčistit, a to včetně mřížek a odtoků. Nejsnáze to jde silnějším proudem vody, případně je mechanicky vymeteme. Mezistřešní a zaatikové žlaby je nutné pravidelně kontrolovat a odstraňovat z nich nečistoty. Zanedbávání údržby střech rovněž nepříznivě ovlivňuje jejich vodotěsnost.
U starších pozinkovaných okapů pečlivě zkontrolujeme, zda a případně jak moc na nich zapracovala koroze. Pokud jsou prorezivělé naskrz, vyměníme je dřív, než nám chlístající dešťová voda zničí fasádu. Jsou-li relativně v pořádku, natřeme je. V případě plastových okapů kontrolujeme, zda mrazem nepopraskaly. U průmyslových budov je možnost značného zanášení žlabu popílkem nebo jinou nečistotou. Doporučuje se do hrdel vkládat drátěné košíčky a žlaby často čistit, aby se odpadní trouby neucpaly. Také se do mezistřešních žlabů vkládají laťové mříže jako ochrana proti zavalení sněhem a proti zdeformování při chůzi osob čistících žlab, nebo opravujících střechy.
Čtěte také: Přečtěte si více o montáži podokapních žlabů
Montáž a výměna podokapního žlabu
Náš původní pozinkovaný okap vyměňujeme za nový plastový. Nejprve musíme odstranit první řadu střešních tašek, pod nimiž jsou v pravidelných vzdálenostech upevněny háky, na kterých je okap uložen. Ohneme nahoru příponky žlabových háků podél vnitřní strany žlabu. Jelikož celý žlab najednou neodstraníme, rozřežeme ho pilkou na kov na menší kusy. Otevřeme trubní zděře podél svislého svodu a z okapu snadno vytáhneme spádovou trubku. Odstraníme staré a zrezavělé žlabové háky a nahradíme je novými.
Hřebíky, kterými jsou háky připevněny ke krovům, vytáhneme tesařským kladivem. Nové háky upevňujeme 50-70 cm od sebe a ohneme je podle sklonu střechy tak, aby vnitřní hrana střešního žlabu byla nakonec výše než hrana vnější. Mezi nejvyšší a nejnižší bod napneme dvě zednické šňůry, podle nichž háky při osazování vyrovnáme tak, aby lícovaly. Kousek po kousku začneme osazovat nový okapový žlab. První kus otáčením přes okraj zavěsíme do háků u svislého odtoku a další pokládáme a spojujeme volně tak, aby se žlab mohl přizpůsobit kolísání teploty. Dobře upevníme pouze střed každého dílu. Na zadní straně přidržuje žlab ohnutá příponka žlabového háku. Zadní hranu vyřízneme na šířku příponky, a tu do něj ohneme. Koncovku žlabu vtiskneme do předního a potom do zadního okraje. Vyznačíme polohu odtokového hrdla a vyřízneme ho pilkou na kov. Sklon kolena vybereme podle délky přesahu střechy. Trubní zděře upevníme ke stěně domu po 2 - 2,5 m.
Problémy se zatékáním a spádování žlabů
Plechové zaatikové a mezistřešní žlaby jsou poměrně často zdrojem zatékání u plochých, ale také u šikmých střech. U průmyslových budov je spádování plochých střech obvykle řešeno pultovými střechami s odvodněním do žlabů. Starší průmyslové budovy, výrobní a skladové haly mají většinou ploché střechy pokryté povlakovými hydroizolacemi z asfaltových pásů a žlaby mají z plechu různého druhu a tvaru. Zaatikové nebo mezistřešní žlaby v mnoha případech bohužel nemají dostatečný spád.
V případě přívalových dešťů se takové žlaby zaplní vodou a především spoje plechů v nich jsou opakovaně namáhány tlakovou vodou. K problematickým místům v oblasti žlabů patří také ukončení asfaltových pásů na oplechování, kde jsou hydroizolace nataveny na plech. V těchto detailech dochází mezi hydroizolacemi a oplechováním v důsledku jejich rozdílné teplotní roztažnosti k poměrně velkým dilatačním pohybům. V uvedených detailech jsou jednotlivé materiály během jejich životnosti vystaveny velkému namáhání. Nerovnosti konstrukcí, zatížení plechů ve žlabech vodou, nesprávné vyspádování žlabů spolu s nekvalitním provedením oplechování nebo izolací jsou některé z dalších obvyklých příčin jejich zatékání. Problémy se zatékáním se vyskytují v oblasti žlabů například i u šedových střech nebo střech ve tvaru oblouku. U plechových žlabů se někdy bohužel vyskytují i boční odvodňovací prvky, které při deštích brání plynulému odtoku dešťové vody ze střechy. Určitá část žlabu nebo úžlabí střechy s bočními vtoky se totiž většinou zaplní vodou i za dešťů menší intenzity. Situace je kritická především u plochých střech s vrchní krytinou z trapézových plechů, protože skladba takové střechy je většinou z boku v oblasti žlabu otevřená, tedy nevodotěsná.
Normativní požadavky na spádování
Minimální spád žlabů u budov, které byly postaveny před novelizací normy ČSN 73 1901 Navrhování střech, tj. před lednem 1999, byl stanoven spolu s požadavky ČSN 73 3610 Stavební práce přidružené klempířské pro podokapní a nástřešní žlaby 0,5 % a pro mezistřešní a zaatikové žlaby 1 %. Mezistřešní a zaatikové žlaby se nyní doporučuje provádět z povlakových krytin. Na spád povlakových krytin se ovšem podle ČSN 73 1901 vztahuje tento požadavek: sklon povlakových hydroizolací má být nejméně 1° (1,75 %) k odvodňovacím prvkům, a to včetně úžlabí. Ohledně žlabů a úžlabí je v ČSN 73 3610 z března 2008 čl. 13.9 uvedeno: „Mezistřešní a zaatikové žlaby se nedoporučuje řešit klempířskou konstrukcí.“
Čtěte také: Instalace odvodňovacích žlabů
V normě ČSN 73 1901 Navrhování střech jsou ve více článcích uvedeny požadavky na minimální spád sklonové (spádové) vrstvy, parozábrany, podkladní vrstvy i povlakové vrstvy. Při provádění spádování střechy je třeba zohlednit např. i průhyby nosné konstrukce střechy. I při dodržení těchto požadavků se mnohdy na ploché střeše vyskytují místa, kde po deštích stojí voda.
Řešení problémů se zatékáním a úpravy žlabů
Prostor původních plechových žlabů se při opravě střech zaplní tepelnou izolací, z tepelné izolace se dále v odpovídajícím tvaru vybudují klíny a řádně vyspádovaná oblast se pokryje povlakovými hydroizolacemi. Při úpravách žlabů a montáži izolací je z hlediska postupu prací určitý rozdíl při provádění opravy střechy v alternativě se zateplením a bez zateplení. Provádíme-li opravu střechy bez zateplení, pak je možné nejdříve zaplnit žlaby tepelnou izolací, vybudovat klíny z tepelné izolace a dále postupně provádět montáž hydroizolací od vpustí až k nejvyšším místům na střeše. Jestliže provádíme opravu klasické jednoplášťové střechy se zateplením, obvykle je potřeba nejprve provést skladbu střechy s hydroizolacemi v ploše střechy, a to před provedením, resp. dokončením příslušných úprav u žlabů.
Při opravě střechy je potřeba zohlednit rozměry střechy a reálné možnosti pracovníků izolatérů provést skladbu střešního pláště na určité části plochy střechy tzv. na jeden záběr, aby skladba (tepelná izolace) byla při opravě střechy zajištěna proti zatečení. Problémy se zatékáním zaatikovými a mezistřešními žlaby lze u střech s krytinou z trapézových plechů řešit například úpravou zaatikových žlabů. Příkladem je realizace úpravy zaatikových žlabů, která byla nedávno provedena v rámci opravy střechy s původní plechovou krytinou. Plechovými zaatikovými žlaby během více než dvacetiletého provozu budovy často zatékalo.
Postup úpravy zaatikových žlabů
- Po provedených modelových tepelnětechnických výpočtech střešního pláště a po vyhodnocení stávajícího stavu střešního pláště a různých možností řešení opravy střechy byla stávající plechová krytina na střeše ponechána.
- Střecha byla zateplena pěnovým polystyrenem a byla realizována nová dvouvrstvá krytina z modifikovaných asfaltových pásů.
- Před montáží nových vrstev izolací byly alespoň části stěn atik a vyšších částí budovy v oblastech, kde byly následně položeny nové vrstvy izolací, zednicky opraveny a upraveny pro natavování hydroizolací.
- Plechový zaatikový žlab byl nejdříve zaplněn tepelnou izolací z minerálních vláken o konstantní tloušťce se spádem k místům budoucích vpustí. Spád ve žlabu zatím kopíroval původní spád plechového zaatikovéno žlabu. Uprostřed vzdálenosti mezi vpustmi byl žlab naplněn pouze do výšky vrstvy nové parozábrany.
- Na krytinu z pozinkovaného plechu byly do plochy mezi drážky plechové krytiny položeny přířezy z desek pěnového polystyrenu EPS 100 S o tloušťce 3 cm.
- Na vyrovnanou plochu střechy byla volně položena parozábrana (asfaltový SBS modifikovaný pás o tloušťce 4 mm, s nosnou vložkou z hliníkové fólie a ze skleněné zesílené rohože). Parozábrana byla v přesazích kotvená skrz původní plechovou krytinu až do podkladní vrstvy betonu a v přesazích byla řádně natavena.
- Na povrch parozábrany byly nalepeny desky pěnového polystyrenu o tloušťce 120 mm. Nalepeny byly aktivováním THERM pruhů na povrchu parozábrany plamenem hořáku.
- Na desky pěnového polystyrenu byla nalepena vrstva hydroizolace: samolepicí SBS modifikovaný asfaltový pás. Okraj u zaatikového a mezistřešního žlabu byl pod úrovní parozábrany vyztužen dřevěnými deskami.
- V oblasti nad původním zaatikovým žlabem byl vybudován klín z pěnového polystyrenu, který vytvořil podél atiky dvě úžlabí. Podél atik byly provedeny klíny s příčným spádem 10 %. Na klín z tepelné izolace byl z plochy střechy nalepen samolepicí modifikovaný asfaltový pás.
- U střechy byly osazeny sanační vtoky a manžety vpustí byly řádně vodotěsně nataveny. Jako vrchní pás byl na celé rozvinuté ploše nataven SBS modifikovaný asfaltový pás shora s ochranným posypem z drcené břidlice proti UV a tepelnému záření.
Nyní je již možné dát si klíny z pěnového polystyrenu vyrobit s různým spádem na míru a na střeše je „jen“ správně přiříznout do příslušného tvaru. Vybudování klínů v oblasti zaatikových žlabů a vybudování úžlabí na střeše vyžaduje určitou zručnost a představivost. Technická příprava, technologický postup jednotlivých prací anebo projektová příprava by se neměla podceňovat.
Vyrovnávací asfaltová drť
Povrch podkladních konstrukcí včetně okolí žlabů je někdy nerovný a ani desky tepelné izolace spádových klínů se ne vždy podaří položit tak, aby vytvořily plynulý přechod z plochy střechy na klín (klíny). Pro vyrovnání drobných nerovností u přechodů ploch, pro vybudování rozvodí na části střechy nebo pro vybudování náběhů u detailů (u strojoven výtahů, u nástaveb pro vzduchotechnické zařízení) lze použít například vyrovnávací asfaltovou drť Villaplan. Asfaltová drť se poměrně snadno aplikuje na podklad, na tepelné izolace i na asfaltové hydroizolace. Při zpracování asfaltové vyrovnávací drtě nejsou potřeba žádná lepidla.
Čtěte také: Stavební připravenost pro sprchový žlab
Asfaltová drť se vysype z pytle na místo, na plochu, na které potřebujeme upravit spád, vyrovnat nerovnosti apod. Pokud vyrovnáváme nebo upravujeme větší plochu střechy, doporučuje se drť postupně nasypávat mezi vodítka (například mezi příslušně upravené dřevěné latě osazené ve spádu). Vyrovnávací drť se hutní, a proto se při tloušťce vrstvy, kterou vyrovnáváme, tj. cca do 4 cm, nasype vyrovnávací drť přibližně do výšky o 1/3 vyšší, než je požadovaná tloušťka zhutněné vrstvy. Zhutnění vyrovnávací drtě se provádí ručně mírným tlakem ocelovým pěchem na vyrovnávací asfaltovou směs, resp. obdobným nářadím. Pro vyrovnávací vrstvy o tloušťkách větších než 6 cm je nutné nasypat vyrovnávací drť a hutnit ji postupně po menších vrstvách. Po zhutnění vyrovnávací drti je možné na zhutněné ploše okamžitě pokračovat v práci, tedy prakticky ihned natavovat asfaltové hydroizolační pásy.
U sanací střech, kde se vyrovnávací asfaltová drť většinou používá pro úpravu spádů na povrchu ploché střechy pouze lokálně, jen u některých míst, detailů apod., většinou není nutné vrchní povlakovou krytinu vzhledem k použité vyrovnávací drti dokotvovat. U podkladů z asfaltových hydroizolací je vhodné ještě před vysypáním vyrovnávací drtě na místo, které vyrovnáváme, povrch hydroizolací lehce nahřát plamenem hořáku. Velkou výhodou vyrovnávací drtě je, že při jejím zpracování lze přebytečný materiál včetně již zhutněného opět zpracovat na jiném místě. Při zpracování vyrovnávací asfaltové drtě nevzniká odpad. Vyrovnávací asfaltová drť má ve srovnání s asfaltovými pásy i poměrně dobré tepelnětechnické vlastnosti. Součinitel tepelné vodivosti zhutněné asfaltové drti je 0,07 W/(m.K).
Spádování úžlabí a prevence tvorby jezer
Nejen mezistřešní žlaby u starších budov, ale například i úžlabí nových střech mohou mít někdy problémy s množstvím vody, které po deštích zůstává na střeše. Ke spádování plochých střech a k průhybům konstrukcí je nutné poznamenat, že střešní vpusti jsou převážně umístěny v blízkosti sloupů a nosných stěn, tedy v místech, kde bývá průhyb konstrukcí u střechy nejmenší. Pokud se část střechy po deštích zaplní vodou, střešní plášť se ještě více přitíží a u konstrukce střechy dojde k dalším deformacím, ke zvětšení průhybů konstrukcí.
Ke vzniku jezer v oblasti úžlabí by na ploché střeše vůbec nemuselo dojít, kdyby byly při výstavbě střechy použity spádové (úžlabní) klíny z tepelné izolace například z desek z minerálních vláken. Klíny z minerálních vláken mohou být vyrobeny v jednostranném spádu například 2 %, většinou se používají k úpravě spádu v ploše střechy. Úžlabí můžeme také vyspádovat ke vpustím úžlabními klíny. Jejich podélný spád je 2 % a příčný 8 %.
Lůžkové žlaby a nástřešní žlaby
Lůžkové žlaby mohou být zavěšeny na háky a potom je úprava podobná jako u žlabu podokapního. Častěji však bývají mezistřešní žlaby vytvořeny jako žlaby lůžkové, v dřevěném nebo betonovém lůžku. Tvar i průřez žlabu je dán konstruktivním uspořádáním střech. Obvykle bývají obdélníkového průřezu se zkosenými nebo zaoblenými rohy s oblým nebo rovným dnem. Jejich šířka je okolo 250 mm, až do 400 mm. Pro ploché střechy stačí žlab s okapovými plechy vcelku. Pro strmější sklony střech se spojí žlab se samostatnými okapovými plechy na dvojitou ležatou drážku.
Oblý žlab nástřešní je vhodný pro strmější střechy přes 35°. Nutná je však hladká krytina - azbestocementová, břidlová, nebo tašková. Rozvinutá šíře žlabu bývá 500 až 600 mm, tloušťka pozinkovaného plechu 0,63-1,0 mm. Žlab zabraňuje padání úlomků krytiny a malty ze střechy a do jisté míry chrání i před sesouváním sněhu. Cenově vychází dražší než žlab podokapní, ale jeho montáž je snazší a bezpečnější. Jako podklad vyžaduje zpravidla bednění. Při montáži se přibije na krajní prkno bednění závětrný plech, který tvoří zároveň podkladní pás pro lemování okapu. Krajní prkno tesař nesmí definitivně přibít ale jen provizorně přichytit, aby je mohl klempíř snadno odtrhnout a osadit závětrný plech. Potom klempíř prkno přibije tak, aby jeho hrana běžela rovnoběžně s hranou římsy. Dále zasune okapnicí okapový plech na podkladní pás a připevní je na bednění. Rozvinutá šířka plechu bývá 400 až 500 mm, na stykových hranách se provede kolmý ohyb pro spoj na dvojitou stojatou drážku a horní hrana se opatří vodní drážkou. Nyní se mohou již montovat žlabové háky, obdobným způsobem, jako u žlabů podokapních, ale háky stejně dlouhé a připevněné v různé výši. Připevňujeme je vruty. V nejnižším místě žlabu se proseká do římsy otvor pro odpadní troubu, vyplechuje se manžetou, jejíž horní hrana se rozklepe do obruby široké 10-15 mm dosedající na okapový plech, se kterým se spojí na drážku nebo se snýtuje a utěsní pájkou. Když je vše připraveno, vloží se žlab do háků a naválka se přichytí příponkami.
tags: #podokapni #zlab #u #zatravnene #strechy #informace

