Asfaltování: Kdy je vozovka pojízdná a jaké podmínky jsou klíčové pro kvalitu

Při úpravě příjezdové cesty k domu nebo zahradě je zásadní, aby zvolený materiál byl nejen stylový a v souladu s okolím, ale také funkční a s dlouhou životností. Asfalt se jeví jako jedno z nejodolnějších a nejtrvanlivějších řešení, které navíc nabízí i cenovou dostupnost.

Výhody a Nevýhody Asfaltu

Asfalt má řadu výhod, ale i několik nevýhod, které je třeba zvážit.

Výhody Asfaltu

  • Rychlost pokládky: Asfaltovou cestu lze na dobře připravený povrch vylít během jednoho dne.
  • Snadná údržba: Asfalt nevyžaduje náročnou údržbu a snadno se z něj čistí sníh, písek a kameny.
  • Dlouhá životnost: Asfalt je velmi odolný a trvanlivý materiál, který vydrží i posyp solí v zimě.
  • Přijatelná cena: Cena asfaltování je ve srovnání s jinými typy zahradní dlažby velmi přijatelná.

Nevýhody Asfaltu

  • Přehřívání: V létě asfalt přitahuje a vyzařuje teplo, což může způsobit popáleniny při chůzi naboso.
  • Teplotní citlivost: Na vysokých teplotách se asfalt šíří, na příliš nízkých teplotách se naopak může drolit.
  • Problémy s opravami: Při potřebě nových instalací a připojení musí být asfalt rozřezán a opraven, přičemž rozdíly mezi starým a novým asfaltem zůstávají viditelné.
  • Estetický vzhled: Větší asfaltové plochy v přírodní krajině mohou působit uměle a nesourodě.

Teplotní podmínky pro pokládku asfaltu

Technické normy mluví jasně: asfalt se může pokládat od pěti stupňů nad nulou. „Cokoliv pod tuto hodnotu je problém. Snižuje to životnost vozovky,“ říká Václav Neuvirt, jednatel nezávislé akreditované silniční laboratoře Viakontrol, která se zabývá zkoušením materiálu pro výstavbu silnic. V oboru má pověst jednoho z největších odborníků. Nejde přitom jen o teplotu: pro pokládku je důležité i to, aby se pokládalo na suchý povrch.

Asfaltování za nevhodných podmínek ale může vést nejen ke snížení životnosti, ale také vyhozeným penězům z veřejných rozpočtů.

Pokud uvažujete o pokládce asfaltu, doporučuje se ideálně, když jsou venkovní teploty kolem 10 °C, tedy na začátku stavební sezóny. Deštivé počasí není vhodné, protože asfaltová hmota se hůře chytá na podklad a snáze se trhá. „Když mrzne z jednoho dne na druhý a přes den vystoupí teplota nad nulu, asfaltovat se ještě může. Kdyby ale bylo pod nulou i přes den, muselo by být asfaltování odloženo.“

Čtěte také: Terasová prkna: Návod na pokládku

Sdružení pro výstavbu silnic pravidelně zveřejňuje statistiky o výrobě asfaltových směsí po měsících. I když už skončil extrém, kdy se nejvíce vyrábělo pro nové vozovky v listopadu, stále je špičkou nepříliš teplý říjen. I v prosinci se ročně vyrábí přes 200 tisíc tun směsí.

Proč se u nás asfaltuje pozdě? Důvodů je více. Stavební firmy rády poukazují na to, že zakázky se soutěží pozdě a konec prací tak vychází až na chladnější měsíce. Pokud je to hrazeno nějakou dotací, tak tam je striktně daný termín dokončení (vyčerpání dotace) a přes to nejede vlak (smlouva o dílo mívá zpravidla dřívější termín pro případné posunutí), takže se klidně může stát, že se bude asfaltovat na Štědrý den v -15°C.

V případě Liberce město jako investor zůstává v klidu. „Za kvalitu díla včetně správnosti technologie ručí zhotovitel v rámci smlouvy o dílo. Pokud jsou ztížené klimatické podmínky, tak je i technologicky upravována i asfaltová obalovaná směs, která je pokládána,“ uvedla mluvčí města Jana Kodymová.

Důležitost Profesionální Pokládky

Stejně jako u jiných odborných prací je důležité, aby i asfaltování prováděl zkušený a profesionální dodavatel, který poskytuje záruku jak na materiál, tak na vykonané práce.

Typy Asfaltu

Existují dva hlavní typy asfaltu, které se liší svými vlastnostmi a použitím:

Čtěte také: PVC podlaha: krok za krokem

  • Jednovrstvý asfalt: Cena je nižší, vhodný pro méně zatěžované plochy.
  • Dvouvrstvý asfalt: Kvalitnější, spodní vrstva z hrubšího kamene, horní vrstva z jemnějšího kamene, lépe snáší zatížení i vysoké teploty.

Tloušťka dvouvrstvého asfaltu je obvykle kolem 8 cm, přičemž spodní vrstva má asi 5 cm a horní asi 3 cm.

Doporučené frakce kamene pro dvouvrstvý asfalt
Zatížení Frakce kamene - spodní vrstva Frakce kamene - horní vrstva
Střední (do 8 tun) 0-22 mm 0-8 / 11 mm
Těžší (do 10 tun) 0-22 / 32 mm 0-11 mm

Příprava Podkladu

Správná příprava podkladu je klíčová pro dlouhodobou odolnost asfaltové plochy. Jinak se můžete setkat s poklesem půdy, výmoly a prasklinami na asfaltu. Výkop pro cestu určenou pro osobní automobily je hluboký 0,6 m. Pokud je pro danou oblast plánováno větší zatížení, pak i výkop musí být větší. Terén musí mít pokles o 2 %, tedy 2 cm na metr, a to na opačné straně než je dům. Vedle silnice se doporučuje instalovat drenážní mřížky.

Postup přípravy podkladu:

  1. Do vykopaného terénu se nasype asi 0,4 metru hrubých kamenů (štěrk nebo drcené kamenivo).
  2. Před naplněním každé vrstvy je důkladně zhutněte. Na zasypávání nikdy nepoužíváme odpad ze staveniště nebo velké kusy kamenů.
  3. Po vytvrzení dolní části jí posypte vrstvou asi 0,2 metru horního zásypu z jemnějšího štěrku.

Proces Asfaltování

Nejčastěji se pro chodníky vyrábí dvouvrstvý asfalt s drsnější spodní vrstvou 5 cm a jemnější horní vrstvou 3 cm silnou.

Doporučený postup asfaltování:

  1. Dobře zhutněný podklad.
  2. Kvalitní lití a válcování asfaltu.
  3. Vytvoření obrubníků, resp. spojení nebo křížení s jinými materiály.

Pokud obrubníky nejsou dobře provedeny, asfalt se bude drolit a časem se zlomí. Skrz povrchové trhliny bude voda pronikat do hlubších vrstev a v nejhorším případě se celá vrstva asfaltu může odloupnout od země. Na asfaltu se mohou objevit stopy po pneumatikách a šířící se praskliny, zejména v létě, kdy asfalt změkne.

Cena Asfaltování

Cena asfaltování se liší dle velikosti a náročnosti zakázky. Počítá se v čtverečních metrech a základní hloubce 5 cm. Cena se pohybuje od 560 Kč za 1 metr čtvereční podle plochy, hloubky a druhu asfaltové směsi. Ruční pokládka asfaltových směsí se počítá za zpracovanou tunu materiálu a základní hloubce 5 cm, cena se pohybuje od 3300 Kč/t do 3800 Kč/t a záleží také na druhu asfaltové směsi.

Čtěte také: Pokládka PVC - postup

Legislativa a Znovuzískané Asfaltové Směsi (ZAS)

Dne 1. 6. 2019 nabyla účinnosti vyhláška č. 130/2019 Sb., o kritériích, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem. Tato vyhláška je velice důležitá a dlouho se na ni čekalo. Vzhledem k nakládání s odpady, jejich umístění na povrchu terénu bylo nutné legislativně vyřešit, jak se na asfaltový materiál bude nahlížet, zda bude odpadem, nebo pro jeho další využití zůstane v jiném režimu.

Problém byl jednoznačný, není žádoucí, aby byl využit každý druh asfaltu, který se vydobude z historicky starých komunikací, tudíž jej nelze nechat v režimu výrobku. Jako odpad by však, při uložení na povrchu terénu, musel splnit parametry vyhlášky č. 294/2005 Sb. Tyto limity nesplní žádný vybouraný asfalt z důvodů překročení hodnoty PAU (polyaromatické uhlovodíky), která je stanovena max. 6 mg/kg v sušině. Překročeny bývají i hodnoty uhlovodíků C10-C40.

Vyhláška přináší jasná pravidla v rozdělení asfaltů, které byly, nebo budou z komunikací vybourány a způsoby jejich zpracování. Dnes máme definovány znovuzískané asfaltové směsi (ZAS), se kterými se bude dále pracovat jako s využitelnými, a také byly nastaveny postupy jejich zpracování a nakládání s nimi. Při aplikaci nové legislativy v praxi je tedy potřeba postupovat tak, že je nejprve nutné posoudit možnosti zpracování ZAS. Ty jsou ve vyhlášce rozděleny na čtyři třídy (T1 až T4), kdy limitní hodnotou je obsah PAU v sušině.

Obsah PAU v sušině je správně navržené kritérium zaprvé proto, že je dobře hodnotitelné i z pohledu kvality asfaltů, které se na komunikace ukládaly (i zde výroba procházela vývojem a postupným zlepšováním s ohledem na životní prostředí). Zadruhé proto, že se na jeho základě určí, kdy se znovuzískaná asfaltová směs stane vedlejším produktem a její zpracování tak nebude zásadně omezováno, a kdy odpadem. Pokud je ZAS vedlejším produktem, není to materiál v režimu odpadu, ale je běžně užívanou surovinou, určenou pro vznik výrobku.

U ZAS vyhovujících třídě T1 a T2, které na výstupu zcela automaticky splňují požadované parametry, je možné zpracování za studena nebo za tepla. Jsou v režimu vedlejšího produktu a takto i zpracovány. Složitější situace je u ZAS odpovídajících třídám T3 a T4. Zde je nutné posoudit, zda jejich zpracování je možné a v jakém množství. Důležité je, že pro limitní hodnotu PAU při zařazení do T3 je max. 300 mg/kg v sušině. Tomu odpovídá největší množství asfaltových ker a obrusů, které jsou aktuálně v praxi z komunikací vytěžovány (běžná hodnota PAU je cca 150 mg/kg v sušině).

Vyhláška hovoří o jejich využití jako vedlejšího produktu, pouze při zpracování za studena na místě. To je technologie, které se využívá například pro obsypy krajnic, pro nezátěžové cesty k zahrádkám, domům apod., to znamená sice často, ale v malém množství. Zbytek bude muset být zpracován za tepla, ale již pouze v režimu odpadů a to v zařízeních provozovaných podle zákona o odpadech.

Při využívání ZAS je rovněž důležitý nejen technologický, ale i ekonomický pohled. V případě určení vhodné technologie lze např. zvažovat, jak velké množství ZAS bude možné přimíchat do nové směsi, aby výsledná hodnota PAU nepřekročila 25 mg/kg v sušině výrobku. Je možné očekávat hodnotu zhruba okolo 10 % příměsi. Otázkou zůstává, zda je toto pro zpracovatele zajímavá technologie. V ČR existuje asi 20 zařízení, které umožňují zpracovávat ZAS za tepla společně s novým materiálem.

Pro zpracování ZAS za tepla se také často používaly a používají zařízení resp. stroje tzv. BAGELY, do kterých se ZAS přijímaly jako vstupní surovina pro výrobu nových materiálů. Podle nové vyhlášky ale bez mísení s novým materiálem, na což takové stroje nejsou vlastně kapacitně určené, nemohou vyhovět nastaveným limitům. Z ekonomického pohledu nová vyhláška samozřejmě bude znamenat v mnoha případech i změnu nákladů při využití ZAS. Již nyní o tom napovídají některé požadavky na změnu investic ve městech a obcích.

Jedná se o nastavení pravidel souvisejících se zabezpečením ploch, na kterých budou ZAS před zpracováním umístěny. Měli bychom se řídit pravidly stanovenými ve vyhlášce č. 294/2005 Sb.? Názory na to, zda požadovat zabezpečení těchto ploch se na jednotlivých úřadech různí a vhodná metodika pro řešení zatím neexistuje. Domníváme se, že pro úpravu vyhlášky či vydání metodiky hovoří skutečnost, že ZAS se v komunikaci na povrchu terénu vyskytovala řadu let, je vypršelá, nepředpokládá se uvolňování látek do okolí, pro vodohospodáře je rozhodující výluh. Protože největším problémem je nejednotnost různých výkladů, domníváme se, že by stejně jako vznikla např. metodika pro nakládání s autovraky, elektroodpady a s vybranými výrobky, měla vzniknout i podobná metodika pro nakládání se ZAS, pokud se přímo neupraví příslušné vyhlášky.

tags: #pokladka #asfaltu #kdy #je #pojizdny

Oblíbené příspěvky: