Pokládka bonského šindele: Kompletní průvodce a důležité informace

Střešní asfaltový šindel, lidově označovaný jako bonský, finský nebo kanadský šindel, je lehkou střešní krytinou s více než stoletou tradicí, oblíbenou pro svou cenovou dostupnost a nenáročnou montáž. Tu při dodržení správného montážního postupu zvládne i průměrně zručný domácí kutil. Asfaltové šindele jsou určeny na střechy od sklonu 15° a mohou se používat na nové střechy, ale jsou vhodné i na rekonstrukci střech starších.

Vlastnosti a výhody asfaltového šindele

Asfaltový šindel není pouze doménou zahrádkářů a chatařů. Naopak! Stejně jako klasická lepenka na střechu je i asfaltový šindel plnohodnotnou lehkou krytinou, kterou můžete s klidným svědomím použít pro rekonstrukce starých střech, jako levné střešní krytiny novostaveb, altány (střešní krytina pro zahradní domek), garáže, přístřešky a pergoly.

Asfaltové šindele nové generace nabízejí několik zásadních výhod:

• Nízká hmotnost: Asfaltový šindel je krytina, která zanedbatelně zatěžuje konstrukci střechy. Hmotnost 1 m² šindele instalovaného na střechu je pouhých 11,6 kg.
• Rychlá instalace: Pokládání je rychlé. Šindel lze pohodlně přizpůsobit architektuře střechy. Rychlá instalace a jednoduchá montáž i svépomocí.
• Dlouholetá životnost: Při vhodném výběru šindelů a správném postupu montáže dlouho vydrží. Životnost šindelů vždy závisí na zvoleném typu šindele, kvalitě pokládky, zvolené konstrukci krovu a řešení odvětrání střechy. Pohybuje se od 5 do 20 let pro šindele z oxidovaných asfaltových pásů a 25 až 50 let pro modifikované asfaltové šindele.
• Jednoduchá údržba: Správně vybraný a dobře položený asfaltový šindel stačí pouze jednou za čas zbavit nánosu listí/prachu a provést kontrolu dle desatera pro údržbu asfaltových střech.
• Nízká cena: Levná střecha s životností až 50 let.

Při dodržení všech podmínek pokládky odolává asfaltový šindel silnému větru, tedy do 12 m/s. Při opakovaném vystavení síle 12 m/s až 18 m/s může dojít k postupnému snížení životnosti a následné nutnosti opravy střešního šindele. Mějte na paměti, že všechny střešní asfaltové šindele v průběhu své životnosti různě rychle „plešatí“. To znamená, že ztrácejí svůj hydrofobizovaný vrchní posyp. Na asfaltových střešních šindelích nesmí namrzat srážky. Právě při namrzání srážek na asfaltovém šindeli dochází k vytrhávání jednotlivých granulí posypu.

Druhy šindelů a materiály

Na trhu existuje několik druhů asfaltových šindelů, které se liší nejen barevným dekorem nebo tvarem. Původní dřevěná šindelová krytina na střechu je úzce spojená s tradiční architekturou v lesnatých a podhorských krajích. Asfaltové šindele jsou často nazývané podle původu jejich vzniku jako kanadský šindel, finský šindel, nebo bonský šindel, ale jde pouze o nejednotné označení.

Čtěte také: Terasová prkna: Návod na pokládku

Nosná vložka je pro střešní asfaltový šindel základ. Vybírejte vždy šindele na nosných vložkách z nenasákavých materiálů (jako je například netkaná skelná textilie) a také hlídejte její gramáž. Lze říci, že čím je vložka těžší, tím je šindel kvalitnější. Nenasákavá nosná vložka je převážně ze skelných vláken, ale v některých případech i v kombinaci s polyesterem.

Oxidovaný vs. SBS modifikovaný asfalt

Zde je potřeba definovat dva základní druhy zpracování asfaltu na oxidovaný a SBS modifikovaný. Modifikovaný asfalt pomocí SBS (syntetický kaučuk) má mnohem lepší odolnost vůči vysokým teplotám, odolnost vůči mrazu a celkově mnohem lepší schopnost se vracet do původního tvaru (elasticitu). Z tohoto pohledu se oxidované asfaltové šindele doporučují pokládat na stavby netrvalého charakteru jako například pergoly, kůlny apod.

Dalším ukazatelem kvality je dostatečná oboustranná krycí vrstva asfaltu, která chrání nosnou vložku. Minerální posyp z drcené břidlice nebo kamenného granulátu zajišťuje ochranu asfaltu před slunečním zářením, a proto je vhodné, aby byl nanesen v dostatečné vrstvě. Ze spodní strany je vrstva asfaltu opatřena buď jemným posypem, nebo tenkou folií, aby se v době uskladnění neslepily jednotlivé vrstvy.

Při výběru asfaltového šindele se tedy zaměřte na minimální tloušťku alespoň 3 mm. Cena takových asfaltových šindelů se pohybuje kolem 150-300,- Kč/m² (s DPH). Obecně platí, že pro důležité stavby by měl odpovídat šindel evropské normě EN 544 pro střešní asfaltové šindele. Pokud má na obalu výrobce označenou výjimku ETA z této normy, je vhodné použít takový šindel pouze na méně významné stavby, jako altány, kůlny apod. Cenu finálního výrobku významně určuje tloušťka, laminace, modifikovaný asfalt, typ vložky a velikost samolepicích bodů (+ jejich účinnost).

Příprava podkladu pod asfaltový šindel

Správně připravený podklad pod asfaltový šindel je klíčový pro správnou funkci i životnost střechy. Dobře připravený podklad pod asfaltový šindel je rovný a podkladový pás na něm přiměřeně napnutý. Proto při jeho přípravě pracujte pečlivě, neboť každá nerovnost podkladu je přenášena na povrch střešního pláště zhotoveného z šindelů. Nejen, že bude na vrchní vrstvě střechy viditelná, ale nedoléhání jednotlivých šindelů při nerovnosti podkladu též výrazně zhoršuje schopnost jejich vzájemného slepení. Příprava podkladu pod asfaltový šindel sestává ze tří hlavních kroků: příprava dřevěného bednění, plechování a instalace podkladních pásů.

Čtěte také: PVC podlaha: krok za krokem

1. Krokve a difúzní fólie

Krokve by měly být nejlépe ze sušeného impregnovaného dřeva s průřezem vyhovujícím pro lehké střešní krytiny. Váha šindele je 8-9 kg/1 m² (dle typu).

V případě, že to konstrukce krovu umožňuje (jedná se o nový krov či kompletní rekonstrukci), instalujte na krokve difúzní (paropropustnou) plně kontaktní fólii, kterou zajistěte kontralatěmi 70 x 50 mm nebo 80 x 60 mm. Tím zajistíte nezbytně nutnou větrací mezeru, která by měla mít minimálně 50 mm, a střechu tak máte zároveň připravenou na dodatečné izolování podstřešního prostoru. V případě, že střechu následně izolujete, dbejte na zbudování těsné parozábrany. V případě, že se jedná o rekonstrukci starého krovu se zachováním stávajícího bednění, není nezbytně nutné demontovat staré bednění a instalovat difúzní fólii.

2. Bednění

Bednění musí být pevné, suché a rovné. Základem je vhodně zvolit tloušťku i materiál bednění a též správnou délku hřebíků. Používejte dostatečně vyzrálá (vyschlá) prkna, případně OSB desky. Obecně lze říci, že je při použití OSB desek/prken by jejich tloušťka neměla být nižší než 24 mm. Možno používat jak standardní sušené stavební řezivo, tak OSB desky, překližky či multifunkční panely s voduodpudivou úpravou. Pokud použijete prkna, nepřibíjejte je těsně k sobě. Dřevo v průběhu let pracuje a reaguje na vzdušnou vlhkost.

3. Podkladová vrstva a hydroizolace

Výběr podkladové vrstvy je jedním z nejdůležitějších kroků při konstrukci celého střešního pláště, neboť je zcela zásadní z jakého materiálu je tato podkladová vrstva vyrobena a jak následně pod šindelem po dobu jeho životnosti pracuje. Na dřevěné bednění s oplechováním je třeba instalovat podkladní pásy. Ty slouží jako pojistná hydroizolace, vyrovnávací a nosná vrstva pro střešní asfaltový šindel. V podkladní vrstvě se nikdy nesmí použít asfaltový pás s nosnou vložkou z hadrové lepenky. Vlivem nasákavosti a vzdušné vlhkosti by došlo ke zvlnění střechy a snížení její životnosti. Podkladní pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm.

Originální podkladové vrstvy KATEPAL jsou vyrobeny z totožného materiálu jako šindele Super KATEPAL, tedy z SBS modifikovaného bitumenu (doporučujeme se vyhýbat podkladovým vrstvám z oxidovaného bitumenu), čímž je zaručena dokonalá skladba a materiály se navzájem nenarušují.

Čtěte také: Pokládka PVC - postup

Pro výpočet potřebné plochy je potřeba počítat se vzájemnými překryvy a také s určitým odpadem. V zásadě se pro výpočet potřebné plochy podkladové vrstvy používá jednoduchý propočet, a to 1,15násobek čisté plochy střechy (u složitějších střech s úžlabími až 1,20násobek čisté plochy střechy).

4. Oplechování střechy

Oplechování okapní a závětrné hrany odvádí vodu pryč ze střechy a zajišťuje její ochranu před vniknutím vody či sněhu pod šindel. Při výběru vhodného oplechování doporučujeme zaměřit se na kvalitnější materiály jako je měď, hliník, neboť šindele Super KATEPAL jsou proslulé dlouhou životností a není vhodné během této životnosti oplechování měnit, neboť se tím naruší celistvost střechy. Pro přesahy dodržte min. 10 cm horizontální překryv podobně, jako u podkladových pásů. Pokud se plechování nepoužije, riskujete zatékání a hnilobu ve dřevěných materiálech v podkladní vrstvě. Oplechování kolem komína zabrání zatékání a musí být umístněné pod šindelem.

Při pokládání šindele na oplechování okapních hran, oplechování komína, prolepení styčných ploch mezi hřebenovým odvětráním a hřebenovým krytím (pokud je použito) a obzvláště při instalaci úžlabí je nutné používat na styčné plochy lepidla KATEPAL K-36. Tato lepidla se dodávají v 1 l, 3 l a 10 l kbelících a také v 0,31 litrových „kartuších“. Pro průměrnou střechu okolo 200 m² je v závislosti na členitosti střechy spotřeba cca 3 l (10 „kartuší“). Bitumenová lepidla obsahují „změkčovadlo“ kvůli jemnému naleptání styčných ploch a dokonalému spojení. V případě použití nepřiměřeného množství (doporučená vrstva je 0,5 - 1 mm) může dojít v nejhorších případech i k změknutí vrchní vrstvy prolepovaných ploch.

Pokládka asfaltového šindele krok za krokem

Pokládání asfaltového šindele vyžaduje trpělivost, pečlivé dodržování směru pokládky a vhodné klimatické podmínky. Ideální je pracovat při teplotě nad 10 °C, což umožní aktivaci samolepicí vrstvy a zaručí, že se šindele správně přichytí k podkladu. Při nižších teplotách může být nutné použít horkovzdušnou pistoli nebo asfaltové lepidlo pro lepší přilnavost. Vyvarujte se zejména silného větru, deště a teplot nižších 15°C. Během horkého počasí nechoďte na střeše po již položených šindelích, neboť se tím mohou poškodit.

1. Okapový pás

Po „zalepenkování“ a oplechování střechy je nutné začít krýt střechu od okapní hrany originálním univerzálním okapovým/hřebenovým pásem, který má obrovskou výhodu ve velké prolepené styčné ploše, která tak lépe přilne k oplechování okapní hrany a nemůže tak dojít k zatečení pod šindel, zvlášť v zimním období, kdy je obtížnější odvod vody z podokapních žlabů. V 1 balení originálního okapového pásu je 20 rovinných pásů o rozměru 1 x 0,25 m, což vystačí na pokrytí 20 bm okapní hrany (při kladení „na tupo“ vedle sebe).

2. Střešní šindel SUPER KATEPAL

V jednom balení je 5,5 m² plošného materiálu, ale díky překrytí se z jednoho balení vytvoří přesně 3 m² hotové střechy (na nejvíce zatíženém místě jsou tři vrstvy). V každém balení je 22 šindelů o rozměru 1 x 0,32 m. Nominální tloušťka šindelových pásů v místě lepení je 3 mm, dle EN 544 není výrobce povinen tento údaj uvádět, neboť sledovaným parametrem zmíněné normy je nominální hmotnost plošného materiálu. Šindelové pásy jsou celoplošně lepící a proto jsou opatřeny ochrannou fólií, která se při pokládce strhává.

Šindele před pokládkou nezapomeňte namíchat ze 4 až 5 náhodně vybraných balení, vzhledem k přírodnímu charakteru posypového materiálu. Sámou pokládkou pak s namíchanými pásy začněte od středu střechy, tak ať překryjete prořezaná místa okapového pásu a postupujte směrem k okrajům střechy, po jednotlivých řadách až k vrcholu střechy.

Každý pás se přibíjí 4 ks hřebíků na důmyslných místech, tak ať se probíjí i další vrstvy pod samotným přibíjeným pásem. Při sklonu střechy větším než 60° nebo na návětrné straně doporučujeme přibít každou šablonu šesti hřebíky. Při pokládce na střechy se sklonem vyšším než 60° je nutné lepicí bitumenové body na líci šindele prohřát horkovzdušnou pistolí. Šindele také lze podlepit střešním bitumenovým tmelem.

3. Lepenkové hřebíky

Doporučujeme používat minimálně galvanizované hřebíky. Množství potřebné k pokládce je 0,08 kg/1 m² hotové střechy. Délka lepenkových hřebíků musí být zvolena tak, aby vždy bylo probito celé bednění, a to z důvodu pracovaní dřeva (bobtnání a sesychání), které může neprobité hřebíky postupně vytlačovat, což může způsobit na střeše nemalé problémy. Při konstrukci bednění z OSB desek, překližek či multifunkčních panelů je nutné používat speciální hřebíky (se šroubovicí apod.). Námi dodávané hřebíky mají 5° šroubovici a riziko vysunutí s odstupem životnosti je tudíž minimální. Tyto lepenkové hřebíky dodáváme v délkách 20, 25, 35, 43 a 60 mm. Hřebíky jsou baleny po 2,5 a 5 kg.

Správné přibíjení střešních šindelů: Používejte pouze nerezavějící žárově pozinkované, tvrzené hliníkové či měděné hřebíky na asfaltový šindel o délce min. 25-28 mm, na hřebeni, okapech a úžlabích 32-35 mm a průměru hlavy min. 9 mm (tzv. lepenkáče). Povrch těla hřebíku musí být upraven tak, aby zabraňoval jeho samovolnému „vylézání“. Hřebíky zatloukáme tak, aby procházely vždy dvěma šindeli do překrytých částí šindelů, aby nebyly vidět, 2 cm nad výřez, u krajů 2,5 cm od strany šindele. Zamezí se tím kromě jiného poškození povrchu šindele.

Pokud je hřebík zatlučen nad správnou pozici, může dojít k zatékání do střešní konstrukce nebo k poškození šindelů či jejich odtržení vlivem silného větru. Naopak, zatlučeme-li hřebík pod správnou pozici, bude docházet k zatékání do střešní konstrukce, protože hřebík není zakryt a je vystaven povětrnostním vlivům.

4. Úžlabinový pás

Je-li na střeše úžlabí, mělo by se vykrýt originálním úžlabinovým pásem KATEPAL, který se vyrábí ke všem barvám šindelů. Je dodáván v rolích o rozměru 10 x 0,7 m a z jedné role se tedy položí 10 bm úžlabí o šířce 70 cm. Spodní vrstva úžlabinového pásu je pískovaná, tudíž je nutné ve styčných plochách s lepenkou (hlavně u okapní hrany) a následnému dokrývání šindelovými pásy používat bitumenového lepidla KATEPAL K-36. Při konstrukci úžlabí se vyhněte materiálům z kovu. Důvodem je jejich vysoká tepelná vodivost a také vytvoření nutné vodní drážky, která může v zimním období způsobit problémy a může docházet k zatékání vody do úžlabí.

5. Hřebenové krytí

Po dokončení pokládky až k hřebenu střechy je nutné zakončit střechu univerzálními okapovými/hřebenovými pásy. Tyto pásy mají větší poměr modifikátoru. Dají se tak lépe tvarovat a jejich rozměr a přilnavost je mnohem větší, než když je hřeben zakrýván laloky klasického šindelového pásu, což je navíc velice pracné a finančně obdobně náročné (vzhledem k množství odpadu) jako použití univerzálních okapových/hřebenových pásů. Hřebenové pásy se získají rozdělením okapových pásů, kterých je v balení 20 kusů o rozměru 1 x 0,25 m, které jsou připraveny pro příčné rozdělení tak, že se z každého kusu dají vytvořit 3 menší kusy o rozměru 0,33 x 0,25 m. Těmito kusy se pak hřeben překrývá delší stranou (0,33 m) se vzájemným překryvem 5 cm. Z jednoho kusu se tak získá 0,2 bm hotového hřebene, což znamená, že z jednoho balení univerzálních okapových/hřebenových pásů se zakryje 12 bm hřebene/nároží, neboť krytí nároží je totožné.

Hřebenáče pokládáme vždy proti směru převládajících větrů. Při pokládce je podmázneme asfaltovým střešním tmelem a tím je přilepíme. Hlavičku hřebíku v posledním hřebenovém prvku též zamázneme asfaltovým střešním tmelem.

Odvětrání střechy

Prvky pro odvětrání - ventilace střešního pláště je nedílnou a nutnou součástí konstrukce každého střešního pláště, pokrytého šindelovou krytinou. Šindel na střeše vytváří nepropustnou vrstvu, čímž se ve střešním plášti hromadí nežádoucí vlhkost, která musí být nutně odvětrána. V případě izolovaného podkroví je ideální dvouplášťový způsob střešního pláště, který lze odvětrat ve vrchní části střešního pláště:

• Hřebenovým odvětráním v celé délce hřebene (způsob A)
• Odvětrávacími tvarovkami T3 aplikovanými v každém krovu po obou stranách hřebene (způsob B)
• Nebo v současné době nejúčinnějším způsobem, kterým je Ventilační turbína LOMANCO ® (způsob C)

V případě nedodržení ventilace střešního pláště hrozí především tyto poruchy střešního pláště - vznikání plísní, hniloba bednění, kondenzace hromadící se vlhkosti v zimním období a průnik do podstřešních prostor. U odvětrávané střešní konstrukce navrhujeme vzduchovou mezeru mezi dřevěným záklopem a tepelnou izolací. Větrací otvory umísťujeme do spodní části střechy a ke hřebeni. Tímto způsobem je zajištěno proudění chladného vzduchu, který je nasáván ve spodní části a komínovým efektem stoupá směrem ke hřebeni, kde je odvětrán. Případná vlhkost v takto větrané střeše je odvětrána, nedochází k její kondenzaci a tepelná izolace má zajištěnu izolační schopnost. Navíc v letních dnech dochází vlivem proudění vzduchu k ochlazování střešní krytiny, naopak v zimním období není střešní krytina zahřívána, čímž nedochází ke vzniku ledových valů.

Vzduchová vrstva mezi podkladem a izolací musí být 4-6 cm a nesmí být nikde uměle přerušena jakoukoli překážkou. Celková průřezová plocha ventilátorů je závislá na sklonu střechy a celkové ploše střechy. U střech s parozábranou je možné plochu ventilátorů snížit o 40 %. U stanových či podobných střech, které mají krátký či žádný hřeben, je třeba použít deskový záklop na kontralatích ve výši požadované větrací mezery, přičemž je třeba mít mezi kontralatěmi mezery tak, aby vzduch mohl volně proudit mezi všemi mezikrokevními prostorami. Vzduch pak opouští střechu pomocí konstrukce na vyřízlém vrcholu a kontralatích. U běžných střech doporučujeme odvětrání hřebenem, kde provedeme tzv. zdvojený hřeben. Odvětrávání umisťujeme na závětrnou stranu střechy. Tímto způsobem zajistíme rovnoměrné odvětrávání s omezením možnosti zatékání do střešní konstrukce.

Doplňkové prvky a materiály

Modifikovaný spodní / střední pás v rolích K - MS 170/4000

Je hydroizolační natavitelný spodní/střední pás. Ve skladbě na dřevěný záklop se používá jako střední vrstva a taví se na XtraBase, která je nakotvena na dřevěný podklad a následně se překrývá vrchním pásem K-PS 170/5000. V případě použití na betonový podklad se taví jako spodní vrstva a překrývá se vrchním pásem K-PS 170/5000. Tato nedifúzní vrstva je vyrobena z SBS modifikovaného bitumenu s nosnou vložkou z netkaného polyesteru o váze 170 g/m². Střední vrstvy jsou tvořeny SBS modifikovaným bitumenem. Na horní vrstvě je jemný křemičitý písek a je zde provedena úprava kraje cca 10 cm z důvodu překrytí a spojování pásu natavením.

Modifikovaný vrchní pás v rolích K - PS 170/5000

Je doplněk šindele KATEPAL a je určen jako vrchní vrstva pro střechy s nižším sklonem do 12°. Tato nedifúzní vrstva je vyrobena z SBS modifikovaného bitumenu s nosnou vložkou z netkaného polyesteru o váze 170 g/m². Střední vrstvy jsou tvořeny SBS modifikovaným bitumenem. Na horní vrstvě je minerální či keramický posyp a je zde provedena úprava kraje cca 10 cm z důvodu překrytí a spojování pásu natavením. Spodní strana je opatřena natavitelným filmem a žárově tavitelným elastomer bitumenem. Vyrábí se standardně v černé, šedé, červené, hnědé a zelené barvě (na poptání i jiné atypické barvy). Tloušťka vrstvy je 4 mm a váha je 5 kg/m². K těmto modifikovaným pásům jsme schopni dodat i posyp v každé dodávané barvě na zasypání tavením provedených spojů.

Vyrovnávací vrstva pod šindel 150 g/m²

Tato vrstva je vhodná pro vyrovnání nerovností podloží. Materiál této geotextilní vyrovnávací vrstvy je polypropylén 150 g/m². Tuto vrstvu nelze použít jako samostatnou podkladovou vrstvu, neboť nemá hydroizolační vlastnosti.

Difúzní plně kontaktní fólie 150 g/m²

Tato fólie je určena do skladby šikmých dvouplášťových střech a umožňuje přímý kontakt s tepelnou izolací. Tato fólie s vysokou gramáží je paropropustná a může být použita i na staré bednění v případě konstrukce nového bednění z OSB desek na latích.

Protisněhový hák 420 mm

Je určen pro zapracování do šindele u střech s vyšším sklonem nebo u míst střech kde hrozí nebezpečí sesuvu sněhu a případného zranění osob (vchody, chodníky apod.). Aplikace probíhá v řadách a počet je závislý na sněžné oblasti a sklonu střechy.

Nejčastější chyby při pokládce a jak se jim vyhnout

Úspěšně zvládnout nový střešní projekt znamená víc než jen pořídit si kvalitní šindele. Instalace musí být provedena správně podle instalačních předpisů.

• Nízká nosnost bednění: Podklad pro asfaltový šindel musí mít dostatečnou nosnost. Vybírejte vyzrálá prkna z kvalitního dřeva, nebo OSB desky (min. 24 mm silné).
• Nevhodné hřebíky: Při použití hřebíků bez vroubků musí být dostatečně dlouhé, aby jejich špička vystoupila z prkna na vnitřní straně. V případech, kdy to esteticky vadí, nebo při použití OSB desek požívejte vždy hřebíky s vroubky, které špičkou vystupovat nemusí. Standardní hřebík pro uchycení šindele má mít vroubkované tělo s tloušťkou alespoň 2,7 mm a průměrem hlavy minimálně 9 mm. Musí být pozinkován a odolný vůči korozi.
• Moc těsně přibitá prkna: Prkna jako podklad asfaltových šindelů nikdy nepřibíjejte těsně na sebe. Při příliš těsném položení prken k sobě může dojít vlivem bobtnání ke zvlnění původně rovného podkladu, protože dřevo nemá dostatek prostoru.
• Špatně zvolený podkladový pás: Pod střešní šindele používejte vždy jako podkladový asfaltový pás typ s nosnou vložkou ze skelné rohože (popř. polyesterové rouno), která je nenasákává a zajišťuje tak celému střešnímu plášti dlouhodobou životnost. V žádném případě nepoužívejte pásy s nosnou vložkou ze strojní hadrové lepenky.
• Nevhodně provedené oplechování: Před finálním položením kanadského šindele zkontrolujte veškeré oplechování na střeše. Nejen okapní a závětrné hrany, ale i okolí všech komínů a ostatních střešních vývodů. Nikdy nenahrazujte oplechování štítů a okapní hrany ohýbáním asfaltových pásů, nebo šindelů a přitloukání jejich přehnutých konců.
• Nesprávné množství nebo umístění hřebíků: Pokud šindele nebudou přibity správně nebo dostatečným množstvím hřebíků, mohou sklouznout nebo být odtrženy větrem. Musí být použity alespoň čtyři hřebíky na šindel, při strmých střechách je nutno použít hřebíků šest. Stejně důležité je také umístnění hřebíků - měly by být kompletně přibité přímo do střešního bednění a překryté další řadou šindele, aby se k nim nedostala voda.
• Nadměrné použití tmelu: Příliš mnoho tmelu může způsobit puchýře na šindelích!
• Nedostatečné odvětrání: Vzhledem k tomu, že bitumenové šindele vytváří na střeše nepropustnou vrstvu, je nutné odvětrávat každou střešní konstrukci a to i nezatepleného střešního pláště.

Údržba střechy se šindelem

Střecha pokrytá šindelem je sice nenáročná na údržbu, ale alespoň jednou ročně je vhodné provést kontrolu spojů, oplechování, hřebenových částí a okapových hran, kde se nejčastěji projeví opotřebení. Odstraňte listí, mech a jiné nečistoty, které mohou zadržovat vlhkost a urychlovat stárnutí krytiny. Po zimě se vyplatí zkontrolovat, zda mráz nebo led neposunuly jednotlivé pásy šindele; případné uvolněné části lze snadno zafixovat bitumenovým lepidlem, čímž předejdete větším opravám v budoucnu.

tags: #pokladka #bonskoho #sindele #informace

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem barvy na polystyren
• Vše o přechodových lištách
• Moderní dřevěné obklady do předsíně
• Nátěry pro ocelová schodiště
• Efektivní zateplení s minerální vatou