Komplexní průvodce pokládkou dřevěného šindele: Od výběru po údržbu

Pokládka dřevěného šindele je tradiční řemeslo, které zaručuje krásnou a odolnou střechu nebo fasádu. Správná pokládka dřevěného šindele hraje klíčovou roli v životnosti střechy. Pro její bezchybné provedení přinášíme návod, jak položit šindel i upozornění na nejčastější chyby, kterých se mnohdy umí dopustit i zručný kutil. Všechny naše šindele jsou vyráběny dle staletí neměnné technologie ručním štípáním a strouháním.

Výroba a typy dřevěného šindele

Dřevěné šindele jsou vyráběny z vysoce kvalitních, pečlivě vybíraných, pomalu rostoucích stromů s vysokou hustotou letokruhů bez náznaku točivosti, čili rovnoběžné nebo doleva točené. Pravotočivé stromy nejsou pro výrobu šindelů vhodné. Pomalý růst a vysoká nadmořská výška zaručuje větší hustotu dřeva, které dobře odolává povětrnostním vlivům. Zkušený šindelář pozná, jestli je strom vhodný na výrobu šindele. Stromy na výrobu šindele si necháváme kácet v zimních měsících, kdy stromy jsou bez mízy. Kupujeme prvních 5 metrů od pařezu (tzv. odénkový kus), kde je dřevo bez suků. Jedná se o nejlepší a nejkvalitnější část stromu (tzv. výběr) a tomu odpovídá i cena. Následně se odveze na skládku dřeva, kde se skladuje neodkorněné.

Typy šindelů a jejich vlastnosti

Šindel můžeme rozdělit podle způsobu výroby na štípaný a řezaný a podle tvaru na valašský a alpský.

• Štípaný šindel: Tradičním ručním štípáním šindelů nedochází k přerušení dřevních vláken. Dřevo štípané po vláknech má hladký uzavřený povrch. To je základní předpoklad pro to, aby šindel nesál vodu a Vaše střecha vydržela co nejdéle. Štípáním nedochází k přerušení dřevních vláken, což je důležité pro nemožnost vzlínání vody do šindele, pro rychlý odtok vody po vláknech ze střechy a samozřejmě také na trvanlivost šindele.
• Řezaný šindel: Při výrobě řezaných šindelů je štípání špalků nahrazeno řezáním. Výroba řezaných šindelů je rychlejší a levnější. Řezáním ale dochází k přerušení dřevních vláken, takže takto vyrobený šindel má mnohem menší životnost než tradiční štípaný. Plocha řezaného šindele je hrubá od přetržených vláken. Takový šindel bývá následně opracován hoblováním nebo frézováním, potom jsou na jeho povrchu patrné stopy (vlnky) po těchto činnostech. Přestože plochy takového šindele mohou být opracovány do hladka a šindel působí dokonalým dojmem, přerušená dřevní vlákna nasakují vodou a snižují životnost střechy.

Valašský šindel se vždy vyráběl ze dřeva smrkového a jedlového. V posledních letech stoupá zájem o dřevo modřínové, které je hodně smolnaté s obsahem silic, a tím je i více odolnější vůči povětrnostním vlivům než dřevo smrkové. Valašský šindel se používá na střechy a obložení nejvíce v České a Slovenské republice. Valašský šindel se od alpského liší tím, že má na jedné straně vykrojenou drážku a na druhé je zkosen do úzkého břitu, který zapadá do drážky vedlejšího šindele. Vyrábí se zpravidla ze smrkového, méně často z modřínového nebo jiného dřeva. Výroba zahrnuje vysoký podíl ruční práce. Valašský šindel je možné použít jak na střechy, tak na stěny. Fasády chráněné šindelem mají vysokou odolnost před silným větrem a bočním deštěm. Z toho důvodu jsou často montovány na horské chaty. Při renovaci starých chalup chrání původní konstrukci a zároveň umožňují stavbě dýchat.

Alpský šindel se vyrábí zejména z modřínového dřeva štípáním. Nemá péro a drážku, klade se ve dvou nebo ve třech vrstvách. V alpských zemích (Rakousko, Německo, Švýcarsko) se používá na střechy i fasády. Životnost Alpské šindele je 60 až 80 let bez jakéhokoliv nátěru.

Čtěte také: Terasová prkna: Návod na pokládku

Rozměry a použití dřevěného šindele (typ Valašský - perodrážka)

Návod na pokládku dřevěného šindele

Šindele se pokládají ve třech vrstvách na cca 12 mm tlustou podložku. První řada položených šindelů je dlouhá 20 centimetrů, druhá řada 30 cm. Při montáži šindelů je třeba dávat pozor na následující: S jednoduchým okrajem střechy (vlevo) přečnívají šindele o cca 30 až maximálně 40 mm. Otočné nároží vypadá líp, ale montáž je složitější, než u integrovaného.

Příprava podkladu

Dřevěné šindele se pokládají na latě. Šindel se přibíjí tenkými pozinkovanými hřeby na tlustší střešní latě 5 x 4 cm.

Rozvržení pokládky

Před vlastním zahájením pokládky si provedeme rozměření, tzv. „linkování“ střechy. To nám slouží jako vizuální pomůcka k zajištění kolmosti šindelových tabulí (kolmé linky). Na dlouhých střechách doporučujeme začínat od středové kolmé linky, čímž se docílí perfektně symetrického vzhledu šindelů. Jak vytvořit na střeše kolmou středovou linku?

1. Na okapové hraně stanovíme středový bod S1.
2. Napravo i nalevo ve stejné vzdálenosti si zvolíme dva body, např. 1 m ze středového bodu (A1 a A2) a z těchto bodů opíšeme např. pomocí provázku dva stejné kruhy.
3. Spojením průsečíku těchto kruhů (S2) a středového bodu (S1) vznikne kolmice k okapové hraně.

Začátek pokládky a startovací řada

První pravidlo zní: pokud je to možné, začínejte s veškerou pokládkou šindele na méně viditelné části střech. Tam získáte potřebnou zručnost, cvik a sebevědomí pro tu část, která bude více na očích. Šindele se pokládají ve třech vrstvách. Šindel o délce 50 cm zakládáme přes sebe po 24 cm - šindel je přeložen přes sebe dvakrát (dvojitě). V případě menších rovných ploch dodáváme i pro šikovné kutily. Pro nejlepší shodu barevnosti a odstínu navazujících střešních ploch je nutné používat šindele od stejného výrobce a ze stejné výrobní šarže. Při vlastní pokládce rozložte několik balíků a šablony berte z různých balíků tak, abyste docílili jejich vzájemného promíchání. Na střeše tak nevzniknou viditelné plochy s různými odstíny.

Pokládku zahájíme od středové linky, kterou jsme si předem vyznačili, postupem doprava a doleva tak, aby spodní část seříznutých šindelů přečnívala přes okapnici o cca 5 mm. Zbylou přečnívající část seřízneme a spodní část šindele k okapnici přilepíme asfaltovým tmelem, event. nahřejeme termobody a poté přitlučeme hřebíky. Tím nám vznikne tzv. startovací řada. První řadu šindelů pokládáme přes startovací řadu tak, aby spoje nebyly v jedné linii nad sebou. Od druhé řady zkracujeme první tabuli o polovinu, tím docílíme pokládky šindelů tzv. na skladbu.

Čtěte také: PVC podlaha: krok za krokem

Šindele se pokládají ve třech vrstvách na cca 12 mm tlustou podložku. První řada položených šindelů je dlouhá 20 centimetrů, druhá řada 30 cm. Šindel o délce 50 cm zakládáme přes sebe po 40 cm - šindel je položen pouze jednou (jednoduše). Tento způsob položení je vhodný hlavně na přístřešky, altány a stříšky a hospodářské budovy. Šindel o délce 50 cm zakládáme přes sebe po 24 cm - šindel je přeložen přes sebe dvakrát (dvojitě). Tento způsob položení je vhodný na všechny druhy střech, hlavně obytných, kde chceme mít 100% jistotu, že tam nepoteče. Šindel je na celé střeše dvojitý (jsou vždy dva šindele nad sebou) a překrytí je max. 25 cm. Na budovy obkládaný dřevěným šindelem se provádí jednoduchou pokládkou, tj. šindel o délce 50 cm zakládáme přes sebe po 40 cm. Šindelové střechy v našich zeměpisných šířkách se zhotovují z 50 cm klasického šindele s perodrážkou.

Správné zatloukání hřebíků

Jak vypadá správné přibíjení šindelů? Používejte pouze nerezavějící žárově pozinkované, tvrzené hliníkové či měděné hřebíky o délce min. 25-28 mm, na hřebeni, okapech a úžlabích 32-35 mm a průměru hlavy min. 9 mm (tzv. lepenkáče). Povrch těla hřebíku musí být upraven tak, aby zabraňoval jeho samovolnému „vylézání“ (např. při snižování vlhkosti v prkenném záklopu nebo za silného větru). Šindel se nesmí přibít úplně natvrdo. Hřebíky zatloukáme tak, aby procházely vždy dvěma šindeli do překrytých částí šindelů, aby nebyly vidět, 2 cm nad výřez, u krajů 2,5 cm od strany šindele. Zamezí se tím kromě jiného poškození povrchu šindele. Do vzdálenosti 15 cm od středu úžlabí nepřitloukáme žádné hřebíky! Pozor na použití dostatečně dlouhých hřebíků! Hřebíky nezatloukáme do oplechování!

Sklon střechy a překrytí šindelů

Proto i sklon střechy s dřevěným šindelem je velmi důležitý. Dá se říci, že čím větší sklon, tím delší životnost (od 45° více). Minimální doporučený sklon střechy je 25°. Čím větší sklon, tím delší životnost. Pověra říká, že: ,,co stupeň sklonu, to rok životnosti,, (bez údržby). U běžných sklonů se základním překryvem šindelů zcela rovné položení jednotlivých řad zaručí pouze stálá vzdálenost mezi spodními okraji tabulí a horními částmi výřezů předchozí řady šindelů, tzv. expozice. U menších sklonů, kde se šindele více překrývají, je třeba odměřovat stejnou vzdálenost mezi spodními okraji šindelů vhodnou měrkou. Důležité je, aby bylo přesně v zákrytu to, co bude vidět a nikoli to, co bude skryto!

Plochy pokryté jedním balíkem platí pro základní překryv šindelů pro sklony střechy nad 25°. Se snižujícím se sklonem se překryv zvyšuje. Šindele lze použít pro střechy se sklonem 15° až 85°. Jak položit šindel na střechy s nízkým sklonem, nebo v nepříznivých klimatických oblastech? Vždy s větším překryvem! Překryv má vliv na spotřebu, krytiny i hmotnostní zatížení střešní konstrukce. Pamatujte, že v případě pochybností a v klimaticky velmi nepříznivých oblastech (v horách, v místech se silnými větry a prudkými dešti), je vždy vhodnější zvolit větší překryv šindelů. U sklonů pod 25°, nad 60° a v oblastech s nepříznivými klimatickými podmínkami používáme více hřebíků a šindele podlepujeme asfaltovým tmelem, abychom zabránili jejich odtržení silným větrem.

Pokrývání hřebenů, nároží a úžlabí

Hřebenáče, které používáme na hřeben a nároží, zhotovujeme nejlépe ze šindelů obdélník (delta, hexagonal) vyříznutím vhodného tvaru ze šablony a jejich ohnutím do tvaru hřebene. Dbáme na to, aby šindele byly dostatečně ohřáté, nebo je opatrně nahřejeme horkovzdušnou pistolí a poté opatrně ohneme. V případě nedostatečného ohřátí šindelů dojde k popraskání v místě ohybu. Hřebenáče pokládáme vždy proti směru převládajících větrů. Při pokládce je podmázneme asfaltovým střešním tmelem a tím je přilepíme. Hlavičku hřebíku v posledním hřebenovém prvku též zamázneme asfaltovým střešním tmelem. U běžných střech doporučujeme odvětrání hřebenem, kde provedeme tzv. zdvojený hřeben.

Čtěte také: Pokládka PVC - postup

Nepřiznané úžlabí: Střídavě proplétáme šindele z levé a pravé strany úžlabím. Poslední šindel musí přesahovat alespoň 30 cm do protější strany úžlabí a tam se přibije hřebíkem v jeho pravém horním rohu. Před přibitím šindel pořádně přimáčkněte ke středu úžlabí, v případě potřeby jej mírně nahřejeme horkovzdušnou pistolí a opatrně vytvarujeme.

Jednostranně zaříznuté úžlabí: U jednostranně zaříznutého úžlabí musí být první řada vždy oboustranně propletena podobně jako u nepřiznaného úžlabí. Teprve od druhé řady protahujeme šindele pouze z jedné strany, většinou té, která má menší sklon. Poslední přetažený šindel musí přesahovat alespoň 30 cm do protější strany úžlabí a tam se přibije hřebíkem v jeho pravém horním rohu. Položené a přibité šindele z druhé strany zařezáváme podél středu úžlabí ve vzdálenosti 5 cm tak, aby nám vznikla rovná hrana. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady. Jednotlivé konce šindelů na přetažené řady šindelů přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu.

Zpracování větrání střechy

Střechy s krytinou z dřevěných šindelů navrhujeme zásadně jako větrané. U odvětrávané střešní konstrukce navrhujeme vzduchovou mezeru mezi dřevěným záklopem a tepelnou izolací. Větrací otvory umísťujeme do spodní části střechy a ke hřebeni. Tímto způsobem je zajištěno proudění chladného vzduchu, který je nasáván ve spodní části a komínovým efektem stoupá směrem ke hřebeni, kde je odvětrán. Případná vlhkost v takto větrané střeše je odvětrána, nedochází k její kondenzaci a tepelná izolace má zajištěnu izolační schopnost. Navíc v letních dnech dochází vlivem proudění vzduchu k ochlazování střešní krytiny, naopak v zimním období není střešní krytina zahřívána, čímž nedochází ke vzniku ledových valů. Vzduchová vrstva mezi podkladem a izolací musí být 4-6 cm a nesmí být nikde uměle přerušena jakoukoli překážkou. U stanových či podobných střech, které mají krátký či žádný hřeben, je třeba použít deskový záklop na kontralatích ve výši požadované větrací mezery, přičemž je třeba mít mezi kontralatěmi mezery tak, aby vzduch mohl volně proudit mezi všemi mezikrokevními prostorami.

Životnost a údržba dřevěného šindele

Životnost Vaší šindelové střechy je ovlivněna kvalitou šindelů (štípání a husté dřevo), jejich dostatečnou impregnací, odbornou pokládkou, sklonem střechy, ochranným olejovým nátěrem a mechanickým očištěním (kartáčováním, popř. tlakovou vodou), výměnou špatných šindelů - vše spadá do pravidelné údržby šindele (každých 3 - 5 let). Takto udržovaný a ošetřovaný šindel vydrží na Vaší střeše až 50 - 80 let. Po položení na střechu je ,,vždy nutné,, šindel natřít. Šindel je nejdůležitější chránit před sluncem a deštěm.

tags: #pokladka #dreveneho #sindele #navod

Oblíbené příspěvky:

• Kulatina z buku
• Jak vybrat eloxované lišty k vaší podlaze?
• Příprava podkladu pro pokládku podlahového polystyrenu
• Jak Opravit Vrzající Podlahu z OSB
• Optimalizace telefonu Android