Pokládka plovoucí podlahy: Podrobný návod pro svépomocnou instalaci

Pokládka plovoucí podlahy je řemeslo, které s trochou trpělivosti zvládnete i sami bez pomoci profesionála. Díky integrovaným zámkům na jednotlivých dílcích je pokládka rychlá a vcelku snadná. Plovoucí podlahy jsou vzhledem k jednoduché a rychlé montáži či případné demontáži nejvhodnějším typem pokládky pro svépomocnou realizaci.

Co je plovoucí podlaha?

Termín plovoucí podlaha si spousta lidí přímo spojuje s podlahovou krytinou z laminátu, která je cenově dostupná, ale hůře snáší vlhkost či teplotní rozdíly. Ve skutečnosti však může být nášlapná vrstva „plovoučky“ vyrobená i z jiných materiálů - vrstveného masivního dřeva, dýhy, vinylu nebo třeba přírodního linolea.

Plovoucí podlaha je bez ohledu na materiál nášlapné vrstvy položená tzv. plovoucím způsobem. Dílce se vzájemně spojují systémem integrovaných zámků (případně se lepí) a nejsou pevně spojené s podkladem.

Na rozdíl od lepené podlahy u ní nejsou tak přísné nároky na rovnost a pevnost podkladu. Výhodou je také dobrá akustická izolace, která je závislá na skladbě vrstev a konstrukci konkrétního materiálu. Plovoucí podlaha není pevně spojená s podkladem, jednotlivé díly se spojují bez použití lepidla.

Typy plovoucích podlah a jejich vlastnosti

• Laminátové podlahy: Vynikají snadnou údržbou, cenovou dostupností, odolností proti poškození, špatně však snáší vlhkost. Jsou choulostivé na prudké změny teplot a vysokou vzdušnou vlhkost. Špatně snáší i přímý kontakt s vodou, proto se nehodí pro použití do kuchyní či koupelen. V případě rozlití vody je třeba místa co nejdříve vysušit, aby materiál nenabobtnal.
• PVC a linoleové podlahy: Dobře tlumí hluk, snadno se udržují, nevyžadují speciální údržbu, ale jsou náchylné k proseknutí.
• Vinylové podlahy: Vynikají vynikající odolností vůči mechanickému poškození i vlhkosti, jsou nenáročné na údržbu, snesou i vysokou zátěž. Jsou však náchylné k proseknutí a v průběhu času se objemově zmenšují. Nabídka dekorů vinylových podlah je široká a uspokojí i nejnáročnějšího zákazníka. Vybrat si můžete třeba věrnou imitaci kamene, dlažby, korku nebo opotřebovaného dřeva. Vinylové podlahy jsou pružné, ale přitom zůstávají rozměrově stálé. Navíc jsou vhodné i pro instalaci na podlahové topení.
• Dřevěné plovoucí podlahy: Mají výbornou životnost, přírodní design, jsou vysoce kvalitní, avšak jsou dražší a náročnější na údržbu.

Plovoucí podlahy mohou být i korkové či bambusové.

Čtěte také: Terasová prkna: Návod na pokládku

Výhody a nevýhody plovoucích podlah

Příprava před pokládkou

Aby podlaha správně sloužila a vypadala profesionálně, je důležité dodržet správný postup. Než s pokládkou začnete, ujistěte se, že podlaha je opravdu bezvadně rovná. Důležité je práci neuspěchat a vše si pečlivě proměřit. Zaměřte se zejména na pečlivou přípravu podkladu, přesné přířezy desek a především pevné stahování po pokládce jednotlivých řad.

Aklimatizace materiálu

Před samotnou pokládkou je nezbytné nechat podlahovou krytinu aklimatizovat v dané místnosti po dobu alespoň 48 hodin. Materiál se tak aklimatizuje a vstřebá teplotu a vlhkost vzduchu v místnosti. Teplota vzduchu i podlahy by měla být v rozmezí 18 až 30 °C, a to jak v době 48 hodin před pokládkou, tak v průběhu pokládky a ještě 24 hodin po ní.

Příprava podkladu

Plovoucí podlaha se pokládá na tvrdý a rovný povrch, například beton, dřevěnou podlahu nebo starší podlahovou krytinu. Plovoucí podlaha se pokládá na rovný, očištěný povrch nosné konstrukce. V případě přízemních podlaží jde standardně o základovou desku, u vyšších podlaží pak stropní konstrukci. Podklad musí být před pokládkou suchý, čistý a ochráněný před vlhkostí.

• Rovnost: Podklad musí být rovný, čistý a suchý. Nerovnosti větší než 2 mm na 1 metr je nutné vyrovnat pomocí nivelační stěrky, která zajistí vyrovnání a vyhlazení povrchu. Maximálně akceptovatelné jsou 3 mm výškového rozdílu na 1 m². Pokud je podkladní vrstva betonová, musí být rovná (s odchylkou do 2 mm) a bez prasklin či jiných poruch.
• Čistota a suchost: Starý koberec a zbytky lepidla je třeba beze zbytku odstranit. Beton by měl být vystěrkovaný dohladka a také zbavený prachu, nečistot, malých kamínků, mastnoty či chemických látek. Pokud jste použili potěry, ujistěte se, že podlaha je zcela suchá.
• Nevhodné podklady: Nevhodný podkladem jsou parkety, plovoucí laminátová podlaha, měkčený vinyl nebo koberec. Spodní vrstva totiž musí být stabilní a pevná, nesmí být poškozená nebo volně položená.

Parotěsná zábrana a kročejová izolace

Podlahové dílce se nikdy neumísťují přímo na podkladovou plochu. Při pokládce na základovou desku nebo betonové plochy se neobejdete bez parotěsné vrstvy (PE fólie), jejímž úkolem je zabránit pronikání vlhkosti do izolační vrstvy a k samotné podlahové krytině. Pásy by se měly překrývat nejméně o 20-30 cm a na okrajích sahat do výšky 10 cm. Fólie k sobě přilepte lepicí páskou.

Pro minimalizaci kročejového hluku se pod podlahovou krytinu instaluje také akustickoizolační vrstva. Výběr konkrétního materiálu se odvíjí od požadavku na intenzitu útlumu. Běžně se používají pěnové podložky (např. Mirelon), které mají tloušťku několik mm. Pro efektivní akustickou izolaci bývají součástí skladby plovoucích podlah různé druhy izolačních desek.

Čtěte také: PVC podlaha: krok za krokem

Pozor! Některé plovoucí podlahy již mají podložku integrovanou, proto nemusí být nutné ji pokládat.

Potřebné nářadí a materiál

Pro pokládku podlahy budete kromě krytiny a podložky potřebovat:

• vodováhu, metr, tužku
• vrtačku s Forstnerovým vrtákem
• distanční klíny/pásky/pěnu
• fólii s parotěsnou zábranou
• zalamovací nůž, pilu ocasku pro zkracování plovoucí podlahy, případně pokosovou pilu pro přesné řezání materiálu i pod různým úhlem
• kladívko, dorážecí špalík, utahovací hák
• montážní lepidlo (např. na soklové lišty)

Při nákupu plovoucí podlahy vždy pořiďte o cca 10-15 % lamel navíc kvůli prořezům. Odřezek o délce menší než 30 cm byste při pokládce již neměli používat.

Směr pokládky a dilatační spáry

Ujasněte si směr pokládky - nejvhodnější je pokládat dílce souběžně s okny. Dopadá tak na ně světlo, opticky zvětšují místnost a navozují dojem pravých prken. V případě oken na více stranách upřednostněte stranu, kde je oken víc nebo kde jsou větší. V úzkých, dlouhých místnostech pokládejte dílce v podélném směru. Místnost pak vypadá širší.

Plovoucí podlaha se v létě rozpíná a v zimě smršťuje, proto je důležité ponechat u stěny volný prostor cca 10 mm - tzv. dilatační spáru. Tato nezbytně nutná dilatační spára nesmí být vyplněna ani v ní nesmí být uložen elektrický kabel nebo jiný předmět. U místností s délkou stěny max. 10 m resp. 100 m² (výpočtová hodnota obvodové mezery na každé straně 1,5 mm na 1 běžný metr stěny). Při instalaci v kombinaci s podlahovým vytápěním je doporučena dilatační spára o šířce 5 mm.

Čtěte také: Pokládka PVC - postup

Postup pokládky plovoucí podlahy

Máte po ruce materiál i nářadí a připravili jste podkladové vrstvy? Pak nezbývá než se pustit do samotné pokládky plovoucí podlahy.

1. Pokládka první řady

První řada podlahy se pokládá od rohu podél stěny, a to drážkou do volného prostoru. Před položením prvního dílce proto odřízněte pero zámkového systému, aby u zdi nepřekáželo. Dilatační spáru si vymezte pomocí klínu (cca 10 mm).

Začněte v levém rohu místnosti a použijte celé prkno. Oříznutou stranu položte směrem ke stěně. Jednotlivé díly spojujte podle návodu daného výrobce. Zpravidla je potřeba lamelu nadzvednout, přesně nasadit do zámku, položit a doklepnout kladívkem.

Spočítejte, jak vám vyjdou podlahové dílce ke druhé straně místnosti - poslední lamela by měla být široká min. 5 cm. Změřte délku potřebnou pro poslední dílec a zkraťte ho. Přímočarou pilu budete potřebovat jen pro upravení délky prvních a posledních dílů v řadě.

2. Pokládka dalších řad

Spoje desek mezi řadami nesmí tvořit přímku. Proto je potřeba první dílec druhé řady zkrátit (nejčastěji na polovinu). Další řadu začněte kusem, který vám zbyl z posledního dílce první řady, pokud má alespoň třetinovou délku. Vždy dbejte na to, aby byly spoje vzhledem k předešlé řadě přesazeny cca o třetinu délky a zachovávejte dilatační spáry u stěn.

Při pokládce lamelu nadzvedněte a vložte ji perem na podélné straně do drážky dílce z předchozí řady. Opět poklepejte kladívkem. Nejprve sestavte celou druhou řadu a poté ji zasuňte a zacvakněte do první řady. Při připojování dílců je nepokládejte vodorovně, ale naklopte tak, aby spojovací zámky dílců byly u sebe a druhá, volná strana byla ve výšce cca 10-20 cm nad podlahou. Zasuňte zámky k sobě a dílec položte - tím se spojí a zacvaknou do sebe.

Pokračujte stejně s dalšími řadami. Jakmile dosáhnete konce místnosti, upravte poslední řadu dílců na požadovaný rozměr (nezapomeňte na dilatační spáru). K hraně poslední lamely se kladívkem nebo gumovou palicí nedostanete. Proto musíte do mezery vložit dotahovací hák.

U poslední řady lamel pak budete pravděpodobně muset upravit šířku lamel. Vkládání těchto dílců je také nejpracnější.

3. Řezání a úprava dílců

Přímočarou pilu budete potřebovat jen pro upravení délky prvních a posledních dílů v řadě. Má-li místnost nepravidelný tvar či překážky v cestě, počítejte s pracnějším řezáním šikmin. Vždy použijte řádně naostřený nebo nový pilový list. Zabráníte tak otřepům nebo štípání povrchu podlahy při řezání.

Pro řezání vinylových dílců použijte řezací nebo odlamovací nůž pohledovou stranou nahoru. Vyznačte si čáru tužkou a pomocí nože udělejte do povrchu pevný zářez. Prkno pak oběma rukama rozlomte.

4. Řešení překážek (trubky, zárubně)

• Trubky: V takovém případě je třeba daný dílec podlahy upravit a vyvrtat v něm forstnerovým vrtákem potřebný otvor s určitou rezervou (např. u měděných trubek 15/1 mm vyvrtejte otvor 35 mm). Aby bylo možné trubky skrz otvor protáhnout, je třeba dílec přeříznout v místě středu vyfrézovaných otvorů napůl.
• Zárubně: Stávající dřevěné zárubně se mohou zkrátit. Dbejte přitom rovněž na dostatečnou dilatační spáru pod zárubní, a to min. 10 mm. Pokud dílec nelze nasadit se sklonem pro zajištění, je třeba jej připojit naplocho. Jestliže zárubně dveří nejsou zkracovány, je třeba mezi laminátovou podlahou a zárubní počítat s dilatační spárou min. 10 mm.

5. Instalace soklových a přechodových lišt

Nakonec je potřeba zakrýt dilatační spáry pomocí podlahových lišt. Zkraťte je na požadovanou délku a pro navázání rohů seřízněte konce pod úhlem 45°, případně použijte speciální rohové prvky. Podlahové lišty se nejčastěji montují lepením, případně přišroubováním. Nikdy je nelepte k podlaze, vždy je instalujte přímo na zeď.

V místech, kde nelze profily ani soklové lišty upevnit, musí být obvodová spára utěsněna trvale elastickou spárovací hmotou. U plochy nad 6 x 8 m jsou potřebné dilatační spáry uprostřed místnosti. Tyto dilatační spáry se zakryjí maskovacími páskami, které jsou připevněny k zemi pomocí hmoždinek. Používají se na dilatační spáry uprostřed podlahy a u dveří.

Údržba plovoucí podlahy

Údržba podlahy vyrobené z panelů je také velmi důležitá. Jejím nepřítelem je nadměrná vlhkost. V případě rozlití jakékoli tekutiny ji okamžitě odstraňte a omyjte podlahu pomocí vyždímaného hadru nebo s přídavkem čisticích prostředků pro panely. Takovou podlahu nevoskujte. Chraňte panely také před broušením, protože zrnka písku je snadno poškrábou nebo zmatní jejich povrch.

tags: #pokladka #plovouci #podlahy #frydek #navod

Oblíbené příspěvky:

• Pevnost a elegance s ocelovou pásovinou
• Jak opravit problémy s mazáním u Homelite CSP 3314
• Průvodce instalací lišt
• Přečtěte si o významu objemové hmotnosti betonu
• Tichý domov díky kročejové izolaci a roštům