Komplexní průvodce izolací podlahy svépomocí

Nechcete-li v zimě bojovat s vysokými cenami za teplo nošením několika svetrů, ideální je investovat do zateplení. Jedním z míst, jehož prostřednictvím uniká největší množství tepla, je v rodinném domě střecha. Pokud podkroví nevyužíváme k bydlení, je nejjednodušší zateplit podlahu neobývané půdy. Abyste tomuto fenoménu zabránili, není nutné šetřit na řemeslníky a čekat, až si na vás v nabitém kalendáři udělají čas. Stačí trocha šikovnosti a podlahu půdy můžete klidně zaizolovat svépomocí.

Zateplení podlahy neobývané půdy

Půda v domě často slouží pouze jako prostor pro uskladňování věcí, kde se lidé běžně nepohybují. Dává tedy smysl, že se přes zimu nevytápí. Z ostatních, vytápěných místností do ní tak může unikat mnoho nevyužitého tepla. To přirozeně stoupá vzhůru a zbytečně tak ohřívá prostor, v němž obyvatelé domu netráví prakticky žádný čas.

Aby byla půda dostatečně izolovaná a zároveň se po ní dalo bezpečně chodit, je ideální zvolit kombinovaný systém minerální vlny a pěnového polystyrenu. Systém je lehký, takže výrazně nepřitížíte stropní konstrukci, při správném zhotovení zde nevznikají žádné tepelné mosty, jimiž by mohlo teplo stále unikat, a cena materiálu je navíc velmi příznivá. Minimální tloušťka izolace je 160 mm, chcete-li však dosáhnout efektivního energeticky úsporného opatření, ideální je zvolit izolaci tlustou 200 až 300 mm.

Postup aplikace systému z expandovaného polystyrenu (EPS) a minerální vlny

Samotná aplikace systému je velice jednoduchá. Před montáží je třeba aplikovat parozábranu, a to lesklou stranou nahoru pro umožnění slepení spojů. Pak přicházejí na řadu moduly sestavené z nosných polystyrenových křížů a trámků, které zajišťují snadné a rychlé sesazení. Těmi se musí řešený prostor vždy ukončovat i začínat.

1. Trámky a kříže nejprve přibližně rozložíme do jednotlivých řad a pak po celé délce nosné konstrukce naneseme nízko expanzní PUR pěnu a přilepíme montážní prkna.
2. Zhruba po hodině, kdy pěna zaschne, je ještě možné vše zkontrolovat, přeměřit vzdálenosti a případně je ještě upravit. Případné nerovnosti původní podlahy lze vyrovnat broušením polystyrenu. Nakonec vše naskládáme do rastru. Pro ideální vkládání izolace o šířce 600 mm je vhodné rošt sestavit na světlou šířku 590 mm.
3. Poté je vše připraveno na vkládání minerální izolace. Desky se pokládají na vazbu ve dvou vrstvách. Minerální izolací je nutné vyplnit i mezery mezi jednotlivými kříži či mezery mezi kříži a bočními stěnami. Jinak zde budou vznikat teplené mosty.
4. Celý systém se zaklopí pomocí pochozích záklopových desek. Aby byl celý systém funkční, desky by se neměly dorážet až k okraji plochy. Lepší je ponechat alespoň padesátimilimetrovou mezeru. Pro zajištění stability je vhodné přivrtat záklop k prknům alespoň čtyřmi až pěti kusy vrutů na metr. Tímto způsobem je možné zateplit celý půdní prostor a snížit tepelné ztráty stropní konstrukcí.

Hydroizolace podlahy svépomocí

Po vybetonování podkladového betonu a dostatečném proschnutí přišlo na řadu izolování proti vlhkosti a vodě pronikající zespodu vzhůru skrze podlahu. Bylo třeba celou podlahu (beton) napenetrovat asfaltovou penetrací.

Čtěte také: Koupě dřevěné pokladny pro děti z druhé ruky

Příprava podkladu pro hydroizolaci

1. Nejprve jsem si špachtlí či zednickou lžící odstranil nerovnosti, jako zbytky omítky atd.
2. Pak zametl hrubé věci a nakonec jsem povrch důkladně vysál stavebním vysavačem.
3. Odteď jsem dodržoval pravidlo dvojí obuvi, tedy čisté/špinavé. Tedy čistá obuv-tenisky na pohyb v prostoru čistém a pak druhá obuv, ta špinavá pro pohyb jinde a venku.

Aplikace tekuté hydroizolace/penetrace

Potřebujete váleček s teleskopickou tyčí, štětec, kyblík, rukavice, respirátor, brýle a samotnou asfaltovou penetraci na beton. Nejprve po obvodu místnosti štětcem nanášíme hydroizolaci do výšky podřezání, nebo cca 10 až 15 cm dle skladby podlahy. Rovněž v rozích a podél stěn nanášíme na vodorovnou část štětcem, jelikož válečkem by to šlo obtížně. Celou vodorovnou plochu nanášíme již válečkem tak, abychom měli souvislou vrstvu po celé místnosti.

Pokládka asfaltových pásů (IPA)

Jakmile je napenetrováno a proschnuto, je třeba mít plynovou bombu a hořák. Pokud to venkovní teplota a vlhkost umožňuje, tak větrejte - ideálně nepřetržitě. Bolest hlavy z výparů asfaltu a dalších látek za to nestojí. Pokládku jsem začal podle laserové linie, takže jsem viděl v průběhu, jestli neměním směr, tedy nevzniká odklon. Překládání a napojování jsem nechal cca 2-3 cm tlusté.

Proces navaření IPy na podklad je lehce zdlouhavý, ale nutný. Hořákem pomalu máváte po délce role u země tak, aby se povrch viditelně zahřál a natavil téměř do tekuta. Ukazatelem může být vznikání jakoby prasklin/ok tmavě černé barvy, kde je asfalt skoro tekutý v tenké vrstvě. Jakmile je nataveno, odvinete roli zase o kus dál, aby se natavená část spojila s podkladem. Spoje jsem nahříval důkladně zespodu, pak přiložil a rovněž ještě prohřál plamenem zvrchu tak, abych viděl lehkou tekutost a měl jistotu spojení obou částí.

Cílem je z IPy vyrobit takovou neprodyšnou, souvislou vanu přes celou místnost, která by se měla napojit na podřezání, pokud existuje. Dejte si záležet všude u stěn a okrajů, aby se Vám pak jednodušeji pokládal polystyren a nemuselo se vyřezávat. Při okrajích nejprve nahřejeme spodní část tak, že ji zespoda podložíme, aby se nespojila sama se sebou a pak ji připlácneme na stěnu tak, aby kopírovala podlahu, roh i stěnu.

Tepelná izolace podlahy polystyrenem

Po dokončení hydroizolační vrstvy je ve skladbě podlahy vrstva sloužící k tepelné izolaci. Podlahových polystyrenů je celá řada. Dnes nejčastější do podlah je EPS100 a EPS150. Kdo si chce pohrát při stejné tloušťce s lepšími izolačními vlastnostmi, tak si může zvolit grafitovou, tmavou variantu, musí si ale lehce připlatit. Doporučuje se zvolit stabilní polystyren (označený "S"), nikoli základní "Z", jelikož stabilizovaný polystyren má přesnější desky.

Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost

Pokládka polystyrenu

Jakmile je udělaná "hydroizolační vana", tak je čas mít nakoupený podlahový polystyren a provést pokládku. V mé skladbě podlahy jsem měl pro polystyren výškově 10 cm, tudíž jsem zvolil desky tloušťky 5 cm, jelikož je vždy potřeba mít vrstvy minimálně 2. Důvodem je překládání spojů dolní vrstvy deskami horní vrstvy tak, aby nedocházelo k přímým cestám vzhůru pro tepelnou ztrátu, tedy tepelných mostů.

Polystyren pokládejte na vyrovnaný podklad. Tloušťku EPS volte podle rozvodů po podlaze - např. vrstva polystyrenu pod anhydritem má být 150 mm, rozvody vody mají většinou cca 70 mm, skladbu si tedy rozdělte na 80+70 mm EPS.

Nerovnosti a pokládka

První vrstva pokládána na IPu trvala lehce delší dobu než ta druhá z několika důvodů. Prvním je nerovnost podkladu v místech spojů IPy, druhým důvodem je, že to člověk dělá poprvé. Ve fázi příprav si dejte záležet na srovnání svislých částí stěn u podlahy. Čím rovnější, tím lépe půjde přirazit polystyren ke stěně. To platí i u pokládky IPy.

Nerovnosti IPy, nebo husích krků, které byly třeba schovat pod polystyren se zvládly ve 2 krocích. Prvně si umístíte desku polystyrenu na cílené místo a zlehka zatížíte z vrchu, aby vznikl obtisk překážky. V druhém kroku už si naznačenou linii nebo tvar odlamovákem či nahřívaným drátem odstraníte tak, aby při položení deska už seděla na zemi bez houpání celou plochou a pojmula nerovnost vyřezaným prostorem.

Druhé zdržení se odvíjelo od předpřipravené hladkosti/svislosti stěn u podlahy. Tedy doraz ke stěnám není nikdy pravoúhlý, takže spodní hrana polystyrenu v rohu byla téměř všude nutná seříznout. Podélná hrana se pak odlamovacím nožem musela také méně nebo více přizpůsobit. Později jsem veškeré škvíry vyplnil pěnou, což proces urychlilo a zjednodušilo.

Čtěte také: Kročejová izolace a její použití

Co ale předcházelo bylo pokládka nasucho cca 2 řad "od stěny ke stěně" a úvaha odkud kam pokládat. Samozřejmostí je začít v rohu a do obou směrů tak, aby se vazbilo jako u cihel. Při pokládce byl frekventovaně používaný nástroj vodováha délky 1 a 2 m pro kontrolu vrchní rovinatosti, ale i rovnání linie ze strany kterou u první linie hlídal laserový paprsek. Přilepené desky dostaly na sebe dočasně cihlu, aby pěna nezlobila.

Při pokládce druhé vrstvy jsem odsadil desky v rohu od stěn tak, aby došlo k pořádnému překrytí spoje v první vrstvě a to cca o 1/3 až 1/2 desky. To znamenalo následný dořez podél stěn v celém obvodu, respektive vždy u odsazených 2 stěn. Tato vrstva jde o poznání lépe jelikož už je první vrstva v rovině a bez překážek a nerovností.

Aby při pokládce trubek vlivem jejich tuhosti nedocházelo ke zvedání celého polystyrenu, je každá deska v každé vrstvě přilepená cca 5 body pěnou na polystyren k podkladu. Pár čistých cihel jsem využil k zatížení a rovněž označení již přilepených desek pro lepší orientaci a úspoře času při přípravě dalších desek vždy nasucho s případným ořezem před pokládkou na pěnu, tedy přilepením.

Řezání polystyrenu

Na úpravu desek polystyrenu namíru se vám bude hodit odlamovací nůž. Nejprve si naměříte a naznačíte linii řezu a pak pro ideální rovný řez se hodí nějaká rovná pomůcka. Já jsem si pomohl dlouhou vodováhou, kterou jsem si dal na vyznačenou linii, zaklekl aby se nehnula a nožem jsem pak řezal podél. Pěkně dolu a nahoru jako chleba a rychle tak, aby byl řez čistý a polystyren se netrhal přílišným tlačením do směru řezu. Ještě je dobré si to vše podložit třeba kartonem, aby jste si neotupili nůž o betonovou podlahu při řezání.

Pokládka v koupelně a kolem rozvodů

Největší zdržení je pokládka okolo vodovodního či teplovodního potrubí, jako je i přívod od kotle k rozvaděči podlahového topení. Čím lepší pokládka a menší mezery, tím lépe. Já se snažil nemít mezery vůbec a tam kde byly, mi posloužila pěna s následným seříznutím po vytvrdnutí. Nejsložitější je pak pokládka první vrstvy samozřejmě tam, kudy vedou rozvody vody - koupelna, wc, technická místnost, případně tam kde se setkává větší souběh kabelových svazků.

Podlahové topení a anhydritová podlaha

Pokud jste se rozhodli pro instalaci podlahového vytápění svépomocí, rozhodujícím faktorem bude patrně cena za montáž. Teplovodní podlahové topení se využívá jako nízkoteplotní topený systém pro celý dům/byt v případě novostavby i rekonstrukce. Elektrické podlahové topení se většinou využívá do koupelen, WC, ... obecně tedy do menších místností.

Správná izolace snižuje celkové provozní náklady za topení. U podlahového topení je izolace prakticky jeho součástí, i přesto odborníci doporučují použít také přídavnou izolaci. U izolace myslete také na její tloušťku - příliš tenká bude snižovat účinnost topení. U podlahového topení je ideální tloušťka izolační desky 30-50 mm a nahoru patří alespoň 50 mm betonu.

Návrh a skladba podlahy pro podlahové topení

Přísloví „dvakrát měř, jednou řež“ platí i zde. Jak navrhnout podlahové topení, aby vše fungovalo a náklady na provoz byly minimální?

Základem pro výšku podlah bylo vyměření výšek "nivelákem". V každé místnosti se rozkreslila požadovaná výška, kam bude dosahovat izolant, a kam čistá podlaha. Tyto výšky bylo nezbytně nutné dodržet. Do podlah jsme dohodli podlahový polystyren v kombinaci s XPS o výšce 13 cm.

Typická skladba podlahy s podlahovým topením:

1. Základní betonová deska
2. Hydroizolace: plnoplošně lepená hydroizolace z asfalt. modif.
3. Tepelná izolace: z podlahového polystyrenu celoplošně (objemová hmotnost min.)
4. Nopová deska: speciální nopová deska na uchycení podlahového vytápění
5. Podlahové topení: rozvody teplovodního podlahového topení
6. Litá podlaha: betonová mazanina B15+plastif. (např. anhydrit)
7. Povrchová úprava: (dle účelu místnosti / nátěr na beton např. ker. dlažba do stěrky, lamin.

Instalace podlahového topení svépomocí

Instalace podlahového topení není zásadně složitý proces, tzn. zvládne jí po prostudování návodu a všech zásad manuálně středně zdatný člověk. Pokud se tedy chystáte k instalaci podlahového topení svépomocí a chcete ušetřit peníze za instalaci, věnujte pozornost níže uvedeným radám.

Příprava podkladu

Jak již bylo uvedeno, podklad pro instalaci podlahového vytápění musí být rovný, čistý a suchý. Pomocí písku jsme vyrovnali podlahu do roviny. Pokud je polystyren potřeba někde ubrousit, řešíme to pomocí škrabáku na Ytong.

Pokládka izolace a dilatační pásky

Jakmile máte povrch takto připraven, položíte na něj polystyren včetně reflexní fólie (systémová deska nebo rohož). Položili jsme podlahový stabilní polystyren 150 a na ostatní plochy se využil polystyren o tl. zátěži 100.

Dilatační pás instalujte po celém obvodu každé místnosti s podlahovým teplovodním topením. Dilatační páska, kterou doplňuje druhá vrstva polystyrenu. Pásku v rozích přikládáme tak, aby co možná nejvíce tvořila a kopírovala roh. Pásku pomocí polystyrenu dotlačíme co nejvíce ke zdi. Igelit, který je součástí dilatační pásky přilepíme pomocí lepící pásky k polystyrenu, musí být ideálně pěkně natažená a vyrovnaná. V rozích igelitovou pásku pěkně přehneme přes sebe a opět přilepíme.

TIP: Obvodový dilatační pás zabraňuje praskání a poškozování potěrové desky v době, kdy je podlahové topení zapnuto.

Pokládka trubek podlahového topení

Rozvody teplovodního podlahového topení se instalují po položení izolačních desek. Ty se dodávají v rolích, takže se lepenkou spojily jednotlivé pásy a pečlivě oblepily prostupy topení. Trubky se připevňují sponami k izolační vrstvě. Po roztažení trubic podlahového vytápění se již nedalo po domě pohybovat.

Tlaková zkouška

Po instalaci rozvodů podlahového topení je nezbytná tlaková zkouška. Je to de facto test fungování a těsnosti celého topného systému. Díky této zkoušce zjistíte, jestli se podlaha zahřeje všude tam, kde chcete, a na požadovanou teplotu. V případě zjištěných netěsností je nutné je odstranit a zkoušku opakovat.

Litá podlaha - Anhydrit

Rozhodovali jsme se mezi hlazeným betonem a anhydritem. Výhercem se stal anhydrit. Nepatří mezi cenově nejpříznivější, avšak v porovnání s litým betonem vycházel podobně, avšak lépe vlastnostmi a v časových dispozicích s přehledem porazil podomácku dělané šlapané podlahy. Anhydrit byl volbou, nad kterou jsme neváhali.

V místnostech máme nalitu vrstvu o výšce 5-6,5 cm. Podmínkou nalití na podlahové vytápění byly min. 4 cm. Po zalití se nesmělo na podlahy do druhého dne chodit, aby vše zaschlo jak má. Po třech týdnech přijeli pracovníci podlahu přebrousit a vysát.

Vysychání anhydritové podlahy

Věděli, jste, že? Vlhkost cementového potěru nesmí před instalací samotné podlahy překročit 1,8 % CM.

Při změření několik málo dnů po zalití byla úroveň vlhkosti mimo měřitelnou hladinu našeho přístroje, tzn. že byla vyšší než 3%. Není se čemu divit, když do podlah nateklo odhadem 4-5 kubíků vody. Trvalo řádově 4 týdny než se úroveň vlhkosti dostala pod 1%. Po pěti týdnech jsme byli na 0,6%. A před finální návštěvou podlaháře se vlhkost pohybovala na 0,4%, což bylo i pro něj přijatelné.

Topná zkouška

Po 3 týdnech jsem začal topnou zkoušku, která trvala asi 7 dní. Diagram jsem dostal od podlahářů. Při instalaci na podlahové topení musí být topný systém vypnut 48 hodin před a 48 hodin po instalaci podlahové krytiny. Následně se doporučuje pozvolné denní natápění po 5 °C pro dosažení teploty, která nesmí překročit maximální výši určenou výrobcem pro konkrétní typ podlahy.

Podlahová krytina

Podlahovou krytinu nemusíte před samotnou instalací na podlahové topení nijak speciálně ošetřit. Důležitý je však výběr konkrétní podlahy tak, aby zvládala nároky na podlahové topení, resp. Měly by být použity materiály s dobrou tepelnou vodivostí. Typy krytin zahrnují vinylovou, PVC, plovoucí podlahu apod.

Srovnávací tabulka tlouštěk izolace

Konkrétní parametry materiálů se samozřejmě mohou v individuálních případech lišit.

tags: #pokladna #izolace #podlahy #svepomoci

Oblíbené příspěvky:

• Výběr a instalace kamenných obkladů
• výhody vinylové podlahy
• Venkovní LED osvětlení: Jak vybrat?
• řešení pro perfektní podlahy
• Na co si dát pozor při nákupu trapézových plechů