Pokládka velkoformátové dlažby 60x60 s posunutým vzorem: Kompletní průvodce

Velkoformátové obklady a dlažby z keramiky patří mezi zákazníky k těm nejoblíbenějším. I když je montážní postup v mnoha ohledech shodný s instalací materiálů o menším formátu, má svá specifika. Manipulace je i vzhledem k vyšší hmotnosti složitější a vyžaduje opatrnost a pečlivost. Chcete se do obkládání nebo pokládky dlažby pustit svépomocí, nebo zjistit, co vše budou práce obnášet? Pokládka dlažby se dá zvládnout i vlastníma rukama a dejme tomu, že i bez zkušeností, praxe a fortelu profesionálního obkladače. Najmout si služby profesionála může být docela rozumné řešení, tato volba však dokáže novou podlahu v interiéru podstatně prodražit. Když si na svépomocnou pokládku troufnete a budete precizně dodržovat správný pracovní postup, výsledek může být pozitivním překvapením. Při pokládání dlažby totiž platí stejné pravidlo jako pro jakýkoli pracovní postup používaný v praxi: vše už je vymyšleno, je třeba jen znát správné pořadí jednotlivých kroků. Každý krok osvědčeného pracovního postupu je nutno i správně zrealizovat.

1. Příprava na pokládku dlažby

Před samotnou pokládkou bychom měli mít připravený plán, tedy zodpovězené otázky: „Co chceme položit, čím, kam, na co a jakým způsobem?“ Podlahové dlaždice jsou atraktivní, zatížitelné a snadno se udržují. Hodí se do obývacího pokoje, kuchyně či koupelny, stejně jako do sklepa, garáže nebo na terasu. Nejprve si udělejte dostatek času na výběr vhodného typu dlažby. Při nákupu dlažby na podlahu byste měli věnovat pozornost nejen jejímu vzhledu, ale také účelu použití a výkonným parametrům. Třída oděru, protiskluznost a odolnost proti skvrnám jsou velmi důležité.

Výběr dlažby

Dlažbu pokládáme na podlahy nejčastěji v hygienických prostorách (koupelna, WC), chodbách, technických místnostech a kuchyních. Vhodně zvolená dlažba se však hodí třeba i do garáže, na balkón, lodžii či terasu. Výsadami kvalitní dlažby jsou poměrně dlouhá životnost a odolnost. Aby ale dlažba opravdu dobře sloužila a vydržela co nejdéle, je třeba nejen vybrat vhodný typ především ve smyslu maximální odolnosti, ale musíme dlažbu také správně položit. V interiérech nepotřebujeme dlažbu s nejvyšší odolností vůči mrazu. Na druhou stranu je ale hlavní vlastností takové dlažby nenasákavost, respektive nízká či minimální nasákavost. A takovou vlastnost potřebujeme především v koupelnách, na toaletách a v kuchyních v prostoru okolo kuchyňských linek. Co nás pak u interiérové dlažby zajímá nejvíce, to je odolnost vůči otěru. Především v chodbách, předsíních a kuchyních jsou na odolnost povrchu dlažby kladeny vysoké nároky. Všechny potřebné technické údaje o dlažbě najdeme na každém balení.

Nejlepší je volba takzvané rektifikované dlažby. S rektifikovanou dlažbou se pracuje o řád lépe (snáze) než s dlažbou pouze kalibrovanou. Ano, prodraží se, ale vyplatí se to. Rektifikované dlaždice jsou po výpalu přesně seřezávány (kalibrovány) na přesný rozměr. Rektifikovanou dlažbu pak můžeme pokládat na minimální spáru. A pozor, pokládka zcela bez spáry je nesmysl, prostě to nejde.

Venkovní dlažba by navíc měla být mrazuvzdorná a málo nasákavá (proto nejčastěji volená terasová dlažba je gres). Pokud chcete na svou terasu položit dlažbu, určete si nejdříve rozměry venkovní plochy, kterou chcete vydláždit a vypočítejte z toho potřebné množství terasových desek. Velký výběr dlaždic, které jsou vhodné na terasu a balkon, najdete ve svém OBI marketu. Na terasu se hodí různé druhy terasových krytin. Dejte pozor, abyste sáhli po dlaždicích, které jsou vhodné pro venkovní použití. V úvahu přichází například venkovní slinutá dlažba. Vykazuje vysokou odolnost proti otěru a je robustní a mrazuvzdorná. Oblíbené jsou také štípané dlaždice, například terakotové nebo cihlové. Díky svému drsnému povrchu mají tu výhodu, že jsou bezpečné při nášlapu. Navíc mají nízkou hmotnost a vyšší odolnost proti prasknutí než slinuté dlaždice.

Čtěte také: Položení OSB desek na trámy: Návod

Při zjišťování potřeby materiálu přidejte k vypočtené celkové ploše ještě 10 % na ořez a zlomený materiál. Balík dlaždic uchovávejte jako rezervu pro pozdější opravy. Po výběru a nákupu správného typu dlažby vhodného do konkrétního prostoru - s rezervou +15 % vyměřené plochy - je třeba vybrat vhodné lepidlo a spárovací hmotu.

Ještě před pokládkou je prostě dobré celou dodanou sérii zkontrolovat. Kontrolujeme kvalitu dlažby, odstín a rozměry jednoduchým porovnáním dlaždic. Zároveň porovnáváme dlažbu z různých obalů (krabic). Často můžeme zjistit, že sice některé krabice není třeba vracet, ale musíme promíchat dlaždice z více krabic, aby se obložený povrch barevně nelišil na více místech. A nakonec může dojít i k omylu a v některých krabicích může být zcela odlišná dlažba. Na každém obalu (balení) by měly být uvedeny veškeré důležité informace (identifikační údaje produktu). Katalogový název, formát (rozměr), kvalita, barevný odstín, kalibrace, datum výroby a další. Především kvalita produktu je pak definována normou. Pokud v dodávce najdete více jak 5 vadných dlaždic na 100, nelze již takovou kazovost tolerovat. Chcete-li skutečně kvalitní dlaždice a neobjednali jste si vědomě podřadné zboží nižší jakosti, kvalitu požadujte a kontrolujte!

Výběr lepidla a pomůcek

Spolu s výběrem dlažby vybíráme také vhodné lepidlo a to pak musíme mísit s vodou ve správném poměru. Pokud od podlahy očekáváte větší vibrace, je třeba si připlatit za hmotu flexibilní, standard by mohl popraskat. To samé platí i pro spárovací hmotu. Kromě toho potřebujete lepidlo na dlažbu vhodné k podkladu. Pro pracovní a jiné kritické podklady nebo v případě podlahového topení zvolte flexibilní lepidlo zušlechtěné plastem. Také penetrace a spárovací malta by měly odpovídat použitému lepidlu a pocházet ideálně od stejného výrobce. Dále je většinou třeba zakoupit hydroizolační stěrku a gumoasfaltovou penetraci (zásadně volíme penetraci bez zápachu), dále samonivelační hmotu.

K pokládce dlaždic potřebujete příslušné lepidlo. Při jeho výběru vezměte v úvahu typ podkladu a místo instalace. Lepicí maltu smíchejte s vodou a poté ji promíchejte pomocí elektrické míchačky. Vzhledem k velkému rozměru velkoformátových dlaždic je potřeba je lepit speciálním flexibilním lepidlem. Vždy platí pravidlo, že čím větší má obklad nebo dlažba rozměr, tím lepší vlastnosti musí lepidlo mít. Lepidlo se doporučuje nanášet zubovou stěrkou, a to jak na spodní stranu obkladu, tak na podklad. Volba správného druhu lepidla pro daný typ podkladu je naprosto zásadní. Proto je vhodné si nechat poradit od odborného prodejce, který v případě potřeby zajistí technickou součinnost dodavatele lepidel.

Vybíráme také vhodné pomůcky, především nivelační spony, klínky a kleště, pomocí kterých se sponami a klínky pracujeme (levelingový systém). Kdo má trochu pod čepicí, zainvestuje do těchto propriet na úkor laciných plastových křížků, ty jen vymezují spáry, ovšem nivelační (levelingovou) sadou vyrovnáváme povrch. Nářadí? Potřebujeme dlaždice něčím řezat a brousit, dále potřebujeme gumovou paličku, vodováhy včetně dvoumetrové, kterou kontrolujeme rovinnost pokládané plochy, zubaté hladítko pro nanášení lepidla, míchací nástavec na vrtačku, případně rovnou míchací stroj na lepidlo, zednickou lžíci, špachtli a nakonec i nějaké hadříky pro potřebu utírání lepidla z dlažby. S řezáním velkoformátového obkladu si poradí ruční řezačky i speciální nástroje. Řadu velkoformátových obkladů a dlažeb - běžně do 120 cm délky, je možné řezat i ručními řezačkami na obklady a dlažby. K řezání opravdu velkých rozměrů dlaždic (od 120×240 cm, přes 100×300 cm a větších) je nezbytné mít k dispozici speciální vybavení. U dlažby je to ještě obtížnější než u obkladů a pokud si nevíte rady se správným použitím řezačky, použijte raději rozbrus (úhlovou brusku) s diamantovým kotoučem.

Čtěte také: Jak správně položit dlažbu na vlhký beton?

Příprava podkladu

Klíčová je i příprava podkladu - musí být rovný, v případě savých podkladů penetrovaný. Dobře připravený podklad prodlouží životnost dlaždic na podlaze. Podklad musí být řádně odmastěn a vyčištěn - odstraňte z něj prach a jiné nečistoty. Důkladně si celý návod pročtěte. Příprava celistvého, pevného a rovinného podkladu bez nečistot a mastnoty je pro pokládku dlažby zásadní. Nikdy se nespoléhejte jen na to, že je plocha nově vybetonovaná. Je třeba zkontrolovat rovinnost podkladu a případně plochu alespoň místy vystěrkovat a nechat před pokládkou dlažby stěrku pořádně vyschnout. Stejně tak je důležitá vzájemná kolmost ploch. Určitě se nesnažte vyrovnávat nerovnosti lepidlem. Pro ně je přímo určena maximální možná tloušťka vrstvy.

V mnoha případech je nejlepší nejprve vystěrkovat betonový podklad, poté pořádně napenetrovat gumoasfaltovou penetrací (v interiérech volíme zásadně hmotu bez zápachu) s přesahem alespoň 5 cm na stěny (v koupelnách se penetrace a hydroizolace někdy aplikují až ke stropu). Poté aplikujeme stěrkovou hydroizolaci, která se obvykle nanáší dvakrát, čili po prvním nanesení, kdy materiál nejprve důkladně promícháme, musí hydroizolace uschnout a poté ji nanášíme podruhé, abychom měli naprostou jistotu vodotěsnosti hydroizolační vrstvy. V koupelnách a jiných vlhkých místnostech je nezbytná také hydroizolace. Nakonec použijeme samonivelační hmotu, pomocí které dosáhneme dokonalé rovinnosti podkladu. Ano, je to pracné, drahé a trvá to s technologickými přestávkami dlouhou dobu, ale výsledek je pak dokonalý. A bezpečnost podlahy před úniky vody také. Správná aplikace samonivelační hmoty je obzvláště náročná, je třeba přesně dodržovat předepsaný postup a mít s touto činností zkušenosti.

Terakota se obvykle pokládá na beton, ale můžete ji také použít k pokrytí starých dlaždic a parket, čímž se vyhnete jejich demontáži. Příprava podkladu také vyžaduje jeho penetraci. Základní penetrační nátěr snižuje nasákavost lepící malty, která zvyšuje přilnavost dlažby s podkladem. Volba základního nátěru závisí na typu pokládané dlažby (gres nebo terakota). Dobře připravený podklad je základ úspěchu. K vyrovnání podkladu, na který budeme velkoformátový obklad nebo dlažbu lepit, poslouží speciální vyrovnávací malty a nivelační hmoty. Velmi důležité je dodržení všech technologických postupů, aby byl podklad dostatečně pevný (nesmí se zapomenout na penetraci povrchů). Poklad musí být dokonale rovný, a proto jej někdy řemeslníci vyrovnávají i nadvakrát nebo dokonce natřikrát.

Pokud chcete na svou terasu položit dlažbu, určete si nejdříve rozměry venkovní plochy, kterou chcete vydláždit a vypočítejte z toho potřebné množství terasových desek. Poté pečlivě vyčistěte podklad. Který podklad je vhodný pod terasové desky? Pokud si chcete terasu vydláždit sami, budete nejprve potřebovat nosný podklad. Pro stabilní terasu však musí být povrch také flexibilní, aby se kompenzovalo kolísání teplot. Jak letní žár, tak mráz v zimě mohou jinak vést v exteriéru k trhlinám v povrchu. Terasové desky nebo dlažební kostky se často pokládají do štěrkového lože. Pro štěrkové lože nejprve vykopejte podklad a naneste několik vrstev z různého sypkého materiálu a poté je zhutněte. Důležitý je spád 2 %, který určíte pomocí vodováhy. Na podklad položte terasové desky a spáry utěsněte spárovací maltou na dlažbu. Další možností jsou rektifikační terče. Rozmístěte je na rovný a čistý podklad a na ně umístěte terasové dlaždice. Také beton lze použít jako podklad pod terasové desky. Doporučujeme před pokládkou desek zkontrolovat starou betonovou vrstvu, zda nevykazuje možné trhliny, a zbavit ji nečistot. Kromě toho je nutný mírný spád, aby mohla voda odtékat. Jinak hrozí vlasové trhliny, které mohou způsobit nestabilitu betonové desky. V případě potřeby vytvořte pomocí potěru dostatečný spád 2-3 %. Navíc je důležité, aby byl podklad bez nečistot, prachu a jiných částic. V tomto návodu se dozvíte, jak položit terasovou dlažbu na podklad z betonu.

Spárořez a dilatace

Před obkládáním je navíc důležité si promyslet průběh spáry. Je třeba pořádně proměřit obkládanou plochu, zkontrolovat rozměry obkladového materiálu a pak musíme hodně počítat. Tedy kreslit a počítat. Ovšem zjistíme tak předem, jak široké budou dořezy a kde bude vhodné jejich umístění. A zároveň si vypočítáme šířku spáry. Zamyslete se také nad budoucím umístěním zařizovacích předmětů. Spáry by měly být vždy rozmístěné symetricky nebo uprostřed menších ploch. Špatně umístěné spáry poškodí celek z estetického hlediska. Je třeba vnímat, co je pro naše oči zásadní při vstupu do obkládaného prostoru. Vůbec není od věci si začít na plochu dlaždice volně ukládat a pozorovat je, šoupat s nimi, měnit skladbu. Je třeba vidět, jaké místo je v prostoru dominantní, jaká plocha. A právě zde spáry vyniknou nejvíce. Jednoduše a prostě, když vstoupíme do místnosti, určité místo nás na první pohled zaujme nejvíc. A vůbec to nemusí být střed místnosti. Třeba krb, ale i okna, kdy je dobré pokládat obdélníkové dlaždice prostorem tak, aby k oknu či od okna směřovaly jejich pruhy. Opačná (kolmá) pokládka by nepůsobila dobře. A to jsme již u formátů dlažby.

Čtěte také: jak položit dlažbu profesionálně

Například shodnými formáty dlažby a obkladů dosáhneme probíhání spáry, které je z estetického hlediska zásadní. Spára v podlaze má vždy navazovat na spáru ve stěně, tedy pokud je to možné. Existuje totiž i opačný přístup, kdy nemusí. Nemusí to dokonce při nevhodné volbě formátů vycházet. Třeba když zvolíme na podlahu velkoformátovou čtvercovou dlažbu a na stěnu co nejmenší formát obkladů. Anebo změníme úhel pokládky dlažby, třeba se rozhodneme ji oproti stěnám položit na koso. I tak ale nemusíme házet filintu do žita, pokud svým vzhledem obklad dlažbu zastíní. Bude působit dominantně. A nebo naopak, dominantní bude dlažba. Velmi oblíbená je dnes také dokonce pokládka dlažby až na stěnu, kdy prostě v pokládce pokračujeme dál, akorát v kolmém směru. Zde je však vyloženě nutné dodržet průběh spáry! Stejně tak je důležité probíhání spáry v na sebe navazujících místnostech - plochách.

Při pokládce velkoformátových dlaždic na velké plochy je důležité myslet na dilatace. Již plocha větší než 5×5 m by se měla dilatovat. Detaily je ale vždy potřeba probrat s odborníkem. Existují technická řešení, která umožňují i plochy kolem 100 m² pokládat bez dilatačních spár. Pokud prostor vyžaduje dilatační spáry, musí se tyto spáry shodovat ve vrstvě obkladů s dilatací v podkladu.

Mírný spád 2-3 % je v exteriéru pro odvod vody z terasy nutný. Znamená to, že se povrch svažuje o 2-3 cm na 1 m. Pokud sousední plochy také nemohou absorbovat vodu, je nezbytné vytvořit dodatečný odtok z terasy. Pokud vydlážděná plocha bezprostředně navazuje na budovu, je nutný další odvodňovací kanál u fasády.

2. Pokládka velkoformátové dlažby 60x60

Máme-li již důkladně spočítaný prostor a pokládku promyšlenou, začínáme pokládáním celých dlaždic od jednoho z rohů místnosti. Toho rohu, který je při vstupu do místnosti a pobytu v ní vidět nejvíc. Je tedy třeba si představit i budoucí umístění nábytku. Pruhy s přířezy vždy končíme na opačných stranách. Zásadním pravidlem je pokládka dlažby až po položení a vyspárování dlaždic na stěnách. Nikdy nepostupujte opačně. Obkládání podlahy je posledním krokem, na který navazuje už jen usazování sanitárních předmětů a umisťování nábytku. Po obložení stěn a položení dlažby již nesmí přijít do prostoru žádný další stavební řemeslník. I stropní podhledy a další řemeslné práce již musí být dokončené. Stejně tak musí být před pokládkou dlažby vymalováno. Vždy se prostě začíná stropem, pokračuje stěnami a končí podlahou. To vám řekne i nejméně vzdělaný zedník.

Dlažba se pokládá do lepidla naneseného vždy ve stejné vrstvě na podklad. Vždy nanášíme jen tolik lepidla, abychom stačili dlažbu pokládat za jeho přípustné konzistence. Ihned po položení přitom vždy každou dlaždici důkladně očistíme od lepidla na jejím líci. Naneste lepidlo ne na celou podlahu najednou, ale pouze na malou plochu (asi 1 m2), tak abyste měli čas položit dlažbu než lepidlo zaschne. Lepidlo na interierové obklady nanášejte pouze na podklad. Během používání vyrovnávacího systému LEVELYS jednoznačně doporučujeme nanášet lepidlo hřebenem metodou floating&buttering - tedy na podklad i na dlaždici. Při manipulaci s velkoformátovými obkládacími prvky doporučujeme používat přísavky. Trendové dlaždice s většími než standardními rozměry vyžadují preciznější přístup zejména při manipulaci, ale také při samotném lepení. Mají totiž vyšší tendenci k průhybům a popraskání než menší dlaždice. Použití vyrovnávacího systému LEVELYS dokáže čas pokládky podstatně zkrátit v porovnání s klasickým postupem pokládání. Není to však důvod ke zbytečnému spěchu - některé technologické časy pracovního postupu nemáme jak urychlit. Pokládání můžete provést i ručně, profesionální výsledek však zaručí přísavka LEVELYS. K zacvaknutí klínu můžete použít naše trakční kleště LEVELYS.

Nejjednodušším způsobem, jak začít pokládku dlažby, je začít ode zdi. Po nanesení lepidla na podlah přitlačte dlaždice k povrchu a jemně je pootáčejte na místě. Nezapomeňte zachovat dilatační spáry pro spárovací hmotu mezi dlaždicemi (v tom vám pomohou distanční křížky). Po položení první řady dlaždic sáhněte po vodováze a zkontrolujte, zda je terakota dokonale rovná. Velkoformátové obklady a dlažby z keramiky patří mezi zákazníky k těm nejoblíbenějším. I když je montážní postup v mnoha ohledech shodný s instalací materiálů o menším formátu, má svá specifika. Manipulace je i vzhledem k vyšší hmotnosti složitější a vyžaduje opatrnost a pečlivost.

Velkoformátové obklady a dlažby však mají jiné nároky na pokládku než kachličky menších rozměrů. Jejich pokládka musí být velmi precizní. Konec konců dostat tak velkou dlaždici na zeď není žádná hračka. Nezbytné je oslovit řemeslníka, který má s pokládkou velkoformátových obkladů a dlažeb zkušenosti a má k dispozici potřebné nářadí. Těch, kteří umějí opravdu precizně pokládat obklady a dlažby velkých rozměrů je poměrně málo. A obvykle platí, že čím jsou šikovnější, tím víc mají práce. Proto vás upozorňujeme, abyste řemeslníka pro pokládku velkoformátů sháněli s dostatečným předstihem! Vyrovnávací systém s klínky perfektně srovná velkoformátové obklady do jedné roviny. Je to vynikající pomocník pro zručné obkladače. Vyrovnávací systém při pokládce odstraní drobné výškové rozdíly mezi velkoformátovými dlaždicemi, a zároveň urychluje proces instalace.

Při pokládce dlažby používejte ukončovací lišty, zakryjí přechod mezi dlažbou a obkladem nebo soklovou dlaždicí či dlažbou a stěnou.

Dlaždice na okrajích stěn ořízněte gilotinou (tento nástroj dlaždici nařízne, což umožňuje její úpravu) a v případě potřeby okraje vyhlaďte pilníkem na obklady. Než nalepíte ořezané keramické dlaždice, zkontrolujte, zda dobře zapadají do úzkého prostoru, tak aby po celé délce stěny ponechaly dilatační spáru stejné šířky. Největším problémem je pro většinu kutilů provádění přířezů.

Pokud je to ve vašem estetickém záměru, je možné dlažbu pokládat i na stěny. Nikdy však nepokládáme dlaždice určené na stěny na podlahu. Nevydržely by, zato dlažba na stěně obstojí hravě. V interiérech lze použít i dlažbu určenou do exteriéru. Kritérium mrazuvzdornosti hovoří ve skutečnosti o nasákavosti (resp. nenasákavosti) dlažby a ta nás zajímá i v interiérech. Neglazované a slinuté dlažby však nejsou podle tohoto kritéria hodnoceny. U glazované dlažby se nejčastěji setkáme s 3., 4. a 5. stupněm otěruvzdornosti.

Zakoupené obklady a dlažbu lze skladovat i venku (v exteriéru), musíme však celou dodávku ochránit před vlhkostí. Navíc je třeba za chladného počasí umístit materiál alespoň týden před pokládkou do interiéru, aby se ohřál. Pokud je podklad pod dlažbou vystaven deformacím, je nutné použít speciální elastické lepící malty.

Pokládka venkovní dlažby

Venkovní keramická dlažba o tloušťce 2 cm je vhodná pro pokládku do štěrkového lože. Vyniká pevností, bezúdržbovostí a odolností vůči přírodním vlivům - dešti, mrazu, sněhu i slunečnímu záření. Pokládka keramické dlažby na štěrk je rychlá a jednoduchá, majitelům současně přinese mnoho výhod. Realizace venkovní 2cm keramické dlažby na terče přináší řadu výhod. Patří mezi ně například jednoduchá výměna poškozené dlaždice nebo snadné vedení rozvodů vody i elektřiny pod jejich povrchem. Při dodržení montážního postupu vám bude dlažba sloužit mnoho let.

Po vyčištění položíte pomocí flexibilního lepidla na betonový podklad těsnicí a izolační pásy, nanesete lepidlo na dlažbu a položíte a vyspárujete desky. Poznámka: V některých případech se může přesný postup od tohoto návodu lišit. Pro správné zpracování proto vždy dodržujte údaje v produktových listech. Výhody rektifikačních terčů: jsou výškově nastavitelné, a dokážou tak vyrovnat nerovnosti podkladu. Díky tomu je pokládka dlažby rychlá a snadná. Terče jsou navíc mrazuvzdorné a odolné proti povětrnostním vlivům.

3. Spárování a čištění

Dlažbu pokládáme zásadně se spárami, které je po vytvrdnutí lepidla nutné vyspárovat (vyplnit) speciální spárovací směsí. Spáry jsou nezbytné, bez spár to nejde, i když mohou být jen minimální. Nesmíme zapomenout, že u keramických obkladů dojde k určitému nárůstu objemu. Ten je způsoben penetrací vody do obkladů. Navíc by se bez spáry a spárovací hmoty poškozovaly hrany dlaždic. Pokud chcete být zcela vybavení, můžete si také nastudovat příslušné normy. Po nalepení obkladů a úplném zaschnutí lepidla je u některých typů obkladu potřeba ještě vyplnit dilatační spáry. Po položení dlažby a vyschnutí lepidla nastupuje spárování. Při spárování dbejte vždy na vhodnou spárovací hmotu, výrobce a také normu určenou do místnosti nebo prostoru, kam dlažbu pokládáte. Různé prostory si vyžadují specifické přístupy. Kupříkladu v koupelně se doporučuje zajistit vhodné větrání z důvodu vysoké vlhkosti, ale i v takovém případě používáme úplně jiný typ spárovací hmoty než v interiéru s nižší vlhkostí.

Vyplnění mezer mezi dlaždicemi spárovací hmotou vyžaduje velkou přesnost. K vyplnění mezer u zdi neslouží spárovací hmota na dlaždice, ale speciální těsnící hmota, která je pružnější a umožňuje podlaze „pracovat“. Před nanesením zajistěte obklady na okrajích malířskou páskou, což značně usnadní rovnoměrné nanesení přípravku. Až lepidlo vyschne, je možné přistoupit k poslednímu kroku, kterým je spárování. Důležité je, aby šířka spár mezi velkoformátovými obklady a dlažbou nebyla menší než 2 mm, v opačném případě už bývá vlastní spárování poněkud problematické, protože je nutné vzít v úvahu dilatační vlastnosti i takto malé spáry. Ve většině případů není vhodné pokládat obklad nebo dlažbu zcela beze spár. Velkým trendem současnosti jsou epoxidové spárovací hmoty, které se velmi snadno udržují a čistí.

Stejně tak při spárování musíme vědět, zda může spárovací hmota dlaždici trvale poškodit (přebarvit) či ne. Pokud ano, bude nutná povrchová ochrana dlažby např. lepenkou. Po doschnutí spárovací hmoty je třeba položenou dlažbu vyčistit způsobem a prostředky vhodnými pro konkrétní typ dlažby. Neglazované obklady je třeba povrchově ošetřit před ušpiněním. Po kladení a lepení, tedy pokládce dlažby, následuje nezbytné spárování a čištění samotné dlažby i prostoru pokládky.

Údržba terasové dlažby

Abyste se mohli z terasové dlažby dlouho těšit, měli byste ji pravidelně čistit. Nejen kvůli vzhledu, ale i kvůli bezpečnosti, protože kvůli řasám a mechům, které se mohou časem vytvořit, může terasa klouzat. Pomocí škrabky na spáry nebo kartáče na spáry můžete nejprve vyčistit meziprostory. Jak postupovat při dalším čištění závisí na materiálu terasových dlaždic. Přírodní kámen je díky svému povrchu náchylný k obrůstání mechem a řasami. Proto byste měli tvrdé přírodní kameny vyčistit vysokotlakým čističem. Pro měkký přírodní kámen, jako je mramor, byste však měli vysokotlaký čistič použít pouze s opatrností se širokým proudem a vzdáleností minimálně 30 cm. U betonových desek použijte kartáč a teplou vodu. Vysokotlaký čistič je pro tyto práce spíše nevhodný, protože proudem vody by se mohly spáry vymýt. Chemické prostředky byste měli použít pouze tehdy, jsou-li schváleny k čištění kamene.

tags: #položení #dlažby #typy #60x60 #posunuté #návod

Oblíbené příspěvky:

• Renovace nátěru zábradlí
• Průvodce opravou dřevěných povrchů
• Vliv sklonu střechy na vzhled a funkčnost bungalovu
• široká nabídka dlažeb
• Napojovací lišty tvaru H