Polystyren na zateplení fasády: Kompletní průvodce

Polystyren patří mezi nejpoužívanější izolační materiály. Důvod je zřejmý - na jednu stranu vyniká svými tepelněizolačními vlastnostmi, na stranu druhou je cenově dostupný. Využívá se při zateplování nejen fasád, ale také střech, podlah, příček, soklů a dalších stavebních konstrukcí. Ve stavebnictví se polystyren úspěšně používá desítky let a od svého vzniku v polovině 20. století prošel velkým vývojem.

Typy polystyrenu a jejich vlastnosti

Dnes na trhu narazíte na polystyreny vyráběné různými technologiemi a s rozličnými vlastnostmi. Chcete zateplit polystyrenem fasádu, či střechu? Pro každý typ konstrukce budete potřebovat jiný.

Expandovaný (pěnový) polystyren (EPS)

Nejpoužívanějším typem polystyrenu je expandovaný neboli pěnový polystyren. Za jeho vznik vděčíme především chemikovi a inženýrovi Fritzovi Stastnemu, který vynalezl způsob výroby pěnových polystyrenových kuliček už před rokem 1949. Pěnový EPS polystyren vzniká polymerací styrenu. Vynikající tepelně izolační vlastnosti EPS spočívají v tom, že jeho struktura je tvořena mnoha uzavřenými buňkami tvaru mnohostěnu, obsahujícími vzduch, který má pouze nepatrnou tepelnou vodivost. Pěnová hmota polystyrenu se skládá asi ze 2 % polystyrenu a 98 % vzduchu. Vzduch uzavřený v kuličkách plní funkci tepelného izolantu. Základní surovinou je zpěňovatelný polystyren ve formě perlí, obsahujících zpravidla 6-7 % pentanu jako nadouvadla. Styren i pentan jsou látky, která se běžně vyskytují v přírodě. Výhodou je také snadná opracovatelnost, nízká hmotnost a cenová dostupnost.

Bílý fasádní polystyren je lehký, tvarově stabilní, v závislosti na typu výrobku do určité míry odolný proti stlačení a s nízkou nasákavostí, dobře se s ním pracuje, řeže a tvaruje. Je hygienicky nezávadný. Fasádní pěnové polystyreny se používají pro vnější kontaktní zateplovací systémy - ETICS.

Extrudovaný polystyren (XPS)

Druhou používanou technologií výroby polystyrenu je extruze. Extrudovaný polystyren (XPS) se vyrábí vytlačováním taveniny polystyrenu za současného sycení vzpěňovadlem. Extrudovaný polystyren je na rozdíl od pěnového velmi odolný vůči vlhkosti a na výbornou zvládá dlouhodobé působení tlaku. Díky těmto vlastnostem se využívá k izolování základů, podezdívek nebo podlahových konstrukcí. Jeho hlavní nevýhodou je malá odolnost vůči UV záření. Z toho důvodu se nepoužívá v místech, kde dochází ke kontaktu se slunečními paprsky. Polystyreny vyráběné extruzí se využívají také jako tepelná izolace jednoplášťových střech s obráceným pořadím vrstev. Extrudovaný polystyren má zpravidla stejnou použitelnost jako Perimetr, navíc o malé procento menší nasákavost.

Čtěte také: Stavební materiály: Kamenný prach, polyester, dřevotříska

Klíčové vlastnosti izolačních materiálů

Pro objektivní srovnání izolačních materiálů je třeba porovnat jejich klíčové vlastnosti:

  • tepelně izolační (součinitel tepelné vodivosti)
  • nehořlavost (třída reakce na oheň)
  • prodyšnost (faktor difuzního odporu)
  • mechanické vlastnosti (pevnost, stabilita, odolnost vůči UV záření)
  • pracnost aplikace a samozřejmě cenu.

Tepelná vodivost (lambda)

Tepelný izolant je materiál, který špatně vede teplo, to znamená, že má nízkou tepelnou vodivost. Veličina, která umožňuje objektivní srovnání, se proto nazývá součinitel tepelné vodivosti (lambda). Čím nižší hodnota W/mK, tím má polystyren lepší tepelně izolační vlastnosti. Ze součinitele tepelné vodivosti se pro dané tloušťky odvozují ostatní hodnoty jako tepelný odpor R nebo součinitel prostupu tepla U.

Tepelná vodivost minerální vaty a polystyrenu je poměrně vyrovnaná. Lambda se pohybuje mezi 0,032-0,038 W/m·K.

Prodyšnost (paropropustnost)

Prodyšnost či paropropustnost materiálu vyjadřuje faktor difuzního odporu označovaný řeckým písmenem mí (μ). Tato bezrozměrná veličina vyjadřuje, kolikrát lépe propouští vodní páru nehybná vrstva vzduchu než stejná tloušťka daného materiálu. Pro vzduch je tedy faktor μ = 1. Prodyšnost minerální vaty a polystyrenu je ale rozdílná. Z tabulky je patrné, že fasádní minerální izolace s μ = 1 má nejnižší difuzní odpor, takže dobře propouští vodní páry. Výhodou vyšší paropropustnosti izolantu a finální povrchové úpravy, nejčastěji omítky, je zabránění kondenzaci vodních par. Minerální vata se proto obzvlášť hodí pro zateplení starších domů, domů po sanacích zdiva či jako prevence odvádění vlhkosti z budovy do budoucna.

Hořlavost

Pokud je fasáda z hořlavých materiálů, požár se může po fasádě budovy šířit velmi rychle. Proto je třeba věnovat hořlavosti, respektive třídě reakce na oheň, maximální pozornost. Fasádní polystyren patří do třídy E, tedy mezi hořlavé výrobky. Certifikovaný systém ETICS s EPS může být klasifikovaný do lepší třídy reakce na oheň B. Z protipožárních důvodů se do polystyrenu přidávají zpomalovače (retardéry) hoření, aby byly tzv. samozhášivé. Samozhášivé neznamená nehořlavé! Znamená to pouze, že pokud se oddálí zdroj plamene od materiálu, plamen zhasne, což je například v případě požáru fasády nebo střechy nemožné. Minerální vata oproti tomu patří do třídy reakce na oheň A1 nebo A2, tedy mezi nehořlavé materiály, které nepřispívají k růstu požáru a vývoji kouře. Výhradně fasádní minerální vata se proto musí ze zákona používat pro zateplení budov s výškou nad 22,5 m požární výšky. U budov s požární výškou v rozmezí 12 - 22,5 m se musí aplikovat protipožární pásy z minerální izolace. Budovy do 12 m požární výšky musí mít zabezpečený alespoň sokl zateplovacího systému. Nehořlavé zateplení z minerální vaty se používá například i na domovech seniorů, nemocnicích, nebo školkách.

Čtěte také: pevné kotvení s polyesterovou maltou

Odolnost vůči UV záření a teplotám

Fasádní polystyren špatně snáší sluneční (UV) záření. Při vystavení slunci během jeho aplikace delším než 14 dní dochází k jeho degradaci: předčasnému stárnutí polystyrenu a postupnému ubývání. To se projevuje vznikem nažloutlého drolivého povrchu polystyrenu, který je nutné zbrousit, aby byl povrch pevný a soudržný. Polystyren také degraduje (sublimuje), při dlouhodobém vystavení teplotám nad 85 °C. Vyšší teplota způsobuje uvolnění vzduchu ze struktur polystyrenu a následnou ztrátu objemu. V praxi to znamená neaplikovat polystyren tam, kde by mohlo být vyšších teplot dosaženo například vlivem intenzivního slunečního záření.

Minerální vata je naprosto odolná vůči UV záření. Vatu tedy není třeba aplikaci chránit před sluncem tak jako v případě polystyrenu. Struktura vláken minerální vaty odolná vůči ohni: drží svůj tvar při vystavení vyšším teplotám či požáru. Nedochází tak k rozpadu materiálu i v případě, kdy vlivem požáru vyhoří pojivo. Minerální izolace je proto aplikována všude tam, kde je třeba zbránit možnému šíření požáru, a to zejména u výškových budov.

Akustické vlastnosti

Kamenná a skelná vata je oproti polystyrenu těžší a hutnější. Od vyšší objemové hmotnosti minerální vaty se pak odvíjí i její lepší akustické vlastnosti: vata výborně pohlcuje a tlumí hluk z ulice. Fasáda zateplaná minerální vatou v tloušťce 200 mm zlepšuje akustické vlastnosti stěny, resp. její vzduchovou neprůzvučnost o 2 dB. Oproti tomu fasádní polystyren akustické vlastnosti zhoršuje o 4 dB.

Polystyren pro různé aplikace

Nejčastěji používaným izolantem pro zateplení domu je polystyren. Používá se proto při aplikacích, kde je výhodou menší měrná hmotnost při vyšší pevnosti a nižší nasákavosti. Tedy při zateplení fasád, zateplení podlah a plochých střech. Na fasádách českých domů v současnosti zaujímá zateplovací polystyren dokonce 70% podíl.

Fasádní polystyren

Všem asi nejznámější fasádní polystyren je ten s označením EPS 70F. U českých výrobců má součinitel tepelné vodivosti 0,039 W/mK. Fasádní polystyren EPS 70F je vhodný pro zateplení novostaveb, rekonstrukcí, bytových a panelových domů. Vyrábí se v rozměrech 500x1000 mm v tloušťkách 10-300mm. Pro funkční zateplení fasády doporučujeme zvolit minimální sílu izolace 8 cm. Polystyrenové desky na fasády se označují písmenem F a vyrábí se v různých tloušťkách. Pro standardní izolaci fasády se obvykle používají polystyrenové desky o tloušťce 50-160 mm. U fasádního EPS polystyrenu se kladou vysoké nároky zejména na rozměrovou přesnost, aby byla možná pokládka bez mezer, a tedy bez vzniku tepelných mostů.

Čtěte také: Použití PVC zátěru na polyesteru

Šedý fasádní polystyren

Pro maximální zateplení fasád slouží šedý fasádní polystyren. Ten má díky obsahu grafitu o 20% lepší tepelně izolační vlastnosti než bílý EPS 70F. Jeho součinitel tepelné vodivosti je 0,032 W/mK a právem je považován za nejúčinnější fasádní polystyren. Izolační desky tohoto typu jsou grafitovým izolantem nové generace se zvýšeným izolačním účinkem. Šedý polystyren sice perfektně izoluje, ale má téměř dvojnásobnou teplotní roztažnost oproti EPS 70F. Velkým nepřítelem pro šedé fasádní desky je přímé slunce. Při zateplování doporučujeme natáhnout na lešení stínící ochranné plachty, co nejrychleji fasádní desky přikotvit a nanést krycí a armovací vrstvu. Po tomto opatření jsou šedé desky rozměrově stabilizovány. Šedý fasádní polystyren doporučujeme náročným klientům, kteří kladou důraz na precizní zateplení. Upozorňujeme, že díky svému složení je nutno použít lepící stěrky odpovídající kvality.

Paropropustné fasádní polystyreny

  • Polystyren Baumit Open: Je na trhu unikátní díky svým prodyšným vlastnostem. Jedná se o fasádní desky typu EPS 70F, ve kterých jsou cca. dvoumilimetrové kruhové otvory pro odvod vodních par v rastru 2x2cm po celé ploše desky. Je vhodný na novostavby, rekonstrukce a pro starší objekty. Polystyrenové desky Baumit Open jsou nedílnou součástí vysoce paropropustného zateplovacího systému.

  • Fasádní desky Baumit Open Reflect: Jsou na bázi šedého polystyrenu s bílým nátěrem na lícové straně desky. Stejně jako desky Baumit Open jsou opatřeny difuzními otvory po celé ploše desky. Jedná se o vylepšenou desku Open s lepšími tepelně izolačními vlastnostmi cca. o 20%. Fasádní desky Baumit Open Reflect doporučujeme kotvit systémem Track. Vyrábí se v tloušťkách od 6cm do 20cm.

  • Fasádní polystyren Weber EPS-F Clima Rda a SD: Mezi paropropustné polystyreny se řadí i fasádní polystyren Weber EPS-F Clima Rda a SD. Skladba fasádní desek vychází z kombinace bílého a šedého polystyrenu. Díky svému nezaměnitelnému vzhledu dostal mezi stavaři přezdívku "Dalmatin polystyren". Fasádní desky Clima mají difuzní otvory po celé ploše desky, které ale neprochází skrz celou desku. Prořez otvorů končí cca. 3cm od lícové strany fasádní desky. Doporučujeme kombinovat pouze se systémovými výrobky pro ucelený systém Weber therm Clima.

Soklový polystyren

Izolační desky Perimetr a Perimetr SD patří mezi speciální výrobky z EPS, tvarovaných vypěňováním přímo do speciálních forem. Desky vynikají zvýšenou pevností, odolností proti průrazu a minimální nasákavostí. Jsou používány pro tepelnou izolaci spodních staveb, soklové části, podlah, stěn bazénů aj., bez požadavku na útlum kročejového hluku. Součinitel tepelné vodivosti 0,034 W/mK. Soklový polystyren Perimetr SD doporučujeme použít na zateplení soklu v min. síle 8cm. Existují také perimetrické a soklové desky různých barev, které mají nízkou nasákavost a vysokou pevnost v tlaku.

Podlahový polystyren

Pro zateplení podlahy v novostavbách je nejběžněji používán bílý podlahový polystyren s označením EPS 100Z. Polystyreny určené pro zateplování podlah se dříve označovaly písmenem Z a představovaly základní variantu, u které nebyla vyžadovaná vysoká rozměrová přesnost. Dnes se tak vyrábí jen podlahové polystyrenové desky, které jsou kvalitativně na úrovni desek označovaných S. Díky stále se zvyšujícím doporučeným hodnotám pro zateplení podlahy se stal velmi oblíbený šedý podlahový polystyren Styrotherm PLUS 100 s lambdou 0,031 W/mK. Mezi podlahový polystyren se také řadí speciální izolace z elastifikovaného pěnového polystyrenu s útlumem kročejového hluku s označením Styrofloor. Podle zatížení se dělí na Styrofloor T4, který je vyráběn pro podlahové konstrukce se zatížením max. 3,5 kN/m2 a Styrofloor T5 s maximálním zatížením 5 kN/m2. Součinitel tepelné vodivosti 0,045 W/mK. Pokládá se na podlahový polystyren jako vrchní vrstva při zateplení podlahy.

Při výrobě elastifikovaných desek pěnového polystyrenu izolujících kročejový hluk jsou bloky stlačovány v mechanických lisech přibližně na třetinu své výchozí tloušťky. Po uvolnění stlačení dosahují asi 4/5 svého původního rozměru. Uvedeným postupem dochází k narušení buněčné struktury polystyrenu a tím k výraznému zlepšení jeho akustických vlastností.

Stropní polystyren

Pokud vybíráte stropní polystyren na zateplení stropu z obytné části kontaktním způsobem, postačí v mnohých případech klasický EPS 70 s koncovým označením Z,S nebo F. Jelikož se nejedná o namáhané zatížené konstrukce, tak je zbytečné používat daleko dražší produkty. Mějte na paměti, že izolant by měl být nejlépe celoplošně nalepen a následně ukotvený talířovými hmoždinkami. Pokud zateplujete strop ze shora, doporučujeme použít stropní polystyren s vyšší gramáží např.: EPS 100S nebo Z. Nejen, že o něco lépe izoluje, ale především je vhodný pro běžně pochůzí využití. V extrémních případech se pro takovéto zateplení stropu používá šedý polystyren Styrotherm PLUS 100. U vnějšího zateplení stropu doporučujeme skládat izolační desky ve dvou vrstvách přes spáry.

Střešní polystyren

Střešní polystyren se především používá do plochých střech. Podle míry zatížení se zvolí správný typ střešního polystyrenu, který má označení EPS 70S - podkladní vrstva izolací plochých střech, EPS 100S - pro ploché střechy s běžným zatížením, EPS 150S - pro ploché střechy s vysokým zatížením, EPS 200S - pro ploché střechy s nejvyšším zatížením. Dodáváme střešní polystyren v tloušťkách od 10 - 300mm s možností vyrobení spádových klínů a zajištění kladečského plánu.

Polystyren označený písmenem S je stabilizovaný, což znamená, že nemění své rozměry. Stabilizace se provádí uskladněním (odležením) po výrobě, čímž dojde k jeho dotvarování. Po krátkém odležení polystyren vykazuje jen minimální změny v rozměru po nařezání. Izolační desky Bachl EPS 150 jsou vhodné pro vysoce tlakově namáhané podlahové a střešní konstrukce. Je určený pro ploché střechy a vysoce zatížené podlahy. Dodáváme v tloušťkách 10 - 300mm.

Srovnání s minerální vatou

Jaký materiál pro zateplení fasády bytového či rodinného domu zvolit? Nejčastější volbou je minerální vata anebo polystyren (EPS). Minerální izolace se v praxi prodává ve formě kamenné nebo skelné vaty (vlny), která ve svých strukturách udržuje vzduch. Je to nehořlavý ekologický izolant přírodního původu. Hlavní výrobní složkou skelné vaty je písek a odpadové (recyklované) sklo. Výrobci dnes běžně uvádějí procento využití střepů ve výši 80 %. Kamenná vlna se vyrábí převážně z vyvřelých hornin: vulkanického diabasu, čediče a dolomitu. Suroviny se taví za vysoké teploty v peci, ve kterého tavenina vytéká na rozvlákňovací stroje. Minerální izolace je přírodního původu, vyrábí se ze skla a vyvřelých hornin: diabasu, čediče a dolomitu. Skelná a kamenná vata jsou velmi podobné produkty, co do vlastností se liší minimálně. Kamenná vlna se obyčejně dodává formou izolačních desek. Skelná vata se nejčastěji dodává srolovaná v rolích a následně se aplikuje nejčastěji do šikmých střech, příček a podhledů.

Druhým nejčastěji využívaným izolantem u nás je minerální vaty, která se používá k izolaci šikmých střech, příček a provětrávaných fasád. Nevýhodou zateplovací vaty je její dvojnásobná cena a zvýšené nároky při aplikaci na fasádu.

Vlastnost Polystyren (EPS) Minerální vata
Tepelná vodivost (lambda) 0,032-0,039 W/mK 0,032-0,038 W/mK
Třída reakce na oheň E (certifikovaný ETICS s omítkou B) A1 nebo A2 (nehořlavé)
Faktor difuzního odporu (μ) vyšší (méně paropropustný) 1 (vysoce paropropustný)
Odolnost vůči UV záření nízká (degradace, žloutnutí) vysoká (odolná)
Odolnost vůči teplotám do 80 °C (degradace nad 85 °C) velmi vysoká (drží tvar i při požáru)
Akustické vlastnosti zhoršuje o 4 dB zlepšuje o 2 dB
Nasákavost nízká hydrofobizovaná (odpuzuje vodu), ale propustná pro páry
Hmotnost lehký těžší a hutnější
Pracnost aplikace snadná zvýšené nároky
Cena materiálu nižší vyšší (cca dvojnásobná)

Doporučená tloušťka izolace a návratnost investice

Konkrétní cena zateplení polystyrenem se odvíjí od velikosti zateplené plochy i typu a tloušťky zateplovacího materiálu. Samotný izolant v případě pěnového zateplovacího polystyrenu tvoří jen asi 10 % z celkové ceny stavebních úprav. Návratnost investice při použití kvalitního pěnového polystyrenu na zateplení fasády podle odborníků činí pouze okolo 7 let pro zemní plyn a 5 let pro akumulační elektrickou energii.

S ohledem na předpokládaný vývoj cen energií v budoucích letech se dnes odborníci shodují na tloušťce 14-16 cm, pro maximální efekt doporučují i 20 cm zateplovací izolace. Obecně se tedy standardní dům zatepluje polystyrenem tloušťky okolo 15 cm, nízkoenergetický 25 cm a pasivní polystyrenem tloušťky 30 cm pěnového polystyrenu. Případně lze použít pro zateplení budovy o něco tenčí šedý pěnový polystyren. U renovací panelových domů nebo domů postavených ze starších typů cihelného zdiva je to dokonce přes 20 cm. Pro zateplování stěn o tloušťce 30-50 mm je minimální doporučená tloušťka 12-16 cm. V takovém případě už rosný bod bezpečně zůstává v izolantu a nezpůsobuje další problémy. Správná tloušťka izolace je alespoň 18 cm. Normou stanovená optimální tloušťka izolace pro novostavby s 30 cm tlustými zdmi se liší podle použitého materiálu: pro keramické tvárnice to je 18 cm a pro pórobetonové tvárnice 16 cm.

Ceny zateplení minerální vatou a polystyrenu porovnávejte při stejných tloušťkách a vždy v kontextu celkové ceny realizace, tedy včetně práce. Nikdy neporovnávejte jen cenu materiálu. Cena izolantu představuje jen asi třetinu nebo čtvrtinu z celkových nákladů na zateplení. Nejdražší je na zateplování cena práce v kombinaci s dalšími materiály potřebnými pro realizaci fasády jako je lepidlo, perlinka, omítka. Další náklady je potřeba započítat na zpracování projektu, lešení, oplechování, úpravu hromosvodu a jiné související práce. Rovněž se nevyplatí šetřit na tloušťce izolantu, protože v celkových nákladech je taková úspora naprosto zanedbatelná.

Postup zateplení fasády polystyrenem

Zateplení fasády je uceleným souborem činností, které na sebe navazují a společně tvoří zateplovací systém.

  1. Příprava podkladu

    Správně připravené podkladové zdivo pro lepení fasádního polystyrenu musí být čisté, suché a zbavené všech nečistot a mastnoty. Důležitá je soudržnost podkladu. Podklad musí být dostatečně rovný. Každá nerovnost bude omezením při dalších pracech na zateplení. Takto připravený podklad je nutné penetrovat hloubkovým penetračním nátěrem. Penetrační nátěr sjednotí savost zdiva a zajistí lepší přilnavost lepícího tmelu. S přípravou podkladu souvisí i odstranění všech prvků které na nové fasádě nebudou, nebo brání v zateplovacích pracích.

  2. Založení zateplovacího systému

    Nejběžnější založení zateplovacího systému je s použitím hliníkové zakládácí LOS lišty. Tloušťka lišty je daná tloušťkou polystyrenu. Lišta se na zdivo montuje s pomocí natloukacích hmoždinek. Založení musí být perfektně vodorovné a v perfektní rovině vůči podkladovému zdivu. K vyrovnání nerovností zdiva slouží vymezovací podložky. Díky hliníkovému profilu vytvoříte rovnou a pevnou spodní hranu zateplovacího systému s estetickým vzhledem a okapovou funkcí, důležitou pro správný odvod vody z fasády.

  3. Lepení polystyrenu

    Lepení polystyrenu vždy začíná od zakládací lišty směrem nahoru. Vždy se začíná od nároží stěny, kde je nutné dodržet dostatečný přesah (min. jako je použitá tloušťka izolace) pro správné provázání s další stranou domu. Takto zabráníte proudění vzduchu mezi izolantem a zdivem. Dalším důvodem je dodržení rozmístění tmelu pro následné kotvení talířovou hmoždinkou. Talířová hmoždinka musí při kotvení procházet právě skrze lepící tmel. Fasádní tmel vždy volte dle zvoleného polystyrenu. Další možností je lepení izolantu na montážní pěnu. Lepení pěnou šetří čas a je méně náročné. Zde jsou ale opravdu vysoké nároky na rovný podklad.

    Při práci s polystyrenem je důležité používat speciální lepidla, která jsou vhodná pro tento materiál. Lepidlo na polystyren je nejčastěji disperzní na bázi akrylátu nebo modifikovaného polyvinylacetátu.

  4. Kotvení izolačních desek

    Fasádní desky se po nalepení kotví fasádní talířovou hmoždinkou. Izolační deska se vždy kotví v rozích po obvodu desky a v ploše v místech, kde byl aplikován lepící tmel (buchty). Nejprve se do polystyrenu vyfrézuje otvor 2 cm v místě, kde bude talířová hmoždinka. Talířovou hmoždinky následně nasadíme do předvrtaného otvoru a AKU šrobovákem dotáhneme. Na pevně zakotvenou hmoždinku nasadíme fasádní EPS zátku. Počet hmoždinek na 1 m2 fasády se liší dle použitého izolantu, zdiva a hmoždinky. Vždy je dobré toto konzultovat s dodavatelem zateplovacího systému.

  5. Srovnání fasády a vyrovnání spár

    Po nalepení izolačních desek a jejich zakotvení je nutné celou plochu fasády sjednotit a srovnat. Fasádní desky mají už z výroby určité procento tolerance v rovinnosti. Proto dochází po nalepení desek ke vzniku malých spár a škvír. Spáry do dvou 2 mm je nutné vypěnit izolační PU pěnou, která je na to určená. Vytvrzenou přebytečnou pěnu zařízneme zalamovacím nožem a můžeme přistoupit k celoplošnému přebroušení fasády. Účelem broušení je dosáhnout předepsané rovinnosti fasády, protože ostatními úkony se takto dosažená rovinnost už jen kopíruje. Broušení se provádí tzv.

  6. Použití lišt a profilů

    Použití lišt a profilů je důležité pro stabilní a funkční založení zateplovacího systému, zpevnění všech rohů a koutů fasády, správné napojení fasády na otvorové prvky a další části domu, správný odvod vody z povrchu fasády, dilataci větších ploch fasády a eliminaci prasklin v kritických místech fasády.

  7. Výztužná vrstva (stěrka)

    Výztužná vrstva, lidově nazývaná také "STĚRKA", je jednou z nejdůležitějších částí souvrství kontaktního zateplovacího systému. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel (většinou stejný jako pro lepení izolantu) a armovací tkanina “Perlinka”. Lepicí hmota se nanáší nerezovým hladítkem s velikostí zubů 10 x 10 mm. Do takto naneseného tmelu vložíme ve směru shora dolů armovací tkaninu. Vzájemných přesah pásů musí být nejméně 100 mm (na tkanině barevně znázorněno).

  8. Finální omítka

    Po správně vytvořené stěrce přichází na řadu nanesení finální pastovité omítky. Každý výrobce má ke svým pastovitým omítkám předepsané penetrační nátěry. Tyto nátěry jsou probarvené do stejného nebo podobného odstínu jako následná finální omítka. Penetrace zvýší přilnavost omítky k podkladu a probarvení do podobného odstínu eliminuje prosvítání podkladu při nedokonalém nanesení finální omítky. Fasádních omítek je celá řada a výběr je dobré vždy konzultovat s dodavatelem zateplení. Pro správné a vzhledově pěkné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Natahuje se shora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m2. Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu.

tags: #polyester #na #zatepleni #fasady

Oblíbené příspěvky: