Polystyrenová fasáda svépomocí: Podrobný průvodce zateplením
Celý rok, den co den, je váš dům vystavený změnám počasí, prachu a smogu. Aby tento nápor zvládnul, potřebuje dobře řešenou fasádu. Takovou, která bude bránit únikům tepla, odolávat vlhkosti a ještě zařídí, že váš příbytek zůstane krásný po dlouhá léta. Zateplení fasády je uceleným souborem činností, které na sebe navazují a společně tvoří zateplovací systém. Pod pojmem fasáda si možná nejdřív představíte pouhou omítku. Nicméně my dnes budeme mluvit o fasádě jako o vnějším plášti domu, který se skládá z nosné konstrukce, tepelné izolace, a nakonec finální vrstvy - zmíněné omítky či fasádních obkladů. Úlohou fasády přitom není jenom izolovat a zkrášlovat dům. Musí taky odolávat atmosférickému znečištění a biotickému napadení.
Proč zateplovat a jaký materiál zvolit
V zimě chránit od chladu, v létě od velkého tepla. To je jedna z hlavních funkcí fasády, konkrétně tedy zateplení. Správně provedená izolace vám dokáže ušetřit 30-60 % výdajů za energie, což se v rodinném rozpočtu už projeví. Kromě toho taky prodlužuje životnost fasády i otopné soustavy. Dům je pro zateplení od začátku projektován. Jsem jeden z těch, kteří spíše věří konstrukci - slabší nosná stěna a silnější vrstva zateplení. Nebude se tedy jednat o 44ku cihlu, kterou bych chtěl kvůli špatnému vyzdění srovnat pětkou polystyrenem a tím si posunout rosný bod na rozhraní cihla - izolant a pak brečet, že vlhnou zdi. Tímto způsobem se zlepší tepelná izolace problémových detailů jako jsou překlady, věnec atd.
Výběr izolantu: Polystyren nebo minerální vata?
Co se týče materiálů k zateplení, používá se nejčastěji fasádní polystyren (EPS) nebo minerální vata. Výhodou EPS je hlavně snadná montáž, vysoká pevnost a nízká cena ve srovnání s jinými druhy materiálů. Oproti tomu minerální vata má zase lepší paropropustnost, lépe tlumí hluk a vyznačuje se vysokou požární odolností. Zateplení fasády je časově i technologicky náročné. Jako izolant budeme používat minerální vlnu, která je v naprosté většině případů pro dům vhodnější, konkrétně pak fasádní minerální desku s nejnižší lambdou na trhu - Knauf Insulation FKD N.
Po dlouhém a dlouhém rozhodování, zda zateplit či nikoliv, a když už, tak jestli polystyrenem nebo vatou, jsme nakonec dospěli k názoru, že zateplíme polystyrenem. Dům mám v plánu zateplit polystyrenem o tloušťce 20 cm. Bude tedy o 5 cm přesahovat 15cm tepelnou izolaci soklu. Na vážkách jsem byl akorát u rozhodování, jestli použít bílý, nebo šedý, grafitový izolant, který by měl mít o 20 % lepší izolační vlastnosti. Bylo by tak možné použít menší tloušťku, nebo při stejné tloušťce mít lepší izolační vlastnosti. Po zvážení cen a tepelných vlastností bílé a šedé varianty jsme zvolili dosud ne běžně používaný šedý polystyren s příměsí grafitu. Rozhodl jsem se nakonec pro šedý polystyren. Jeho cena není zas o tolik vyšší a cena polystyrenu ve výsledku není dominantní položka při zateplení.
Šedý polystyren však vyžaduje určitá specifika při montáži. Je potřeba pracovat ve stínu, nebo v chladnějším počasí, protože šedý polystyren se na slunci více zahřívá a má mnohem vyšší roztažnost než polystyren bílý. Dále je nutné zvolit lepidlo/pěnu která je určena pro práci s grafitovým polystyrenem - grafit ho dělá jakoby „mastnější“ a tím pádem by obyčejné lepidlo nemuselo mít dobrou přilnavost.
Čtěte také: Detaily Vinyl Siding obkladů
Když se blížil konec roku 2021 a na dohled bylo další novoroční zdražování, rozhodl jsem se zateplovací systém objednat. Uvnitř domu jsem pokračoval s montáží sádrokartonů v podkroví a do částečně hotových místností by se balíky vešly. V listopadu jsem tedy ve stavebninách materiál objednal - takhle to byl cca půl rok před plánovanou realizací. Objednal jsem tedy 250 balíků šedého polystyrenu tloušťky 20 cm. Příslušné množství perlinky, lepidla, lepící pěnu, hmoždinky a víčka. U počtu materiálu jsem vycházel z katalogových a doporučených hodnot.
Tloušťka izolantu a tepelně technické požadavky
Až budete zateplovat, investujte raději pár tisíc korun navíc a pořiďte o něco silnější izolant. Pro příklad: zateplení jedním m² polystyrenu o tloušťce 160 mm stojí 1600 Kč (materiál + práce), při tloušťce 200 mm 1685 Kč. Rozdíl v ceně je nepatrný, zato efekt zateplení se zlepší o 25 %. V dlouhodobém horizontu tedy ušetříte daleko víc, než kolik do izolace investujete. Tepelně technické požadavky ovlivňují tloušťku izolantu. Požadavky na tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí jsou definovány v ČSN 730540-2. Z hlediska správného fungování prvků tvořících obálku budovy je důležité dosáhnout alespoň tzv. požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla. Ekonomicky optimální, s ohledem na náklady pořizovací a provozní, jsou zpravidla hodnoty pod úrovní doporučenou.
Zateplení domu je nejkratší cesta k úspoře energií a peněz. Investice do úspor a pohodlí - tak se dá jednoduše popsat zateplení domu. Bez něj vám bude z domácnosti unikat spoustu tepla. Ať už střechou, podlahou, nebo stěnami. Když se ale zateplení provede správně, pomůže tepelné ztráty minimalizovat, sníží náklady na vytápění i klimatizaci a zlepší celkovou tepelnou pohodu uvnitř domu.
Z čeho se skládá zateplovací systém:
- Vnější stěna
- Hmoždinka / Kotvení
- Fasádní minerální izolace FKD N C2 s oboustranným silikátovým nástřikem
- Vnější část zateplovacího systému, základní vrstva a omítka
Příprava podkladu a založení systému
Příprava podkladového zdiva
Správně připravené podkladové zdivo pro lepení fasádního polystyrenu musí být čisté, suché a zbavené všech nečistot a mastnoty. Důležitá je soudržnost podkladu. Podklad musí být dostatečně rovný. Každá nerovnost bude omezením při dalších pracech na zateplení. Vnější kontaktní zateplovací systémy nejsou určeny pro vyrovnávání nerovností na fasádách. Před tím než přistoupíte k založení zateplovacího systému a lepení tepelně izolačních desek, nutně musíte ověřit a případně zajistit rovinnost podkladu (například aplikací jádrové omítky) a ověřit přídržnost podkladu. Takto připravený podklad je nutné penetrovat hloubkovým penetračním nátěrem. Penetrační nátěr sjednotí savost zdiva a zajistí lepší přilnavost lepícího tmelu. S přípravou podkladu souvisí i odstranění všech prvků které na nové fasádě nebudou, nebo brání v zateplovacích pracech.
Čtěte také: Fasády s šedými prkny a šedými okny – inspirativní galerie
Založení zateplovacího systému
Nejběžnější založení zateplovacího systému je s použitím hliníkové zakládácí LOS lišty. Tloušťka lišty je daná tloušťkou polystyrenu. Lišta se na zdivo montuje s pomocí natloukacích hmoždinek. Založení musí být perfektně vodorovné a v perfektní rovině vůči podkladovému zdivu. K vyrovnání nerovností zdiva slouží vymezovací podložky. Díky hliníkovému profilu vytvoříte rovnou a pevnou spodní hranu zateplovacího systému s estetickým vzhledem a okapovou funkcí, důležitou pro správný odvod vody z fasády. Pro založení zateplovacího systému se nejčastěji používají hliníkové zakládací profily (soklové lišty). Na stěnu se zpravidla upevňují zatloukacími hmoždinkami. Vzájemné napojení jednotlivých lišt se provádí s pomocí plastových spojek, které umožňují jejich dilatování. Případné nerovnosti podkladu vyrovnejte s pomocí plastových podložek. První řada desek se pokládá do lože z lepicího tmelu. Pro navázání s plošně armovanou stěrkou na povrchu systému použijte plastový profil se síťovinou, který se nacvakne na zakládací lištu.
První prací bylo přidělání startovací lišty nad sokl, tu si chlapi vyrovnali a připevnili pomocí natloukacích hmoždinek. Lišty se spojují plastovými dilatačními spojkami. Dále oblepili okna a dveře páskou a zakončovacími lištami.
Lepení a kotvení polystyrenu
Nanášení lepícího tmelu a lepení izolace
Lepení polystyrenu vždy začíná od zakládací lišty směrem nahoru. U izolačních desek i lamel, které nejsou opatřeny silikátovým nástřikem se před nanesením lepícího tmelu musí do desky vtlačit tenká (penetrační) vrstva tmelu. U všech typů desek se lepící tmel nanáší po obvodu desky a ve třech bodech v ploše desky (deska by měla být přilepená na min. 40 % plochy). U všech typů fasádních lamel FKL se tmel nanáší celoplošně s použitím ozubeného hladítka. Fasádní tmel vždy volte dle zvoleného polystyrenu. Další možností je lepení izolantu na montážní pěnu. Lepení pěnou šetří čas a je méně náročné. Zde jsou ale opravdu vysoké nároky na rovný podklad. Polystyren lepili pomocí lepidla PCI Z301 DUO a lepící pěny od 44U. Vždy rámeček pěny po obvodu a tři „buchty“ lepidla do plochy izolantu. Práce jim tímto způsobem šla celkem rychle.
Izolace se lepí zdola nahoru, horizontálně a na vazbu. V průběhu práce kontrolujte rovinnost výsledného povrchu. Vždy se začíná od nároží stěny, kde je nutné dodržet dostatečný přesah (min. jako je použitá tloušťka izolace) pro správné provázání s další stranou domu. Takto zabráníte proudění vzduchu mezi izolantem a zdivem. Dalším důvodem je dodržení rozmístění tmelu pro následné kotvení talířovou hmoždinkou. Talířová hmoždinka musí při kotvení procházet právě skrze lepící tmel.
Kolem otvorů je potřeba dělat z polystyrenu tzv. hokejky, aby fasáda v těchto exponovaných místech nepraskala. Mezi deskami je potřeba mít co nejmenší mezery, případně je vypěnit pěnou, aby nevznikaly tepelné mosty. Izolace musí být rozměřena tak, aby rohy otvorů vycházely do plochy desky. V rozích musí tvořit tvar písmene L. Svislé i horizontální spáry musí být od rohů vzdáleny min. 100 mm. V rozích budov se desky pokládají střídavě na vazbu. U okenních otvorů roh ostění nebo nadpraží tvoří hlavní izolační deska nebo lamela. Izolace ostění a nadpraží (FKD RS) se vlepí do vzniklé mezery. Případné mezery zafouknout montážní pěnou.
Čtěte také: Konstrukce dřevěných fasád
Kotvení izolačních desek
Fasádní desky se po nalepení kotví fasádní talířovou hmoždinkou. Kotvení provádějte na základě projektové dokumentace a technologického předpisu nositele systému. Délka kotev se stanovuje s ohledem na tloušťku izolace a s ohledem na skutečné provedení podkladu (do kotevní délky se nezapočítává například omítka). Po přiměřeném zatuhnutí lepícího tmelu (zpravidla 24 hodin po nalepení izolace) můžete přistoupit k montáži fasádních talířových hmoždinek. Pro fasádní desky s podélnou orientací vláken se zpravidla používají hmoždinky s průměrem talířku 60 mm, pro lamely s kolmou orientací vláken s talířkem 140 mm. Pro kotvení fasádní izolace z kamenné vlny se používají hmoždinky s kovovým šroubovacím nebo zarážecím trnem.
Izolační deska se vždy kotví v rozích po obvodu desky a v ploše v místech, kde byl aplikován lepící tmel (buchty). Nejprve se do polystyrenu vyfrézuje otvor 2 cm v místě, kde bude talířová hmoždinka. Talířovou hmoždinky následně nasadíme do předvrtaného otvoru a AKU šrobovákem dotáhneme. Na pevně zakotvenou hmoždinku nasadíme fasádní EPS zátku. Počet hmoždinek na 1 m2 fasády se liší dle použitého izolantu, zdiva a hmoždinky. Vždy je dobré toto konzultovat s dodavatelem zateplovacího systému. Samozřejmostí jsou vhodné hmoždinky a víčka pro zavíčkování děr po hmoždinkách. Při celkové ceně za zateplení asi nemá moc smysl přemýšlet o nezapuštěné montáži hmoždinek. Je to sice levnější a jednodušší, ale ve výsledku se hmoždinky mohou prokreslovat na fasádě a způsobovat úniky tepla. Někde jsem četl, že nezapuštěná montáž hmoždinek s kovovým trnem může snížit účinnost zateplení až o 5 %.
Na odborné práce při zateplení jsme si pozvali dva zedníky a my jim, zase jako obvykle, dělali pomocníky. Určitá specifika ovšem vyžadovaly i naše super tepelně izolační cihly, které se vůbec nemají rády s talířovými hmoždinkami. Tyto cihly jsou totiž tak křehké, že při navrtávání hmoždinek se rozsypávali, takže i kdyby se hmoždinky sebevíc roztahovaly, tak by se pořádně nechytly. Nakonec jsme od zedníka sehnali 200 ks nějakých „lepších“ a zbytek jsme řešili tak, že namísto hmoždinek délky 155 mm, které by podle výrobce měly stačit, jsme používali délky 200 mm, a když ty došly, tak 180 mm.
Konstrukce vnějšího kontaktního zateplovacího systému bez kotevních prvků je možná pouze s použitím lamel s kolmým vláknem (FKL) u objektů s výškou do 20 m, v případě, že tuto variantu připouští nositel systému, za předpokladu že podklad lze považovat za únosný (bez separujících vrstev - například nátěrů).
Povrchová a zápustná montáž
Při povrchové montáži musí být talířek zatlačen do izolace tak, aby byl skryt v rovině tepelné izolace. Pokud vystupuje z povrchu fasády nebo je do ní naopak zaražen tak, že došlo k potrhání povrchu izolační desky je toto nutné považovat za chybu.
Pro omezení vlivu bodových tepelných vazeb je vhodné zvolit některý ze způsobů zápustné montáže hmoždinek. Při zápustné montáži je talířek hmoždinky zapuštěn, s použitím speciálního nástroje, pod povrch tepelné izolace a následně překryt krycí zátkou z minerální vlny. Tato varianta zamezuje nežádoucímu prokreslování hmoždinek na povrchu fasády a zároveň snižuje přibližně na polovinu vedení tepla dříkem hmoždinky. Bezprostředně po aktivaci hmoždinek, před realizací základní armované vrstvy proveďte lokální přestěrkování míst kde jsou hmoždinky umístěny tak, aby povrch izolace tvořil jednolitou plochu.
Vyrovnání povrchu a použití lišt
Broušení fasády
Po nalepení izolačních desek a jejich zakotvení je nutné celou plochu fasády sjednotit a srovnat. Fasádní desky mají už z výroby určité procento tolerance v rovinnosti. Proto dochází po nalepení desek ke vzniku malých spár a škvír. Spáry do dvou 2 mm je nutné vypěnit izolační PU pěnou, která je na to určená. Mezery mezi izolačními deskami z kamenné vlny je nepřípustné vyplňovat montážní pěnou nebo lepicím či stěrkovým tmelem! Vytvrzenou přebytečnou pěnu zařízneme zalamovacím nožem a můžeme přistoupit k celoplošnému přebroušení fasády. Účelem broušení je dosáhnout předepsané rovinnosti fasády, protože ostatními úkony se takto dosažená rovinnost už jen kopíruje.
Použití lišt a profilů
Použití lišt a profilů je důležité pro stabilní a funkční založení zateplovacího systému, zpevnění všech rohů a koutů fasády, správné napojení fasády na otvorové prvky a další části domu, správný odvod vody z povrchu fasády, dilataci větších ploch fasády a eliminaci prasklin v kritických místech fasády. Před realizací celoplošně armované základní vrstvy začistěte detaily fasády, například rohy, ostění a nadpraží oken, apod. Pro rohy použijte zakončovací rohové profily s integrovanou síťovinou. Vkládají se do tmelu naneseného na roh a s pomocí hladítka se začistí do výsledného tvaru. V exponovaných místech jako jsou rohy dveřních a okenních otvorů se obdobným způsobem položí pomocná diagonální výztuž o rozměru nejméně 300 × 200 (mm).
Armovací vrstva (stěrka)
Výztužná vrstva, lidově nazývaná také "STĚRKA", je jednou z nejdůležitějších částí souvrství kontaktního zateplovacího systému. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel (většinou stejný jako pro lepení izolantu) a armovací tkanina “Perlinka”. Základní vrstva se na fasádní izolace z kamenné vlny nanáší zpravidla ve dvou krocích: Nejprve se nanáší vyrovnávací vrstva v tloušťce min 2 mm. U desek bez silikátového nástřiku v rámci tohoto kroku vtlačte do minerální izolace tenkou penetrační vrstvu tmelu. Při používání desek s nástřikem vtlačovat penetrační vrstvy nemusíte.
Lepicí hmota se nanáší nerezovým hladítkem s velikostí zubů 10 x 10 mm. Následuje realizace armované vrstvy, která se nanáší s pomocí ozubeného hladítka s velikostí zubu 10 × 10 (mm). Do takto naneseného tmelu vložíme ve směru shora dolů armovací tkaninu. Síťovina se pokládá shora. S pomocí hladítka se vtlačí do tmelu a tmel protlačený síťovinou se uhladí do výsledné roviny. Vzájemných přesah pásů musí být nejméně 100 mm (na tkanině barevně znázorněno). Jednotlivé pásy výztužné tkaniny se kladou se vzájemným přesahem nejméně 100 mm. V případě nutnosti lze na vyrovnanou a nevyschlou armovanou vrstvu nanést ještě finální vyrovnávací vrstvu tmelu.
Po nalepení a ukotvení tepelně izolačních desek a následné technologické přestávce (nejméně 24 hodin) se přistupuje k realizaci základní armované vrstvy, která je tvořena výztužnou síťovinou zapuštěnou do stěrkového tmelu (zpravidla o tloušťce 3 až 4 mm). Tady se postup liší od doporučovaného - „naši“ zedníci tvrdili, že se jim to líp dává do tlustší vrstvy lepidla než dávat dvě vrstvy - tak jsme jim to holt dovolili. Po vytvoření základní vrstvy je nutná technologická přestávka v souladu s pokyny v dokumentaci vydané nositelem systému.
Natažení domu do lepidla zabralo cca 4 dny. Perlinka se musí překládat několik centimetrů přes sebe, aby nedocházelo k vytváření prasklin. Dále se rohy okolo otvorů vyztužují diagonální výztuží, perlinka na ploše se navazuje na perlinku z rohů a APU lišt. Dům najednou získal jednolitou barvu a takový jakoby finální vzhled.
Finální povrchová úprava
Penetrace a omítka
Po správě vytvořené stěrce přichází na řadu nanesení finální pastovité omítky. Na polystyren s vyzrálým lepidlem (vyzrálost jsme zjišťovali Ph testerem) jsme si nanesli penetraci (Mapei Silancolor Basecoat 60kg). Jako první krok při realizaci omítky naneste penetraci určenou montážními pokyny - výrobci zpravidla dodávají penetraci pod omítky probarvenou do stejného odstínu jako omítka, omezí se tím drobné chyby které mohou vzniknout při vlastním zpracování omítek. Po napenetrování (penetrace zamezuje sání vody lepidlem) by mohla takováto fasáda několik let bez problémů fungovat.
Při výběru omítky jsme trvali na silikonové omítce, kterou jsme po rozeslání poptávek sehnali za hodně dobré peníze od značky Mapei - Silancolor tonachino. Hrubost jsme zvolili 2 mm zrno v ploše a 1,2 mm na pasparty kolem oken a dveří, které měly být ve světlejším odstínu. Naši „odborníci na fasády“ dokončili za naší asistence a dozoru zbytek. Jako poslední krok se provede tzv. natažení omítky. Tento krok by měli provádět zkušení pracovníci v souladu s montážními pokyny. Pro správné a vzhledově pěkné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Natahuje se shora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m2. Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu. Fasádních omítek je celá řada a výběr je dobré vždy konzultovat s dodavatelem zateplení.
Omítkové směsi umožňují vytvoření povrchů s různou strukturou a v široké škále barev. Důležité je ale také zvolení vhodné pojivové báze. Nejčastěji používané typy omítek jsou:
- Akrylátové omítky: Mají vynikající mechanické vlastnosti a jsou cenově poměrně dostupné. Patří však k difúzně spíše uzavřenějším materiálům, méně dýchají.
- Silikonové omítky: Jsou relativně prodyšné. Díky tomu, že jsou přirozeně hydrofobní, tak u nich dochází k menší degradaci barevnosti i k menšímu usazování nečistot.
- Silikátové omítky: Jedná se o tradiční materiál, který vykazuje vysokou prodyšnost i odolnost. Jsou vhodnou volbou pro systémy s kamennou vlnou.
- Jiné omítky: Silikon akrylátové nebo silikon silikátové omítky mohou kombinovat některé z výhod omítek uvedených výše.
Objednal jsem tedy podle spočítané plochy venkovní pastovitou omítku Weber.pas Aquabalance zrnitosti 1,5 mm. Je to běžná zrnitost, se kterou není problém při objednání a se kterou fasádníci běžně dělají, takže pak nebrblají, že se jim s tím špatně dělá. Samozřejmostí je ještě příslušná penetrace, která je probarvená podobně jako fasáda. Na domě jsme si vymysleli několik pruhů, aby dům nebyl jednolitá bílá „kostka“. Dům bude bílý (nejsvětlejší šedá) s několika světle šedými pruhy. Jeden den vymezili lepící páskou tmavší pruhy a ty rovnou natáhli do finální fasády. Druhý den zamaskovaly pruhy a natáhli do finálky zbytek. Venkovní omítky byly za 4 dny komplet hotové. Po fasádě se nechali udělat hromosvody.
Konečná povrchová úprava: U vnějších kontaktních zateplovacích systémů se jako finální povrchová úprava používá nejčastěji některý z typů tenkovrstvých omítek. Na vnější kontaktní zateplovací systémy se zpravidla používají omítky s velikostí zrna (ta určuje tloušťku omítky) od 1,5 do 5 (mm). Vzhledem k použití izolantu (polystyrenu) se navíc nedoporučuje používat barvy, které příliš pohlcují světlo a tím plochu fasády zahřívají. Tmavá fasáda se více zahřívá a může docházet k degradaci, nebo praskání finální vrstvy. Ve vzornících se tento parametr, koeficient odrazivosti světla označuje jako „HBW“ - označuje kolik světla/energie fasáda pohltí. Doporučuje se používat barvy s HBW > 25, případně provést větší tloušťku výztužné vrstvy.
Důležité doplňky a údržba fasády
Parapety a svody
Při fasádě jsme také konečně osadili parapety a zároveň jsme konečně mohly dodělat svody k okapům, které nahradily nevzhledné roury, které se při větších poryvech větru vyvlékaly z geigerů i z okapů.
Údržba fasády
Samozřejmě, že každá omítka jednoho dne ztratí svůj původní „lesk“. Vy tu chvíli ale můžete oddálit, pokud budete plášť domu pravidelně kontrolovat a čistit. Prach jednoduše odstraníte koštětem, větší nečistoty pak wapkou, do které můžete přidat speciální čisticí prostředek. Pokud vám fasáda zezelenala, bude potřeba fungicidní přípravek, který se opět opláchne vodou. Na závěr nezapomeňte na renovační nátěr. Čištění fasády by se mělo provádět zhruba jednou za 5 let. Abyste těmto problémům předešli, vyplatí se pořídit tzv. Chytrou omítku, která buď disponuje samočisticím efektem nebo umí regulovat vlhkost a tím zabránit vzniku plísní. Samozřejmostí je taky údržba fasády.
Celkové náklady a doporučení
Cena fasády
Cena fasády se odvíjí od několika faktorů. Prvním z nich je typ zateplení. Kontaktní fasáda stojí průměrně 1500 Kč za m², provětrávaná bývá zhruba 2 × dražší. Stejně tak minerální vata vás vyjde na víc peněz než fasádní polystyren. Ve výsledku ale vždy záleží na konkrétní skladbě materiálů, ploše a členitosti fasády. Proto existují speciální kalkulačky, které cenu spočítají za vás. Patří k nim např. kalkulátor Weber, kde během pěti kroků vyberete druh zateplení, zadáte potřebné parametry, zvolíte barvu, a nakonec získáte soupis potřebného materiálu i s cenami. A pokud chcete, můžete výrobky rovnou objednat.
Doporučení
Ať už vás čeká úplně nová fasáda nebo její renovace, vždycky se můžete obrátit na profesionály. Tým odborníků vám ochotně poradí se skladbou konstrukce fasády (z produktů Saint-Gobain) a taky vám zdarma sestaví kalkulaci materiálu, za kterou byste jinde platili tisíce. A jestli hledáte přímo řemeslníky, kteří fasádu nainstalují, najdete je na NejŘemeslníci.cz. Stačí zadat zdarma poptávku a pak už jen počkat, až se vám ozvou první firmy. Vy si přitom můžete prohlédnout jejich předchozí práci i hodnocení zákazník. Budete pak mít jistotu, že se jedná o spolehlivé dodavatele.
Původně jsem chtěl dům zateplovat sám. Ale během ledna jsem našel partu chlapů, kteří fasády dělají, mají už nějaké ty fasády za sebou a hlavně mají i výhledově čas a je s nimi dobrá domluva. I za ne úplně nízkou cenu realizace jsem se nakonec rozhodl práci svěřit do rukou „odborníků“. Poradil jsem se s nimi, domluvili jsme se co ještě přiobjednat a s čím jsou zvyklí pracovat. Jednalo se hlavně o zakládací profily, různé rožky, APU lišty apod. Realizace byla výborná. Se vším si poradili a někde i dobře poradili.
tags: #polystarenova #fasada #svepomoci

