Porotherm, Ytong nebo dřevostavba: Komplexní srovnání a výběr ideálního domu

Při plánování výstavby nového rodinného domu se budoucí stavebníci často potýkají se zásadním rozhodnutím: zvolit zděnou stavbu nebo dřevostavbu? Tento článek se podrobně věnuje rozdílům mezi těmito dvěma nejpoužívanějšími stavebními systémy a pomůže vám učinit informované rozhodnutí.

Vliv ceny zdicího materiálu na celkovou cenu stavby domu

V první řadě je třeba říci, že význam druhu použitého zdicího materiálu se z finančního hlediska většinou až příliš přeceňuje. Při standardním projektu rodinného domu, resp. projektu bungalovu, tvoří celková cena za zdící materiál pouze přibližně 6 % z ceny stavby samotného domu. Čili i v případě, že dokážeme sehnat materiál, který je o třetinu levnější než druhý, rozdíl bude maximálně 2 % z celkové ceny stavby domu. To platí za předpokladu, že pracnost obou použitých materiálů je přibližně stejná. Z tohoto pohledu se materiálu stěn přisuzuje mnohem větší finanční význam, než je přiměřené.

V mnoha případech se setkáme s argumenty nižší ceny u dřevostaveb, ale v praxi žádný extrémní rozdíl nenajdeme. Zvláště pak využijeme-li vhodné moderní zdící materiály. S dřevostavbou sice ušetříme, ale cenový rozdíl se bude pro přízemní rodinný dům pohybovat zhruba kolem 1 000,- Kč na jeden metr čtvereční zastavěné plochy. Samotná „cena za kubík materiálu“ o ničem nevypovídá. A protože u rodinného domu 1 m² obytné plochy stojí v realizaci kolem 35-50 tis. Kč, jde o úsporu 300-500 tis. Kč. Tohle je aspekt, který nelze zanedbat.

Porovnání celkových nákladů a zastavěné plochy

Následující tabulka ukazuje orientační srovnání nákladů a zastavěné plochy pro dřevostavbu (Dekpanel), pórobeton a cihlu při stejné užitné ploše 100 m².

V součtu má Dekpanel o cca 300-800 tis. Kč nižší celkovou cenu. Dekpanel = menší zastavěná plocha, nižší cena, stejná užitná plocha, rychlejší bydlení.

Čtěte také: Řešení pro integrované stínění s Porotherm KP Vario UNI

Kritéria výběru stavebního materiálu

Před samotným výběrem je vhodné zeptat se sám sebe, které vlastnosti stavebního materiálu jsou pro mě důležité? Je to životnost, pevnost, tepelně izolační vlastnost, akustika, kotvení předmětů na stěnu, nasákavost, vzduchotěsnost, pracnost při výstavbě nebo náročnost pro vedení rozvodů elektřiny, vody a kanalizace? Na základě odpovědí na uvedené otázky si budete umět snadněji vybrat.

Výběr stavebního systému pro rodinný dům zásadně ovlivňuje komfort bydlení, provozní náklady i hodnotu nemovitosti. Každý stavební systém má své výhody i nevýhody, volba tak závisí na konkrétní situaci a prioritách stavebníka. Dům by měl odpovídat nejen rozpočtu, ale i životnímu stylu, očekávání pohodlí a financím na provoz. Správné řešení přinese nejen dlouhodobou spokojenost, ale také zhodnocení domu.

Srovnání cihel a pórobetonu

Těmito materiály jsou v našem regionu cihla a pórobeton. V následující části si rozebereme jednotlivé rozdíly mezi nimi.

Životnost

• Cihla a pórobeton: Životnost je přibližně stejná u obou materiálů.
• Zděné stavby: Zděné stavby jsou pevné, mají dlouhou životnost a nepodléhají hnilobným procesům.

Pevnost

• Cihla: Z hlediska pevnosti je na tom cihla lépe než pórobeton.
• Pórobeton: Dříve se kladl důraz zejména na pevnost v tlaku, dnes se věnuje nejvíce pozornosti tepelněizolačním schopnostem. To znamená, že cihly jsou dnes mnohonásobně lepší v tepelném ohledu, ale ztratily do značné míry svou pevnost v tlaku a objemovou hmotnost.

Tepelněizolační vlastnosti

• Pórobeton: Lepší vlastnosti má pórobeton, protože je homogenní ve všech směrech (stejná struktura v celém objemu tvárnice).
• Cihla: V dnešní době se v dřevostavbách jako izolant nejčastěji používá minerální vlna a polystyrén, nebo variantně dřevovlákno, polyuretan a papír. Běžně používané zdivo = tvárnice z keramiky, pórobetonu nebo vápenopísku nemohou těmto materiálům izolačně konkurovat. Velmi nahrubo řečeno je klasická keramická tvárnice (např. Porotherm, Heluz atd.) na tom izolačně 7x hůř než běžný izolant v případě pórobetonových tvárnic (např. Ytong, Porfix atd.) je to asi čtyřnásobek.
• Moderní cihelné zdivo: Uvnitř moderního obvodového cihelného zdiva jsou všechny izolanty upraveny jako hydrofobní (nesmáčivé) a zároveň paropropustné, takže vlhkost se může dostat pouze do cihlového střepu a z něj se pak odpařuje. Právě to je podstatná výhoda, kterou jednovrstvé cihelné zdivo nabízí ve srovnání s vnějším kontaktním zateplením, kde zejména při rychlé realizaci novostaveb hrozí srážení stavební vlhkosti ve zdivu a následný vznik plísní. Tepelné parametry cihel jsou dnes takové, že i pro obvodové zdivo pasivního domu vystačíte s jednovrstvým zděním. Nepotřebujete žádné dodatečné zateplení ani pod vnější, ani pod vnitřní omítkou. To vám při stavbě šetří čas i práci, později peníze za vytápění nebo letní klimatizaci - a navíc také obytný prostor v interiéru.
• Pórobeton Lambda YQ: Speciálně pro jednovrstvé zdění je určena moderní řada tvárnic Lambda YQ. Tyto tvárnice v sobě koncentrují optimální kombinaci nejdůležitějších vlastností pórobetonu, ale pro výstavbu a úsporný provoz současných domů s téměř nulovou spotřebou energie je zásadní jejich extrémně nízký součinitel tepelné vodivosti. Náklady na vyzdění jednoplášťové konstrukce (i pro pasivní dům) jsou ve srovnání se zateplenou stěnou nižší. Dodatečná izolace představuje navíc variantu s omezenou životností a horšími užitnými vlastnostmi. Samotná stavba z tvárnic Lambda YQ je rychlejší a přesnější, její energetické parametry určujete tloušťkou zdiva (45, 50 nebo 55 cm). Pórobetonové tvárnice Ytong Lambda YQ tloušťky 45 cm samy o sobě plní základní požadavky energetické normy. Pro vylepšení tepelné izolace lze použít tvárnice tloušťky 50 či 55 cm.

Akustika

• Cihla: Akustika je při stejné tloušťce obou materiálů lepší u cihly, nakolik cihly jsou těžší. Je třeba ale říci, že u obvodové zdi to není až tak velmi důležité, protože rozdíly jsou malé a většina hluku přijde do interiéru přes okna.
• Zděné domy: Další výhodou zděných domů je akustický komfort. Masivní konstrukce tlumí hluk lépe než lehké systémy.

Kotvení předmětů na stěnu

• Pórobeton: Kotvení předmětů na stěnu, např. kuchyňská linka, se určitě dělá lépe do pórobetonového zdiva jako do děrované cihly (plná pálená cihla byla z tohoto hlediska nejlepší). Cihla je totiž děrovaná a její střep je křehký, zatímco pórobeton je plný v celém průřezu. Navíc do pórobetonu netřeba vrtat s příklepem. Použít třeba určitě správné hmoždinky, např. univerzální hmoždinky typu Fischer UX.

Nasákavost a vzlínavost

• Pórobeton: Nasákavost je vlastnost, která není až tak důležitá, neboť každé zdivo musí být chráněno proti vodě a vlhkosti. Z hlediska celkové nasákavosti je na tom mírně horší pórobeton. Vzlínavost je výrazně nižší u pórobetonu, což znamená že vlhkost Vám nevystoupí na stěnách do velké výšky.

Vzduchotěsnost

• Pórobeton: Vzduchotěsnost se mnohem lépe dosahuje u pórobetonu, protože ten nemá velké vzduchové dutiny jako cihla. Tento parametr je důležitý hlavně u pasivních domů, svůj význam má i při nízkoenergetických a ultra nízkoenergetických domech.

Pracnost při stavbě

• Pórobeton: Pracnost při stavbě je jednoznačně nižší u pórobetonu (čili i levnější cena práce), kde 1 m2 stěny postavíte za přibližně 65 % času potřebného pro cihlu. Souvisí to zejména s tím, že pórobetonové tvárnice jsou větší než cihly a mají i mírně vyšší přesnost.

Drážkování pro rozvody

• Pórobeton: Drážkování pro rozvody elektřiny, vody a případně kanalizace se provádí výrazně jednodušší u pórobetonu. Tyto práce následně šetří peníze za elektrikáře a instalatéry, kteří si započítávají drážkování stěn do ceny díla.

Přírodní základ a klima

• Pórobeton Ytong: Svým přírodním základem se právem chlubí bílý pórobeton (systém Ytong). Křemičitý písek, vápno a voda - to jsou suroviny, z nichž vzniká lehký a moderní stavební materiál. Díky své porézní struktuře přirozeně dýchá a udržuje ideální vlhkostní mikroklima, navíc pohlcuje pro zdraví nepříznivé kladné ionty a svým zásaditým složením brání vzniku plísní.

Dřevostavby: Charakteristika a srovnání

Moderní dřevostavby jsou domy stavěné ohleduplně vůči přírodě a přitom otevřené vůči všem technickým inovacím a nárokům současného života. Jako dřevostavby jsou obecně označovány budovy, jejichž hlavním konstrukčním prvkem je dřevo. Dřevo tvoří nosnou konstrukci stavby, přičemž ostatní (nenosné) prvky představují často jiné materiály (jejich podíl může být i více než 60 %). Kromě dřeva bývají používány zejména kvalitní izolační materiály, ocelové spojovací prvky, speciální fólie, obklady či nátěry. Základy stavby jsou zpravidla z betonu nebo zděné. Díky této kombinaci materiálů je zaručena výsledná vynikající technologická kvalita stavby a vysoká kvalita bydlení.

Výhody dřevostaveb

• Tepelná izolace a prodyšnost: Velmi dobrá tepelná izolace a prodyšnost konstrukce, z čehož vyplývá úspora energií za vytápění, ale také možnost pružně a rychle interiér vytopit nebo naopak vyvětrat. Zde se stává výhodou podstatně nižší akumulace tepla ve srovnání se zděným domem.
• Akustické vlastnosti: Díky použití moderních kvalitních materiálů a izolací mají dnes dřevostavby také vynikající akustické vlastnosti. Pokud výrobce či dodavatel stavbu neošidí, můžete v klidu zapomenout na „strašáka“ vrzajících podlah.
• Životnost: Fyzická životnost dřevostaveb sendvičového typu se odhaduje nejméně na 100 let, u masivní dřevostavby bude ještě delší.
• Ekologický materiál: Dřevo je jediný čistě přírodní stavební materiál. Moderní dřevěné konstrukce mají díky tomu podstatně nižší energetické nároky na výstavbu než ostatní typy staveb. Z hlediska komplexní analýzy životního cyklu (LCA) je dřevo jednoznačným vítězem.
• Průmyslové sušení: Zejména u montovaných dřevostaveb je důležité průmyslové sušení dřeva vysokou teplotou: Při něm dochází k usmrcení všech zárodků dřevokazného hmyzu.
• Opravitelnost: V případě poškození vodou je ošetření dřevostaveb jednodušší než u zděných konstrukcí.
• Regulace vlhkosti: Dřevěné materiály přirozeně regulují vlhkost interiéru a dřevostavby tedy poskytují příjemnější klima i vyšší teplotu vnitřních stěn. Proto působí příjemněji i na dotek.

Nevýhody dřevostaveb

• Kotvení předmětů: Na druhou stranu se můžeme setkat s drobnými problémy při nutnosti zavěsit něco na zeď. Klasická zeď nám nepřináší žádné limity, kdežto druhá varianta stavby vyžaduje různé výztuhy nebo dodatečná řešení s pomocí odborníků.
• Záplavové oblasti: Snad jediný definitivní limit pro dřevostavby představují záplavové oblasti.
• Životnost vs. ekologie: Pokud bychom environmentální dopady obou staveb vztáhli na časový úsek 100 let, v němž bychom museli stavět dvě dřevostavby a jednu likvidovat, výsledek by vyzněl více ve prospěch cihlové stavby, jejíž životnost převyšuje 100 let.

Druhy dřevostaveb

Dřevostavby můžeme rozdělit na masivní a montované. Masivními dřevostavbami jsou tradiční české roubenky a sruby (finského a kanadského typu), u montovaných domů je situace složitější. Vedle klasických „sendvičů“ (prefabrikovaných panelů přesně na míru, zpravidla z OSB desek se všemi otvory, tepelnou izolací a výztužnými žebry uvnitř) jsou tu také technologie strukturovaných izolovaných panelů (SIPs), masivních celodřevěných panelů a lehkých či těžkých skeletových konstrukcí, které se skládají přímo na staveništi a dávají šanci jednak stavět svépomocí, jednak do poslední chvíle měnit dispozice nově vznikajícího obytného prostoru. Mezi ně patří také ve světě osvědčený stavební systém Two by Four, který využívá jako stavební základ hranoly 2 x 4 palce. Rámová konstrukce z KVH hranolů (průmyslově sušené a hoblované stavební řezivo) je vyplněna tepelnou izolací. Toto řešení dovoluje širokou škálu variací jak ve skladbě stěn, tak v jejich finální úpravě.

Čtěte také: jak postavit zdravý dům pomocí systému Porotherm

Srovnání environmentálních dopadů (LCA)

Nezávislá studie zpracovaná na VŠCHT Praha srovnává dva tvarově a rozměrově téměř shodné domy. Prvním je typová dřevostavba, z níž je pak odvozen cihlový dům. Ten se liší jen „těžkým“ obvodovým zdivem z cihel Family 2in1 a tradičními materiály pro jeho dokončení. Cílem bylo se blíže odborně podívat, který z domů je šetrnější k životnímu prostředí. Základním zadáním pro environmentální hodnocení obou domů byl postup „Cradle to Grave“, tedy od kolébky do hrobu, který započítává všechny fáze života domu: jeho výstavbu, užívání, likvidaci a s tím vším související dopravu. Toto hodnocení celého životního cyklu budov - LCA (Life Cycle Assesement) zahrnovalo celkem 11 indikátorů. U obou domů se uvažovala stejná životnost 50 let. To je blízké realitě u dřevostavby, cihlová stavba se běžně „dožívá“ sta i více let.

Zjištění studie:

1. Rozdíl mezi environmentálními dopady životního cyklu dřevostavby a cihlového domu není významný.
2. Při porovnávání samotné fáze výstavby budov vykazuje cihlový dům o necelých 30 % vyšší uhlíkovou stopu než dřevostavba. S výjimkou sladkovodní toxicity však cihlový dům vykazuje ve všech ostatních oblastech dopadu (úbytek abiotických i fosilních surovin, acidifikace, eutrofizace, humánní toxicita, úbytek stratosférického ozonu, tvorba fotooxidantů, terestrická ekotoxicita) lepších výsledků, než dřevostavba. Když se do porovnání zahrnou i dopady či benefity nakládání s materiály vzniklými z demolice, environmentální dopady obou druhů budov se vyrovnají.
3. Při hodnocení environmentálních dopadů celého životního cyklu porovnávaných budov mají dominantní roli tepelně-izolační vlastnosti obálky budov. Celkové výsledky environmentálních dopadů zásadním způsobem (ve většině environmentálních dopadů více než 90 %) ovlivňuje užívání budov (vytápění), nikoliv to, zda je obálka domu cihlová nebo dřevostavba.

Závěr studie: „Bylo zjištěno, že environmentální dopady dřevostavby a cihlového domu jsou z pohledu celého životního cyklu srovnatelné.“ Z pohledu provozní náročnosti byly výsledky ovlivněny mírně lepší tepelnou izolací obálky cihlové stavby: V běžné praxi ale není problém izolaci dřevostavby dorovnat na úroveň cihlového domu nebo lepší. To ale nelze obecně říct o životnosti dřevostavby. Kdybychom environmentální dopady obou staveb vztáhli na časový úsek 100 let, v němž bychom museli stavět dvě dřevostavby a jednu likvidovat, výsledek by vyzněl více ve prospěch cihlové stavby, jejíž životnost převyšuje 100 let.

Studie říká, že ekologická zátěž obou typů porovnávaných staveb - dřevostaveb a cihlových staveb, postavených na úrovni současné technologie - je srovnatelná. Četní příznivci tradičního zdění, speciálně pak z cihel, kteří mají vztah k přírodě a její ochraně, tak nemusí řešit ekologická dilemata při výstavbě pro sebe a své blízké.

V hypotetickém případě, píší autoři studie v závěru zprávy, že by byly obě budovy provozovány jako nulové domy, tzn. že by na svůj provoz nespotřebovávaly žádnou z vnějšku dodávanou energii, můžeme uvažovat o modelu životního cyklu, který zahrnuje jen výstavbu domu, dopravu a demolici. To zahrnuje do jisté míry i případ, kdy se v domech vytápí biomasou z místních zdrojů, sesbíranou a zpracovanou nejlépe ručně. Autoři studie tvrdí, že by ke spálení tohoto dřeva došlo tak jako tak a emise CO2 považují ve vztahu k přírodě za vyrovnané.

Čtěte také: Spojení Porothermu a železobetonu pro váš dům

Tradiční zděné stavby v ČR

Zděné domy tvoří v Česku dlouhodobě většinu. Není to náhoda. Cihly, pórobeton nebo vápenopískové bloky jsou prověřené generacemi a jejich vlastnosti se díky moderním technologiím stále zlepšují. Kromě pevnosti, stability a odolnosti vynikají schopností akumulovat teplo, čímž pomáhají udržet příjemné klima a snižují náklady na vytápění i chlazení.

Tradice u nás v Čechách a na Moravě má své historické kořeny a opodstatnění. Cihlové stavby zde převládají z více jak 85 %. Do hor a čisté nezasažené přírody pak patří dřevostavba se vším všudy, tzn. v podobě srubové stavby. Jde také o tradici architektury a tu bychom měli ctít, dotváří naše myšlení a kulturu.

Moderní zdicí systémy

Současné zděné systémy - například od značek Heluz, Wienerberger, KM Beta nebo Xella - tvoří ucelenou řadu prvků pro obvodové a příčkové zdivo, překlady, věncovky, stropy, komíny. Všechny prvky jsou sladěné, což eliminuje chyby a urychluje stavbu. Systémy zahrnují také lepicí tmely a maltové směsi. K tomu se pojí i doporučené technologie zdění - na pěnu či tenkovrstvou spáru apod.

Příklady:

• Porotherm 20 T Profi: Nové eso: víceúčelová cihla Porotherm 20 T Profi s ultra-praktickou šířkou jen 20 cm. Svými parametry strčí do kapsy i širší cihly a hodí se pro jednokrokovou stavbu věnce. Porotherm je ucelený stavební systém, kde na sebe jednotlivé prvky navazují nejen rozměrově, ale i funkčně. Součástí jsou běžné doplňky v podobě překladů, stropních konstrukcí i doplňků.
• HELUZ FAMILY 50 2in1: Stálice: cihla HELUZ FAMILY 50 2in1. Šířka 50 cm, výplň z polystyrenu EPS, nejlepší tepelná izolace na trhu.
• Ytong Lambda YQ: Speciálně pro jednovrstvé zdění je určena moderní řada tvárnic Lambda YQ. Tyto tvárnice v sobě koncentrují optimální kombinaci nejdůležitějších vlastností pórobetonu, ale pro výstavbu a úsporný provoz současných domů s téměř nulovou spotřebou energie je zásadní jejich extrémně nízký součinitel tepelné vodivosti. Systém Ytong je plně kompatibilní jak s akustickými vápenopískovými tvárnicemi Silka, tak i s minerální tepelnou izolací Multipor.

Výhody zděných domů

• Akumulace tepla: Zděné stavby akumulují teplo více než dřevostavby.
• Akustický komfort: Masivní konstrukce tlumí hluk lépe než lehké systémy.
• Požární odolnost: Stavby jsou požárně odolné.
• Snadná oprava a přístavba: Snadno se opravují a problémem nebývá ani napojení přístavby.

Nevýhody zděných domů

• Nároky na pozemek: Větší nároky na pozemek (typ, podloží).
• Delší doba výstavby: Mokré procesy vyžadují technologické pauzy, stavba tak trvá měsíce.
• Přesnost projektu: Důležitá je přesnost projektu a provedení - chyby v detailech mohou vést k tepelným mostům.

Kdy se definitivně rozhodnout

V každém projektu domu musí být definován použitý stavební materiál. Pokud si dáváte vypracovat projekt na míru, víte se s architektem předem dohodnout na konkrétním použitém materiálu, což znamená, že rozhodnout byste se měli již ve fázi projektování stavby.

Pokud si koupíte katalogový projekt domu, tam je už konkrétní materiál navržen a to obvykle cihla nebo pórobeton, jelikož tyto dva materiály odrážejí preferenci absolutní velké většiny populace.

Praktické aspekty a rady

• Výběr materiálu: Nové typy tvárnic pro obvodové zdivo jsou vyrobeny ze stejného materiálu jako standardní pálené cihly, ale mají promyšlený systém dutin (voštinové cihly). Ten sám o sobě napomáhá lepší izolaci tepelné i zvukové, ale dutiny u obvodového zdiva navíc zpravidla vyplňuje vložený izolant. Může jím být pěnový polystyren EPS (zajišťuje velmi kvalitní tepelnou izolaci), nebo minerální vata (má přírodní základ a zvládá spolehlivě tepelnou i akustickou izolaci), případně expandovaný perlit.
• Komíny: Český výrobce HELUZ nabízí výhodné komínové komplety HELUZ IZOSTAT a HELUZ KLASIK, jež jsou okamžitě skladem. Vybírejte je s ohledem na energetický standard vašeho domu, zvolený typ spotřebiče a druh paliva. Oba systémy se hodí pro pevná paliva a podtlakový (atmosférický) provoz.
• Fasáda: Lícové zdivo Terca fasádě opravdu sluší! Cihly se vyrábějí ražením hlíny do formy, mají čtyři pohledové strany se zvrásněnou strukturou a jsou vždy plné. Pokud se Vám líbí omítnutá fasáda, tak Vám doporučíme zděný dům. V případě, že ale v exteriéru pohledově preferujete dřevo, tak Vám doporučíme dřevostavbu s dřevěným obkladem a provětrávanou mezerou. Fasádní obklad může být provedený různým způsobem - od moderního pojetí až po dobové podání, které bude k nerozeznání od skutečné roubené stavby. Pokud i tak chcete dřevostavbu s omítkou, doporučujeme místo polystyrénu dřevovláknité izolační desky (např. Steico Protect) opatřené omítkou s nízkým difuzním odporem.
• Střecha: Šikmá střecha dnes tvoří ucelený funkční systém - a přední výrobci krytin tento systém nejen respektují, nýbrž sami nabízejí se všemi doplňky a vychytávkami (například pod názvem „inteligentní střešní systém“). Správně složené souvrství s řádnou izolací podstřešního prostoru a se všemi klempířskými prvky pak poskytuje opravdu mimořádnou trvanlivost. Systémové řešení doslova zastřešuje spolehlivá krytina, která by vás měla chránit před všemi rozmary počasí nejméně 50 let. Důležitý faktor, který ovlivní konkrétní volbu krytiny, však tvoří předpokládané zatížení sněhem. Pokud je velké, může to nahrávat kvalitním plechovým krytinám z hliníku či oceli, protože sníh po nich přirozeně sjíždí. To mezi skládanými krytinami jsou rozdíly v kvalitě podstatně menší - takže tady víceméně platí heslo „střecha na celý život“.

tags: #porotherm #nebo #drevostavba #srovnání

Oblíbené příspěvky:

• Jak správně kotvit polystyren na zateplenou fasádu
• Použití cementu 52,5
• Přečtěte si o vlastnostech a použití brousitelného tmelu
• PVC fólie, asfaltové pásy a tekuté membrány
• Plastové kabelové žlaby