PergolyPorotherm Příčkovka: Vlastnosti a Použití Cihelných Příčkovek
Společnost Wienerberger, sídlící v Českých Budějovicích, řídí výrobu a prodej oblíbených výrobků v komplexním a moderním systému Porotherm pro pozemní stavby. V šesti závodech vyrábí cihelné bloky pro vnější a vnitřní zdivo, keramobetonové překlady a keramické polomontované stropy značky Porotherm. Pro náročnější zákazníky nabízí lícové cihly, obkladové pásky Terca a cihlové dlažby Penter. S využitím nejnovějších technologií a odborných znalostí našich specialistů vytváříme moderní keramické bloky Porotherm. Tyto cihly jsou dokonale přizpůsobeny k vytvoření zdravého a příjemného vnitřního prostředí. Bydlet v poctivém a ekonomicky výhodném domě dává pocit jistoty všem členům rodiny.
Charakteristika a použití příčkovek
Příčkovky z pórobetonu tvoří základní stavební systém PORFIX a jsou určeny především k rozdělení vnitřní dispozice. Příčkovky PORFIX jsou určené především na rozdělení vnitřní dispozice jako nenosné zdivo. Dají se použít všude tam, kde chcete vytvořit ozdobné výklenky, oblouky, vyplnit členité tvary, realizovat drážky pro instalace a stavět rychle a přesně. Vedle nízké objemové hmotnosti a difúze (u pórobetonu obecně) oceníte i dobrou schopnost zvukové izolace, ale především jednoduchost a rychlost realizace - možnost snadného opracování běžným nářadím a téměř bezodpadovou technologii.
Segment Classic nabízí klasickou a prověřenou řadu produktů pro obvodové zdivo, nosné vnitřní zdivo a příčky, soklové zdivo. Jedná se o cihelné bloky řad Porotherm, Porotherm Profi a Porotherm S Profi. Tyto cihly nabízejí ověřenou, jednoduchou, čistou technologii určenou i pro svépomoc. Cihelné bloky tohoto segmentu vyráběné v modulovém systému Porotherm umožňují snadný postup výstavby díky své přesnosti a stavebnicovému uspořádání.
Technologie zdění Porotherm Profi Dryfix
Technologie zdění na pěnu Porotherm Dryfix je již několik let zavedeným způsobem výstavby nejen v České republice, ale i v dalších evropských státech. Systém Porotherm Profi Dryfix představuje metodu zdění z broušených cihel Porotherm, spojovaných pomocí speciální zdicí pěny Dryfix. Pěna Porotherm Dryfix je na vzdušné vlhkosti tvrdnoucí jednosložková pěna, dosahující vysoké pevnosti spoje již po 20 minutách. Protože se jedná o systém zdění, musel být před uvedením na trh odzkoušen a prozkoumán ze všech úhlů pohledu na technické vlastnosti včetně jeho trvanlivosti a vlivu na životní prostředí.
Zdění na pěnu šetří ve více směrech. Doba výstavby je poloviční oproti zdění klasických nebroušených cihel na maltové lože. Při samotném vyzdívání stěn není potřeba přívod vody ani elektřiny, nepotřebujete přidavače, míchačku, ani stavební rozvaděč. Ušetříte tedy nejen čas, ale i náklady na výstavbu. Technologie zdění na pěnu se výborně hodí nejen pro stavby domů svépomocí, ale velkou oblibu si systém Dryfix získal i u stavebních firem, které díky jeho použití šetří čas svých zaměstnanců i náklady na zařízení stavby. Jednoduché, velmi rychlé a suché zpracování cihel s použitím zdicí pěny Dryfix umožňuje zdění i v zimním období až do -5 °C na rozdíl od běžných technologií. Zdivo je přesné, vizuálně pěkné a bez maltových spár, tedy ideální podklad pod omítku.
Čtěte také: Řešení pro integrované stínění s Porotherm KP Vario UNI
Broušený cihelný blok pro tl. stěny 30 cm na zdicí pěnu. Cihly broušené Porotherm 30 Profi Dryfix jsou určené pro omítané jednovrstvé obvodové nosné i nenosné zdivo tloušťky 300 mm s velmi vysokými nároky na tepelný odpor a tepelnou akumulaci stěny. Ke zdění těchto cihel se používá speciální pěna pro zdění, která se nanáší ve dvou pruzích při vnějších okrajích cihel. Součástí dodávky je odpovídající množství zdicí pěny Porotherm Dryfix.
Porotherm Profi Dryfix System je v kombinaci s cihlami Porotherm EKO+ Profi Dryfix vhodný pro výstavbu nízkoenergetických i pasivních domů, kdy se hodnoty součinitele prostupu tepla pohybují podle tloušťky použitého zdiva v rozmezí U = 0,19 - 0,23 W/m2K. Technologie zdění na pěnu Dryfix je v neposlední řadě šetrná k životnímu prostředí díky minimální spotřebě zdicí pěny. Z porovnání ekologické bilance zdicí pěny Dryfix a malty pro tenké spáry, tj.
Nenosné příčky a jejich statické a akustické požadavky
Nenosné příčky jsou stěny, které nemají žádnou funkci z hlediska statiky konstrukce budovy. Příčky slouží pouze k oddělení místností a nesmí být využity ke ztužení budovy. Díky tomu mohou být při požadované změně půdorysu odstraněny, aniž by byla ohrožena stabilita budovy. Příčky však musí navíc mimo působení vlastní tíhy (včetně případné omítky nebo obkladu) zachycovat síly působící na jejich plochu a umožnit přenos těchto sil na nosnou konstrukci. Stabilita příček samotných je dána spojením se sousedícími stavebními konstrukcemi (s příčnými stěnami nebo jinými ztužujícími prvky a se stropy), pokud nejsou překročeny přípustné mezní rozměry příček. Příčky se používají také u staveb s ocelovými či železobetonovými skeletovými konstrukcemi jako mezistěny nebo výplňové stěny. Nalézají použití také u staveb s relativně velkým rozpětím stropu, např. přenesení vlastní hmotnosti včetně omítky nebo jiné možné povrchové úpravy.
Z hlediska statického a akustického působení v budově by měly být nenosné vnitřní stěny odděleny od ostatních konstrukcí tak, aby se do nich pokud možno nevnášela žádná napětí od přetvoření sousedících konstrukcí a aby bylo přerušeno šíření zvukových vln zdivem. Na nenosné vnitřní stěny se vztahují stejné tepelné požadavky jako na nosné vnitřní stěny, požadavky jsou uvedeny v kapitole 2.1.
V rámci rodinného domu nebo bytové jednotky jsou dle ČSN 73 0532:2020 definovány akustické požadavky na všechny obytné místnosti téhož bytu, myšleno i rodinného domu.
Čtěte také: jak postavit zdravý dům pomocí systému Porotherm
Zatížení a posouzení únosnosti příček
Je nutné provést posouzení dostatečné únosnosti v ohybu na vodorovné přímkové zatížení působící 0,9 m nad patou stěny. Stanovením mezní únosnosti v ohybu se má posoudit, zda vodorovně působící zatížení ve výši 0,9 m nad patou stěny - tedy asi ve výši kyčlí či ve výši sedu - může vést ke zřícení příčky. Tato zatížení mohou být např. vyvolána davem lidí. Síly jsou podle intenzity nashromážděných lidí různě velké. Velikost zatížení je přitom stanovena podle zvoleného prostoru použití.
Při posouzení mezní únosnosti v ohybu příček samotných se nepřihlíží k žádnému dalšímu působení zatížení. Lehké konzolové zatížení p = 0,4 kN na metr délky stěny vyvolává na rameni ≤ 0,3 m ohybový moment, který musí být zachycen opačně orientovanou dvojicí sil (vodorovné síly na horním a dolním okraji příčky). Popsané zatěžovací schéma již nemůže být použito u příčky s volným horním okrajem. V tomto případě se musí zabránit „sklopení“ stěny pomocí bočních podepření.
Typy prostorů a zatížení:
- Prostor použití I - prostory určené pro shromažďování velmi malého množství osob.
- Prostor použití II - prostory určené pro shromažďování velkého množství osob, např. větší sály, školní prostory, posluchárny, výstavní síně, prodejny a podobně využívané prostory; řadí se sem i místnosti s výškovým rozdílem podlah ≥ 1,0 m. V tomto případě je p2 = 1,0 kN/m.
Dynamické zatížení:
Při dynamickém zatížení se rozlišuje mezi tvrdým a měkkým rázem. Způsobem zatížení, nazývaným tvrdý ráz, se má posoudit, zda místně ohraničená namáhání (při posouvání nábytku, házení tvrdými předměty) mohou příčky za určitých okolností vytrhnout z jejich ukotvení nebo prorazit stěnu v celé tloušťce. Tímto posouzením se současně zjistí odolnost proti odpadávání částí stěny, které by mohly vést k vážnému poranění osob.
Ve srovnání s tvrdým rázem představuje měkký ráz sice vyšší, ale „jemnější“ zatížení příčky. Myslí se jím náraz lidského těla vyvolaný pádem ze žebříku a zachycení pádu nalehnutím ramena na příčku. Požaduje se, aby namáhání popsané pomocí energie EBasis = 100 Nm nevedlo k lokálnímu zničení. Tvrdý ráz nepředstavuje pro příčky v masivní stavební technologii žádné kritické namáhání. Stejně tak se podle výzkumů MPA Hannover vycházelo z toho, že měkký ráz nepředstavuje v běžném případě namáhání, které by bylo nutno posuzovat.
Připojení příček k sousedícím konstrukcím
Příčky jsou stabilní jenom tehdy, když jsou připojeny vhodným způsobem k sousedícím stavebním konstrukcím. Během stavby příček a než se stanou připojení účinná (převážně v oblasti stěna/strop) je nutné stabilitu zajistit jinými vhodnými opatřeními (např. zaklínováním). Připojení se musí udělat jednak tak, aby mohla zachytit zatížení působící na stěny a také je nutné při konstrukční úpravě připojení přihlížet k možným změnám tvaru přiléhajících stavebních konstrukcí. Pro připevnění příček na sousedící stavební konstrukce jsou navíc k těmto statickým hlediskům často určující další stavebně fyzikální požadavky (protihluková a protipožární ochrana).
Čtěte také: Spojení Porothermu a železobetonu pro váš dům
Boční podepření příček lze v závislosti na působení vyvolaných sil dosáhnout pomocí zavázání příček na ozub, vložením kotev - stěnových spon s nebo bez kotevních kolejniček nebo vyzděním do vynechaných drážek.
Jestliže se příčky, např. u pásů oken, nevyzdívají až ke stropu, pak se u takových příček předpokládá volný horní okraj. Pokud je horní okraj příčky podepřen ztužujícím prvkem ze železobetonu, probetonovanými tvárnicemi nebo válcovanými ocelovými profily, a vodorovné síly z podepření se přenášejí na jiné stavební konstrukce, pak lze předpokládat podepření příček i na horním okraji. Horní podepření je také možné realizovat vyztužením tří posledních vodorovných spár např. 2 ∅ 6 mm (pouze v ložných spárách obvyklé tloušťky). To, zda se musí provést statické posouzení, závisí na geometrických podmínkách.
Typy připojení ke stropu:
- Kovové úhelníky nebo ocelové profily (např. profily ve tvaru U): Přitom je nutné splnit zvláště požadavky na protipožární ochranu (vložka minerální vlny s určitými vlastnostmi). Je ale nutné přihlížet i k jiným hlediskům, jako je estetické a stavebně praktické provedení. Tak se např. řešení zpravidla omezuje na případy, u kterých jsou boční profily ve tvaru L překryty stropním podhledem nebo kovovou profilovanou lištou. Pokud se oboustranně zakryté profily ve tvaru L ještě před vyzděním stěny upevní ke stropu ocelovými spojkami, pak je možné zajistit zasunutí poslední vrstvy zdiva do podélného směru stěny vhodnými opatřeními (např. jednostranné odříznutí nebo vynechání profilu tvaru L v určitých úsecích).
- Systém ze dvou proti sobě zasouvatelných ramen: Jako alternativní řešení se nabízí namísto pevného profilu ve tvaru U systém ze dvou proti sobě zasouvatelných ramen, ze kterých jedno je upevněno na strop ještě před vybudováním příčky jako zarážkový úhelník a druhé je po vyzdění poslední vrstvy z protilehlé strany zasunuto do již připevněného ramene a zajištěno v odpovídající poloze. Tento systém je sice z hlediska řešení přípojného profilu nákladnější, nabízí ale při provádění stavby zřetelné výhody.
- T-profil: Pro určité případy použití se v praxi také osvědčily i jiné způsoby podepření než kluzná připojení ke stropu. Např. při provádění příčky jako pohledového zdiva zpravidla nemohou být použity viditelné, na stropě připevněné ocelové profily. V tomto případě se doporučuje upevnit na stropě profil ve tvaru T a zasunout cihly poslední vrstvy zdiva, ve kterých se předem udělal zářez na horní straně, podélně ve směru stěny do ocelového profilu. Na konci stěny, kde už by zasunutí cihel nebylo možné, se připojení pomocí T-profilu v délce jedné cihly nemusí provádět.
Promaltování nebo kluzné připojení?
Rozhodnutí, zda se mají spáry mezi horním okrajem příčky a betonovým stropem promaltovat, je nutné udělat v závislosti na tom, jaká napětí působící na příčky se mohou vyskytnout od zatížení stropem v důsledku dotvarování a smršťování. V zásadě je možné dát přednost promaltování horních spár před vložením silně stlačitelného materiálu (např. minerální vlny). To platí zvláště tehdy, když můžeme vycházet z předpokladu, že po zamaltování této spáry již nebude působit žádné zatížení vyvolané deformací od vlastní hmotnosti stavebních konstrukcí nad příčkami. Z tohoto důvodu se doporučuje, aby se promaltování provedlo co nejpozději.
Pokud se musí počítat s neplánovaným působením sil, popř. vyšším smršťováním a z toho vznikajícím napětím v příčkách následkem deformace sousedících stavebních konstrukcí, pak je nutné navrhovat kluzná připojení. Ta mohou být vytvořena použitím ocelových profilů nebo vyzděním drážek (výklenků). Při návrhu je nutné respektovat, aby boční připojení příček zůstala zachována také tehdy, když se sousedící stavební konstrukce částečně zdeformují (dostatečné dimenzování hloubky profilů, popř. drážek). Alternativně mohou být použity svisle posouvatelné ploché kotvy - smykových spon, které jsou např. vedeny v zabetonované kolejničce. V jednotlivých případech je možné rozhodnout, zda v patě příčky bude navíc umístěna kluzná vložka. Přitom musí být zachyceno vodorovně působící zatížení. V každém případě je možné doporučit vyplnění bočních a horních spár mezi příčkou a sousedícími konstrukcemi např.
Tuhá připojení
Tuhá připojení se mohou provést v případě, že se nepředpokládá vnesení žádného nebo jenom nepatrného napětí působícího na příčku ze sousedících stavebních konstrukcí a že příčka sama se příliš nesmrští. Tuhá boční připojení se zpravidla používají jenom v obytných stavbách s malým rozpětím stropů, přičemž by délka stěny měla být omezena na L ≤ 5,0 m. Připojení k sousedícím stavebním konstrukcím se realizuje klasickým spojením stěn vyzděním na ozub nebo u tupých spojů vložením stěnových spon do ložných spár. Připouštějí se i opatření s podobným účinkem - vyzdění příčky do drážky, připojení příčky omítkou nebo ocelovými profily.
Omezení délek a výšek příček
U bočního zatížení je stěna namáhána jako deska ohybem ve dvou rovinách kolmých k rovině stěny. Pro přenos zatížení v obou rovinách nesmějí být překročeny určité poměry stran a proto nemůže být pro stanovenou výšku stěny překročena ani určitá délka stěny. V tabulkách byly maximální délky příček omezeny z důvodu vzniku trhlin na 12 metrů. Zda bude skutečně využita tato horní hranice, záleží na rozhodnutí projektanta. Pokud se mezní hodnoty u výšky stěny a/nebo délky stěny překročí, pak je nutné předpokládat použití výztužných stavebních prvků, např. Pojem „nezatížené stěny“ znamená takové provedení horního připojení, že při deformaci upevňovacích konstrukčních prvků nedochází k zatížení (kluzné připojení). Pojem „částečně zatížené stěny“ znamená, že deformací upevňovacích konstrukčních prvků mohou být vyvolána velmi malá zatížení (tuhé připojení).
Doporučení pro větší výšky příček:
U příček tlouštěk 11,5 a 8 cm, které jsou vyšší než 3,50 m, doporučujeme v polovině výšky příčky provést ztužující věneček.
Zatížení shora a jeho prevence
U příček se též přihlíží k případu zatížení shora. Nejedná se přitom o plánované zatížení shora ze stěn stojících nad příčkami a/nebo ze stropů nad nimi, ale o nechtěné podepření železobetonového stropu následkem jeho dotvarování a smršťování. Právě u železobetonových stropů může dojít v závislosti na okamžiku vybudování příček k jejich částečnému přitížení stropem. V jednotlivém případě je možné podle časového průběhu výstavby a velikosti deformace stropu, použitých kombinací zdicích prvků a malty a podle zvoleného typu připojení k sousedícím stavebním konstrukcím posoudit, jaký způsob zatížení je nutné uvažovat pro stanovení mezních hodnot délky příček.
Preventivní opatření:
- dodržením ohybové štíhlosti omezit průhyb stropu na l0/500 (l0 - teoretické rozpětí v závislosti na statickém systému). U železobetonových stropů musí být dodržen mezní štíhlostní poměr l0/H = 150/l0 resp.
- omezit průhyb stropu správným ošetřováním čerstvého betonu a odstraněním podepření stropu až poté, co beton stropní konstrukce nabude normou předepsané pevnosti. Pokud se bednění stropu odstraňuje dříve, musejí být současně instalovány účinné provizorní podpěry.
- cihly je nutné chránit před silným promáčením, např.
- pro zdění používat dostatečně pružné zdicí malty (MVC 5, MVC 2,5), tzn.
- průhyb nejspodnějšího stropu, na kterém stojí příčka, lze zmenšit tím, že tato příčka částečně převezme zatížení díky svému klenbovému působení nebo působení coby stěnový nosník. V tomto případě se doporučuje vytvořit příčku jako samonosnou stěnu. Toto doporučení přichází v úvahu především pro zdivo s vyztuženými ložnými spárami předem vyrobenou výztuží.
- Jako dodatečné opatření se doporučuje oddělit příčku od spodního stropu poschodí vložením stavební lepenky nebo kartonu.
- aby se zamezilo poruchám příček při rozpětích stropu l > 7 m, je někdy nutné použít další opatření, např.
Drážkování příček
Při zhotovování drážek v příčkách je nutné řídit se ustanoveními ČSN EN 1996-1-1. Pro vyřezávání nebo frézování drážek je nezbytné používat vhodné nástroje, které neporuší strukturu zdiva a neohrozí stabilitu příčky.
Požární odolnost
Tabulka uvádí požární hodnoty omítnutých i neomítnutých nenosných příček. V obou případech stěny splňují kritéria E-celistvosti a I-izolace, přičemž jsou hodnoceny jako DP1, tzn. Požární odolnost vnitřních nenosných stěn z cihel Porotherm podle ČSN EN 1996-1-2 ed.
Tabulky jsou převzaty z dokumentu: Mauerwerksbau aktuel „Nichttragende innere Trennwände“ („Nenosné vnitřní příčky“), DGfM, květen 2002.
tags: #porotherm #prickovka #125 #hmotnost
