Vady a poruchy staveb: Příčiny, diagnostika a efektivní řešení
Problematika vad a poruch staveb je komplexní téma, které se dotýká jak technických, tak právních aspektů výstavby a užívání objektů. Většinou jsou vady a poruchy vyvolány synergií řady dílčích negativních vlivů v investorské přípravě stavby, v procesu projektování, v etapě výstavby a konečně i v etapě užívání. Je to daň současné době, která je na jedné straně vysoce náročná na obsah i formu stavebního díla a jeho účelu, na straně druhé však je negativně poznamenaná mnohdy chybějící odborností osob v celém procesu zapojených a zejména pak tlakem na rychlost procesu při nejnižší možné ceně za činnosti jednotlivých odborných profesí.
Definice a terminologie vad a poruch staveb
Je nutné odlišovat vady stavby a poruchy stavby. V terminologii právnické je zcela jasně vymezena „vada“ jako faktický nebo právní stav, který brání řádnému a smluvenému užívání věci, zatímco pojem „porucha“ není specifikován. Ve stavebnictví bývá pojem „vada“ a „porucha“ pojímán ne zcela jednotně a názory se liší, byť ne protikladně.
Vada stavby
- Vada stavby je způsobena vadným provedením některé stavební konstrukce.
- Vadné provedení může mít příčinu v pochybení projektanta stavby, dodavatele stavby, investora, nebo jiného účastníka výstavby.
- Jedná se o stav, který není změnou proti původnímu stavu.
- Může vyplynout z přehodnocení stavby, konstrukce nebo prvku podle v současnosti platných předpisů a norem.
Porucha stavby
- Porucha stavby může vzniknout jako důsledek vady, nebo také z jiných příčin.
- Nemusí, ale může být způsobena vadným provedením některé části stavby.
- Poruchu mohou způsobit např. otřesy od okolní dopravy, obdobně jako vada v základové konstrukci.
- Je to změna konstrukce proti původnímu stavu.
- Poruchou je ztráta schopnosti objektů plnit požadovanou funkci při zachování jeho technických, provozních a ekonomických parametrů.
Opotřebení (amortizace) stavby není vadou, protože nevyplývá z vadného provedení. Nadměrné opotřebení však může přivodit poruchu stavby obdobně jako vada nebo jiný vnější negativní vliv. Vady a poruchy ve stavebnictví bývají ve většině případů vyvolané synergií řady dílčích negativních vlivů. Závažná vada vede k vážnému ohrožení nebo k dopadu na životy a zdraví lidí, zvířat a ke značným škodám. Závažná vada ohrožuje také bezpečnost užívání, stabilitu stavby nebo její části. Porucha nevratná se vyskytuje na konstrukci.
Odpovědnost za vady a poruchy staveb
Odpovědnost za vady a poruchy stavebního díla a záruční podmínky u staveb jsou obvykle řešeny smluvním ustanovením předmětné smlouvy o dílo. Je třeba rozlišovat odpovědnost za vady vznikající ze zákona a záruku za jakost, poskytovanou smluvně. Odlišnosti těchto dvou režimů „vad“ mohou být zásadní a to zejména kvůli smluvní volnosti proklamované občanským zákoníkem. Odpovědnost za vady stavby v trvání pěti let není tedy totéž, co záruka za stavbu v délce pěti let. Přísně terminologicky se reklamace, reklamační lhůta, reklamace stavby či stavebních prací vztahují k záruce za jakost, nikoli k vadám stavby.
V případě zjištění vady nebo poruchy pak objednatel postupuje podle smluvních ustanovení a zhotovitel obvykle přijímá tuto odpovědnost a vynakládá veškeré úsilí o jejich odstranění.
Čtěte také: Jak na poruchy a opravy zděných budov
Právní a technické normy v investiční výstavbě
Investiční výstavba má strategický význam v rozvoji hospodářství státu a má velmi značný vliv na prostředí, ve kterém žijeme. V každém civilizovaném právním státě je investiční výstavba a všechny vztahy a činnosti, které se výstavby týkají, řízena obecně závaznými právními normami. Stavby mohou svou architekturou ovlivnit nejenom estetický dojem a tím kvalitu prostředí, ve kterém žijeme, ale mohou mít vliv na ekologii a mohou ohrožovat bezpečnost a zdraví osob.
Vedle právních norem, upravujících investiční výstavbu, existují ještě normy technické. Technické normy jsou z kvalitativního, ale i právního hlediska zcela odlišné od norem právních. Technické normy nevycházejí ve Sbírce zákonů, nejsou obecně závazné a vztahují se k technické, nikoliv k právní problematice. Existuje však vzájemná provázanost obou těchto skupin norem, protože oba druhy norem se musí vzájemně respektovat, musí být v souladu a v mnoha případech se ustanovení norem právních odvolávají na normy technické.
Projektová dokumentace staveb
Prvořadou funkcí projektové dokumentace je vytvoření podkladu pro realizaci stavby. Projektová dokumentace stavby však neslouží pouze k tomu, aby stavební dodavatel mohl realizovat zadané dílo, ale má mnoho dalších významů. K nejdůležitějším patří zajištění podmínek pro to, aby stavba měla promyšlené koncepční řešení s optimální souhrou všech jejích detailů, včetně jejího postavení v území a okolní zástavbě, a aby dobře sloužila účelu, pro který má být využívána.
- Projekt má také zajistit, aby navržená konstrukční řešení byla podložena výpočty a nemohlo dojít k havárii nebo poruše stavby.
- Dále zaručuje možnost kontroly dodržení technických a právních norem platných pro výstavbu.
- Projekt umožňuje investorovi představit si své dílo ještě před jeho realizací a uvědomit si a řešit řadu závažných funkcí a detailů stavby.
- Projekt slouží i k přesnému popisu hotového díla při jeho budoucích opravách a údržbě stavby a při úvahách o jejím dalším využití.
- Neméně důležitou roli hraje projektová dokumentace jako dokument při soudních sporech týkajících se stavby.
Podle § 54 Stavebního zákona lze stavby, jejich změny a udržovací práce na nich provádět jen podle stavebního povolení nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu. V praxi mnohdy vznikají nejasnosti, kdy je nutné stavební povolení a kdy postačí splnit ohlašovací povinnost. Stavební povolení je vydáváno ve stavebním řízení, které probíhá podle správního řádu a je proto mnohem náročnější nežli proces ohlašovací povinnosti. Tento problém je ve stavebním zákonu řešen § 55.
Příčiny a řešení vad a poruch
Mnoho chyb udělaly stavební firmy při realizaci a v řadě případů si komplikace vytvořili sami stavebníci ve snaze ušetřit, nedodržením projektu nebo technologických postupů. Počátkem 90. let minulého století se do České republiky začaly dostávat nové druhy stavebních materiálů, technologií i postupů. Lidé si začali přivážet ze zahraničí řadu nápadů, měli možnost vidět, jak se ve světě staví a to vše společně s nabídkou stavebních firem, majících větší či menší zkušenosti.
Čtěte také: Zakládání staveb: Nové normy a technologie
Vlhkost stavebních konstrukcí a plísně
Problematika vlhkosti stavebních konstrukcí a napadení plísněmi není rozhodně problém jen starých staveb, ale velmi často se objevuje i u moderních, dobře izolovaných, ale špatně větraných domů. Růst plísní a zhoršené zdravotní podmínky pro bydlení byly jednou z daní za úspory tepla za každou cenu. Základem je vlhkost zdiva, která vznikla kondenzací na studené stěně, a přiměřená teplota. Plísně jako jedna ze skupin výtrusných hub se množí výtrusy, které za předpokladu tepla a vlhkosti začnou ve vhodných podmínkách klíčit.
- Proč nám vlastně vlhnou zdi je nutno vyhodnotit a stanovit opatření, která zajistí minimalizaci této vlhkosti. Obvykle se jedná o nefunkční drenážní systém, zanesenou nebo ucpanou kanalizaci a u staveb starších 25 - 30 let i nefunkční vodorovnou či svislou hydroizolaci.
- Druhou variantou zavlhávání je snížení optimálních teplot v obytných prostorách pod hodnoty, které zaručují dostatečný přívod tepla do zdiva. Pokles povrchových teplot zejména obvodových konstrukcí pod rosný bod pak vede ke kondenzaci vody, která se do savého povrchu omítky lehce vsákne.
- Čtyřčlenná rodina během dne vyprodukuje přibližně 10 l vody ve formě vodních par. Pokud dochází ke kondenzaci vody na skle okna, je řešení jednoduché. U zdiva je proces vsakování pomalejší a trvá obvykle 3 - 6 měsíců, než se začne vytvářet viditelná barevná pigmentace prorůstajících mycélií plísní.
- Snaha majitelů bytů byla maximálně zatěsnit veškeré otvory a nedoléhající okna i dveře. Málokdo si totiž uvědomoval, že tepelné ztráty způsobené netěsnostmi oken i dveří (činí v praxi 6 - 10% celkových ztrát) s sebou nesou i odvod vlhkosti.
- Jako základní požadavek vysušování zavlhlého zdiva je především jeho odvětrání. Je nutno si uvědomit, že vlhkost, která je ve zdivu obsažena, musí být odvedena mimo vysušovaný prostor.
Pronikání vody do vyšších částí stavebních konstrukcí se nejčastěji děje vzlínáním. Přerušit prostup vody vzlínáním lze dnes řadou metod, od podřezání objektu a vložení některé z hydroizolačních fólií, přes vtlačování nerezových plechů, elektroosmózu až po napouštění zdiva silikáty. Nezanedbatelné jsou také jako zdroj vlhkosti koupelny, kuchyně a prádelny, kde je nutno bezpodmínečně řešit odtah vlhkých par.
Základy staveb a jejich sanace
Při jakékoliv rekonstrukci (zesilování) základů se doporučuje zajistit si nejprve inženýrsko-geologický posudek staveniště. Ten by měl vypracovat inženýrský geolog. Geologický posudek se má zabývat únosností a možnými deformacemi podzákladí, přítomností a složením vody v podzákladí i tvarem a konstrukcí starých základů. Příčiny poruch se projevují povětšinou trhlinami.
Příčiny poruch a důvody pro zesilování základů mohou být vyvolány:
- Změnami silového působení z horní stavby při nárůstu vnějších sil (např. při změně účelu stavby).
- Přestavbami (při přerozdělení zatížení, vyvolaném odstraněním částí původní konstrukce nebo při jejím doplnění novými nosnými prvky).
- Nadstavbami či jiným zvýšením zatížení.
- Snížením základové spáry (např. při zřizování dalšího podzemního podlaží).
- Zvýšením sedání starých základů, náklonem objektu (např. byla-li stavba postavena na nedostatečně ulehlém násypu).
- Nevhodným přitížením okolního terénu.
- Snižováním hladiny podzemní vody při odvodňování nebo čerpání.
- Vnikem povrchové nebo podzemní vody do podloží z porušených svodů, kanalizace, vodní přípojky.
- Dynamickými vlivy (zemětřesením, silničním nebo železničním provozem).
- Poddolováním.
- Svahovými pohyby.
Plošné zesilování základů je problémové, pokud je sedání ovlivněno vrstvou podloží ležící v hloubce. Jestliže jsou povrchové vrstvy podzákladí měkké, může být rozšíření základu pro přenášení dodatečných zatížení užitečné. Pokud se u stávajícího objektu dodatečně zvětšuje hmotnost budovy (nadstavbou, změnou účelu budovy apod.) nebo pokud se vyskytne trvalé a neodstranitelné snížení pevnosti základové půdy, navrhuje se tato úprava často. Také prohlubování základů se zajišťuje podobnými adaptačními postupy, obvykle složitými a nákladnými.
Čtěte také: Zjistěte vše o suchých stavbách
Při úpravách podélných základů je nutné:
- Zajistit inženýrsko-geologický posudek.
- Ověřit stav a materiál původního základu.
- Rozhodnout o způsobu zesílení (např. z jedné či obou stran, tvar přibetonování, obrácená klenba apod.).
- Všechny práce pod terénem původního základu provádět po částech a se statickým zajištěním.
Poruchy střešních konstrukcí
Ploché střechy se do zejména podhorských oblastí jak z estetického, tak z praktického hlediska nehodí a pokud se v poslední době provádí rekonstrukce objektů, vrací se architekti k osvědčené sedlové střeše. Nejen pro využití podkroví k bydlení, ale zejména pro spolehlivou funkci odvodu vody při dešti nebo odtávání sněhu. Naproti tomu plochá střecha obvykle nesnese díky použité izolaci jakýkoli vstup osob, které by chtěly příkladně odstranit sníh a tepelné namáhání těchto povrchů je příčinou trhlin a následného zatékání.
Diagnostika a expertní přístup
Současné měřicí metody pomáhají odhalovat nedostatky vzniklé během stavby nebo následným užíváním. Je důležité, aby se majitel objektu před jakoukoliv rekonstrukcí seznámil s možnostmi diagnostiky staveb. Zkušenosti s použitím termovizní měřicí techniky ukázaly na řadu nedostatků ve stavebnictví.
Termovizní technika pomáhá odhalit výhody i nevýhody a to zejména u použitého materiálu a technologie. Pro měření tepelných úniků je optimální, když je objekt plně v provozu a venkovní teploty se pohybují kolem -5°C až -10°C. V poslední době se však soustřeďuje pozornost na vnitřní plochy obvodových plášťů budov, neboť se ukázalo, že je nutno posuzovat, jak funguje celková skladba zdiva, čili jak je zateplení účinné a zda na některých místech nedochází k již zmíněné kondenzaci vodních par.
Pokud teplota vnitřních ploch klesne pod 15°C, je kondenzace se všemi možnými důsledky velmi pravděpodobná. U objektů s bazény nebo většími vodními plochami a zelení je nutno počítat i s vyšším odparem z těchto ploch.
V případě technického problému je podstatné nalézt příčinu vzniku, pochopit ji a snažit se najít nejen stranu a míru zavinění, ale zejména způsob řešení. Za vysoce vhodné autoři považují, aby v případě zapojení experta do řešení problému týkajícího se hledání příčiny technického problému vady nebo poruchy byl zadán nejen návrh způsobu jejího odstranění, ale aby byla zadána i optimalizace „cena-výsledek“ při hledání technických možností tohoto návrhu. Proti rutinnímu přístupu lze v expertním přístupu spojit hledání příčiny problému a zabývat se variantami jeho odstranění s významným aspektem optimalizace poměru „spolehlivé řešení x únosná cenová úroveň“.
V tabulce jsou uvedeny srovnávací náklady rutinního a expertního řešení.
| Typ řešení | Náklady (přibližné) |
|---|---|
| Rutinní řešení | Vyšší |
| Expertní řešení | Nižší |
Popsané příklady z praxe vedly ke smírné dohodě ještě před vznikem případného sporu a byly pro autory inspirací k prohloubení a systemizaci této činnosti. V českém odborně profesním prostředí je expertní role bohužel podceňována a zcela nedohodnocena je její možnost hledání optimalizace technického řešení nejen ve stavebnictví, ale v technických oborech obecně.
Doporučení
Doporučuji všem, aby nezapomínali na pojištění staveb, ale také různých stavebních činností. A co je nejdůležitější, seznamte se důkladně s obsahem pojistné smlouvy. V případě, že dojde k pojistné události, bude chtít likvidátor především doklad o tom, zda bylo vše v pořádku. Jiným než platným revizním dokumentem nelze spolehlivost dokázat. Vždy je nutno si rozmyslet, co a s jakými náklady chci provádět, jaké mám možnosti a zdroje a jak bude stavba vypadat například za 20 let.
tags: #poruchy #staveb #reseni

