Chov a péče o potěr Koi kapra: Od historie po optimální podmínky v jezírku

Koi kapr, v originálním japonském znění Nishikigoi, je také nazýván králem zahradního jezírka. Jeho původ sahá cca 2000 let zpět do minulosti, kdy je zaznamenáno první křížení kaprů v Číně, odkud se později jejich chov rozšířil do Japonska. Zde si časem nejrůznější barevné varianty těchto ryb získaly obrovskou popularitu a staly se symbolem pro štěstí, úspěch a dlouhověkost. Chov Nishikigoi se rozvíjí v 18. Století v japonské Nigatě, kde se po několik staletí šlechtí a odchovávají různé variety barevných Koi kaprů. Nishikigoi se stává perlou japonských zahrad a symbolem štěstí, lásky, síly a statečnosti. Z Japonska se v 1. polovině 19. století vyvážejí do Evropy a dnes prakticky do celého světa.

Majestátní, klidní, neuvěřitelně krásní. Když v zahradním jezírku poprvé uvidíte KOI kapra, okamžitě pochopíte, proč jsou pro mnohé chovatele srdeční záležitostí. Tyto ryby si získají brzy Vaši přízeň svou přítulností. Na rozdíl od jiných domácích mazlíčků nedělají nepořádek, nejsou hluční a nemusí se venčit. U jezírka s Koi se výborně relaxuje, pohled na elegantní pohyby krásně barevných ryb v dobré kondici přináší zklidnění i cosi archaického do Vaší zahrady i mysli.

Charakteristika a variety Koi kaprů

Koi nebo Nishikigoi je druh ryby vhodný k vytváření mnoha barevných mutací. Předchůdcem Koi je divoká forma kapra, která se vyznačuje oproti našemu domácímu kapru podlouhlejším hubenějším tělem. Tělo je podlouhlé, ze stran mírně zploštělé. Od nestandardních kříženců se pravý koi pozná zejména podle nízkého a válcovitého těla. Má koncová vysunutelná ústa opatřená dvěma páry vousků. V postranní čáře má 32 - 40 velkých šupin. V hřbetní ploutvi je 20 - 26 paprsků, v řitní 8 paprsků. Ocasní ploutev je znatelně vykrojená. Dorůstají průměrné velikosti 30 - 80 cm, ale při vydatném krmení mohou dosahovat velikosti až jednoho metru. Dožívají se v průměru od 30 do 50 let, ale mohou se dožít až 100 let.

Na světě není žádný jiný druh ryby, která dosahuje tolika barevných kombinací, kterých je dosaženo křížením. Stále nové a nové barevné varianty těchto krásných ryb vznikají v Japonsku i v dnešní době. Existuje více než 100 druhů koi kaprů. Podle ošupení se rozeznávají tyto formy kapra: kapr šupinatý, kapr lysec, kapr hladký, kapr řádkový.

Mezi nejznámější barevné varianty patří:

Čtěte také: Weberbat balkonový: specifikace a použití

• Ogon - jsou to jednobarevné formy.
• Kohaku - dvoubarevná forma s bílou základní barvou a červenými skvrnami.
• Bekko - formy s černou kresbou na bílém, červeném nebo žlutém podkladě.
• Asagi - má modrobílé zbarvení.
• Utsuri - formy s černou základní barvou a jednobarevnou kresbou.
• Mezi nejčastější varianty patří také Showa, Sanke, Goshiki a Tancho.

Evropsky odchovaní kapři jsou označováni výrazem EUROKOI. Není ani tak důležitý původ, ale tvar, zbarvení, sytost skvrn a jejich rozložení.

Latinské a české názvy Koi kapra

Rozmnožování a potěr Koi kaprů

Chov těchto ryb se výrazně neliší od chovu obyčejných kaprů. Pohlavně dospívají ve věku 2-4 roky. Tření probíhá většinou ve skupinách. Teoreticky není chov koi náročný. V červnu stačí zvýšit teplotu vody na 20°C v nádrži s dospělými - minimálně 4 roky starými. Mělo by být zajištěno i dostatečné okysličení vody. Vytírají se do rostlin. Jikry se vyvíjejí přibližně za 3-5 dnů v závislosti na teplotě vody. Samci při tření mívají drsnou třecí vyrážku.

Přirozený výtěr v zahradním rybníčku bývá sporadickou záležitostí (zejména v teplejších letech, kdy je v květnu až červnu teplota kolem 20°C). Výtěr Koi, ať už pocházejí přímo z Japonska nebo z jiných zemí, není ve větších jezírkách nic mimořádného. Od třetího roku jejich stáří k tomu může, ale nemusí dojít začátkem léta, kterýkoliv následující rok. Tření probíhá v brzkých ranních hodinách a majitel ho většinou postřehne až později podle poničených rostlin v příbřežních zónách a také na základě nezvyklé aktivity ryb.

Proč je přirozený výtěr v jezírku nežádoucí

Přestože pravděpodobně máte z výtěru radost a jakkoliv svědčí o dobrých podmínkách ve Vašem jezírku, není tato událost příliš žádoucí. Pokud se malým rybám podaří přežít a vyrůst do větší velikosti ve vyšším počtu, nastává problém co s nimi. V jezírku by postupně začaly neúměrně zatěžovat filtrační systém, a protože v drtivé většině nevynikají barvami, je problém je někomu darovat nebo prodat. V té době už je většina jiker přilepená na podvodní části rostlin a kamenů a ryby je pomalu začínají likvidovat. Kanibalismus je všem kaprům vlastní, je to jen otázkou velikosti jejich prostředí, množství potravy a úkrytů v podobě submerzních, neboli ponořených rostlin.

Často chovatelé vše řeší jejich vypuštěním do rybníků nebo přehrad. Nevhodnost tohoto řešení spočívá nejen v tom, že se tak do přírody dostávají barevně zmutované ryby, které se mísí s původní populací, ale i v tom, že může docházet k šíření různých nemocí.

Čtěte také: Průvodce jemným cementovým potěrem

Profesionální chov a selekce potěru

Japonské Koi kapry nerozmnožuji, ale odchovávám a selektuji podle jejich kvality, variety apod. A to z velmi prostého důvodu - existuje jen malé množství profesionálních chovatelů s kvalitním genetickým materiálem. Jedná se převážně o japonské chovatele a je jen několik chovatelů v Evropě, kteří dokážou z geneticky kvalitních matečních jedinců různých variet vytřídit a rozpoznat v různých fázích růstu malé procento kvalitních Koi kaprů. Z nich pak mohou vyrůst perly Vašich jezírek a dělat radost majitelům okrasných zahrad, vzhledem k jejich dlouhověkosti, i po několik desetiletí. Způsob rozmnožování a kombinací různých variet včetně rozpoznání kvalitních Koi u malých jedinců se u japonských chovatelů dědí z generace na generaci. Tito chovatelé své tajemství, jak vyšlechtit tak nádherné variety a barevné kombinace, rozhodně neprozradí.

Samozřejmě japonské Koi kapry lze snadno vytřít jako každou kaprovitou rybu. K tomu ale musíte mít kvalitní genetické jedince, zázemí, požadovanou kvalitu vody, vyvážené krmení. V neposlední řadě je potřeba umět správně zkombinovat variety, uměle vytřít mateční ryby a vytřídit plůdek z několika desítek tisíc kusů do malého procenta potencionálních Koi. Jinak nemůžete nikdy docílit kvalitních výsledků. Pouze směs neidentifikovatelných jedinců bez výrazného zbarvení, pestrosti, ohraničení, znaků a hodnoty.

Rozmnožit Koi i v jakékoliv jiné zemi mimo Japonsko není v podstatě žádný problém. Dosáhnout však kvalit japonských Koi je nemožné. Tradice chovu, unikátní podmínky i celý "příběh", který je spojený s historií chovu Koi v Japonsku, zde hrají obrovskou roli. U nás se řídíme heslem, originál je prostě originál.

Mnoho odchovaných Koi kaprů je k nerozeznání od dovozových ryb z Japonska a některé variety dosahují stejné i lepší kvality. Další výhodou je jejich aklimatizace. Zejména v průběhu jarních měsíců bývá vysazení do zahradních jezírek příznivější.

Pokud jste zvědaví na potenciál mladých KOI pro růst, vyhledejte informace o jeho pokrevní linii od místního chovatele nebo zverimexu.

Čtěte také: dodavatel stavebních materiálů v Ústeckém kraji

Požadavky na chovné prostředí

Péče o KOI kapry se na podzim mění. Voda se ochlazuje, metabolismus ryb zpomaluje a vše se připravuje na zimní klid. Je to živý, dlouhověký a krásný tvor, který si zaslouží láskyplnou péči. Chov bývá většinou bezproblémový, pokud majitel zajistí vhodné podmínky. Mezi tyto podmínky patří hlavně kvalitní zahradní jezírko, filtrační zařízení nebo průtok kvalitní vody a plnohodnotná potrava.

Jezírko pro Koi

KOI kapr není ryba do malého jezírka. Objem jezírka pro Koi by měl být minimálně několik kubíků, protože ryby při dobrém krmení poměrně rychle rostou. Velikost jezírka by měla být alespoň 5m³. Doporučená hloubka nádrže je minimálně 2 metry, aby kapři mohli zimovat u dna, kde bude v zimě tepleji. V nejhlubším místě jezírka by měla dosahovat alespoň 150 cm pro klidné přezimování ryb, ideálně 2 metry a více. Při malé hloubce by v zimě umrzli a v létě by se mohli udusit nedostatkem kyslíku. Starší ryby (2 a více let) lze ponechat venku celoročně, ale je nutné zabránit kompletnímu zamrznutí hladiny! Voda se v létě nepřehřívá, tím pádem se nerozrůstají řasy v jezírku, ale hlavně tím pro vaše KOI vytvoříte dobré zimoviště, ve kterém zdárně přečkají zimu. Dno by mělo být písčité nebo s jemným štěrkem.

Jezírko musí být vybaveno kvalitní filtrací a UV lampou. Díky záření UV lampy dochází k likvidaci řas. UV lampa přispívá k čistému jezírku, které je základem pro chov ryb. Na 1m³ připadají 3W výkonu. V nejhlubším místě jezírka je obvykle instalována dnová vpusť tzv. gula, pomocí které jsou veškeré nečistoty odváděny pryč z jezírka do filtračního zařízení. Ryby potřebují průhlednou, čistou vodu bohatou na kyslík. Jezírko by mělo být také hustě osázeno rostlinami.

Pamatujme také na to, abychom nepouštěli ryby do nově založeného jezírka. Vybudování nového jezírka včetně jeho doplnění o správnou jezírkovou techniku, je nejlepší svěřit odborné firmě.

Kvalita vody

Koi kapři nejsou extrémně choulostiví, ale dlouhodobě dobře prospívají jen ve stabilním prostředí. Na vodu nejsou nároční, trvale však nemohou žít v kyselé vodě. Jsou citliví na chlór. Co se týče teploty, je nutné, aby při chovu v zahradním rybníčku měla voda na dně v zimě minimálně 4 °C. Doporučená teplota pro chov koi je 15 - 25 stupňů. Za letní období v chovu kaprů Koi považujeme dobu, kdy teplota vody stoupá nad 15 °C, přičemž ideální hodnoty pro chov těchto okrasných ryb se pohybují kolem 24 až 26 °C.

V letním období je nutné sledovat i prostředí, ve kterém se kapři Koi nachází. Při vyšších teplotách vody kolem 25-28 °C dochází k tomu, že klesá hodnota ve vodě rozpuštěného kyslíku. Toho by v místě, kde voda opouští nádrž a vtéká do filtrace, nemělo být méně než 5mg/l. V zahradním jezírku, které má kvalitní filtrační jednotku, však takové nebezpečí většinou nehrozí, protože voda je dostatečně homogenizována, a obsah kyslíku je tudíž stejný většinou jak na přítoku, tak i na odtoku. Další hodnotou, kterou musíme v letních měsících ve vodních nádržích pravidelně sledovat, je pH vody. To by se mělo pohybovat mezi 6,5 až 8, maximálně 8,5. Hodnoty pH se však mohou měnit v souvislosti s denním a nočním režimem.

Problémem, který nás může v létě hlavně u jezírek s menší kubaturou (2-3m³) a bez filtrační jednotky potkat, je přehřívání vody. Pokud stoupne teplota v nádrži na 28-30 °C, bude kyslíkový režim den a noc velice rozdílný, což může v konečném důsledku vést až k nočnímu úhynu ryb z nedostatku kyslíku. Určité komplikace může způsobit také obsah plynného čpavku NH3 rozpuštěného ve vodě při pH vyšším než 8,5 nebo vyšší množství dusitanů NO2. Ty se mohou negativně projevit hlavně v nádržích, které jsou silně zatíženy organickou hmotou. Ta se rozkládá a uvolňuje do vody dusíkaté látky. Tyto potíže se mohou vyskytnout jak v nádržích, které filtraci nemají, tak i v nádržích, které ji sice mají, ale kde ji třeba z hlediska zvukových vjemů v blízkosti obytných místností na noc vypínáme. V nočním období, kdy filtrace nefunguje, nastávají v teplém počasí ve filtru rozkladné procesy a ráno při spuštění filtrace se veškeré jedovaté dusíkaté sloučeniny dostávají ve vysoké koncentraci do vody mezi chované ryby. Kromě jiného způsobují hlavně poleptání žaberní sliznice. Kromě výše zmiňovaných parametrů vody je dobré sledovat ještě i uhličitanovou tvrdost, která je velmi důležitá pro kolísání pH a měla by být přes 5 milimolů na litr vody (ideální stav je 8).

Kontrola a regulace parametrů vody

Teplotu změříte bez problému pomocí teploměru. Kyslík se měří pomocí oximetru, který si však každý nemůže dovolit, a tak je nejlepším řešením povolat odborníka, který vám jistě rád pomůže. Bez problémů si můžete změřit ale pH, např. pomocí pH-testu nebo lakmusovým papírkem a využijete-li speciálních sad, lze si snadno změřit např. i obsah dusičnanů. Co se týče hodnot kyslíku rozpuštěného ve vodě, je dobré vědět také to, že pokud ostatní sledované parametry nevybočují z normy, dá se předpokládat, že i on bude v pořádku. Problémy s kyslíkem můžeme spolehlivě řešit také sami např. tím, že vodu v letních měsících nějakým jednoduchým způsobem prokysličujeme. Pokud chceme vědět, kolik kyslíku máme rybám přidávat, dá se vycházet z následujícího příkladu: do 20kubíkové nádrže s obsádkou asi 20 velkých kusů kaprů Koi o velikosti 50-60 cm bychom měli přidávat minimálně 50-60 litrů vzduchu za minutu.

Krmení Koi kaprů

Koi kapři jsou všežravci, ale nároční. Nestačí jim házet pečivo nebo zbytky od večeře. Kvalitní krmivo ovlivňuje nejen jejich zdraví, ale i zbarvení, růst a imunitu. Jsou to ryby velmi robustní, které spotřebují velké množství potravy a jejich odpadní látky silně znečišťují vodu, proto je nutností silná filtrace. Nejpohodlnější je krmit je hotovým krmivem pro koi ryby. Díky tomu budeme mít jistotu, že se o zdraví a krásný vzhled kapra staráme optimálně. Přirozenou potravou jsou larvy hmyzu, plži a rostliny. Jednostranná strava ale není vhodná, ryby pak ztrácejí svoje jasné zabarvení, krmiva je proto dobré střídat. Rostlinná složka také není na škodu.

Krmení v letním období

Krmení ryb: má-li voda v nádrži či zahradním jezírku teplotu kolem 15 až 20 °C, krmíme naše kapry Koi malým množstvím potravy (max. 1 % váhy rybí obsádky), které jsou ryby schopny zkonzumovat zhruba do 5 minut, cca 2 - 3x denně. Lepší je krmit malá množství a častěji než naopak. Krmivo, které v těchto počátečních stádiích léta kaprům předkládáme, by nemělo být bohaté na dusíkaté látky, protože ryby v této době ještě nemohou pomocí svých enzymů dodávanou potravu plně zpracovat. Když teploty klesnou na podzim a na jaře, měly by přejít na vyšší koncentraci pšeničných klíčků.

Pokud je teplota vody větší než 20 °C (ideálně 22-25 °C), můžeme kapry Koi krmit téměř ad libitum. Bez omezení podáváme potravu hlavně mladým rybám, kde je potřeba, aby rychle rostly. Při těchto teplotách vody již můžeme zvýšit i obsah bílkovin v krmivu. To znamená, že krmíme granule, které mají zhruba čtyřicetiprocentní obsah dusíkatých látek. Protože v této době roste i aktivita ryb, můžeme podávat krmiva s vyšším obsahem tuku (cca 15 %). Je ale třeba dát pozor na to, abychom při krmení tímto typem krmiva nezavdali příčinu ke tloustnutí ryb. Bez omezení můžeme krmit hlavně jedno až dvouleté ryby, zde totiž tloustnutí nehrozí. U tříletých jedinců je lepší podávat potravu 3 - 5x denně v malých dávkách, kdy stále máme na mysli to, že ryba by měla za jeden den zkonzumovat zhruba 2-3 % váhy svého těla. Kromě suchého granulovaného krmiva můžeme v letních měsících přikrmovat i rostlinnou složkou, jako je hlávkový salát, krouhané zelí, pomeranče nebo různé z volně rostoucích bylin, které kapři přijmou. Při takto kombinovaném krmení zařazujeme rostlinnou složku do potravy tak, že prostě vynecháme jedno krmení suchými granulemi.

Vzhledem k tomu, že kapry Koi v létě hodně pozorujeme a chceme je mít co nejkrásnější, je samozřejmě důležitá i správná vybarvenost ryb. Některá krmiva v sobě obsahují různá barviva, kterými můžeme barevnost ovlivňovat. U kaprů Koi je důležitá hlavně červená barva, přičemž její sytost můžeme zvýšit příjmem jakýchkoliv karotenů. V přírodní podobě je rybám dodáváme např. v krouhané mrkvi nebo drcených paprikách.

Zimování a krmení v zimě

Při teplotě zimování 4-8 °C nekrmit. S krmením je třeba přestat včas (teplota vody 10 °C), jinak nestrávená potrava povede při zimování k úhynu ryby. Dobře vykrmená ryba během zimního období vydrží až 150 dní bez potravy. V zamrzlém jezírku je možné nechat pouze dobře vykrmené a zdravé ryby bez nemocí a parazitů. Pokud ryby přemístíte na zimu do teplejších prostor a voda má nad 10 °C, je nutné krmit. Ryby mohou přezimovat např. ve sklepě v kádi, ve skleníku... - je pak nutné vodu měnit a zajistit vzduchování.

Častá laická otázka směřuje i k tomu, jestli není dobré rybu v létě jednoduše vykrmit a vzniklé tukové zásoby využít jako jakousi zásobu energie na zimní období. Zde se musíme držet hlavně toho, jaký tvar těla ryba v určité době má. Pokud se začíná měnit k horšímu, vznikající tukové zásoby již kaprům neprospívají a stejně jako u lidí mohou vést ke zhoršení zdravotního stavu.

Nákup a aklimatizace Koi kaprů

Problémům a zklamání se vyhnete pouze nákupem ryb v odborné prodejně s dlouhou tradicí, zkušenostmi a zodpovědností. V prodejně Vám poradí nejen při jejich nákupu, ale i kdykoliv později během jejich chovu. Prodejce musí být schopen Vám ryby odborně „zabalit“ do transportních vaků s vodou a kyslíkem a poučit Vás i o způsobu jejich vypuštění do jezírka.

Stres spojený s nákupem a vysazením na nové místo může být také spouštěčem nejrůznějších zdravotních problémů ryb. V žádném případě nedoporučuji jezírkové ryby umísťovat do jezírka ihned po výlovu z rybníka nebo cizího jezírka, případně čerstvě dovezené Koi ze zahraničí. V konečném důsledku Vás samotná léčba nebo karanténa jezírka vyjde několikanásobně dráž než samotná ryba.

Proces aklimatizace

Po příjezdu k jezírku, do kterého budou ryby vypouštěny, se přepravní PVC pytel nejprve položí na zastíněnou část hladiny. O ryby není nutné mít obavy, kyslíková atmosféra uvnitř pytle jim zajišťuje dostatečnou úroveň prokysličení vody, a to jak během transportu, tak i aklimatizace v jezírku. Ve stále uzavřeném dvojitém pytli tak mohou strávit dobu potřebnou ke srovnání teploty vody, ve které jsou, s teplotou vody v jezírku. Pytel s rybami plovoucí na hladině pouze chraňte proti přímému slunci, které by zvyšovalo teplotu uvnitř.

Po cca půl hodině se odstraní uzávěr vaku. Kyslík z vaku vyprchá a vodu, která by měla tvořit zhruba 1/3 objemu vaku, postupně s krátkými přestávkami doplňujeme vodou z jezírka. Pomalé promíchávání vody ve vaku a vody v jezírku je nezbytné nejen kvůli velmi pravděpodobnému jinému složení vody v jezírku, ale také kvůli její odlišné úrovni pH. Ryby musí dostat čas k přizpůsobení úrovně pH v jejich organismu s úrovní pH vody v jejich okolí. Pokud jsou splněny tyto podmínky, je daleko větší prevděpodobnost úspěšného zařazení Koi do nového prostředí. Novým rybám je potom vhodné obohacovat stravu o všechny dostupné potravinové doplňky, které podporují jejich přirozenou obranyschopnost a umožní jim co nejlepší překonání stresového období.

Původ a cena Koi kaprů

Original Japan KOI jsou na našem trhu také k dostání, ale jejich ceny jsou vysoké. Koi kapr je považován za nejdražší chovanou rybu na světě. Jeho cena závisí na druhu. Ryby dovezené přímo z Japonska nejsou příliš odolné vůči nízkým teplotám v zamrzlém jezírku a vyžadují teplejší podmínky pro přezimování. Generičtí koi kapři, často prodávání v našich obchodech jsou většinou mezidruhovými kříženci mezi původními japonskými koi a naším původním kaprem obyčejným.

Mimo Koi dovezených přímo z Japonska se na trhu můžete setkat s Koi, kteří jsou množeni v České republice nebo okolních státech a občas se dokonce dovážejí z Izraele. Abych se mohl cenově a kvalitou nabízených Koi kaprů přiblížit většině příznivců zahradních jezírek, odchovávám menší jednoleté - tříděné Koi kapry produkované významným evropským chovatelem, který jako jeden z mála v Evropě spolupracuje se světovými chovateli v Japonsku. Koi kapři jsou vyšlechtěni z geneticky velmi kvalitních japonských Koi kaprů.

Zdraví a prevence nemocí

Aby si mohli užívat dlouhý a zdravý život, musíte v první řadě udržovat nádrž na vodu čistou. Jak poznám, že je ryba zdravá? Nesmí být příliš baculatá nebo vyhublá, neměla by ve vodě dělat nekoordinované pohyby. Jakékoli změny barvy kůže nebo chování kapra je třeba konzultovat s ichtyopatologem. Koi kapři by se neměli chovat s jinými rybami, od kterých se mohou nakazit nemocemi, které se mohou koi kaprům stát smrtelnými. Lišky a ptáci mohou také představovat hrozbu pro koi, proto se vyplatí zajistit přístup do jezírka sítí. V současných klimatických podmínkách se můžeme setkat i s tím, že v extrémně mělkých rybníčcích mohou dostat ryby vlivem vysokých hodnot UV záření úpal.

tags: #potěr #koi #kapra #informace

Oblíbené příspěvky:

• Kvalitní dřevěná okna z Vysočiny
• Vše o hmoždinkách a kotvách
• Využití MDF a OSB v nábytkářství
• Vlastnosti a využití dubové překližky
• Vše o betonových a příhradových sloupech