Parozábrany a parobrzdy: Ochrana konstrukcí před vlhkostí a kondenzací

Parozábrana, někdy též označovaná jako parotěsná fólie, je nedílnou součástí difúzně uzavřené skladby obvodové konstrukce. Používá se pro odvádění vlhkosti a k zabránění kondenzace ve stěnách, střechách, základech nebo podlahách. Vodní pára je totiž v těchto prostorách neustále přítomná, vzniká při výdechu, vaření, koupání i dalších činnostech a za její srážení je částečně zodpovědné zateplení střech, podlah i stěn.

Pokud vodní pára projde stěnou, stropem nebo jinou překážkou a setká se s povrchem o jiné teplotě, pak kondenzuje. Parozábrana se instaluje podél, uvnitř nebo okolo stěn, stropů a podlah právě kvůli tomu, aby se zabránilo jejich potenciálnímu poškození nadměrnou vlhkostí. Zkondenzovaná voda v konstrukci může nejen zhoršit tepelně technické vlastnosti izolace, ale také může způsobit celkovou degradaci konstrukce.

Princip fungování parozábrany

Jednou z vlastností vzduchu je, že na sebe dokáže vázat vodu (resp. vodní páry), přičemž čím teplejší vzduch je, tím více vody dokáže absorbovat. Pro příklad nám poslouží vzduch o teplotě 0°C a 20°C. Při teplotě 0°C je maximální množství absorbovaných vodních par 4,8 g/m³, zatímco při 20°C je to již 17,3 g/m³ vzduchu. Jedná se o maximální množství, které vzduch dokáže pojmout, ale v reálu se v něm tolik vodních par nacházet nemusí. Poměr mezi skutečným a maximálním možným množstvím vodních par se nazývá relativní vlhkost vzduchu (RH).

Pokud začne klesat teplota, vzduch dokáže pojmout menší množství vodních par. Jejich skutečné množství však zůstává stejné a zvyšuje se tak RH. Pokud se tak stane a RH dosáhne hodnoty 100 % (rosný bod), vzduch již nedokáže vodní páry pojmout a musí se jich "zbavit". K tomu dochází kondenzací vzdušné vlhkosti (přechod skupenství pára -> voda).

Vlivem běžného chodu domácnosti vzniká v interiéru vlhko, které se snaží dostat tam, kde je vlhkost nižší - ven. Na tom by nebylo nic špatného, jenže u izolovaných staveb by došlo k prostupu vodních par skrze izolaci, kde směrem ven dochází k poklesu teploty. Vzduch se tak ochlazuje, ztrácí schopnost pojmout původní množství vodních par a dochází k jejich kondenzaci v úrovni izolace. To samozřejmě nechceme, protože se tím podstatně sníží životnost i funkce izolace. K zabránění nechtěné kondenzace vodních par v izolaci domu, umisťujeme parotěsnou fólii na interiérovou stranu. Tak dokážeme vzduch udržet při teplotě, při které dokáže absorbovat potřebné množství vlhkosti, aby nedošlo k její kondenzaci. Kdyby byla parotěsná fólie umístěna až za izolací (ze strany exteriéru), došlo by k prostupu a ochlazení vzduchu uvnitř izolace a fólie by tak ztratila smysl.

Čtěte také: Optimální řešení potěru pro podlahové topení

Typy parozábran a jejich vlastnosti

Parotěsné fólie se dělí dle typu využití, tloušťky a pevnosti, nejdůležitějším parametrem je však faktor difúzního odporu µ, který udává, kolikrát větší by musela být vrstva nehybného vzduchu, aby bylo docíleno stejných izolačních vlastností. Parotěsné fólie jsou vyráběny z polyetylenu a jsou vyztuženy armovací mřížkou. Druhým typem jsou fólie vyrobené taktéž z polyetylenu, avšak s povrchovou úpravou z hliníku s výztužnou mřížkou. Dále existují fólie s hliníkovou vrstvou, která slouží k odrazu tepla zpět do místnosti a snižuje tak tepelné ztráty.

Parozábrany a další parotěsné fólie se dělí podle míry propustnosti:

• Parobrzdy: materiály, které jen velice málo regulují prostup vodních par do konstrukce.
• Parozábrany o střešní parotěsnosti.
• Parozábrany o vysoké parotěsnosti.
• Parozábrany o extrémní parotěsnosti.

Jedničkou na trhu je parozábrana - parotěsná fólie Sunflex Roof - In Plus, která v sobě kombinuje vlastnosti parozábrany, tepelné izolace a reflexních účinků.

Existuje také tzv. reflexní parozábrana, která, jak název napovídá, má reflexní povrch. Díky tomu lze dosáhnout udržení tepla v domě. Je však nutno uvést, že fólii je potřeba natočit reflexní stranou k interiéru a že tato funkce funguje pouze v případě, je-li mezi reflexní stranou fólie a podhledem (např. sádrokartonem) vytvořena uzavřená vzduchová mezera, ideálně o tloušťce 4-6 cm. Pokud vzduchová mezera chybí, reflexe nefunguje, jelikož vodivé teplo se neodráží. Čím větší je teplota v interiéru, tím roste smysl využívání této reflexní funkce.

Příklady parotěsných fólií

Správná montáž parozábrany

Montáž parozábrany se provádí zejména u střešních konstrukcí, ale také v sendvičových konstrukcích dřevostaveb. Správný typ parozábrany by měl určit projektant, případně dodavatel (výrobce) systému. Skladbu konstrukce navrhuje vždy projektant, vždy je ale blíže k interiéru. Důvod je ten, že je nežádoucí, aby vodní páry prostoupily do té části konstrukce, kde se nachází tzv. rosný bod a kde vodní pára zkondenzuje do kapalného skupenství.

Čtěte také: Zkušební kostky betonu: Proč jsou důležité pro kvalitu

V případě zateplování šikmé střechy v podkroví se parozábrana montuje buď mezi krokve a dřevěný rošt s podkrokevní izolací, příp. Vždy záleží na výpočtech a projektu zpracovaném odborníkem, nicméně lze říci, že lepší je umístění parozábrany mezi krokve a podkrokevní izolaci. Tím je eliminováno riziko protržení parozábrany v případě defektu sádrokartonového obkladu či při vrtání hmoždinek apod.

Parotěsná fólie se montuje zpravidla na podklad z dřevěných hranolů, mezi kterými je tepelná izolace (izolace střechy v podkroví) či na podklad z OSB desek v případě obvodových stěn dřevostaveb (v některých případech však OSB desky mohou zastávat funkci parotěsné vrstvy). Parozábrana se na podklad přichytí pomocí sponkovačky. Některé typy parotěsných fólií jsou také vybaveny samolepicí vrstvou pro pohodlnější aplikaci na podklad.

Parotěsné fólie jsou vyráběny v šířce zpravidla 1,5 m a montují se kolmo na podkladní rošt z dřevěných hranolů. Přesah dvou pásů by měl být alespoň 100 mm a musí být přelepen opět parotěsnou lepicí páskou dle doporučení výrobce. Montáž parozábrany vyžaduje jistou opatrnost, aby nebyla fólie protržena. I malý vpich dokáže zhoršit průvzdušnost obálky budovy a způsobit do budoucna problémy.

Parozábrana musí být nainstalována maximálně vzduchotěsně tak, aby správně plnila svoji funkci. Preciznost montáže parotěsné fólie je stěžejní pro její následný efekt v dané skladbě. Při instalaci parozábrany se využívá i propočtů na základě parotechnických vzorců. V případě chybné instalace parozábrany nebo jakýchkoliv prasklin či otvorů může docházet k vyšší spotřebě tepla, k poškození základů, střechy a stěn i k nebezpečným situacím v případě, kdy by vlhkost pronikla k elektrické instalaci.

Klíčové aspekty při montáži

• Spoje a narušení: I když použijete ten nejkvalitnější materiál, ale aplikaci neprovedete správně, vlhkost si pod parobrzdou dokáže najít cestu. Nejčastěji se tak stane, když se parobrzda natrhne nebo pokud spoje mezi jednotlivými parobrzdami nezalepíte, tj. parobrzda není vzduchotěsně spojená.
• Kvalitní páska: V žádném případě nepoužívejte obyčejnou lepicí pásku, která rozhodně funkci parotěsné pásky nesplní a bude držet maximálně pár dní. Na zalepení spojů parobrzdy Isover Vario® XtraSafe a také na spojení detailů poslouží systémová páska Isover Vario® XtraTape. Je to univerzální jednostranná lepicí páska, se kterou se lehce manipuluje, je voděodolná a odolná vůči UV záření.
• Aplikace tmelu: Kritickým bodem zateplování je také uchycení parobrzdy na stěnu. Na tuto část nepoužívejte izolační pásku, neboť její vlastnosti nejsou vhodné na utěsnění u stěn, na kterých by nemusela dobře držet. Na tento spoj je nejlepší použít speciální tmel. Ten vždy aplikujte v minimální tloušťce pěti milimetrů. Při práci se systémem Isover Vario Xtrasafe se můžete spolehnout na tmel Isover Vario® Xtrafit.
• Příprava podkladu: Podklad musí být suchý, zbavený mastnoty a nečistot a dostatečně pevný. V případě podkladů s vysokou nasákavostí doporučujeme před aplikací tmelu samotného povrch natřít nátěrem z tmelu Isover Vario® Xtrafit zředěného s vodou.
• Prostupy: Pro dlouhou životnost a kvalitu zateplení je také třeba dbát o místa, kde parobrzdou prochází například kabel. Pracujte s komponenty doporučenými k dané parobrzdě. Pozor si dejte při utěsňování prostupu u komínu.

Parobrzda vs. parozábrana

U nízkoenergetických domů se setkáváme s požadavkem na vzduchotěsnost objektu. Vzduchotěsnosti je možné docílit několika způsoby. Parotěsná fólie mimo výše uvedených vlastností zajišťuje také vzduchotěsnost. Je však velmi citlivá na utěsnění spojů a poškození při stavbě. Další možností, jak vzduchotěsnosti docílit, je parobrzda. Stejně jako parotěsné fólie zamezí průniku vzduchu, ale vlhkost přes ni však projde.

Čtěte také: Je fermež tou správnou volbou pro vaše dřevo?

Parobrzda bývá z důvodu dlouhé životnosti nejčastěji zhotovena z OSB nebo sádrovláknitých desek. S použitím parobrzdy je nutné počítat předem a dostatečně dimenzovat údržnost nosné konstrukce. V obou případech je nutné precizně přelepit veškeré spoje a prostupy takzvanou airstop páskou nebo lepidlem na parozábrany. Zda použít parobrzdu nebo parotěsnou fólii záleží na zamýšleném typu novostavby. To doporučujeme vždy pečlivě konzultovat s odborníky!

Parobrzda je důležitou součástí každého zateplování střechy. Její úlohou je zamezit průniku vodních par z interiéru do prostoru střešní konstrukce a následné kondenzaci. Vyberte materiál, který pomůže konstrukci zbavit se vlhkosti po celý rok. V případě parobrzdy je takovým materiálem Isover Vario® XtraSafe. Jedná se o parobrzdu, která mění své vlastnosti během roku v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu uvnitř a vně budovy. V létě je většinou relativní vlhkost vzduchu v exteriéru vyšší a tlakem se tlačí dovnitř.

Doporučení

Při výběru a se správnou instalací parozábrany by vám měl pomoci odborník nebo výrobce střešní krytiny, kterou jste si zvolili. Při montáži parozábrany v podkroví či kdekoliv jinde je nutné respektovat pokyny uvedené v návodu. Skladbu konstrukce navrhuje vždy projektant. Nejlépe takového, který vyrábí více druhů a není tudíž svázaný obchodním lobby, a navíc má k dispozici odborníky - aplikační techniky.

Jako parozábrana se obvykle používá silnější plastová, polyethylenová fólie. Možnou alternativou kvalitní parotěsné fólie jsou OSB desky. Při jejich instalaci je ale nutné dbát na maximální vzduchotěsnost. Tuto variantu na základě zkušeností rozhodně nelze považovat za stoprocentně funkční náhradu parozábrany.

Libor J. zjistil poměrně silnou vlhkost a náznaky plísně na dřevotřísce ze spodu a vlhkost na izolační vatě na půdě. Příčinou je asi průnik vlhkosti ze spodního bytu, kde kdysi při montáži SDKRT nedali nad SDKRT parotěsnou folii, ale rovnou izolaci. V takovém případě je nejlepším řešením SDKRT sundat a dát nově SDKRT s parotěsnou fólií (nad parotěskou též izolační vata do výše původního stropu - z rákosu).

tags: #pozadavek #na #odtrhovou #zkousku #nateru #paropropustny

Oblíbené příspěvky:

• jak vybrat plastovou palisádu
• Průvodce výběrem izolace
• Funkce a estetika fasád
• Krása a Funkčnost Tadelaktu
• jak vybrat lepidlo ve spreji na PVC