Nová vyhláška o požadavcích na výstavbu: Zásadní změny v české stavební legislativě

Od 1. července 2024 nabude v plné síle účinnosti nový stavební zákon (č. 283/2021 Sb.). S ním souvisí i nová vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) o požadavcích na výstavbu, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů 12. června 2024 s číslem 146/2024 Sb. Tato vyhláška nahrazuje stávající předpisy, zejména vyhlášku o požadavcích na stavby (č. 268/2009 Sb., také zkracována jako „OTP“) a vyhlášku o obecných požadavcích na využívání území (č. 501/2006 Sb.), které byly často kritizovány pro svou přísnost.

Historie a principy vzniku nové vyhlášky

K vydání vyhlášky bylo přistoupeno v souvislosti se schváleným zákonem č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů.

Při přípravě nového stavebního zákona a slibované široké integrace dotčených orgánů byla obdobná vize i v oblasti technických požadavků na stavby do jednoho velkého právního předpisu, tj. vyhlášky o požadavcích na výstavbu platné od rodinného domu až po tunelový komplex. Již v dubnu 2020 připravilo MMR tzv. teze budoucích vyhlášek. Teze uvádí, že právní úprava požadavků na výstavbu je dnes upravena v mnoha právních předpisech různé právní síly a různé územní působnosti.

Základní požadavky na stavby jsou nově již z části definovány v novém stavebním zákoně, a to v § 145 až § 151. Vyhlášku bude tedy nutné vždy číst současně se znalostí těchto paragrafů. V § 148 Požadavky na ochranu zdraví a životního prostředí bylo tvůrci a zákonodárci navrženo zcela obecné znění, které definuje, co vše ochranou zdraví je myšleno. Jedním z hlavních aspektů je dostatečnost tepelně izolačních, zvukoizolačních a světelně technických vlastností stavby, především obálky budovy a jejích stavebně fyzikálních vlastností. Co přesně to znamená, bylo nutné rozpracovat právě v prováděcí vyhlášce.

Hlavní principy vyhlášky o požadavcích na výstavbu lze stručně charakterizovat následovně:

Čtěte také: Vše o tepelné izolaci šikmé střechy

• maximálně komplexní řešení problematiky požadavků na výstavbu pro celé území České republiky,
• ucelenost požadavků na výstavbu v jednom právním předpisu,
• zohlednění přístupnosti staveb pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace ve vazbě na čl. 9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením,
• řešení vazeb vyhlášky na technické normy.

Vyhláška vychází z vyhlášek k zákonu č. 183/2006 Sb., a to z:

• vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů,
• vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů,
• vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb,
• nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy), ve znění pozdějších předpisů.

Zároveň jsou součástí vyhlášky i technické požadavky, resp. jejich části, z prováděcích právních předpisů, které jsou dnes v gesci dalších ústředních správních orgánů, a to z důvodu sjednocení problematiky. Bylo identifkováno cca 160 právních předpisů, které mohou obsahovat technický požadavek na stavby a nakonec z 84 právních předpisů se čerpalo, při tvorbě nového návrhu.

Vlivem propojení více předpisů vznikl nový díl věnující se prostorům a plochám. Vyhláška obecně pracuje více s pojmem prostor, nikoliv místnost, neboť jedna místnost může sloužit k více účelům a je někdy výhodné požadavky určit jen na vymezenou část místnosti, tj. daný prostor, který slouží danému účelu. Návrh tedy pracoval s možností, aby nebylo nutné třeba u bytových jednotek mít tak velké výplně otvorů, aby byl prosvětlena až zadní část místnosti, kde se neočekává trvalý pobyt osob. Typickým příkladem je obývací pokoj s kuchyňským koutem.

Legislativní proces totiž ukázal, proč koncept jedné velké vyhlášky nelze udržet. Nejen, že nebylo možné vyjmout z jiných předpisů požadavky na provoz budov, ale kromě hasičů se postupem času vyjmula část vyhrazených staveb, tj. staveb dopravní a energetické infrastruktury.

Klíčové změny a jejich dopady

Nově nastavené odstupy

Nová vyhláška bez náhrady ruší složitější kalkulaci odstupů mezi rodinnými domy a dalšími budovami prostřednictvím tzv. „sklopných výšek“. Nově musí být stavba umístěna jen minimálně 2 m od hranice pozemku vyjma pozemku veřejného prostranství. Nadto již vyhláška obsahuje jen obecnou klauzuli o tom, že nesmí být znemožněna budoucí zástavba sousedního pozemku nebo ohrožena stávající zástavba sousedního pozemku. Obecné pravidlo obsahuje i nový stavební zákon v § 144, a to že vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické.

Čtěte také: Bezpečnost a vlastnosti staveb

Proslunění, osvětlení a stínění

Stávající vyhláška OTP (č. 268/2009 Sb.) stanovila relativně složitě nastavený požadavek na přímé denní prosvětlení bytu. To ale znemožňovalo zásadním způsobem rekonstruovat byty v typických starých čtvrtích, jako např. pražské Vinohrady nebo Dejvice, zejména pokud byly byty obráceny severním směrem, popř. měly menší okna nebo se nacházely v nižších patrech. V nové vyhlášce je požadavek na proslunění do značné míry redukován a prosluněny musí být pouze pobytové místnosti ve stavbě pro sociální služby a herny mateřské školy s výjimkou lesní mateřské školy. Vyhláška dále obsahuje požadavek na denní osvětlení a stínění, jejichž parametry budou rozvedeny v technické normě.

Parkovací stání

Návrh nové vyhlášky ještě v létě 2023 vyžadoval, aby pro byt nad 70 m² byla zřízena dvě parkovací stání. Dle publikované verze vyhlášky ale postačí jen 1 parkovací stání na 120 m² čisté podlahové plochy. To ale může být i několik bytových jednotek, např. i tři jednotky 2+kk, na které by tak připadalo jedno jediné parkovací místo.

Výšky místností

Stávající vyhláška č. 268/2009 Sb. vyžadovala, aby světlá výška místností činila alespoň 2,6 m v obytných a pobytových místnostech, resp. 2,3 m v podkroví (místnosti se zkosenými stropy musí mít tuto světlou výšku nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti). Oproti tomu podle nové vyhlášky světlá výška obytné místnosti nebo pobytové místnosti stavby pro bydlení musí činit minimálně jen 2,5 m. Světlá výška může být dokonce ve stanovených případech (např. podkroví) dále snížena.

Přístupnost staveb

Je nutné se naučit nový pojem a tím je přístupnost, který nahrazuje a rozšiřuje dříve užívaný pojem „bezbariérovost“. Vybrané stavby (veřejné služby) se těmito požadavky musí řídit. Dne 21. října 2024 vydalo MMR Metodické stanovisko k aplikaci vyhlášky o požadavcích na výstavbu č. 146/2024 Sb. ve věci přístupnosti a bezbariérového užívání staveb.

Požadavky na schodiště

Vyhláška č. 146/2024 Sb. se v ustanovení § 31 odst. 2 odkazuje na přílohu č. 4, která ve svém bodě 2 velmi výrazně zpřísnila požadavek na nejmenší šířku schodišťového stupně na hlavním a únikovém schodišti, která musí být 0,3 m. V příloze č. 4 vyhlášky č. 146/2024 Sb. se v jednotlivých bodech opakuje zajištění bezpečného pohybu osob.

Čtěte také: Požadavky na talířové hmoždinky

Tabulka níže shrnuje klíčové změny, které přináší nová vyhláška č. 146/2024 Sb. oproti předchozím předpisům:

Městské stavební předpisy: Praha, Brno, Ostrava

Nový stavební zákon sice sliboval zjednodušení, ale co se týká požadavků na výstavbu, pak toto nenastalo. Kromě celostátní prováděcí vyhlášky máme další tři tzv. městské stavební předpisy, kterými si Praha, Brno a Ostrava odchylně upravují některé podrobné požadavky na výstavbu. Současně NSZ v ustanovení § 152 odst. 2 umožňuje územním samosprávným celkům stanovit prováděcím právním předpisem podrobné požadavky na výstavbu odchylné od celostátního prováděcího předpisu, tzn. odchylně od vyhlášky č. 146/2024 Sb.

Pražské stavební předpisy (PSP)

Praha využívá svého historického práva na vlastní stavební předpisy a v roce 2014 přišla se zásadní změnou v jejich pojetí spolu s návratem k tradičním hodnotám, na nichž je Praha založena - např. bloková zástavba nebo tradiční ulice se stromořadím. S novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. se však změnila také role PSP. Na území Prahy, na rozdíl od minulosti, platí i některá ustanovení vyhlášky č. 146/2024 Sb. Pro snadnou orientaci zpracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Souhrnné znění požadavků na výstavbu v Praze - normativní text.

Pražské a brněnské předpisy v § 39 stanoví pro provozovny stravovacích služeb pro veřejnost a části ubytovacího zařízení, kde jsou poskytovány stravovací služby, nepoužití výpočtu potřebného počtu hygienických zařízení podle vyhlášky č. 146/2024 Sb. a přílohy č. 6. Pražské a brněnské stavební předpisy v § 40 stanoví šířku schodišťového stupně na výstupní čáře nejméně 0,21 m, přičemž v bytech, rodinných domech a stavbách pro rodinnou rekreaci může být snížena až na 0,18 m. Oproti celostátní vyhlášce byl požadavek na denní osvětlení vypuštěn pro Prahu v Pražských stavebních předpisech.

Brněnské stavební předpisy (BSP)

Brněnské stavební předpisy (BSP) byly vydány jako Nařízení statutárního města Brna č. 14/2024. Zpracování dokumentu zajistila Kancelář architekta města Brna ve spolupráci s Odborem investičním Magistrátu města Brna. Předpisy zpracované na míru Brnu umožní zohlednit charakter velkého města a stanovit přesnější standardy a požadavky oproti vyhlášce č. 146/2024 Sb. Brnu by tak měly přinést novou záruku kvalitního rozvoje.

BSP v § 42 písm. a) stanoví světlou výšku obytné místnosti nebo pobytové místnosti stavby pro bydlení přísněji než vyhláška č. 146/2024 Sb. Dále vychází vstříc vzniku městských tříd a významných ulic, kdy je předepisována jejich minimální šířka s dostatečným prostorem pro potřeby pěšího pohybu a bezmotorové dopravy. Dokument se zaměřuje také na témata vztahu výstavby a veřejného prostranství, umisťování reklamy a dopravu. Stavební předpisy zpřesňují požadavky na výstavbu ve městě Brně, a to s důrazem na charakter jak samotné výstavby, tak veřejného prostranství. Jsou řešeny požadavky na umisťování staveb pro reklamu a reklamní zařízení, stanoveny počty parkovacích stání automobilů s ohledem na různé struktury zástavby a zóny města. Doplněny jsou požadavky na dobře přístupná místa pro odkládání jízdních kol.

Ostravské stavební předpisy (OSP)

Ostravské stavební předpisy (OSP) navazují na novou celostátní vyhlášku o požadavcích na výstavbu - v některých bodech ji doplňují, v jiných upravují podle specifických potřeb města. Předpisy vycházejí ze soudobých trendů městského plánování a výstavby a podpoří kvalitní a udržitelný rozvoj Ostravy. Ostrava po vyčkávání vydala své předpisy bez § na světlo a v Ostravě tak platí co ve zbytku republiky, zatím.

Předpisy pro Prahu a Brno mají oproti vyhlášce č. 146/2024 Sb. větší míru požadavků na vymezování pozemků a umisťování staveb. Zároveň v obou předpisech jsou požadavky na parkovací stání a hospodaření se srážkovými vodami součástí požadavků na umisťování staveb. Ve vyhlášce č. 146/2024 Sb. jsou uvedeny také, avšak jako součást požadavků na vymezování pozemků. Odlišné požadavky městských předpisů jsou také na technické požadavky na stavby.

Na druhé straně jsou městské předpisy přísnější v povinnosti vybavení záchodem pro užívání veřejnosti u staveb pro obchod, a to s prodejní plochou větší než 1 000 m² oproti požadavku prodejní plochy větší než 5 000 m² stanovené ve vyhlášce č. 146/2024 Sb.

Jak pracovat s normami, na něž odkazuje vyhláška č. 146/2024 Sb.

Poměrně velkým úskalím práce podle nové právní úpravy je nutnost sledovat, zda požadavek stanovený vyhláškou je indikativním určením nebo se jedná o požadavek stanovený výlučným odkazem na normu. Postup přípravy právních předpisů je upraven Legislativními pravidly vlády. V čl. 45a těchto pravidel je stanoven postup při odkazování na technickou normu.

Indikativní odkaz na normu

Legislativní pravidla vlády v čl. 45a upřednostňují indikativní odkaz, kdy je třeba v právním předpisu výstižně definovat základní technické požadavky a zároveň uvést, že se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s určenou normou nebo její částí, definovanou v § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, která obsahuje podrobné technické požadavky. Shoda s určenou normou je jedním ze způsobů, jak prokázat splnění základních technických požadavků. Určená norma v tomto případě konkretizuje obecný, souhrnný právní požadavek. Indikativní určení ČSN norem je založeno v § 94 vyhlášky č. 146/2024 Sb. Určené normy k vyhlášce č. 146/2024 Sb. oznámil Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) ve Věstníku 12/2024. Z tohoto vyplývá, že je nutné neustále sledovat Věstník ÚNMZ, zda nedošlo ke změně a neruší se oznámení o určených normách.

Výlučný odkaz na normu

Výlučným odkazem se příslušná technická norma nebo její část pro účely vyhlášky stává závaznou v celém rozsahu příslušného ustanovení vyhlášky, není možné se od ustanovení normy odchýlit a její použití je povinné. Podle Legislativních pravidel vlády je nutné technickou normu jednoznačným způsobem identifikovat, a to normativním odkazem uvedením označení, datem vydání a úplného názvu technické normy v textu právního předpisu.

Příkladem může být způsob aplikace nové národní normy ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání. V § 29 odst. 1 vyhlášky o požadavcích na výstavbu, resp. bod 3 její přílohy č. 14 zavádí výlučný odkaz na normu ČSN 73 4001. Rozsah použití této normy pro jednotlivé typy staveb a jejich prostory pak stanoví příslušná ustanovení této vyhlášky odkazující se na splnění požadavků na přístupnost.

tags: #pozadavky #na #druhy #staveb #vyhlaska

Oblíbené příspěvky:

• Lehké a pevné tvárnice pro stavbu
• Přesné měření pro moderní rozvody
• Jak zavěsit truhlík na fasádu
• Detaily prostupů difúzní fólií
• Klasika vs. Moderní Trend