Požární bezpečnost střech a přístřešků u rodinných domů

Zajištění požární bezpečnosti stavby může významně ovlivnit zamýšlené stavební dílo od jeho konstrukčního řešení po celkový vzhled. V dílčím měřítku může tyto úpravy vyžadovat i předpokládaný požárně nebezpečný prostor stavby. V tomto článku se podrobně zaměříme na problematiku požárně nebezpečného prostoru, zejména ve vztahu ke střechám, přístřeškům a pergolám u rodinných domů, a zohledníme relevantní legislativní požadavky a normy.

Vymezení požárně nebezpečného prostoru a odstupové vzdálenosti

Při navrhování stavby musí být vymezeny požární úseky a určena pravděpodobná intenzita případného požáru v těchto požárních úsecích nebo jejich částech (dále jen „požární riziko“). U požárních úseků stavby musí být vymezen požárně nebezpečný prostor a stanovena odstupová vzdálenost podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Podrobnosti postupu jsou uvedeny v ČSN řady 73 08xx, na které se ustanovení § 11 odkazuje.

Požárně nebezpečná plocha stavby začíná u její hranice. Prostor kolem posuzovaného objektu (požárního úseku), vymezený odstupovou vzdáleností se označuje jako požárně nebezpečný prostor. V něm nesmí být umístěny požárně otevřené plochy protějšího objektu (požárního úseku), ale ani např. otevřené sklady hořlavých hmot apod. Odstup mezi dvěma objekty se ovšem posuzuje z obou stran a vždy platí vzdálenost větší.

Při stanovení odstupové vzdálenosti požárního úseku se musí vycházet z nejvyšší procentní hodnoty požárně otevřených ploch v obvodové stěně, případně ve střešním plášti. Nedosahuje-li tato hodnota 40 %, musí se stanovit odstupová vzdálenost jednotlivých požárně otevřených ploch nebo jejich skupin postupem podle českých technických norem.

Závěrečné zhodnocení stanovených odstupů a požárně nebezpečného prostoru řešeného objektu musí stanovit, kam požárně nebezpečný prostor zasahovat může a kam již nikoli. Požárně nebezpečný prostor posuzované stavby má zůstávat na stavebním pozemku stavby. Přestoupí-li požárně nebezpečný prostor řešeného objektu na veřejné prostranství, kde se nenacházejí jiné stavby a je zde například veřejná komunikace, parkoviště či hřiště, považuje se situace za vyhovující. Předmětem smlouvy musí být přesah požárně nebezpečného prostoru na pozemek souseda. Jiné stavby se zde opět nesmí vyskytovat, ale samotný přesah PNP na parcelu jiného vlastníka znamená omezení jeho práv. Stejným způsobem je potřeba posoudit vliv sousedních staveb na řešený rodinný dům. Ani stávající stavby nesmí svým požárně nebezpečným prostorem dosahovat na řešený rodinný dům.

Čtěte také: Zvyšte bezpečnost s požárně odolným dvojsklem

Výsledné zhodnocení odstupových vzdáleností a vymezení požárně nebezpečného prostoru je pak nutné provést ve výkresové dokumentaci. Pokud je RD dělen na více požárních úseků, lze doporučit vyznačení odstupových vzdáleností jak do půdorysů, tak do situace stavby. V půdorysech je lépe viditelný dosah požárně nebezpečného prostoru na jiný požární úsek téhož objektu, v situaci zhodnotíme možný přesah požárně nebezpečného prostoru přes hranici pozemku, případně na jinou stavbu.

Požárně nebezpečný prostor a různé typy konstrukcí

V požárně nebezpečném prostoru řešeného požárního úseku se mohou vyskytovat požárně otevřené plochy téhož požárního úseku, nehrozí zde nebezpečí přenesení požáru jinam. V PNP rodinného domu se může vyskytovat přístřešek pro auto, který tvoří s RD jeden funkční celek. V požárně nebezpečném prostoru mohou dále být i obvodové stěny sousedních PÚ a objektů bez požárně otevřených ploch (oken a dveří), konstrukce obvodové stěny musí být druhu DP1 nebo povrchové úpravy obvodové stěny jsou třídy reakce na oheň A1 nebo A2, tj. musí být z nehořlavých stavebních výrobků.

V dosahu požárně nebezpečného prostoru sousedního požárního úseku se nesmí vyskytovat obvodová stěna dalšího požárního úseku, která je druhu DP3 a tedy hodnocená jako požárně otevřená. Tento fakt je potřeba vzít v úvahu, je-li navrhován RD jako dřevostavba bez certifikátu na druh konstrukční části DP2 a je členěn na více požárních úseků. Zde bývá jedinou možností, jak zabránit dosahu PNP na sousední požární úsek téhož objektu, volba obdélníkového či čtvercového půdorysu, architektonicky vyspělým řešením by byl i půdorys kruhový.

Střešní pláště v požárně nebezpečném prostoru

Pro střešní pláště v PNP taktéž platí, že se na nich nesmí vyskytovat požárně otevřené plochy (střešní okna apod.). Střešní plášť, který se nachází v požárně nebezpečném prostoru, musí být navržen s klasifikací BROOF (t3). Tato klasifikace je certifikátem potvrzovaná určitým skladbám střešních plášťů na základě výsledku požární zkoušky. Střešní plášť, který se nenachází v požárně nebezpečném prostoru, musí být navržen s klasifikací BROOF (t1). Při navrhování střešního pláště se vychází z požadovaného sklonu podle české technické normy.

Hodnocení střech předpokládá zkoušení a klasifikaci jen podle evropských norem. Zkušební norma obsahuje 4 zkušební metody, převzaté z národních norem 4 států EU. Liší se navzájem provedením zkoušky (velikost vzorků, tepelné namáhání a vyhodnocení). Každá ze 4 metod má několik klasifikačních tříd. U všech se začíná třídou BROOF a končí třídou FROOF. Za tato označení třídy se připojuje ještě označení zkušební metody (t1), (t2), (t3), (t4). Pro potřeby ČSN 73 08.. byly z této normy akceptovány pouze zkoušky 1 a 3. Zkouška 1 je požadována pro střechy mimo požárně nebezpečný prostor, zkouška 3 je požadována pro střechy v požárně nebezpečném prostoru.

Čtěte také: Více o žlabu Kopos Jupiter KZ 60x300 a jeho požární odolnosti

Nutnost instalace souvrství střešního pláště s klasifikací BROOF (t3) může nastat u RD na provozovnu, která je jiným požárním úsekem, zaujímá pouze 1.NP, takže požárně otevřené plochy vyšších podlaží RD sálají na její střechu.

Přístřešky a pergoly

Častými stavbami na pozemcích rodinných domů patří přístřešky sloužící k různým účelům. Pokud mají tyto přístřešky nehořlavý konstrukční systém (např. druhu DP1), není třeba dále jejich vliv z hlediska odstupových vzdáleností řešit. Pro druh konstrukční části DP2 se vychází z předpokladu, že hustota tepelného toku je reprezentována ekvivalentní dobou trvání požáru te = 25 minut, přičemž se započítává skutečná délka a šířka přístřešku, předpokládá se výška 1,0 m pro účel určení odstupu. V případě přístřešku z konstrukcí druhu DP3 je stanoveno te = 30 minut, do požárně otevřených ploch se opět započítává skutečná délka a šířka přístřešku, za výšku je považována hodnota 1,5 m.

Přístřešky jsou začasté konstruovány s využitím dřevěných prvků a zde už jejich vliv zohlednit musíme. V případě pergoly lze postupovat podle [7], pergola navazující na obytné prostory rodinného domu vykazuje stejnou hustotu tepeného toku jako rodinný dům, určení odstupové vzdálenosti vychází z předpokladu možnosti pro účely výpočet odstupu zredukovat 0,3x výšku stavby, přičemž se odstup určuje pro zcela požárně otevřené plochy obvodových stěn a stanovuje se od vnější hranice pergoly dále.

Pozornost je potřeba věnovat i výše zmíněným přístřeškům různých účelů stavěným na hranici pozemků z konstrukce hořlavého konstrukčního systému (dřevěný rám). Tyto stavby kolem sebe vytvářejí požárně nebezpečný prostor, který nesmí přesahovat pozemek souseda. Přístřešek pro auto se dle [3] nepovažuje za garáž. Stěnové konstrukce smí mít navrženy pouze u poloviny svých obvodových stěn.

Zde je shrnutí požárních požadavků pro různé typy konstrukcí:

Čtěte také: Požárně nebezpečný prostor: Kdy je přesah střechy kritický?

Adaptace podkroví a střešní okna

Pozornost je třeba věnovat i adaptacím objektů, které v případě rodinných domů ve značné míře znamenají konverzi nevyužívaného půdního prostoru na podkroví. V dané situaci se z požárně bezpečnostního hlediska posouvá více parametrů budovy. Ač nedojde ke zvýšení celkové výšky objektu, ve většině případů dochází ke zvýšení požární výšky stavby, ta je definována jako vzdálenost od podlahy prvního nadzemního podlaží po podlahu posledního užitného nadzemního podlaží.

V souvislosti s navýšenou požární výškou může dojít ke změně klasifikačního zatřídění požárního úseku rodinného domu, stupně požární bezpečnosti, a tím i k navýšení požadavků na požární odolnost stavebních konstrukcí. Bývá nutné znovu ověřit, zda střecha zůstává nadále požárně uzavřenou plochou. A zejména je nutné nově stanovit odstupy od vlivu sálání od požárně otevřených ploch, které díky adaptaci vznikly ve střešní rovině. Jedná se o střešní okna, vikýře, ale i balkonové sestavy v úrovni podkroví. Pokud došlo ke změně rozměrů otvorů i ve stávající části objektu, je potřeba do posudku zahrnout i ty.

Požárně bezpečnostní projekt rodinného domu

Plánujete-li stavbu rodinného domu, je třeba zajistit jeho požární bezpečnost. To má na starosti požární specialista - odborník v oboru, který zpracovává Projekt požární bezpečnosti. Na Vás jako stavebníkovi pak je, abyste se tímto projektem bezezbytku řídili. Projekt požární bezpečnosti kontroluje a upravuje stávající stav projektové dokumentace tak, aby vyhovoval všem požárně bezpečnostním pravidlům. Tak jako ostatní projekty má dvě základní části - textovou část a někdy výkresovou část. Požárně bezpečností řešení rodinného domu má zpravidla jeden výkres, a to výkres požárního prostoru.

Obsah projektu požární bezpečnosti

• V návrhu je zohledněno konstrukční řešení stavby. Jednotlivé použité konstrukce jsou popsány a rozděleny do jednotlivých kategorií podle požárního rizika.
• V projektu jsou vyřešeny požární úseky a detailně popsány a zanalyzovány únikové cesty.
• Dále zde najdeme minimální vzdálenosti domu od kraje parcely. Odstupové vzdálenosti domu od okraje pozemku či sousedních objektů určuje výška objektu, velikosti a umístění oken, materiály použité v konstrukcích.
• Rozsáhlá kapitola se věnuje popisu jednotlivých dílů celého vytápěcího systému budovy ve vztahu k ochraně proti požáru.
• Je navrženo zařízení na protipožární zásah, což v případě rodinného domu bývá hlásič požární bezpečnosti a hasicí přístroj.
• Také je v dokumentaci zmapován eventuální příjezd hasičů tak, aby byl zajištěn přístup k objektu.

Cíle požární bezpečnosti

Požární bezpečnost je součást požární prevence a jejími hlavními cíli jsou:

• zajistit bezpečnou evakuaci osob
• omezit šíření požáru v rámci objektu
• zabránit šíření požáru na jiné objekty
• umožnit bezpečný a účinný protipožární zásah

Požární bezpečnost stavby se posuzuje v rámci územního řízení (územní rozhodnutí), stavebního řízení (stavební povolení) a při kolaudaci dokončené stavby. Vyjádření hasičského záchranného sboru (HZS) je v každém z těchto řízení jedním z podkladů pro rozhodování stavebního úřadu. Podkladem pro vyjádření HZS je příslušná dokumentace, jejíž součástí je technická zpráva, popř. výkresová dokumentace požární bezpečnosti staveb, zpracovaná specialistou pro tento obor. Technická zpráva bez výkresů obvykle stačí v jednoduchých případech, jak je rodinný dům, jednotlivá či řadová garáž apod.

Základní údaje pro řešení požární bezpečnosti

Základními údaji pro řešení požární bezpečnosti je účel objektu, popř. jeho částí, a jeho dispoziční řešení, jeho výška a počet podlaží a dále charakteristika konstrukčního systému objektu (stavebních konstrukcí) z hlediska hořlavosti. Stavební konstrukce (konstrukční části) se třídí podle hořlavosti použitých hmot.

Rozdělení vnitřního prostoru objektu na menší části - požární úseky - má bránit rozšíření požáru z jedné části na druhou. Objekt ovšem může tvořit i jeden požární úsek. Požární úseky jsou navzájem odděleny požárně dělicími konstrukcemi, tj. požárními stěnami a stropy, a požárními dveřmi. Na obvodu objektů jsou požární úseky ohraničeny zpravidla obvodovým a střešním pláštěm.

Základním údajem pro stanovení požadavků na stavební konstrukce a odstupové vzdálenosti je požární riziko, které vyjadřuje předpokládanou intenzitu požáru v posuzovaném požárním úseku. Charakterizuje ho vývoj teplot a celkové trvání nehašeného požáru, prakticky se zpravidla udává dobou trvání požáru nebo výpočtovým požárním zatížením.

Na požární riziko mají podstatný vliv tyto faktory:

• množství a výhřevnost hořlavých látek v požárním úseku (počítají se jak stavební konstrukce, tak předpokládané vybavení prostoru).
• rychlost odhořívání hořlavých látek
• geometrické parametry prostoru, zejména možnosti přirozeného větrání (okenní sklo se při požáru poruší a tedy vypadne) a odvádění části tepla mimo požární úsek, kde pak nenamáhá stavební konstrukce.
• požárně bezpečnostní opatření, tj. souhrn samočinných technických zařízení, která urychlí protipožární zásah nebo omezují intenzitu požáru.

Požární odolnost je obecně schopnost konstrukce plnit svoji funkci po určitou dobu trvání požáru s vývojem teplot podle normové křivky. Používaná stupnice hodnot požární odolnosti je 15, 30, 45, 60, 90, 120 a 180 minut. Požární odolnost stavebních konstrukcí lze zvýšit ochrannou vrstvou (obkladem, omítkou, nástřikem), zpěňovacím nátěrem (zejména na nosné prvky dřevěné nebo ocelové) nebo skrápěním vodou.

Legislativní rámec a normy

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí předpisy, zejména vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., stanovují technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání staveb. Na základě změnového zákona připravilo MV ČR prováděcí vyhlášku č. 23/2008 Sb., která nabyla účinnosti 1. července 2008. Tato vyhláška mimo jiné upravuje povinnost vybavit některé druhy nových staveb hasicími přístroji a zařízením autonomní detekce a signalizace.

Konkrétně u rodinných domů platí ustanovení § 15 odst. 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb., které stanovuje, že rodinný dům musí být vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. U rodinného domu s více byty musí být tímto zařízením vybaven každý byt. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v části vedoucí k východu z bytu, a jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m², mezonetový nebo vícepodlažní byt, musí být v jiné vhodné části bytu umístěno další zařízení autonomní detekce a signalizace.

Při projektování, montáži a kontrole provozuschopnosti zařízení autonomní detekce a signalizace musí být splněny požadavky ve vyhlášce stanovené, neboť se jedná o požárně bezpečnostní zařízení ve smyslu § 2 odst. 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

V posledních letech došlo k několika změnám právních předpisů, které ovlivňují řešení a zajišťování požární bezpečnosti staveb. Jedná se hlavně o rozsáhlou novelizaci zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

Další relevantní normy zahrnují:

• ČSN 730833. Požární bezpečnost staveb - Budovy pro bydlení a ubytování.
• ČSN 730804. Požární bezpečnost staveb - Výrobní objekty.
• ČSN 730810. Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení.
• ČSN EN 14604. Autonomní detektory kouře.

Dle nové vyhlášky č. 23/2008 Sb. je zatříděn vícepodlažní rodinný dům s hořlavým konstrukčním systémem do III. SPB. Při tomto zatřídění dle ČSN 73 0802 vznikají požadavky z hlediska požární odolnosti také na střešní plášť, a to 15 minut. Vyhláškou č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb dochází pouze k úpravě postupu při posuzování stupně požární bezpečnosti u rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci s konstrukčním systémem hořlavým. Tímto postupem s odvoláním na ustanovení § 4 vyhlášky nedochází ke změně článků v ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb-Nevýrobní objekty.

V ustanovení § 12 odst. 4 vyhlášky č. 23/2008 Sb. je stanoveno, že nosná, popřípadě požárně dělicí stavební konstrukce při navrhování nové stavby rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci, tj. s konstrukčním systémem hořlavým, odpovídat stupni požární bezpečnosti stanovenému podle § 4 této vyhlášky. Při „prokazování stupně požární bezpečnosti“ se postupuje v souladu s ustanovením § 4 vyhlášky č. 23/2008 Sb. tak, že pro požární úsek rodinného domu se určí požární riziko.

tags: #pozarne #nebezpecny #prostor #strecha #informace

Oblíbené příspěvky:

• kompletní průvodce podlahami Krono Original
• Kdo byl František Pavlíček?
• Průvodce výběrem kamenných obkladů pro váš krb
• Recyklace a alternativy k bitumenovým deskám
• Rozvrh konzultačních hodin M. Sindelarove Skupenove