Překližka a detaily spojů rohů
Velkoplošný materiál na bázi dřeva tvořený svazkem vzájemně slepených vrstev dýh různé kvality. Směr vláken sousedních vrstev je obvykle kolmý a druh lepidla se liší podle účelu desky. Tento výrobek zachovává původní výhodné vlastnosti dřeva, přičemž výhodou je vytvoření velkých ploch bez spár při menší tloušťce.
Překližka z topolových dýh splňuje estetické požadavky tam, kde je požadována světlá barva povrchu a minimální kresba dřeva. Desku lze použít v případě požadavku na pevnost, nízkou hmotnost desky a snadnou obrobitelnost.
Překližka je jednostranně protiskluzová a obsahuje protiskluzovou mřížku, druhá strana je hladká. Fólie je fenolová a určena pro lehké užitkové vozy. Překližkové truhlářské oblouky jsou dalším příkladem využití tohoto materiálu.
Spojování dřeva a dřevěných materiálů
Při výrobě je nutno vhodně zvolit a vyrobit konstrukční daný spoj.
Spojování řeziva na šířku
Spojování řeziva na šířku se provádí pomocí přířezů nebo lišt (svlaků) pro zamezení borcení.
Čtěte také: Univerzální překližka
Svlaky
Stojaté svlaky jsou vysoké a úzké a používají se především na dílce umístěné vodorovně. Ležaté svlaky jsou nízké a široké a používají se především na svislé dílce, kde by vysoký svak překážel ve vnitřním prostoru, například u dveří skříní.
Letokruhy na čele nízkého svlaku mají probíhat co nejkolměji k ploše svlaku, tj. radiálně. Svlak se vyfrézuje svlakovou frézou a musejí být zachyceny dřevem. Je důležité dbát na dostatek dřeva u drážky svlakového spojení.
Kolíkové spoje
Kolíkové spoje se vyrábějí vrtačkami a na kolíkovacích automatech. Důležitý je správný tvar a vzdálenost kolíků. Používají se tyče s různými průměry a délkami, například průměry 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18, 20 mm. Kolíky mají zkosené konce pro lepší spojení. Používají se spirálové nebo hladké kolíky, přičemž spirálové kolíky drží lépe. Kolíkové spoje se používají pro spoje na pokos.
Spojování lamelami
Lamelové spoje se provádějí pomocí drážek a lamel. Lamely mají rýhy a skosený okraj. Speciální fréza na drážky vytvoří drážku v obrobku a vytváří tak velmi pevné spojení.
Spojování ozuby
Spojování ozuby je spojení spárovky. Ozuby se také nazývají rybiny. Používá se i polokryté spojení ozuby, kde výška ozubů dosadí dřeva kryt. Kryt ozubů a rybin je slícován na pokos.
Čtěte také: Velké dekorace z překližky: Zvířata
Čepové spoje
U čepových spojů musejí být řezy vzájemně rovnoběžné. Rovné čepy se hodí pro montáž mezistěny. Čepy musejí být ručně vydlabané do boků a zajištěny zvenčí klínem.
Excentrické a lichoběžníkové spojky skříní
Excentrické skříňové spojky se skládají z excentrického pouzdra, spojovacího čepu a zdířky. Otáčením excentrického pouzdra se dno pevně spojí s bokem. Lichoběžníkové spojky skříní se vtlačují do dna do připraveného otvoru a sešroubovávají dno s bokem.
Spojovací šrouby
Spojovací šrouby se zašroubují z boku do příčné válcové matice ve dnu a jsou zvenčí viditelné. Jednodílné spojovací šrouby (confirmat) jsou speciální šrouby, které se z boku šroubují do hrany dna.
Vruty
Vruty mohou být vyrobeny z oceli nebo z jiného kovu, např. nerezové oceli. Povrch může být poniklovaný nebo kadmiovaný. Vruty se prodávají v baleních po 10-500 ks a jsou označeny samolepkou.
Prodlužovací spoje
Pro výrobu nekonečného vlysu se používají tzv. prodlužovací spoje s klínovými ozuby (ostrými nebo tupými), při kterých získáváme větší lepenou plochu než jen při šikmě seřezaných vlysech (úkosový spoj). V současné době je možné použít systém vloženého pera (Domino), které má větší pevnost než i použitelné spoje s dvěma kolíky. Existuji i rozebíratelné prodlužovací spoje na délku, které jsou náročné na přesnost výroby - např. tzv. Francouzský zámek.
Čtěte také: Překližka nebo masivní buk: Co je lepší?
Spoje na pero a drážku
Hloubka zapuštění pera se rovná až trojnásobku tloušťky spojovaného dřeva. Při výrobě se používá dlabačka. Ryska se vede z vnější strany a u dlabu z vnitřní strany rysky.
Rohové spoje
Rohové spoje se provádějí v úhlu 90° a jsou určené k montáží a demontáži prvků. Spoj se zajišťuje mechanicky vrutem, nebo hřebíkem.
Rohové spoje rámů
U rohových spojů rámů se používá dvojitý čep o pětině tloušťky vlysu. Pro rozpory na vodorovných nebo kratších čepy se řeže čep směrem ven a ryska se vede dovnitř. Druhá polovina se vydlabe stejným způsobem. Následně se provádí na čep a rozpor s jednostranným pokosem.
Spoje s pokosem
Spoje s pokosem vyžadují použití pokovovacího přípravku, poněvadž spára je viditelná. Pokos zasahuje až k čepu. Podobně se zhotovuje oboustranný pokos.
Spoje s pérorezy
U spojů s pérorezy musejí rohy přesně zapadat do drážky. Péra jsou dole naříznuté, aby se péra nerozštěpila. Spoj se používá i u dřevotřískových desek a stlouká se hřebíky.
Alternativní materiály a řešení rohových detailů
V článku o detailech jednoplášťových střech s povlakovými hydroizolacemi byla zmíněna havárie detailů atik novostavby rodinného domu působením účinků silného větru. OSB deska použitá pro vytvoření rovného, tuhého a únosného podkladu koruny atiky byla po třech letech provozu domu ztrouchnivělá a její stav byl označen za hlavní příčinu havárie detailu. Zpracovaným znaleckým posudkem bylo za příčinu destrukce dřeva (OSB desek) stanoveno namáhání vodou zabudovanou do střechy v průběhu realizace.
V řešeních se začala používat fóliovaná hladká překližka z březových dýh, která vytváří předpoklad vyšší odolnosti proti degradaci vlhnutím. Podmínkou je zatírání hran voděodolným nátěrem, aby nedošlo k pronikání vody po vláknech dřeva do struktury překližky a následnému rozlepení dýh.
Přestože má fóliovaná hladká překližka z březových dýh vyšší odolnost proti degradaci vlhnutím, jedná se stále o výrobek ze dřeva a jeho trvanlivost je závislá na technologické kázni nebo na bezvadnosti hydroizolace.
Plechové profily DEKMETAL
Proto se Atelier DEK zabýval technickým řešením detailů okapových hran a atik plochých střech, ve kterém by nahradil dřevěné prvky jinými materiály, odolnými proti působení vlhkosti. Nakonec se soustředili na plech, a to i na základě zkušeností s profilem UNIDEK.
Základním prvkem je univerzální podkladní „C“ profil s proměnnou výškou, který zajistí dostatečný sklon (5°) jak pro odtok srážkové vody z povrchu povlakové hydroizolace u okapu, tak i z koruny atiky. Základní prvek je příčně vyztužen U profily s proměnnou výškou. U okapu lze do těchto výztuh kotvit žlabové háky. Celek je zakryt plechem s okapnicí.
Základním materiálem pro výrobu všech profilů je oboustranně lakovaný pozinkovaný plech tl. 1 mm. Alternativně je možné použít nerezový plech tl. 0,8 mm. Podkladní profil musí být uložen na nosné obvodové konstrukci v minimální šířce 230 mm. Maximální vyložení, tedy šířka ETICS je 210 mm. Šířku horního krycího plechu ovlivňuje u okapu šířka podokapního žlabu a u atiky pak tloušťka jejího vnitřního zateplení, která je maximálně 100 mm.
Podkladní profily mají z výroby vyražené kruhové otvory v řadách po 250 mm, které usnadňují spojení s výztuhou a kotvení profilů do nosné konstrukce. Také výztuhy jsou z výroby perforovány kruhovými otvory se stejnou roztečí, jako podkladní profil.
Výztuhy se běžně zasouvají do podkladního profilu v osové vzdálenosti 500 mm, tedy na každou druhou řadu vyražených otvorů podkladního profilu. Kotvení se provádí minimálně dvěma šrouby v místě výztuhy přes připravené otvory. Volba kotevního prvku závisí na druhu podkladu. Výztuha slouží zároveň jako podložka. Pro další zvýšení tuhosti detailů je možné navíc použít podložky HTV.
Standardní minimální počet kotev je tedy 4 ks / bm profilu, což vyhovuje účinkům sání větru pro budovy do výšky 20 m, nacházející se v II. kategorii terénu a II. větrové oblasti. Pro vyšší zatížení větrem je možné zvýšit počet kotev na 5 ks / bm, a to přidáním šroubu s podložkou HTV mezi výztuhy, nebo až na 6 ks / bm, výztuhy vkládáme po 250 mm a kotvíme vždy min. 2 šrouby.
Podkladní profily se kladou vedle sebe s překrytím 30 mm. Jejich okraj je k tomu upraven z výroby. Pro řešení rohů a koutů střech jsou dodávány rohové a koutové profily, také s úpravou pro spojení v překrytí.
Pro osazení žlabových háků je již z výroby v boku podkladního profilu částečně vyseknutý otvor. Podle profilu háku se z otvoru vylomí jeden nebo dva díly plechu. Pak je možné vsunout žlabový hák. Ten se kotví přes výztuhu do podkladního plechu vždy minimálně dvěma samořeznými šrouby Ø 5,5 mm.
Protože je perforace pro háky provedena vždy v osové vzdálenosti 250 mm (v místě možného umístění výztuhy v podkladním profilu), je možné žlabové háky osazovat v násobcích této vzdálenosti. Rozteč 250 nebo 500 mm se obvykle použije při větším zatížení žlabu nebo v rohu střechy.
Pro roh okapu nebo atiky byl navržen diagonální výztuhu spojenou jak s podkladním plechem, tak i s krycím plechem. Z několika testovaných tvarů této výztuhy se nejvíce osvědčil profil omega. Výztuhu používáme pro zpevnění rohů. Výztuha tvoří podklad pro diagonální spoj horních krycích plechů.
Krycí plech je již také z výroby připraven na spojení překrytím tak, aby se na stavbě nemusel složitě stříhat. V podkladním i krycím plechu jsou z výroby vysekané otvory, které napomáhají správnému umístění plechů a jejich vzájemnému spojení.
Krycí plechy je možné k podkladním plechům kotvit nerezovými nýty Ø 4,8 mm s širokou hlavou, nebo samořeznými šrouby s plochou hlavou.
Na plechovou konstrukci okapu nebo atiky se již instalují povlakové hydroizolace. V závislosti na typu hydroizolace se zvolí ukončovací profily přinýtované ke konstrukci. Pro asfaltové pásy se použijí okapní plechy z pozinkovaného plechu, pro PVC-P fólie pak okapní plechy a závětrné lišty z poplastovaného plechu (Viplanyl).
Navrženým technickým řešením se eliminují dřevěné prvky podléhající degradaci vlhkostí z exponovaných míst střech s povlakem. Plechová konstrukce zajistí těmto detailům dostatečnou tuhost, trvanlivost a jednoduchou proveditelnost.
tags: #preklizka #spoj #roh #detaily