Talířové hmoždinky pro ETICS: Klíč k bezchybné a trvanlivé fasádě

Už desítky let jsou vnější tepelněizolační kompozitní systémy (ETICS) jednou z nejúčinnějších a dlouhodobě oblíbených možností pro energetickou optimalizaci obálky budovy. K tomu, že se „energeticky úsporné fasády“ velmi dobře osvědčily, přispěly významně i talířové hmoždinky pro ETICS.

Proč je kotvení fasády důležité?

Fasáda je vizitkou celého domu, protože vytváří první estetický dojem a prozrazuje však hodně i o komfortu, který interiér poskytuje. Její funkci určuje především správné zateplení. Správná instalace a výběr materiálu přinese v konečném výsledku zateplené fasády svému uživateli řadu výhod v podobě dlouhé životnosti a úspory financí spojenými se správně ukotvenou a odizolovanou fasádou, kde nevznikají tepelné mosty.

Kotvení fasády je zapotřebí, aby uspokojivě plnila hned z několik důležitých funkcí, kterými jsou:

• Zajištění mechanické stability: Lepicí tmel primárně drží desky polystyrenu přilepené k podkladu, ale u některých povrchů nebo při větším zatížení nemusí být sám o sobě dostatečně spolehlivý.
• Odolnost vůči sání větru: Na fasádu působí dynamické síly, zejména sání větru, které se snaží izolaci odtrhnout.
• Zabránění smykovému pohybu izolace: Vlivem změn teploty a vlhkosti může dojít k mírnému pohybu izolantu.
• Přemostění nerovností podkladu: Pokud je podklad nerovný, může dojít k tomu, že lepidlo nebude rovnoměrně roznášet zatížení.
• Zvýšení bezpečnosti u těžších izolantů: U minerální vlny nebo silnějších polystyrenových desek je kotvení klíčové.
• Stálý přítlak izolačních desek polystyrenu na lepící tmelovou hmotu a tím i zamezení zvedání izolačních desek od podkladu.
• Výrazně zabraňuje případnému skluzu zatížení izolačních desek. Díky tomu jsou izolační desky pevně zafixovány proti pohybu do stran.

Kdybychom se mohli 100% spolehnout na pevnost podkladu a tepelné izolace, připevnění pomocí lepidla by bylo zcela dostačující. To ale v drtivé většině případů není možné. U starších budov je totiž podklad buď na povrchu zvětralý, nebo opatřený povrchovou úpravou (omítkou či nátěrem), která je pro lepení zateplovacího systému a jeho dlouhodobou stabilitu nespolehlivá. Z tohoto důvodu je většinou potřeba zvolit mechanické kotvení pomocí hmoždinek, které se dostanou hluboko do pevného podkladu a spolehlivě zajistí zateplovací systém. Také pokud kotvíme izolant s malou pevností v tahu kolmo k rovině desky, je nutné mechanické kotvení. Bez zachycení desek talířem hmoždinky by mohlo dojít k narušení tepelně izolační desky a jejímu odtržení.

Co je vykreslování hmoždinek a proč vzniká?

Na mnoha místech stále můžete vidět ošklivé vzory světlých a tmavých skvrn na fasádách ETICS, známé také jako „vykreslování hmoždinek“. Vykreslování hmoždinek jsou dočasné nebo trvalé skvrny, které jsou viditelné na zateplené fasádě s omítkou nad talířky hmoždinek jako tmavší nebo naopak světlejší fleky. Tento efekt se objevuje nezávisle na materiálu izolantu. Vykreslování sice nemá vliv na fungování ETICS, se stárnutím fasády je ale efekt výraznější a negativně ovlivňuje vzhled fasády. I po novém nátěru fasády se může vykreslování po několika letech znovu objevit.

Čtěte také: Pes a lamino: Tipy pro pohodlnější chůzi

Příčiny vykreslování

Vznik vykreslování může mít více příčin:

• Umístění budovy a orientace plochy fasády.
• Bodové tepelné mosty (hodnota chí) hmoždinek.
• Rozdílné tepelně akumulační kapacity použitých komponent (izolant, hmoždinky, omítka).
• Chybné umístění hmoždinek.

Orientace fasády a hygrotermální vlivy

Orientace fasády popisuje umístění budovy případně orientaci ploch fasády. Často závisí vykreslování na tom, ze které strany dopadá na fasádu sluneční záření nebo jak jsou plochy ovlivněny povětrnostními vlivy jako srážkami nebo vlhkostí (tzv. hygrotermální vlivy). Trvale vlhké, stejně jako na sever orientované plochy fasády, které jsou často vystaveny intenzivnějším povětrnostním vlivům, jsou často náchylné ke znečištění a skvrnám. Bezprostřední blízkost zemědělských oblastí, vodních ploch a biotopů rovněž podporuje rozvoj vykreslování hmoždinek.

Vliv omítkové vrstvy

Rozsah možného značení hmoždinek vždy souvisí se zvolenou omítkovou vrstvou v ETICS. K dispozici jsou různé druhy omítek, které lze použít. Vlastnosti omítky dokážou v závislosti na druhu a tloušťce vlhkost ukládat a také ji zase cíleně uvolňovat. Čím rovnoměrněji tyto procesy navlhání a vysychání probíhají, tím menší dopad to bude mít na znečištění fasády.

Hodnota chí a tepelné mosty

Hodnota chí naproti tomu popisuje bodový součinitel prostupu tepla (jinak také bodový tepelný most) především hmoždinek v ETICS. Obecně platí: čím vyšší je hodnota chí, tím větší je bodový transport tepla. To také může mít vliv na tvorbu vykreslení. Vlivem rozdílné teplotní vodivosti vysychá vrstva omítky na talířky hmoždinek rychleji než na zbylé fasádě, což může podpořit pozdější vykreslení hmoždinek na fasádě.

Rozdílná tepelná kapacita

Omítka a hmoždinky mají různou tepelnou kapacitu. Obecně platí: čím větší je tepelná kapacita stavebního materiálu, tím pomaleji se ohřívá. Tak například talířek hmoždinky má více jak dvojnásobně vyšší tepelnou kapacitu, než omítka.

Čtěte také: Štěrk pod skalku

Kdy jsou skvrny světlé a kdy tmavé?

V zásadě se vždy objevují jako světlé nebo tmavé skvrny na fasádách.

• Tmavé skvrny v místě talířků hmoždinek jsou zapříčiněny obecně příliš zapuštěnými, neodborně osazenými hmoždinkami. Ty jsou po montáži přestěrkovány. Zesílená vrstva povrchového souvrství nad hmoždinkou vede k tomu, že fasáda v těchto místech pomaleji vysychá, případně zůstává déle vlhká. Nečistoty, řasy a plísně tak mohou rychleji ulpívat. Na těchto místech se potom vytváří na fasádě výrazně patrná tmavá zbarvení.
• Světlé skvrny jsou obecně následkem rozdílné tepelné kapacity případně teplotní vodivosti komponentů. Kombinace talířku hmoždinky a povrchového souvrství udržuje teplo déle než homogenní povrch. Tato oblast tak vysychá rychleji. Ostatní plocha fasády zůstává déle vlhká a mohou tak na ní déle ulpívat nečistoty - místo nad talířkem hmoždinky zůstává světlé.

Jak zabránit vykreslování hmoždinek?

Jednoduchým trikem při montáži účinně zabráníte vykreslování hmoždinek. Se speciální hmoždinkou pro zápustnou montáž a k tomu určenými tepelněizolačními zátkami se daří vykreslování hmoždinek dlouhodobě vyvarovat.

Zápustná montáž

Zápustná montáž fasádního izolantu představuje efektivní řešení, které zajišťuje nejen estetický vzhled fasády, ale také její dlouhodobou odolnost a funkčnost.

S pomocí speciálního montážního nástroje se hmoždinka osadí a kontrolovaně zapustí do izolantu. Při tom je oblast kolem talířku hmoždinky montážním nástrojem naříznuta a izolant je při šroubování hmoždinky automaticky pod talířkem stlačen. Do zahloubení mezi talířkem hmoždinky a povrchem izolantu se potom vloží zátka z izolačního materiálu. Tímto způsobem získáte po osazení hmoždinky opět homogenní povrch izolantu.

Rovný povrch nyní umožňuje rovnoměrné nanášení základní vrstvy, což znamená, není třeba žádné dodatečné práce jako v případě hmoždinek, které nejsou optimálně umístěny. Nasazená zátka z izolačního materiálu navíc minimalizuje rozdíly teplot na povrchu izolantu a vyrovnává tepelnou kapacitu po celé ploše. Tímto způsobem lze trvale zajistit rovnoměrnou a nerušenou výměnu vlhkosti mezi omítkou a izolantem. EJOT vyvinul už před 20 lety jako první výrobce zápustnou montáž hmoždinek, tak zvaný STR-Princip. Se speciální hmoždinkou pro ETICS s k tomu určenými tepelněizolačními zátkami se daří vykreslování hmoždinek dlouhodobě vyvarovat.

Čtěte také: původ modrých střech na řeckém ostrově Santorini

Hlavní výhodou zapouštění hmoždinek frézkou je použitelnost pro prakticky jakékoliv talířové hmoždinky, včetně zatloukacích. Montáž pomocí systémového nástroje je technicky nejlepší a zároveň nejrozšířenější způsob zapouštění hmoždinek. Nástroj je vždy kompatibilní s příslušnými hmoždinkami určitého výrobce. Pomocí něj se hmoždinky zapouštějí rychle a přesně.

Typy a výběr talířových hmoždinek

Talířové kotvicí hmoždinky určené k instalaci do fasády slouží k přídavnému upevňování izolačních desek při zateplování. Můžeme je rozdělit podle několika kritérií:

• Způsob montáže: natloukací a šroubovací.
• Materiál trnu hmoždinky: plast (na polystyren), ocel (na minerální vatu).
• Materiál, do kterého se kotví: třídy A, B, C, D, E.

Dále se při výběru hmoždinky přihlíží k výšce stavby, jejímu umístění - tedy k povětrnostním podmínkám, hmotnosti tepelné izolace atd. Rovněž počet hmoždinek je závislý na mnoha faktorech. Správný typ hmoždinky a počet se volí podle typu izolantu a podkladní konstrukce.

Existuje však více typů hmoždinek a způsobů jejich instalace. Hmoždinky se v první řadě rozdělují na šroubovací a zatloukací. Dá se říci, že šroubovací hmoždinky jsou ve všech ohledech technicky lepší řešení. Montáž je přesnější a spolehlivější, únosnost v podkladu je většinou výrazně vyšší.

Dělení podkladů

Jedny hmoždinky jsou vhodné do Ytongu, jiné zase do betonu. Je proto potřeba zohlednit vlastnosti podkladu, které se významně podílejí na tom, jak silně v nich bude hmoždinka po namontování držet. Do hutných a tvrdých materiálů je možné použít většinu hmoždinek. Naopak problematickými materiály jsou pórovité a dutinové stavební materiály, protože jsou méně únosné. Podklady se rozdělují do několika kategorií, kterým odpovídají určité zásady a očekávané parametry kotvení.

Další typy hmoždinek a jejich použití

• Závrtné hmoždinky: Pro hmoždinky určené k použití s izolacemi silnějšími než 14 cm je vhodné použít závrtné hmoždinky, které se do izolace skryjí a netvoří se tak tepelné mosty. Mají ocelový šroub a vytváří s izolantem pevný spoj. Otvor vytvořený při vrtání se vyplní zátkou nebo pěnou vhodnou k tomuto účelu.
• Spirálové hmoždinky: Velmi zajímavou variantou zejména v případě kotvení polystyrenu větších tlouštěk. Hmoždinka se zavrtá hluboko do izolantu, je tedy překryta velkou vrstvou tepelně izolačního materiálu, který eliminuje prostup tepla hmoždinkou na povrch fasády. Tato metoda není vhodná pro materiály s nižší pevností v tahu, jako je například minerální vlna.
• Uzlovací hmoždinky: Jsou vhodné do mnoha různých materiálů. Univerzální princip funkce umožňuje použití v plných, dutých a deskových stavebních materiálech. Proto jsou tyto hmoždinky správnou volbou u neznámých kotevních podkladů. V plném materiálu se rozepřou a v dutém zauzlují. Jsou využívány pro běžné zatížení do materiálů jako je například Ytong.
• Rámové hmoždinky: Mají odlišnou konstrukci, jsou znatelně delší a díky pojistkám se neprotáčí a zároveň se předčasně nerozpínají. Mají schopnost se přizpůsobit vyvrtanému otvoru, tlakem vrutu dojde k vysunutí lamel, které se pevně zapřou o stěny dutiny a je vytvořen pevný spoj. V plném materiálu a pórobetonu fungují rámové hmoždinky na principu třecího spoje. V děrovaném materiálu se první část rozpěrné zóny zakotví v obvodové stěně cihly a zbytek se buď mírně rozepře nebo vytvoří tvarový zámek v dutině.
• Hmoždinky do sádrokartonu: Používají se šroubovací hmoždinky nebo kotvy s tzv. tvarovým stykem. Hmoždinky mají kónický tvar s ostrým závitem a jsou plastové (polyamid) nebo kovové. V dutině za sádrokartonovou stěnou se buď sklopí jako kotva, zauzlují nebo rozevřou jako deštník. Proti vytažení hmoždinky působí odpor v závislosti na tom, jak je stěna tlustá a také v závislosti na velikosti plochy o kterou se hmoždinka opírá.
• Kotvení lehkých předmětů do fasády: Pro lehké předměty o hmotnosti do 10 kg (kamery, čidla, osvětlení, různé tabulky) využijete do polystyrenu hmoždinky z nylonu, například od společnosti Fischer, které mají vysoký závit a snadno omítkou i polystyrenem projdou. Hmoždinky FID vyráběné v délce 50 či 90 mm neprojdou skrze tepelnou izolaci a nemůže se tak vytvořit tepelný most. Její instalace je možná i bez předvrtání otvoru, je to vhodné pouze v případě, že omítka je silnější než 5 mm.
• Kotvení středně těžkých předmětů: Pro ukotvení předmětů do 20 kilogramů je vhodné použít hmoždinky do fasády, například Fischer Thermax, které zároveň slouží jako konzola.
• Lešenářské hmoždinky: Se spolu s lešenářskými oky používají pro připevnění stojících i pojízdných lešení, připevnění reklamních bannerů na fasády domu, napínacích lan, řetězů, bezpečnostních clon, pergol a podobně. Jsou určeny pro montáž do betonu, přírodního kamene, plné cihly, omezeně pro děrované cihly, duté tvárnice a plynosilikáty.

Správná instalace talířových hmoždinek

Druh, počet, délka kotvení a rozmístění rozpěrek v ploše desek tepelné izolace a v místě jejich spojení se určuje v projektové nebo stavební dokumentaci v souladu se specifikací ETICS. Při instalaci kotvení je důležité postupovat dle technologických předpisů od výrobce systému a důkladně kontrolovat průběh kvality během realizace, aby se předešlo chybným krokům.

Samotná montáž zatloukacích talířových hmoždinek není nijak složitá. Podstatné je, aby před osazováním talířových hmoždinek byla dodržená technologická přestávka a tmelové lepidlo mělo tak dostatečný prostor pro úplně vytuhnutí. Velikost zatloukacích hmoždinek se vybírají podle požadované kotvící hloubky.

V případě, že není zhotoven kotevní návrh od projektanta nebo jiné odborně znalé osoby je doporučováno zatloukací hmoždinky upevňovat minimálně 6 kusů hmoždinek na 1 m2 tepelné izolace. Abychom se vyvarovali tepelným mostům, je zapotřebí použít ke kotvení zatloukacích hmoždinek vhodného typu jako například do plné cihly hmoždinky s kovovým trnem. Dále kotvit hmoždinky takzvanou zápustnou montáží. Fasádní hmoždinky osazujeme vždy až po úplném vyschnutí lepícího tmelu.

Postup zápustné montáže:

1. Na vyznačených místech vyvrtáme otvory do podkladu.
2. Pomocí kovové frézky vytvoříme přesný vyhloubený prostor v polystyrenu, kam se hmoždinka zapustí.
3. Do vyvrtaného a vyfrézovaného otvoru vložíme hmoždinku.
4. Vrtačku nastavíme na nízké otáčky a pomalu utahujeme, aby se hmoždinka bezpečně rozevřela a upevnila v podkladu.
5. Po ukotvení hmoždinky zakryjeme otvor šedou polystyrenovou fasádní zátkou.

Důležité body při instalaci:

• Použijte hmoždinku o správném průměru talířku - pro polystyrenové desky EPX, XPS nebo Perimetr je vhodný průměr talířku 60 mm, pro minerální vlnu potom 140 mm.
• Hmoždinku instalujte ve správný čas - ten nastává až po tom, co je vytvrzené lepidlo, kterým se fasádní desky připevňovaly, izolace by se totiž mohla hnout a ztratila by svou přídržnost, zároveň může dojít k nerovnostem v ploše fasády.
• Připravte si otvory pro hmoždinky - ty musíte umisťovat do předem vyvrtaných otvorů ve zdivu - trn hmoždinky by do něj měl zasahovat v délce minimálně 5 až 6 cm. Pamatujte také na to, že pokud je pod zateplením dutinové zdivo, nesmíte do něj vrtat s příklepem - došlo by k poškození a hmoždinka by nedržela na místě.
• Vhodné zapuštění - talířek hmoždinky by měl být zapuštěn maximálně 1 mm do izolantu - po nanesení omítky by se jinak mohly vytvořit kruhové obrysy. Tomuto postupu se říká povrchová montáž.

tags: #proc #hmozdinky #na #fasadu

Oblíbené příspěvky:

• O Dřevo Trust Klatovy
• Elegance a funkčnost podlahových lišt
• Čištění akvárií s plovoucími magnetickými stěrkami
• Moderní střechy s BIVAK TOP
• svět Siku autíček