Proč se zelenají střechy, a to i na severu

Vyměnit klasickou střešní krytinu za zelenou střechu může zvlášť ve městě brzy patřit k dobrému tónu. Zelené střechy jsou v posledních letech opravdu hitem a módní záležitostí, ale zdaleka ne vše, co se na první pohled tváří jako „módní“, bychom měli hned odsuzovat jako povrchní.

Zelené střechy zdaleka nemusí být jen nedostižným luxusem moderních staveb. Jejich zbudování je možné i na stávajících budovách. Zelené neboli vegetační střechy dokáží zabránit přehřívání domu v horkých letních měsících, ale dokáží i zabránit únikům tepla v měsících mrazivých. A to nezmiňujeme hledisko estetické!

Historie zelených střech

Zelené střechy nejsou žádným moderním výmyslem. Naopak! Známé jsou už z dávné historie. Dějiny zelené střechy znají. Po pravdě, jako mnohokrát předtím i v tomto případě objevujeme už dávno vyzkoušené a osvědčené principy. Už naši předkové věděli, že střecha porostlá vegetací vykazuje vynikající izolační vlastnosti.

Ozeleňování střech bylo oblíbené již v antice ve středozemních státech, kde zelené střechy a terasy sloužily k okrase a odpočinku. Začalo to už na počátku lidské civilizace - ve starověké Mezopotámii. Vykopávky starověkých reliktů totiž odhalily reliéfy staveb se zelenými terasami na střechách. Proto víme, že i obyvatelé dávné Mezopotámie si v 7. až 8. století před naším letopočtem zkrášlovali střechy zelení. Dávným obyvatelům starověké Mezopotámie chránily zelené terasy obydlí před pouštním žárem. V péči o stromy a keře jim dokonce podle archeologických nálezů pomáhaly speciální zavlažovací systémy. Příkladem zelené střechy je ostatně jedna z nejznámějších staveb lidstva. Řeč je o visutých zahradách, které podle legendy nechala postavit královna Semiramis. Řekové tuto stavbu označili za jeden z divů světa.

Zelené střechy naštěstí s pádem Mezopotámie nezanikly. Naopak je za své vzali starověcí Řekové a Římané. Pro Římany znamenala zelená střecha osázená ovocnými stromy symbol bohatství, proto byly součástí většiny honosných paláců a sloužily k odpočinku šlechtě. Izolaci střech rostlinami využívaly a dodnes využívají i mnohé domorodé kmeny v Africe. Zde slouží jako chytrá ochranu před horkem.

Čtěte také: Pes a lamino: Tipy pro pohodlnější chůzi

Další pomyslnou větev rozvoje zelených střech představují severní, zejména Skandinávské země. Od středověku můžeme najít zmínky o střechách zakrytých rostlinami v zemích na severu Evropy a na Islandu, kde měly praktický úkol při zateplení staveb, podobně i v Severní Americe a na Sibiři. Na rozdíl od staveb v klimaticky příznivé Itálii, však na severu nesloužily k okrase, ale k izolaci. Lidé si proto své skromné příbytky pokrývali drny trávy, které zvyšovaly izolační vlastnosti stavby. Střecha také lépe odolávala nepříznivým povětrnostním vlivům. Například tradiční islandská zelená střecha je tvořena až třemi vrstvami rašelinových koberců, které jsou uloženy na suchých větvích potažených trávou. Ve Švédsku či Norsku zase zeminu kladli na vrstvu březové kůry.

Boom zelených střech přinesl rok 1867, kdy lidstvo začalo objevovat železobeton. Ten totiž vyřešil statické problémy spojené s vyšší hmotností střech, které nesly tíhu hlíny a vegetace. Také proto se zelené střechy začaly s příchodem 20. století stávat součástí urbanistických koncepcí. Šlo o způsob, jak v rychle rostoucích městech ponechat alespoň část zeleně. Na konci devatenáctého století vyřešilo statické problémy spojené s vyšší hmotností střech používání železobetonu. Ve dvacátém století zůstávaly osázené střechy dlouho doménou jen komerčních či administrativních, architektonicky zajímavých staveb.

Stavby s ozeleněnou střechou najdeme také v České republice. Střešní zahradu má například jižní průčelí zámku Konopiště nebo střecha konírny zámku v Lipníku nad Bečvou. Tato byla založena v roce 1911 a od roku 1948 byla proměněna za účelem pěstování ovoce a zeleniny. Dnes už však tato zelená střecha opět plní okrasnou funkci. Rozvoje zelených střech se české stavitelství dočkali zejména po roce 1989. A v tom jednadvacátém? Zelené střechy, samozřejmě ve skromnějších podobě, se objevují stále častěji i na rodinných domech.

Proč jsou zelené střechy tak výhodné?

Zelené střechy nabízejí celou řadu přínosů, které oceníte především ve městských aglomeracích, ale i na venkově.

  • Zadržování vody: Zelené střechy dovedou pojmout a zadržovat velké množství vody (až 80 % srážek) a pomalu ji odpařovat. Tím posléze velice zpříjemňují okolní klima. Dešťovka, která zůstane v půdě, byť na střeše, navíc nekončí v propadlišti kanalizace, ale postupným odpařováním se vrací do přírodního koloběhu a přispívá tak ke zlepšení mikroklimatu. Odtok dešťové vody z běžné betonové střechy s hydroizolací se pohybuje mezi 95-100 %, zelená střecha dokáže toto množství snížit průměrně na 50 %. Existují ale i typy zelených střech, které umí odtok vody snížit na pouhých 5 %. Ve městech tato zbytečně odtékající voda značně zatěžuje systém tamní kanalizace.
  • Zlepšení mikroklimatu: Právě v létě mohou městské aglomerace nejvíce těžit z výhod, které jim střechy porostlé vegetací nabízejí. Zelené střechy ochlazují okolní prostředí (přímo na střeše až o 50° C). Tím posléze velice zpříjemňují okolní klima. K tomu připočtěme schopnost samotných rostlin filtrovat a čistit vzduch. Ve větších městech, kde je v létě suché prostředí a nedostatek zeleně, je proto jejich přínos ohromný. Všichni víme, že pobyt v horkem rozpálených městských ulicích je v létě k nevydržení. S vegetační střechou však můžete docílit nejen příjemného mikroklimatu v celém domě, ale zásadně vylepšíte své okolí. Stejně jako zelené parky a zahrady umí snižovat prašnost, zadržuje tolik potřebnou dešťovou vodu, a dokonce i produkuje kyslík.
  • Tepelná izolace: Zelená neboli vegetační střecha dokáže zabránit přehřívání domu v horkých letních měsících, ale dokáže i zabránit únikům tepla v měsících mrazivých. Domy kryté zelení se navíc tolik nerozpalují, žije se v nich příjemněji. Zlepšují tepelné vlastnosti stavby v zimě i v létě.
  • Akustická izolace: Vrstva zeminy a rostlin se nadto postará o dokonalé tlumení zvuku, odborně řečeno - má vysokou schopnost akustické izolace. Zlepšení vzduchové neprůzvučnosti oproti střeše bez ozelenění je minimálně 6 dB, což je velmi vysoká hodnota. Například rozdíl 10 dB vnímá člověk jako zvuk s poloviční hlasitostí. K odhlučení u zelené střechy přispívá výraznou měrou substrát, ovšem každá střecha unese jinak silnou vrstvu.
  • Prodloužení životnosti střechy: Rostliny zvýší životnost střechy. Správně založená střešní zahrada střechu neohrožuje, ale naopak. Tlumí teplotní výkyvy a tím prodlužuje její životnost. Zvyšují životnost hydroizolace a zachycují prachové částice.
  • Podpora biodiverzity: Poskytují také útočiště motýlům, slunéčkům, ptákům...
  • Estetický přínos: Zelené střechy ale mají význam i na venkově, kde působí velmi půvabně. Šikmá střecha podhorské chalupy bude zelenou pokrývkou nejen tepelně izolovaná, ale krásně splyne s okolní krajinou.
  • Zvýšení výkonu fotovoltaických panelů: Zelené střechy zvyšují výkon fotovoltaických panelů o 10-25 %. Biosolární varianta nabízí dokonalé skloubení obou přístupů, které se náramně doplňují. Zelená střecha totiž svými výpary ochlazuje solární panely a zvyšuje tak jejich účinnost. Panely na druhou stranu vytvářejí během dne stín a na rostliny tak nepůsobí celodenní sluneční žár.

Typy zelených střech

Zelené střechy se dělí podle výšky substrátu a nároků na údržbu na extenzivní, polointenzivní a intenzivní.

Čtěte také: Štěrk pod skalku

1. Intenzivní zelená střecha

Intenzivní zelená střecha je vhodná pouze pro střechy, které jsou stavěny na vyšší zatížení. Vrstva použitého substrátu je totiž silnější (30 až 100 cm), což zlepšuje vlastnosti střechy v udržování dešťové vody. Intenzivní zelená střecha je vhodná především pro terasy nebo střechy, které slouží jako odpočinkové zóny. Pro osázení lze vybírat z velké škály rostlin - patří sem okrasné traviny, trvalky, ale i letničky, cibuloviny, nízké keříky a malé dřeviny. Díky vyšší vrstvě substrátu může být osázena rozmanitou paletou rostlin i nižších keřů, které poskytují tepelnou bariéru a příjemný zážitek z prostředí. Skutečné zahradě se nejvíc blíží střecha intenzivní, chcete-li biodiverzní. Počítejte však s tím, že tento typ vegetace už klade značné nároky na mocnost souvrství, a tím pádem i na nosnost střešní konstrukce. Založení intenzivní zelené střechy navíc vyžaduje pomoc odborníků. A také je nutná pravidelná údržba, klidně i jednou týdně.

2. Polointenzivní zelená střecha

Výška substrátu se pohybuje od 12 do 30 cm. Polointenzivní zelená střecha je vhodná jako zahradní prostor, který umožňuje osázení širokou škálou vyšší vegetace, stromů, keřů různých velikostí a bylin. Hodí se také pro pěstování zeleniny ve zvýšených záhonech a pro použití jako aktivní zóna. Více druhů rostlin pak slibuje polointenzivní střecha. Ke skalničkám můžete přidat vybrané trvalky a bylinky. Spousta z těch, které v kuchyni využíváte, nejsou na pěstování nikterak náročné. Podmínky na takové střeše budou vyhovovat mátě, dobromyslu, tymiánu nebo šalvěji. Při vhodné výšce zelené střechy pak nic nebrání ani pěstování vlastní zeleniny - třeba rajčatovým keříkům se na slunné ploše bude velice dařit.

3. Extenzivní zelená střecha

Extenzivní zelená střecha má poměrně nízkou výšku vegetace. Obvykle od 5 do 15 cm a sestává se většinou z odolných typů nízkých rostlin. Díky tomu tento typ zelené střechy není příliš náročný na údržbu. Mezi extenzivní zelené střechy patří:

  • Extenzivní zelené střechy na bázi rohoží: Na základní 20mm vrstvu rohoží se rozprostřou semena rostliny Sedum, které pak rostou do substrátu.
  • Extenzivní zelené střechy na bázi substrátu: Tento typ extenzivní zelené střechy má obvykle 8 cm substrátu, který tvoří granulát smíchaný s organickým materiálem.
  • Hnědé střechy pro biologickou rozmanitost: Původní myšlenkou tohoto typu zelených střech bylo využívat recyklované cihly a beton z místních zdrojů. Zdravá ekologická myšlenka má však několik úskalí.
  • Zelené střechy určené pro biologickou rozmanitost: Myšlenka hnědé střechy se vyvinula do zelené střechy určené pro biologickou rozmanitost.

Extenzivní zelené střechy pokryté sukulenty mají některé specifické vlastnosti a potřeby. Sukulenty jsou rostliny, které mají tendenci mít zelené nebo modrozelené listy, což je důsledek jejich adaptace na suché a aridní podmínky. Barva sukulentů může být většinou stabilní po celý rok, ale některé sukulenty, zejména některé druhy Echeveria, Crassula a Sedum, mohou měnit svou barvu na podzim, když jsou vystaveny chladnějším teplotám a nižšímu slunečnímu světlu.

Příprava střechy na ozelenění

Než popustíte uzdu fantazii a začnete snít o voňavých bylinkách nebo rajčatech, které budete na střeše pěstovat, musíte si prověřit její kondici. Jedním ze základních předpokladů pak bude její dovolené zatížení. Každá střecha unese jinak silnou vrstvu. Proto je vždy potřeba poradit se s odborníky, nejlépe ještě před vypracováním projektu domu. Před založením zelené střechy je důležité poradit se se stavebním odborníkem, jak můžeme konstrukci zatížit a podle toho zvolíme i způsob osazení střechy vhodnými druhy. Pokud toužíme po střeše s travinami, nebo dokonce květinami, bude zatížení střechy opravdu vysoké, protože takové rostliny vyžadují i poměrně vysokou vrstvu substrátu.

Čtěte také: původ modrých střech na řeckém ostrově Santorini

Pokud máte dům s plochou střechou, může být budování zelené oázy poměrně jednoduché. Oproti střechám s běžnou krytinou je nutnou podmínkou už zmiňovaná dostatečná nosnost konstrukce, na které je položena účinná parozábrana. Pokud se izolace ve spádu neklade, je nutné, aby byl na nosnou konstrukci aplikovaný spádový potěr.

Technické parametry byste měli respektovat především ve vztahu k mocnosti souvrství. Různá společenství rostlin jsou vždycky vázaná na jinou mocnost substrátu. Kořenění rostlin potřebuje minimálně kolem šesti centimetrů, při využití hydrofilní izolace uvádějí výrobci tři centimetry, většinou však počítejte spíše s deseti centimetry. Pokud budete chtít pěstovat bylinky nebo trvalky, ještě přidejte, nutných bude nejméně patnáct centimetrů. Důležitý je také sklon vaší střechy, ten ovlivní řešení odtoku vody, stabilitu souvrství a zakončení.

Postup realizace

Poté, co jsme si vybrali vhodné rostliny a ověřili nosnost střechy, můžeme přikročit k samotné realizaci. Správně založená střešní zahrada střechu neohrožuje, ale naopak. Tlumí teplotní výkyvy a tím prodlužuje její životnost. Nejprve zkontrolujeme stav samotné střechy a provedeme případné opravy.

Vrstvení zelené střechy:

  1. Jako první vrstvu, která bude v kontaktu se střešní krytinou, umístíme geotextilii.
  2. Poté je důležité zabezpečit střešní krytinu proti poškození kořeny vysazených rostlin. K tomuto účelu se prodávají speciální plastové fólie, odolné proti prorůstání kořenů rostlin na střechách běžně pěstovaných. Nesmí být nikde poškozené ani jen volně přeložené, ale pečlivě se svařují.
  3. Na fólii umístíme opět geotextilii.
  4. Na ni položíme vrstvu drenáže a poté pěstební substrát, či přímo substrát bez drenáže.

Drenáž je nezbytná u střech rovných nebo jen s mírným sklonem, kde by se jinak držela voda nasáklá v substrátu. Jako drenáž je velice vhodný např. keramzit, který je poměrně lehký, nebo hrubý křemičitý písek. Voda je odváděna okrajovou drenáží do okapů. U střech s dostatečným sklonem přebytečná voda většinou odtéká bez problémů. Drenáž tudíž není třeba a zbytečně střechu nezatěžuje. I substrát je vhodný vylehčit například keramzitem.

Poté přidáte další separační vrstvu, která bude zachycovat zeminu, aby se nerozplavovala a neodplavovala ke vpusti, a nakonec to nejdůležitější - extenzivní minerální substrát a rostliny. „Vrstvy se kladou na sebe ve správném pořadí, za určitých podmínek můžete přidat i kalíškovou fólii,“ doporučuje Josef Hoffmann, technický poradce a architekt z divize ISOVER skupiny Saint-Gobain.

U střech se sklonem větším než 20° se používají speciální zábrany proti sesuvu půdy, například střešní hranoly umístěné 2 m od sebe. Pokládají se již pod izolační fólii. Pod substrát můžeme navíc vložit hrubé rohože. V případě šikmé střechy vynecháte jen geotextilii, ale současně doplníte skladbu o drenážní zpomalovače, což jsou přepážky mezi deskami minerální vlny, které spolehlivě zabrání rychlému odtoku vody ze souvrství. Substrát je dále potřeba na šikmé ploše stabilizovat, k čemuž se používají například ecorastry, tedy zpevňovače půdy, které zabrání sesedání a ujíždění.

Postarejte se i o bezpečný přístup na svou zelenou střechu, a to nejen při budování, ale i později, protože rostlinstvo bude vyžadovat údržbu, byť jen občasnou. S ní souvisí také vodovodní přípojka, která bude chráněná před poškozením mrazem.

Výběr rostlin a způsob založení vegetace

Podle konstrukce střechy volíme i druh a způsob osazení vegetací. Každý typ střechy si žádá jinou vegetaci.

  • Traviny a další rostliny většího vzrůstu potřebují více substrátu a tudíž je větší i celkové zatížení konstrukce střechy.
  • Naopak netřesky a další zimovzdorné sukulenty si vystačí s minimem substrátu - stačí jim i několik cm silná vrstva.
  • Na šikmé nebo nepřístupné rovné střechy vybíráme druhy vysloveně suchomilné, které mohou růst na střeše, bez naší péče.
  • Na terasy a rovné střechy, kam máme pohodlný přístup, můžeme zvolit i druhy náročnější na péči a můžeme si zde vytvořit i malou skalku či vysazovat dokonce zakrslé dřeviny. Rovnné osázené střechy poskytují ideální místoi pro vytvoření letního posezení v zeleni i uprostřed města.

Rostliny vhodné pro střešní zahradu

Mezi nejčastější druhy rostlin pro zelené střechy patří:

  • Traviny: menší suchomilné druhy např. z rodů kostřava (Festuca), lipnice (Poa), psineček (Agrostis), strdivka (Melica), sveřep (Bromus) a další.
  • Sukulenty: netřesky (Sempervirum, Jovibarba), nebo rozchodníky (Sedum) a menší druhy mrazuvzdorných opuncií (Opuntia). Rozchodníky můžeme vysévat, ale také stačí rozhodit na substrát jejich nasekané výhonky.
  • Bylinky a trvalky: suchomilné bylinky a trvalky, jako je např. mateřídouška (Thymus serphyllum), šalvěj (Salvia), levandule, jestřábník (Hieracium), mochna (Potentila), hvozdík (Dianthus), menší druhy česneku (Allium), divizna (Verbascum) a mnohé další.

Kromě vysazených druhů se na střeše většinou samy uchytí i další rostliny, jejichž semena či výtrusy tam přineseme se substrátem, nebo se na střechu dostanou náletem, díky ptákům a podobně. Jsou to různé mechy a lišejníky, traviny, bodláky, hluchavky a řada dalších. Pokud nám na druhovém složení nijak zvlášť nezáleží a chceme mít zelenou střechu hlavně zcela bezúdržbovou, necháme i nálet volně rozrůstat. Postupem času se méně odolné druhy zredukují a na střeše se vytvoří přírodní biotop přizpůsobený konkrétním místním podmínkám, který zdárně poroste i bez naší péče a bude přesto vypadat pěkně.

Mezi nejčastější způsob založení vegetace patří výsev, výsadba a aplikace řízků rostlin. Tyto způsoby jsou však vhodné pouze pro ploché střechy. U těch šikmých lze výsev a řízky aplikovat pouze za využití jejich fixace například hydroosevem. Použít lze speciálně upravené předpěstované koberce a vegetační rohože, které jsou schopné odolat tahu. Ve chvíli, kdy je připraveno souvrství, můžete připravit semínka a sazeničky. Nejčastěji majitelé domů pro osázení své střechy vybírají nenáročné suchomilné rostlinky a trávy, často to bývají skalničky, jakými jsou během celé sezony krásně kvetoucí rozchodníky a protěže, které rychle rostou a relativně dobře snášejí i sucho.

Údržba zelené střechy

Nesmíme se však nechat ukolébat pocitem, že zelená střecha si může růst sama a bez našeho zásahu. I když jsou některé typy zelených střech označovány jako bezúdržbové, občasná kontrola a péče je vždy nutná.

Pokud jde o následnou péči o rostliny, pro všechny druhy vegetačních střešních zahrad platí, že při založení vegetační plochy je dobré použít hnojiva s postupným uvolňováním živin. Jednou až dvakrát do roka je nutné střechu zkontrolovat a odstranit náletové rostliny, nejčastěji to budou břízy, a zbavit ji spadaného listí. V případě eroze je potřebné doplnit substrát nebo provést výsadbu v místě výpadků, důležité je i občasné prosvětlení, pokud je vegetace bujná nad míru.

Střechu je třeba několikrát za sezónu zkontrolovat a odstranit semenáčky stromů, které by se zde mohly příliš rozrůst a svými kořeny i střechu poškodit.

Hnojení extenzivních zelených střech se sukulenty by mělo být prováděno s ohledem na specifické potřeby těchto rostlin. Před zimou je důležité zvážit následující:

  • Nízký dusík: Sukulenty obvykle nepotřebují velké množství dusíku, takže při hnojení před zimou by měly být použity hnojiva s nízkým obsahem dusíku, aby se zabránilo růstu rostlin v období, kdy mají klid.
  • Minerální hnojiva: Sukulenty mohou těžit z minerálních hnojiv obsahujících stopové prvky, které podporují zdravý růst a barvu rostlin.
  • Hnojení před zimou: Může pomoci sukulentům přežít období, kdy mají nižší metabolismus a jsou méně aktivní. Společnost Ekobox nabízí hnojivo Stronger, které může být ideální volbou pro hnojení extenzivních zelených střech se sukulenty před zimou. Optimalizované složení hnojiva Stronger může obsahovat vyvážený poměr živin, který je vhodný pro sukulenty. Při použití hnojiva Stronger od společnosti Ekobox můžete pomoci zabezpečit, že vaše extenzivní zelená střecha s sukulenty bude mít dostatek živin pro zimní období a bude připravena na návrat do růstu na jaře.

Dotační program Nová zelená úsporám

Pobídkou k vybudování trávníku na střeše se může stát i dotace, kterou poskytuje Státní fond životního prostředí v rámci programu Nová zelená úsporám. Na zelené střechy pamatuje dotační program Nová zelená úsporám. Získat můžete finanční podporu ve výši 800 Kč na jeden metr čtvereční půdorysné plochy vegetační střechy. Dotační program běží do konce roku 2021 nebo do vyčerpání stanovené alokace.

Stavíte nový dům, přemýšlíte o nové střešní krytině pro svou chalupu nebo budujete přístřešek pro auta či jenom kryté místo na popelnice? Zkuste se zamyslet, jestli by se vám nezalíbila zelená střecha či jenom malá stříška. Ani v případě, že naše střecha na domě není pro zelené osazení vhodná, nemusíme ještě házet flintu do žita. Osázet můžeme i obyčejnou dřevěnou konstrukci, kterou využíváme jako přístřešek pro auto, a krásně vypadají i malé stříšky nad vchodem osázené zelenými rostlinami.

Zelené střechy jsou sice v módě, ale jedná se o módu praktickou i oku lahodící. Sebemenší osázená plocha na střeše bude vždy výhodou. Především proto, že dokáže akumulovat vodu a následně díky odpařování ochlazovat své okolí. Dešťovka, která zůstane v půdě, byť na střeše, navíc nekončí v propadlišti kanalizace, ale postupným odpařováním se vrací do přírodního koloběhu a přispívá tak ke zlepšení mikroklimatu.

tags: #proc #zelenaji #strechy #na #severu

Oblíbené příspěvky: