Prvky betonových konstrukcí: Podstata, navrhování a dimenzování

Tento článek se zabývá prvky betonových konstrukcí na základě studijních materiálů Fakulty stavební VUT (FAST VUT). Předmět FAST-BL01, Prvky betonových konstrukcí, se zaměřuje na podstatu, chování a rozdělení betonových prvků, konstrukční vlastnosti betonu a faktory je ovlivňující, výztuž do betonu a její spolupůsobení s betonem.

Základní principy a vlastnosti

Klíčovou součástí studia jsou základní principy navrhování, výpočtové podmínky působení materiálů a konstrukce, a trvanlivost betonových konstrukcí.

Podstata, chování a rozdělení betonových prvků

  • Podstata, chování a rozdělení betonových prvků je základem porozumění jejich fungování.
  • Složky betonu a jejich vliv na jeho vlastnosti jsou klíčové pro správné použití.
  • Konstrukční vlastnosti betonu (pevnost, pružnost, přetvárnost) a faktory je ovlivňující určují jeho chování v konstrukci.

Druhy betonu a výztuže a jejich spolupůsobení

  • Druhy betonu a výztuže a jejich spolupůsobení jsou rozhodující pro návrh železobetonových konstrukcí.
  • Teorie výpočtu betonových konstrukcí zahrnuje zatížení, požadavky na konstrukce, předpoklady výpočtu, podmínky působení a trvanlivost.
  • Mezní stavy porušení a zásady výpočtu jsou stěžejní pro zajištění bezpečnosti.

Navrhování a dimenzování železobetonových prvků

Navrhování železobetonových prvků namáhaných ohybovým momentem a posouvající silou - mezní stavy únosnosti a použitelnosti, konstrukční zásady, jsou důležité pro praktické aplikace. Předmět učí studenty základy dimenzování železobetonových průřezů pro základní způsoby namáhání a schopnost navrhovat železobetonové prvky a jednoduché konstrukce včetně schopnosti vypracovat příslušnou výkresovou dokumentaci.

Dimenzování průřezů pro základní způsoby namáhání

  • Ohýbané prvky a dimenzování průřezů namáhaných ohybovým momentem - obecná a zjednodušená metoda, obdélníkový průřez, zvláštní průřezy, obecné průřezy, šikmý ohyb.
  • Dimenzování průřezů namáhaných posouvající silou.
  • Dimenzování průřezů namáhaných kombinací osové síly a ohybového momentu (princip řešení, interakční diagram, vliv štíhlosti, tlačené prvky, ovinutí, tažené prvky, šikmý ohyb s osovou silou, použitelnost, zásady pro vyztužování sloupů).
  • Zásady dimenzování pro jiné způsoby namáhání (kroucení, místní namáhání apod.).
  • Dimenzování prvků z prostého a slabě vyztuženého betonu.

Zásady navrhování a vyztužování

  • Rozdělení výztuže v trámu - konstrukční zásady.
  • Zásady vyztužování ohýbaných konstrukčních prvků.
  • Zásady navrhování a vyztužování jednoduchých konstrukčních betonových prvků - nosníkové desky, trámy, průvlaky, překlady a vyložené konstrukce.
  • Zásady navrhování a vyztužování prvků schodiště.
  • Zásady dimenzování průřezů namáhaných kroutícím momentem a při místním namáhání.

Mezní stavy použitelnosti a objemové změny betonu

  • Zásady navrhování ohýbaných prvků podle mezních stavů použitelnosti.
  • Objemové změny betonu (dotvarování, smršťování, změny teploty).

Důležité parametry a vzorce

Při návrhu betonových konstrukcí je důležité správné určení rozměrů průřezů. Rozměr h značí rozměr průřezu ve směru roviny rámu, tj. v rovině působících ohybových momentů rovinného rámu. Rozměr b značí rozměr průřezu kolmo na rovinu rámu.

Betonová krycí vrstva

Betonová krycí vrstva cnom = cmin + Δcdev, kde cmin = max (cmin,b ; cmin,dur + Δcdur,g - Δcdur,st - Δcdur,add; 10 mm). Δcdev je obvykle 10 mm pro monolit a 5 mm pro prefabrikát.

Čtěte také: Betonářský průmysl: Zapa Beton

Návrh výztuže

Poměrný ohybový moment μEd lze vypočítat jako:

μEd = MEdi / (b ⋅ d2 ⋅ fcd) = (MEd - NEd ⋅ zs1) / (b ⋅ d2 ⋅ fcd)

nebo výpočtem:

ω1 = 1 - √(1 - 2 ⋅ μEd)

Mechanický stupeň vyztužení ω1 je dán vztahem:

Čtěte také: Vše o litých podlahách

ω1 = (As / (b ⋅ d)) ⋅ (fyd / fcd)

Staticky nutná plocha výztuže As je:

As = ω1 ⋅ (b ⋅ d) / (fyd / fcd) + NEd / fyd

Výška tlačené oblasti x = d ⋅ ξ ≤ ξbal,1 ⋅ d. Posouzení výztuže (při ručním výpočtu uvažujeme obvykle obdélníkové rozdělení napětí v tlačené části průřezu):

Výška tlačené oblasti x = (As ⋅ fyd) / (0,8 ⋅ b ⋅ fcd)

Čtěte také: Kontroverze kolem Martina Procházky v českém průmyslu

Rameno vnitřních sil z = (d - 0,4x)

MRd = As ⋅ z ⋅ fyd = 0,8 ⋅ b ⋅ x ⋅ z ⋅ fcd ≥ MEd

Kontrola výšky tlačené oblasti

ξ = x / d = εc2 / (εc2 - εs1) ≤ ξbal,1 resp. ξ = x / d ≤ ξmax.

Pro betonu do třídy C50/60 je ξbal,1 = 0,617 při ovinutí tlačené zóny betonu třmínky a ξmax = 0,450 bez ovinutí tlačené zóny betonu.

Návrh výztuže pomocí tabulek

μEd = (MEdi) / (b ⋅ d2 ⋅ fcd) = (MEd - NEd ⋅ zs1) / (b ⋅ d2 ⋅ fcd)

Staticky nutná plocha výztuže v tažené části As1 = ω1 ⋅ (b ⋅ d) / (fyd / fcd) + NEd / fyd.

Staticky nutná plocha tlačené výztuže As2 = ω2 ⋅ (b ⋅ d) / (fyd / fcd).

Výška tlačené oblasti x = d ⋅ ξ ≤ ξbal,1 ⋅ d. Rameno vnitřních sil z = d ⋅ ζ.

Minimální plocha výztuže

As,min = 0,26 ⋅ (fctm / fyk) ⋅ bt ⋅ d, ne méně však než As,min = 0,0013 ⋅ bt ⋅ d.

Zásady pro třmínky

Třmínky musí být účinně zakotveny. Třmínky pro zachycení účinků kroucení mají být uzavřené, kotvené přesahem nebo koncovými háky a mají svírat úhel 90° se střednicí prvku. Podélná vzdálenost třmínků pro zachycení účinků kroucení nemá překročit hodnotu u/8, kde u je vnější obvod průřezu.

Únosnost v protlačení

β ⋅ VEd ≤ VRd,amx = kmax ⋅ vRd,c ⋅ u1 ⋅ d.

Maximální hodnota únosnosti v protlačení by měla být omezena nejen maximální únosností betonové diagonály vztahem νRd,max = 0,4 ⋅ ν ⋅ fcd, ale i maximální únosností smykově vyztuženého průřezu. Pro ohýbané prvky s významnou tahovou normálovou silou je doporučená hodnota cot θ = 1 (resp. θ = 45°). Pro ohýbané prvky s významnou tlakovou normálovou silou a předpjaté prvky je doporučená hodnota v intervalu 1,0 ≤ cot θ ≤ 2,5 resp. (45° ≤ θ ≤ 21,8°). Pro ohýbané prvky bez působení významné normálové sily je doporučená hodnota v intervalu 1,0 ≤ cot θ ≤ 1,75.

Interakční diagram

Interakční diagram se používá pro dimenzování průřezů namáhaných ohybovým momentem a normálovou silou.

Štíhlost

Omezení maximální štíhlosti λlim ≤ 75 a λlim = 16/√n pro |n| ≤ 0,41n.

Model náhradní příhradoviny konzoly

Vodorovné třmínky u krátkých konzol by měly být větší než 25 % hlavní tahové výztuže. Síla v betonové vzpěře Fc = FEd / sin θ. Únosnost betonové vzpěry σRd,max = 0,6 ⋅ ν' ⋅ fcd.

Ozuby - model B

Stanovíme sklon šikmé výztuže θ2. Optimální sklon je kolmý na poruchovou trhlinu, sklon je dán geometrií navržené výztuže. Na začátku můžeme vycházet ze sklonu 45°, po navržení výztuže sklon upřesníme a posouzení opakujeme se skutečným sklonem táhla T23.

Šířky trhlin a průhyby

Pokud je v tlačeném betonu při charakteristické kombinaci omezeno napětí hodnotou 0,6 ⋅ fck (v prostředí XD, XF a XS), nevzniknou nežádoucí podélné trhliny. Nepřijatelně široké trhliny nevzniknou, pokud při charakteristické kombinaci zatížení nepřekročí tahové napětí v betonářské výztuži hodnotu 0,8 ⋅ fyk.

Plocha ideálního průřezu Ai = Ac + (αe - 1)(As1 + As2).

Vzdálenost těžiště ideálního průřezu od horního okraje agi = [Ac ⋅ ac + (αe - 1)(As1 ⋅ d)] / Ai.

Moment setrvačnosti ideálního průřezu vztažený k těžišti průřezu Ii = Ic + Ac(agi - ac)2 + (αe - 1)[As1(d - agi)2 + As2(agi - d2)2], kde Ac je plocha betonové části průřezu; Ic je moment setrvačnosti betonového průřezu; As1 je průřezová plocha tažené nebo méně tlačené (dolní) betonářské výztuže; As2 je průřezová plocha tlačené nebo méně tažené (horní) betonářské výztuže; ac je vzdálenost těžiště betonového průřezu od tlačeného nebo méně taženého okraje průřezu; αe = Es / Ecm (Es = 200 000 MPa).

Průhyb vypočtený při kvazi-stálém zatížení nemá překročit hodnotu 1/250 rozpětí.

Referenční stupeň vyztužení ρ0 = 10-3√fck, kde fck je v MPa. U desek nosných ve dvou směrech se má posouzení provést pro kratší z rozpětí deskového pole.

Normy a literatura

Při studiu betonových konstrukcí je nezbytné se seznámit s platnými normami a odbornou literaturou. V rámci evropské unie platí technické standardy v oblasti navrhování stavebních konstrukcí. Pro navrhování betonových a železobetonových konstrukcí platí základní norma ČSN EN 1992-1-1 s upřesňujícím národním dokumentem. Návrhová norma je značně nepřehledná, což je dáno především množstvím vzorců s řadou univerzálních součinitelů, které lze upravovat v rámci národní přílohy. Relativně časté změny, opravy a upřesnění v základní normě a její národní příloze vedou k nepřehlednosti problematiky navrhování betonových konstrukcí.

Doporučené normy

  • ČSN EN 10027-1: Systémy označování ocelí - Část 1: Stavba značek ocelí
  • ČSN EN 10080: Ocel pro výztuž do betonu - Svařitelná betonářská ocel - Všeobecně
  • ČSN EN ISO 17660-1: Svařování - Svařování betonářské oceli - Část 1: Nosné svarové spoje
  • ČSN EN ISO 17660-2: Svařování - Svařování betonářské oceli - Část 2: Nenosné svarové spoje
  • ČSN 420139: Ocel pro výztuž do betonu - Svařitelná betonářská ocel žebírková a hladká
  • ČSN 013481: Výkresy stavebních konstrukcí. Výkresy betonových konstrukcí
  • ČSN EN ISO 3766: Výkresy stavebních konstrukcí - Kreslení výztuže do betonu

Vybraná literatura

  • MOSLEY, Bill, BUNGEY, John a HULSE, Ray: Reinforced Concrete Design to Eurocode 2. New York: Palgrave Macmillan, 2012.
  • NILSON, Arthur, DARWIN, David a DOLAN, Charles: Design of Concrete Structures. New York: McGraf-Hill, 2009.
  • WIGHT, James G. a MacGREGOR, James G.: Reinforced Concrete: Mechanics and Design. New Jersey: Pearson-Prentice Hall, 2011.
  • BILČÍK, Juraj, FILLO, Ľudovít, BENKO, Vladimír a HALVONÍK, Jaroslav: Betónové konštrukcie. Navrhovanie podľa EN 1992-1-1.. Bratislava: STU, 2008.
  • PROCHÁZKA, Jaroslav, ŠTĚPÁNEK, Petr, KRÁTKÝ, Jiří, KOHOUTKOVÁ, Alena a VAŠKOVÁ, Jitka: Navrhování betonových konstrukcí 1. Prvky z prostého a železového betonu. Praha: ČBS Servis, 2009.
  • TERZIJSKI, Ivailo, ŠTĚPÁNEK, Petr, ČÍRTEK, Ladislav, ZMEK, Bohuslav a PANÁČEK, Josef: Prvky betonových konstrukcí. Modul CM1 až CM5 (studijní opora v elektronické podobě). Brno: VUT, 2005.

Klíčové tabulky a součinitele

Pro přehlednost a rychlou orientaci v problematice navrhování železobetonových konstrukcí pro běžné konstrukce pozemních staveb jsou zásadní následující tabulky a součinitele:

Označení Popis
fck/fck,cube Požadovaná pevnostní třída - charakteristické pevnosti válcová/krychelná
X.. Stupeň vlivu prostředí (X0, XC.., XD.., XS.., XF.., XA..)
Cl.. Maximální obsah chloridů (% podíl chloridových iontů - součtově ve všech složkách betonu - k hmotnosti cementu)
Dmax Maximální zrno kameniva použitého pro výrobu daného betonu
S.. Stupeň konzistence čerstvého betonu, stanovený buď metodou sednutí kužele S1-S5, nebo metodou stupně zhutnitelnosti C0-C3, případně metodou rozlití F1-F6.
αe Poměr modulů pružnosti výztuže a betonu (Es/Ecm)
fct,eff Aktuální tahová pevnost betonu
k, kc, kt Součinitele pro výpočet minimální plochy výztuže a šířky trhlin

Tabulkový přehled základní problematiky navrhování betonových a železobetonových konstrukcí včetně základních tabulek a návrhových pomůcek je cenným nástrojem pro projektanty. V tabulkách je průběžně aktualizovaná verze návrhového standardu pro navrhování betonových a železobetonových konstrukcí.

Tato příručka navazuje na publikaci pro navrhování železobetonových konstrukcí „Navrhování betonových konstrukcí. Příručka k ČSN EN 1992-1-1 a ČSN EN 1992-1-2 prof. Ing. Jaroslava Procházky, CSc.“ a je určena projektantům konstrukcí pozemních staveb, kteří problematiku znají.

tags: #prochazka #prvky #betonovych #konstrukci #informace

Oblíbené příspěvky: