Prostupnost Wi-Fi signálu přes sádrokarton a další stavební materiály

Na mapě pokrytí to často vypadá jednoduše - vaše adresa je „zelená“, telefon ukazuje několik čárek a internetové služby slibují vysoké rychlosti. A přesto se videohovor doma občas zmrzne, v pracovně kolísá kvalita hovoru přes Wi-Fi a v zadním pokoji se stránky načítají pomaleji, než by vašemu tarifu odpovídalo. Důvod bývá překvapivě často stejný: stavební konstrukce a materiály, které nás obklopují v domě či kanceláři.

Co ovlivňuje kvalitu Wi-Fi signálu?

Když mluvíme o kvalitě připojení, často sledujeme jen počet čárek na displeji. To je ale jen orientační informace. V praxi rozhoduje i stabilita spojení, úroveň rušení v okolí a schopnost zařízení udržet kvalitní komunikaci při pohybu po bytě nebo domě. Proto se stává, že dvě místnosti se stejným počtem čárek mají v reálném provozu rozdílný výsledek. V digitální době navíc nepřenášíme jen hlas. Mobilní síť i domácí Wi-Fi současně obsluhují streamování videa, cloudové služby, online hry, chytré domácí prvky i pracovní nástroje.

Stavební materiály a jejich vliv na signál

Největším „nepřítelem“ signálu bývají stavební konstrukce. Každá překážka na trase mezi zdrojem signálu a zařízením znamená určitý útlum. Mobilní a Wi-Fi signály se šíří pomocí elektromagnetických vln. Tyto vlny se ale na své cestě setkávají s řadou překážek - od obyčejného sádrokartonu až po masivní betonové zdi. Každá taková překážka signál zeslabuje, což se odborně označuje jako útlum (měří se v decibelech, dB).

  • Sádrokarton a dřevo: Lehké materiály, jako je běžný sádrokarton nebo různé druhy dřeva, mívají dopad menší a jsou pro signál snáze proniknutelné. Osobně si myslím, že sádroš pro router nebude problém. Mam podkroví, jen sádrokarton. WiFi signál (dlink dir 300) se ztrácí až po cca 10 metrech. Je to přes 4 stěny tl. 10 mm. I s ocelovou konstrukcí.
  • Cihlové zdi: Dle zkušeností má signál za 3 zdmi (1 příčka, 2 nosné) v cihlovém domě (nějaké klasické cihlové děrované bloky) na vzdálenost cca 10m opravdu výrazně a podstatně silnější, než je tomu v obdobném případě s materiálem siporex.
  • Siporex: Je pro šíření Wi-Fi větší překážkou než pálená hlína. Dle vyjádření známého jsou na tom ještě hůře objekty se sádrokartonovými příčkami, nicméně praxe ukazuje, že siporex může být problematičtější.
  • Kovové regály a jiné předměty: Kovové materiály mohou téměř úplně odrazit elektromagnetické vlny.
  • Izolační skla (Low-E okna): Typický příklad z praxe: novostavba s kvalitním zateplením a okny s pokovenou vrstvou. Energeticky je to skvělé řešení, pro šíření rádiového signálu už méně. Takové konstrukce umí fungovat téměř jako „polouzavřená klec“, kdy se signál dovnitř i ven dostává hůř. I když oknem vidíte rovnou do zahrady, jeho sklo může výrazně blokovat šíření signálu WiFi bez ohledu na přenosové pásmo. Pokud se u okna snažíte chytit lepší signál, zkuste ho otevřít.
  • Silná izolace zdiva a stěny z plného a vyztuženého materiálu: Tyto materiály také významně utlumují signál.

Prostředí a rušení

Vedle stavebních materiálů hraje roli i prostředí. Hustší vegetace, mokré listí, členitý terén nebo kombinace více překážek za sebou zvyšují útlum. I když máte slušnou sílu signálu, připojení může zlobit kvůli rušení. V bytových domech se často překrývají desítky Wi-Fi sítí na stejných kanálech, zařízení si „překáží“ a výsledkem je nižší reálná rychlost i vyšší odezva. Rušení se obvykle projeví nepravidelně: někdy je připojení bez potíží, jindy výrazně zpomalí bez zjevného důvodu.

Síla signálu Wi-Fi (RSSI)

Ukazatel síly přijímaného signálu neboli RSSI (Received Signal Strength Indicator) měří, jak dobře zařízení přijímá signál z routeru. Konektivita zařízení označuje připojení zařízení pro účely přenosu dat. Tyto výrazy nemají stejný význam, ale často jsou vzájemně zaměňovány a používány k označení síly signálu Wi-Fi. Pro optimální funkčnost hledejte úroveň síly signálu (RSSI) v rozmezí -55 dBm až -1 dBm. Čím blíže je úroveň k nule, tím lepší kvalitu videa a zvuku přijímáte. Okolo -120 dB se nachází tzv. "hranice slyšitelnosti", za kterou už signál nelze dekódovat.

Čtěte také: Prostup Wi-Fi signálu skrz zdivo: Na co si dát pozor

Tabulka útlumu signálu Wi-Fi podle materiálu:

Materiál Prostupnost pro Wi-Fi signál Příklady
Sádrokarton, dřevo, sklo (jednoduché) Vysoká (nízký útlum) Příčky v podkroví, dřevěné dveře
Cihly (děrované) Střední (střední útlum) Klasické cihlové domy
Siporex Nižší než cihly (vyšší útlum) Moderní zděné stavby
Beton, kov, izolační skla (Low-E) Nízká (vysoký útlum) Nosné zdi, kovové konstrukce, okna s pokovenou vrstvou
Voda, hustá vegetace Velmi nízká (velmi vysoký útlum) Akvaria, mokré listí, jezírka

Jak zlepšit pokrytí Wi-Fi signálem?

Dobrá zpráva je, že velkou část problémů lze řešit bez složitých zásahů. Stačí porozumět několika základním principům: co signál tlumí, co ho odráží, kde vzniká rušení a kdy už je rozumné doplnit domácí síť o další prvek. Pokud máte pocit, že „internet doma nefunguje tak, jak by měl“, začněte u jednoduchých kroků.

1. Změna umístění routeru

První krok je jednoduchý: podívejte se, kde je umístěný router nebo hlavní přístupový bod. Nejlevnější variantou, jak zlepšit pokrytí WiFi signálem, je vhodné umístění routeru v rámci vašeho domu či bytu. Právě přemístěním vašeho wi-fi routeru můžete dosáhnout perfektních výsledků. Ideální je centrálnější poloha v prostoru, aspoň trochu nad úrovní podlahy, s volným místem kolem zařízení. Pokuste se router umístit pokud možno do středu vašeho bytu či domu. Vhodným místem pro patrový dům není např. půdní prostor, ve kterém se zejména v letních měsících může teplota šplhat vysoko nad 30°C a tím zpomalovat router, ale také nemusí svým pokrytím obsáhnout přízemí domu. Někdy stačí opravdu málo - třeba přestěhovat router z nočního stolku za postelí na volnější místo nebo otevřít dvířka skříně, za níž je skrytý.

2. Výkonnější antény

Přesun nepomohl? Další poměrně levnou variantou, jak zesílit signál a rozsah vaší sítě zároveň, je koupě silnějších antén pro váš router. Je však potřeba si dopředu zjistit, zda tuto možnost váš router podporuje, aby nedošlo k poškození vnitřních spojů při násilné demontáži pevných antén. Pokud tuto funkci router umožňuje, spočívá to pouze ve vyšroubování antén a našroubování nových výkonnějších, celá výměna nezabere více než 5 minut. Běžně jsou routery osazeny anténami o ziscích 3-5 dBi. Silnější antény, které je možné dokoupit, jsou nejčastěji o ziscích 8 dBi, 10 dBi nebo až 12 dBi. S výměnou antény nemám dobré zkušenosti.

3. Rozdělení zařízení mezi pásma

Druhý krok je rozumné rozdělení zařízení mezi dostupná pásma (pokud to router podporuje). Pro blízká zařízení s vyššími nároky na rychlost bývá vhodnější vyšší frekvenční pásmo (5 GHz), pro vzdálenější místnosti zase pásmo s lepší prostupností přes překážky (2,4 GHz).

Čtěte také: Srovnání sádrokartonu a OSB desek

4. Rozšíření sítě o další prvky

Ve větších domech, členitých dispozicích nebo budovách s masivními stěnami nemusí jeden router fyzicky stačit, i když je kvalitní. V takové situaci dává smysl rozšířit síť o další přístupový bod nebo mesh systém. Prakticky to znamená méně hluchých míst, stabilnější hovory i plynulejší stream.

Možnosti rozšíření Wi-Fi sítě:

  • Repeater (opakovač) nebo WDS router: Repeater je zařízení, které signál bezdrátově přijme, zesílí a na stejném kanále bezdrátově rozešle dál. Často se také označuje jako „zesilovač“. Repeater má bohužel i nevýhody. Použitím repeateru klesá rychlost v oblasti, kterou pokrývá, přibližně na 50 - 70 %. A protože repeater signál přijímá bezdrátově, musí být umístěn tam, kde je ještě signál z prvního vysílače přiměřeně silný, aby bylo co dále zesilovat. Tím se užitečná vzdálenost a celková oblast pokrytí zmenšují. Extender se navíc hodí pouze do interiéru, přičemž jeho jednoduché všesměrové antény signál rovnoměrně šíří do všech směrů, v důsledku čehož stále hrozí jeho nedostupnost ve vzdálených částech nemovitosti.
  • Kabelový Access Point (AP): Access point (přístupový bod) je zařízení, které vstupní signál (internet) přijme přes kabel a bezdrátově ho vyšle do okolí. Funkčně se jedná o lepší řešení než repeater. Spolehlivost provozu je vyšší a rychlost s počtem vysílačů neklesá. Nevýhodou je nutnost přivést k AP kabel, což je někdy obtížně realizovatelné. Tento problém lze v některých případech řešit například pomocí Powerline adaptérů. Venkovní přístupový bod musí být připojen pomocí LAN kabelu a napájen přes ethernet (PoE). V kombinaci s interiérovým přístupovým bodem toto zařízení umožňuje vytvořit spolehlivou síť WiFi, která pokryje vnitřní i venkovní prostory nemovitosti.
  • Mesh systém: Mesh systém je sada dvou až tří zařízení (router + AP) prodávaných společně, která jsou už z výroby navržená pro maximální kompatibilitu. Také nastavení je lépe přizpůsobeno a celý systém lze většinou jednoduše zprovoznit pomocí mobilní aplikace. Jednotlivé prvky mesh systému mohou mezi sebou komunikovat bezdrátově nebo po kabelu. Toto řešení je z hlediska funkce nejlepší. Bohužel cenově také nejnáročnější, nejlevnější mesh sady se pohybují okolo 2000 Kč. Koupit celou sadu je nejpohodlnější způsob. Další možnost je „postavit“ si mesh systém sám z routeru a Access pointu, pokud jejich výrobce nabízí podporu této technologie. Princip mesh technologie je ten, že zařízení vytvářející síť (routery) se vzájemně propojují a komunikují mezi sebou. Notebooky a telefony se pak mohou připojit k jakémukoliv z routerů a komunikovat v celé síti, aniž by uživatel musel řešit, kam je vlastně připojený.
  • Powerline: Pokud máte pocit, že jste již vyzkoušeli vše, existuje ještě jedno řešení. Jedná se o technologii, která umožňuje vést internetové připojení přes klasické elektrické zásuvky - toto zařízení se nazývá „powerline“. Princip technologie spočívá ve dvou zařízeních, která zapojíte do zásuvky - jedno v místě, které potřebujete pokrýt signálem a druhé poblíž vašeho routeru (router a toto zařízení se totiž musí propojit datovým kabelem). Powerline (230 V) sice funguje, ale se vzdáleností kvalita a rychlost přenosu významně klesá.

5. Měření v reálném provozu

Třetí krok je ověření výsledku v reálném provozu. Ne podle jednorázového speedtestu v kuchyni, ale v místech, kde se problém skutečně projevuje: dětský pokoj, pracovna, terasa, podkroví. Srovnejte stav před změnou a po ní při stejné denní době. Pokud plánujete místnost, kde chcete perfektní pokrytí (např. domácí kancelář), zvažte, zda do ní nepřivést datový kabel. Kabel je vždy spolehlivější řešení.

Kvalita připojení doma není jen o tom, jak silný tarif máte objednaný. Je to kombinace pokrytí v lokalitě, stavebních podmínek, rušení a domácího uspořádání sítě. Často právě tyto úpravy přinesou největší rozdíl. Pokud teprve plánujete stavbu či rekonstrukci, zvažte, které místnosti jsou pro vás klíčové (domácí kancelář, obývák, dětský pokoj…) a volte materiály tak, aby v nich zbytečně nevznikalo „stínění“. A jestli jste zkoušeli všelijaké „domácí kutilské“ úpravy, ale signál se stále ztrácí, nebo si nejste jisti technickými detaily (které pásmo vlastně využíváte?), nebojte se kontaktovat odbornou firmu. Specializovaní konzultanti s vámi proberou situaci a poradí řešení vhodné pro vaši konkrétní stavbu. Díky tomu, že si na kvalitu signálu vzpomenete včas, můžete předejít pozdějším starostem s vypadáváním hovorů i internetového připojení.

Čtěte také: Jak usnadnit stavbu se zvedákem?

tags: #prostupnost #wifi #signalu #sadrokarton

Oblíbené příspěvky: