Protipožární sádrokarton a jeho reakce na oheň: Klíč k bezpečné výstavbě

Protipožární sádrokarton, často označovaný také jako červený sádrokarton nebo GKB deska, představuje specializovaný stavební materiál navržený pro maximální požární bezpečnost. Jedná se o klíčový prvek moderní protipožární ochrany budov. Díky své spolehlivosti, snadné montáži a certifikovaným vlastnostem poskytuje optimální řešení pro všechny konstrukce s požadavky na požární odolnost.

Reakce materiálu na oheň a požární odolnost

Požární odolnost je jednou ze základních vlastností většiny staveb. Vždy se váže k celé stavební konstrukci, ne k jednotlivým použitým materiálům. U konkrétní sádrokartonové desky můžeme mluvit o reakci materiálu na oheň (dříve tzv. hořlavost). Z hlediska požární odolnosti je sádrokarton obecně velmi výkonný materiál.

To je způsobeno krystalicky vázanou vodou ve hmotě sádrového jádra desek, která při požáru funguje jako automatický hasicí přístroj. Protipožární sádrokarton pak navíc obsahuje skelná vlákna a inertní přísady, které minimalizují objemové změny desek a prodlužují jejich celistvost při požáru. Ve spojení s požární odolností je dobré i připomenout, že sádrokarton je materiál nehořlavý.

Rozdíly mezi reakcí na oheň a požární odolností

Národní stavební předpisy pro pasivní protipožární ochranu definují obecná pravidla a úrovně požadované požární ochrany podle typu budovy. Dvě tak důležité metody zkoušek pro systémy prostupů se týkají „reakce na oheň“ a „požární odolnosti“. Mezi nimi je však zásadní rozdíl.

Co je reakce na oheň?

Čtěte také: Využití protipožárních dveří - dřevo

Zkoušení reakce na oheň hodnotí příspěvek stavebního materiálu k požáru, a to zejména hodnocením úrovně jejich hořlavosti. Jedná se o odezvu produktu, který svým vlastním rozkladem přispívá k požáru, kterému je vystaven za specifických podmínek. Je to čistě odpověď materiálu a je to kritérium orientované na produkt. Evropská norma „EN 13501-1: Klasifikace požárních charakteristik stavebních výrobků a prvků staveb“ poskytuje řadu kritérií pro měření požárních charakteristik stavebních výrobků. Materiály a výrobky mohou být klasifikovány do 7 různých Euro tříd podle toho, jak reagují na oheň.

Na základě výsledků zkoušek jsou standardní výrobky rozděleny do 7 hlavních tříd: A1, A2, B, C, D, E a F. Norma kromě úrovně hořlavosti definuje i další třídy podle množství vzniklého kouře (s1, s2 nebo s3) a množství vytvořených hořících kapek nebo částic (d0, d1 nebo d2).

• Třída A1: Nelze kombinovat s jinými třídami.
• Třídy A2 - D: Vždy se kombinují s třídami s a d.
• Třída E: Může existovat samostatně nebo být kombinována s další třídou na hořící kapky.

„V případě sádrokartonových desek Rigips se jedná o kategorie nehořlavých materiálů, která je definována indexem A2, s1, d-0. Toto zatřídění vyplývá přímo z výrobkové evropské normy - ČSN EN 520 Sádrokartonové desky,“ doplňuje Robert Hošek. Deska sama o sobě tedy nemá požární odolnost, přisuzuje se jí však míra reakce na oheň. I přesto, že obsahuje hořlavý karton, chová se celkově jako nehořlavý materiál.

Co je požární odolnost?

Požární odolnost je schopnost systému prostupu odolávat průchodu ohně přes stěnu nebo strop ve zcela rozvinuté situaci požáru a zabránit zvýšení teploty mezi exponovanou a neexponovanou stranou. Jedná se o časový interval uváděný v minutách, po který jsou naplňovány jednotlivé normativně definované parametry konstrukce. Na rozdíl od čistě materiálově orientovaného kritéria reakce na oheň je požární odolnost systémově orientované měření vztahující se na konstrukční prvek, což znamená, že celý prvek by měl odolávat vlivu ohně. Hořlavý materiál jako součást kompletního protipožárního systému může proto reálně dosáhnout hodnocení požární odolnosti.

Čtěte také: Vlastnosti protipožárního nátěru

Požární odolnost protipožárního systému se měří podle dvou kritérií:

• E - Integrita / Celistvost: Schopnost výrobku zabránit přechodu ohně a horkých plynů. Není povoleno žádné pronikání plamenů.
• I - Izolace: Schopnost výrobku zabránit zvýšení teploty na neexponovanou stranu stěny nebo stropu. Jedná se o omezení tepelného záření na teplotu okolí (nejvýše 140°C nad okolní teplotou jako průměrné měření a maximálně 180°C na jednom místě). Měří se na chráněné straně konstrukce a udává dobu, po kterou nenastane zvýšení maximální teploty min. o 180° Celsia, resp. zvýšení průměrné teploty o 140° C. Parametr I může být v některých případech (např. u otvorových výplní) nahrazen parametrem W - ten se označuje jako „hustota tepelného toku“ a hodnotí se v jisté vzdálenosti od chráněného povrchu. Jedná se tedy o měkčí parametr než I a tudíž platí, že konstrukce splňující parametr I, splňuje zároveň i parametr W.

Standardní hodnoty požární odolnosti jsou 15, 30, 45, 60, 90, 120, 180 a 240 minut dle EN13501-1.

Druhovost požárních konstrukcí (DP1 až DP3)

U požárních konstrukcí lze kromě samotné požární odolnosti rovněž určit i tzv. druhovost požárních konstrukcí (DP1 až DP3), která je zpřesňujícím parametrem a má význam pro správný návrh konstrukce v rámci projektu. Zjednodušeně lze říci, že konstrukce typu DP1 se skládají výhradně z nehořlavých komponent, kdežto DP2 a DP3 jsou konstrukce, které mohou obsahovat i součásti hořlavé. Do kategorie konstrukcí DP2 je daná skladba smíšené konstrukce klasifikována po dobu, než dojde ke vznícení hořlavých součástí takové konstrukce.

Proč sádrokarton není žáruvzdorný

Žádná sádrokartonová či sádrová deska však nemůže být žáruvzdorná, neumí odolávat vyšším teplotám (i bez ohledu na požár) - proto se ani protipožární sádrokarton nehodí např. pro opláštění tepelně namáhaných částí krbů. Obecně platí, že sádrokartonové desky lze použít jen tehdy, když teplota na jejich povrchu během jejich životnosti nevzroste dlouhodobě nad 45° Celsia (krátkodobě nad 60° Celsia).

Čtěte také: Jak Isover FireProtect zajišťuje bezpečnost

I přesto, že desky po jistou dobu požáru odolávají, postupem času dochází k jejich degradaci. Povrchový karton shoří a sádrové jádro se během požáru začne postupně rozpadávat. To je způsobeno postupným uvolňováním vázané vody z krystalické mřížky sádrovce. Z di-hydrátu síranu vápenatého (CaSO4.2H2O) se tak během požáru stane hemi-hydrát síranu vápenatého (CaSO4.1/2H2O) - neboli „vypálená sádra“. Ta postupně vlivem působícího ohně zmenšuje svůj objem a stává se značně křehčí.

Jednou z výhod použití desek na bázi sádry je jejich již zmíněné uvolňování krystalické vody. To pohltí značnou část tepelné energie požáru a desky tak fungují jako automatický „hasicí přístroj“. Z každého čtverečního metru sádrokartonu se během požáru uvolní přibližně 1,5 litru vody.

Montáž protipožárních konstrukcí

V případě, že požární odolnost konstrukce je předepsána v projektu a tedy je nutné ji při kolaudaci prokázat, nelze tuto konstrukci montovat svépomocně. Osvědčení k montáži nejen protipožárních konstrukcí je možné získat například ve Škole suché výstavby.

Požárně odolné konstrukce Rigips musí být ve smyslu vyhlášky MV č.246/2001 Sb. montovány odborně způsobilou firmou, jejíž způsobilost byla potvrzena certifikátem značky Rigips s platností na 3 roky. Pokud tedy nemá koncový zákazník platný potřebný certifikát (jedná se o většinu řešených případů), montáž nesmí provádět (hrozí komplikace při kolaudaci, kde je certifikát kontrolován).

Samotnou SDK desku není možné klasifikovat z hlediska požární odolnosti (lze deklarovat pouze třídu reakce na oheň), jelikož se jedná o vlastnost, kterou je možné posuzovat pouze v rámci celé konstrukce (deska + podkonstrukce + případně izolace). Všechny odzkoušené konstrukce, které jsou v současné době platné, jsou uvedeny v Katalogu požárně odolných konstrukcí Rigips. V tomto katalogu jsou dále základní informace k této problematice.

Každý objekt je z hlediska požární bezpečnosti posuzován individuálně a neexistuje jednoduchá pomůcka pro určení požární odolnosti. Dokument posouzení se jmenuje Požárně bezpečnostní řešení stavby (zkratka PBŘ), které zpracovává běžně požární specialista.

Příklad klasifikace stavebních výrobků dle EN 13501-1

Doplňující informace k požární bezpečnosti

Požární zkoušky provádíme ve zkušebně PAVÚS ve Veselí nad Lužnicí za dodržení přísných podmínek a zkušebních norem.

Krokve patří k nosným konstrukcím. Všechny nosné konstrukce musí být chráněny proti požáru. Jak říkala kdysi dávno mjr.Ziebrová z Plzně - "když to není nosné, tak to uřízněte, když je to nosné tak to ochraňte".

Kontrolu požárně bezpečnostního zařízení (PBZ) může provádět osoba způsobilá podle § 10 vyhl. 246/2001 Sb. Ovšem v § 6 téže vyhlášky se hovoří o tom, že prováděcí firma musí potvrdit, že ucpávky, ale i veškeré další instalace PBZ zhotovila podle technologických pokynů a požadavků jejich výrobce. Z toho lze vyvodit, že kontrolu může dělat jenom ten, kdo tyto pokyny a technologie zná. Jinak řečeno - kontrolor by měl být autorizován výrobcem toho zařízení, které kontroluje.

Konstrukce z makrolonu (polykarbonové desky) nemá žádnou požární odolnost. V 15. minutě (což je nejnižší odolnost, která podle ČSN EN 13501-2 existuje) teplota na povrchu stříšky by dosáhla něco přes 700 stupňů C, a to už by tam makrolon dávno nebyl. Pokud má být stříška transparentní a k tomu s požární odolností, musela by být z požárně odolného skla.

Odstupová vzdálenost je přímo závislá na míře požárního zatížení a rizika stavby a vychází z projektových norem řady ČSN 73 08xx, především ČSN 73 0802 a ČSN 73 0810. Pro výpočet se obraťte na požárního specialistu - projektanta, záleží na místních podmínkách.

tags: #protipozarni #sdk #reakce #na #ohen

Oblíbené příspěvky:

• osvětlení dřevěné fasády: funkčnost a design
• pokládka venkovní dlažby v bílé barvě
• Průvodce správou rozšíření Chrome
• Inovativní modré skleněné obklady pro vaši kuchyni
• Řešení pro každý interiér s lištami