Provětrávaná fasáda soklu: Komplexní řešení pro exponovanou část stavby

Soklová část fasády patří k velmi exponovaným částem stavby. Často, hlavně při rekonstrukcích a renovacích fasád, jí není věnována dostatečná pozornost. Sokl stavby přiléhá těsně k okolnímu terénu, okapnímu chodníku, nebo jiné zpevněné ploše. Je namáhán především odstřikující srážkovou vodou, sněhem, ale také mechanicky pohybem osob. U starších staveb, které nemají dostatečné hydroizolace, je soklová část stavby exponována též vzlínáním vody z podzákladí. Proto je nezbytné věnovat úpravám soklu dostatečnou pozornost.

Proč je třeba věnovat dostatečnou pozornost úpravám soklu?

Pro zateplení soklové části stavby se zvýšenou vlhkostí je vhodné použít provětrávaný zateplovací systém, který je schopen působením proudění vzduchu v mezeře mezi izolantem a fasádním obkladem odvádět vlhkost z konstrukce. Voda stékající z fasády musí být odváděna od stavby správnou úpravou přilehlého terénu nebo pomocí drenážního systému.

K podstatnému snížení tepelných ztrát u základů pomůže polystyren Isover EPS Sokl 3000. Navíc zamezí kondenzaci vlhkosti a jejímu transportu do vyšších částí domu. Pro obvodové stěny je ideální zvolit zateplovací systém. Pro správnou funkčnost a dlouhou životnost zateplení jsou ale důležité i navazující části domu, jako například soklová oblast. Řešení soklových částí staveb může být provedeno pomocí:

  • kontaktního zateplovacího systému
  • provětrávaného zateplovacího systému

Provětrávaný zateplovací systém

Provětrávaný zateplovací systém se skládá z fasádních desek, nosného roštu, kotevních prvků a tepelné izolace. Důležitá je vzduchová mezera mezi tepelnou izolací a fasádními deskami, která zajišťuje provětrávání fasády. Stejně jako kontaktní zateplovací systém (ETICS), tak i provětrávaný zateplovací systém je třeba navrhnout projektantem v projektové dokumentaci.

Princip odvětrávaných nekontaktních fasád spočívá v nosné konstrukci s tepelnou izolací, která je oddělena od pohledové fasádní vrstvy vzduchovou mezerou. Tato fasáda je montovaná, a tak se jedná o suchý proces výstavby, který není tolik závislý na rozmaru počasí. Provětrávané fasády bývají provedeny ve dvou formách. Buď jako ochranné systémy, což znamená bez vrstvy tepelné izolace, nebo je o tepelně-izolační fasádní systém. V tomto případě posuzujeme fasádu z hlediska tepelně-izolačních vlastností jako celek až k provětrávané mezeře. Dle platné normy ČSN 73 0540 je pro lehkou vnější stěnu doporučená hodnota součinitele prostupu tepla Un ≤ 0,2 W/(m2K) a pro těžkou vnější stěnu Un ≤ 0,25 W/(m2K).

Čtěte také: jak na úsporné bydlení díky fasádě

Výhody provětrávaných fasád

Provětrávané fasády se vyznačují řadou výhod. Patří sem uplatnění suchých montážních procesů. Díky možnosti řezání desek do libovolných tvarů lze vyhovět architektonickým požadavkům u jakkoli složitých objektů. Fasádu lze čistit tradičními prostředky a postupy.

Komponenty provětrávaného zateplovacího systému

Provětrávaný zateplovací systém se skládá z:

  • fasádního obkladu
  • nosného roštu
  • kotevních prvků
  • tepelné izolace

1. Nosný rošt

Základem většiny větraných fasád je nosný rošt. Montuje se k nosné konstrukci svisle či vodorovně. Pro nosnou konstrukci používáme nejčastěji hliník, ušlechtilé slitiny, či ocel s různou úpravou a dřevěné hranoly. Konstrukce zajišťuje přenos všech účinků od zatížení a fyzikálních vlivů z plochy obkladu do konstrukce obvodové stěny. Samozřejmě je nutné zajistit dilataci jednotlivých prvků, stejně tak jako celého souvrství.

Nosný rošt se kotví do podkladu pomocí kotevních profilů. Pro upevnění kotevních profilů k podkladu se používají vruty ø 8 mm se šestihrannou hlavou a hmoždinky ø 10 mm. Nejprve začneme osazením kotevních prvků budoucího roštu na nosnou podkladní konstrukci. Nosné profily roštu se osazují do kotevních profilů a připevňují se samořeznými vruty. Běžně se profily nosného roštu osazují ve vzdálenosti 600 mm.

K nosnému roštu se deska Aquaroc šroubuje speciálními vruty. Desky se šroubují tak, že krajní vrut musí být umístěn min. 50 mm od vodorovné hrany desky a 30 mm od svislé hrany desky. Nosný rošt se vytváří z hliníkový L profilů 50 × 30 × 1,5 mm. Profily jsou většinou délky 2 m.

Čtěte také: výhody provětrávaných fasád u dřevostaveb

POZOR: Dejte si pozor, abyste nepoužili hmoždinky na jiný typ podkladu.

2. Tepelná izolace

Jako tepelný izolant se použijí desky z hydrofobizované minerální vlny určené pro odvětrávané fasády. Tloušťka desek je dána projektovou dokumentací. Izolační desky jsou k podkladu kotveny. Do větrané fasády se používají středně tuhé desky většinou čedičové izolace, například Isover Fassil či Isover Fassil NT. Obvykle by měla být deska tepelné izolace o cca 1 cm širší než samotný rošt. Ve svislém roštu a někdy i ve vodorovném roštu je nutné desky tepelné izolace přikotvit. Druh kotvících prvků záleží na použité tepelné izolaci, jejich počet většinou na konstrukci větrané fasády.

Jako tepelně izolační vrstva se používá nejčastěji hydrofobizovaná minerální vata či celulózová vlákna. Při použití provětrávané fasády s tepelně izolačními deskami z minerálních nebo celulózových vláken je umožněna difuze vodních par. Především u celulózy funguje kapilární vzlínavost. Tato vlastnost umožňuje transportování vlhkosti ze zdiva přes tepelnou izolaci směrem k provětrávané mezeře.

Použití difuzních fólií na tepelnou izolaci je doporučené u větraných stěn, kde vrchní plášť fasády není celistvý a hrozí zafoukání vody či sněhu do prostoru větrané mezery.

3. Vzduchová mezera

Důležitá je vzduchová mezera mezi tepelnou izolací a fasádními deskami, která zajišťuje provětrávání fasády. Provětrávaná mezera se běžně navrhuje v tloušťce od 20 do 50 mm. Větraná mezera by měla mít minimální šíři 2 cm, doporučeny jsou ale centimetry 4 (tepelná izolace se může někdy boulit a v zúžené mezeře proudí hůře vzduch). Důležitou součástí větrané mezery jsou také ochranné mřížky u nasávacího a výstupního otvoru. Součástí fasádního řešení jsou například mřížky zabraňující hmyzu ve vniknutí do vzduchové mezery.

Čtěte také: Zjistěte vše o provětrávaných fasádách

Abychom zajistili všechny funkce, které od provětrávané fasády požadujeme, musí vzduch v mezeře proudit. Rychlost proudění je 0,5 - 1 m/s. Díky této rychlosti dochází zpravidla k laminárnímu proudění. Rychlost proudění významně ovlivňuje sluneční záření. Měřením bylo prokázáno, že se mění v závislosti na počasí, a to až desetinásobně. Během noci proudění téměř ustává. Zajímavý je vliv teplého vzduchu. V souvrství se totiž může vyskytnout během fungování fasády vlhká tepelná izolace. Zejména v létě se brzy ráno mohou na povrchu vysrážet kapky rosy, případně může dojít k zafoukání dešťové vody větrem do meziprostoru. Problém s vlhkostí může nastat také při zateplení starých, špatně izolovaných staveb.

Správné provětrávání zajišťuje mezera tl. min 40 mm po celé výšce fasády (někteří výrobci uvádějí i tloušťku vzduchové vrstvy min. 30 mm). U ostění, nadpraží a dalších částí do výšky 1 patra (maximálně však 3,05 m) lze připustit větranou mezeru min. 20 mm. Přiváděcí a odváděcí průřez musí mít plochu minimálně 50 cm2/m. Dodržení těchto hraničních hodnot nemusí nutně znamenat dokonalé provětrání během roku. Obzvláště v místech s větším množstvím sněhu je nutné zajistit dostatečný přívod vzduchu do větrací mezery. Přiváděcí otvory proto umisťujeme nad sokl, aby je napadaný sníh nezasypal.

4. Fasádní obklad

Pro vnější plášť se používají rozmanité způsoby skladby fasádních prvků, rozlišných velikostí, tvarů, struktury a barvy. Široká nabídka obkladových materiálů umožňuje využít pestrou paletu vzorů, barev a vlastností konečné fasády. Fasádní deska Aquaroc se na vnějším povrchu opatří tenkovrstvou omítkou weber.pas, případně fasádním nátěrem weber.ton. Hrany desky se opatří fasádním nátěrem weber.ton. Vhodné je použít tenkovrstvou omítku weber.pas akrylát, weber.pas silikon, weber.pas top dry, weber.pas extraClean nebo weber.pas marmolit včetně podkladního nátěru. Jako nátěr je vhodné použít fasádní nátěr weber.ton micro V včetně podkladního nátěru.

V současné době je na českém trhu nepřeberné množství materiálů a výrobků pro dokončení fasády.

Příklady obkladových materiálů:

  • Cementovláknité desky - mají poměrně dlouhou životnost a v dnešní době představují celkem moderní řešení.
  • Masivní dřevo - nejčastějším typem nekontaktní fasády. Jednotlivé prvky musí být předem vytříděné a pečlivě opatřené impregnačními a jinými ochrannými prostředky. Na nepohledové straně bývají vyfrézovány drážky, aby se eliminovalo kroucení profilů. Profily jsou napojovány způsobem pero-drážka, mají spáry kryté latěmi, nebo jsou jednotlivé profily různými způsoby překládány přes sebe.
  • Laťové fasády - jednotlivé latě se šroubují na rošty, které následně tvoří fasádu. Mají mezi sebou přiznané mezery, kterými lze prohlédnout na tepelně-izolační vrstvu. Ta bývá natřena jednolitým, nejčastěji černým nátěrem.

Časté chyby při realizaci provětrávaných fasád

Z hlediska bezproblémového fungování celého fasádního systému je navržení a předem realizace jedním z nejdůležitějších faktorů. Nejčastějším problémem při realizaci je nedodržování předepsaných minimálních větracích otvorů, či jejich úplná absence. Velmi často se chyby objevují například v místech parapetů, nadpraží oken nebo u oplechování atik. Laik samozřejmě nic nepozná a fasáda se zdá být v pořádku. Jelikož při realizaci se na fasádě střídá několik řemesel, není vždy vina na straně fasádníků.

Často se stává, například u balkónů, že jsou soklové dlaždice nalepeny až k hraně obkladových fasádních desek. Úplným extrémem je pak zasilikonování spáry mezi soklovými dlaždicemi a obkladovou deskou.

V souvislosti se širokým sortimentem povrchových úprav, zejména barev, keramických obkladových prvků, je třeba zmínit nebezpečí vzniku vad na fasádách vytvořených z tmavých obkladových prvků. V letním období mohou extrémní povrchové teploty u těchto fasád dosáhnout až 70 °C, což klade mimořádné nároky na použité lepicí hmoty. Zpočátku mohou vzniknout nenápadné trhliny, do kterých zatéká srážková voda. V zimním období je pak destrukce urychlována i mrazovými účinky. Pád obkladu z několika desítek metrové výšky pak představuje obrovské nebezpečí.

K uvolňování lepených obkladů může dojít také z důvodu nevhodně zvolené technologie. V neposlední řadě je potřeba vybírat kvalitní materiál obkladových prvků. U dřevěných obkladů se stává, že po několika málo letech dřevo začne ztrácet své ošetření z výroby a bez pravidelné údržby se rychle snižuje životnost. Tyto problémy by nemusely vznikat, pokud by realizace byla prováděna proškolenými řemeslníky a pokud by se kladl větší důraz na vzájemnou koordinaci řemesel.

Příklad složení kontaktního zateplovacího systému (ETICS) pro srovnání

Pro komplexnost uvádíme i příklad složení kontaktního zateplovacího systému, který se pro soklové části také používá:

  1. Pastovitá omítka weberpas včetně podkladního nátěru
  2. Skleněná síťovina
  3. Lepicí a stěrková hmota webertherm elastik
  4. Izolační desky EPS 70 F 140 mm
  5. Lepící a stěrkový tmel webertherm elastik
  6. Plastová talířová hmoždinka
  7. Obvodové zdivo - plná cihla CP 300 mm
  8. Hydroizolace
  9. Soklový profil se zatloukací hmoždinkou pro kotvení soklového profilu

Nepodceňujte zateplení soklu.

tags: #provetravana #fasada #detail #soklu

Oblíbené příspěvky: