Vše o omítkových maltách: typy, složení a správná aplikace

Při stavbě nebo rekonstrukci domu hrají omítky nezbytnou roli. Nejenže dokončují exteriérové a interiérové úpravy, ale musí také „dýchat“ (propouštět vlhkost), být barevně stálé a bez zdraví škodlivých přísad. Současné stavebnictví klade na omítky vysoké nároky, a to jak ekonomické, tak ekologické. Velmi důležitou roli pak hrají i omítky, protože jsou z celé stavby nejvíce vidět. Snad největší nároky jsou ovšem kladeny na estetické možnosti současných vnějších a vnitřních omítek.

Dnes můžeme vybírat z velkého množství různých omítek vhodných pro interiér, exteriér, vlhké a suché prostředí a do prostor se zvýšeným opotřebením. Každá z omítek má své výhody a nevýhody a na každou aplikaci se hodí jiná omítka. Omítky si můžete namíchat sami.

Tradiční omítkové malty

Tradiční malta z písku, vody, hašeného vápna a cementu pro zdění a omítání se připravovala přímo na stavbě. Namíchat maltu na omítku správné konzistence tak, aby se snadno nahazovala na stěnu, držela a přitom byla odolná a při zasychání se v ní netvořily výrazné trhliny, je pro někoho obtížné. Přesně zvolený poměr složek v omítkové směsi je vhodné ovlivnit zvláště při omítání starých chalup z kamene či smíšeného zdiva.

Vápenná malta

Vápenná malta se používá hlavně na vnitřní omítky stěn a stropů. Plnivem je v ní kopaný nebo říční písek, pojivem hašené vápno nebo namočený vápenný hydrát. Lze do ní přidávat i různé přísady pro zlepšení vlastností omítky. Míchá se zpravidla v poměru 1 díl vápna a 3 díly písku. V každém případě by mělo být ve směsi dostatek pojiva, aby se směs dobře zpracovávala. Příliš vysoký podíl vápna však kvalitu omítky nezlepšuje, naopak sníží její pevnost a způsobuje po vyzrání vznik jemné sítě vlasových trhlin v omítce.

U vápenných omítek počítejte se spotřebou zhruba 140 až 210 kg vápna na jeden krychlový metr písku. Poměrně široké hmotnostní rozmezí spotřeby vápna je dáno různou kvalitou vápna. Je třeba si optimální množství vám dostupné značky vápna vyzkoušet.

Čtěte také: Návod na míchání betonu pro domácí kutily

Omítka vápenná je vhodná především do vnitřních prostor. Uplatnění najde zejména tam, kde není provedena dostatečná hydroizolace zdiva a stěny jsou tudíž vlhké. Vápenná omítka je prodyšná a umožňuje difúzní vodních par.

Štuková malta

Štuková malta je hustší vápenná malta, která je směsí vápna a jemného prosátého říčního nebo kopaného písku v poměru 1:3. Do směsi je možné přidat i cement, který by měl tvořit asi padesátinu celkového množství namíchané štukové omítky.

Pro vnější štukové omítky nebo vnitřní omítky do vlhkého prostředí počítejte se spotřebou zhruba 250 kg vápenného hydrátu na jeden krychlový metr písku.

Vápenocementová malta

Vápenocementová malta se míchá ze směsi vápna, cementu a písku. Je určena pro vnější i vnitřní omítání zdí ve vlhkém prostředí, případně k omítání stěn v místech, vystavených většímu opotřebení (např. schodiště). Na stropy a stěny se míchá v poměru 140 kg vápna a 60 kg cementu na krychlový metr písku. Orientační poměr dílů ve směsi je 1 lopata hašeného vápna, 1 lopata cementu a 3-5 lopat písku. Je třeba počítat s tím, že cement snižuje prodyšnost omítky a tím pádem i schopnost zdiva „dýchat.“

Omítka vápenocementová je méně prodyšná, cementová složka snižuje její prodyšnost, není tedy zcela vhodná pro použití na vlhké zdivo, například v případě rekonstrukcí starých objektů.

Čtěte také: Efektivní zateplení s pytlovou izolací

Cementová malta

Cementová malta se používá pro omítání místností s větším podílem trvalé vlhkosti (např. prádelny, sklepy) k vytvoření tzv. zatřených, hlazených či pálených cementových omítek. Míchá se z písku, cementu a vody v nejčastěji udávaném poměru 1 díl cementu a 4 díly písku. Zkušený zedník pozná správnou „mastnost“ cementové malty. Jinak je třeba vyzkoušet, zda je orientační poměr pro konkrétní omítání vhodný.

Omítka cementová vytváří pevný a odolný povrch.

Tyto čtyři složky je potřeba smíchat v určitém poměru, aby směs byla tzv. „lepivá“ a dobře se nahazovala na stěnu, kde bude dokonale držet a nebude při aplikaci neustále opadávat. Malta nesmí být ani příliš hustá, ani příliš řídká. Správný poměr je často uváděn ve velkém rozmezí hodnot, důležitý je však obsah vody v maltě. Ten se nedá jednoznačně určit. Je to z toho důvodu, že poměr vody závisí mnohdy na vlhkosti písku. Pokud je písek skladován venku, bude s největší pravděpodobností navlhlý, v letních dnech pak zase vysušený. Pokud je písek pro výrobu malty použitý po dešti a je tedy vlhký, bude logicky potřeba méně vody. Při míchání malty na omítání je důležité všechny složky důkladně promíchat. V maltě se nesmí vyskytovat žádné hrudky cementu, písku, nebo omítkové směsi.

Suché omítkové směsi

K uvedení suchých omítkových směsi na trh přispěla požadovaná jakost malty na omítání. Suché omítkové směsi se vyrábí průmyslově, jejich složení je pevně dané a jednotlivé složky jsou v přesném poměru. Výhodou omítkových směsí je jednotná kvalita a složení směsí, ale především rychlá příprava malty bez nutnosti hašení vápna. Na druhou stranu omítkové pytlované směsi jsou dražší. K dostání jsou ovšem i omítkové pytlované omítkové směsi bez příměsi písku. Ten je potřeba zajistit odděleně. Při míchání malty se smíchá omítková směs dle technologického postupu v požadovaném množství s vodou a pískem.

Příkladem suché pytlované směsi bez písku je Multibat PLUS. Jedná se o maltovinové pojivo, která nahrazuje použití cementu a hašeného vápna. Je vhodný pro omítání a zdění všech typů kusových staviv, cihel, keramických tvárnic a kamene. Multibat PLUS plně nahrazuje cement a vápno při přípravě malt. Jeho použití zlepšuje, urychluje a zjednodušuje práci, zlevňuje logistiku zásobování a dopravní náklady. Složení Multibatu PLUS (vyrábí se mletím portlandského slínku s anhydritem, tj. síranem vápenatým a dalšími složkami a přísadami, které upravují výsledné vlastnosti připravovaných malt) napovídá, že jeho tvůrce usiloval jak o snazší práci, tak vyšší a stabilní kvalitu. Omítková malta z tohoto materiálu velmi dobře přilne po nahození k podkladu a poté rychleji zavadne.

Čtěte také: kolik váží pytel cementu a jak se počítá spotřeba

Příprava malty Multibat PLUS

  1. Do míchačky nalijeme asi dvě třetiny předpokládané dávky vody.
  2. Potom přidáme celou dávku Multibatu PLUS a mícháme cca 1 minutu.
  3. Pro snížení nalepování Multibatu PLUS na stěny míchačky je možné přidat část písku už v této fázi míchání.
  4. Potom se do připravené kaše přidá celá dávka písku.
  5. Po třech minutách míchání (včetně 1. fáze) je čerstvá malta připravena k použití.

Z jednoho 25 kg pytle Multibatu PLUS můžeme namíchat až 90 litrů čerstvé zdicí malty nebo omítnout plochu 6 m2 při tloušťce omítky 15-20 mm. Toto balení (25 kg) bylo nastaveno pro snazší manipulaci. Pytle jsou z výroby expedovány na paletách EUR s obsahem 56 pytlů (1,4 tuny).

Poznámka: Dávka vody je jen orientační a závisí na více faktorech, např. vlhkosti písku nebo požadované konzistenci. Pro snazší dávkování písku je možné pracovat s objemovou hmotností 1,5 kg/dm3. Jen správně namíchaná malta zaručuje stabilní kvalitu.

Typy omítek podle aplikace

Vnitřní omítky

  • Vápenná hrubá omítka: jednovrstvá omítka, která se nahazuje v tloušťce 10-15 mm, povrch omítky se zatře dřevěným hladítkem. Použití je vhodné na půdách, štítech, komínech.
  • Vápenná hladká omítka: nahazuje se jako jednovrstvá o tloušťce 15 mm nebo jako dvouvrstvá o tloušťce jádra 15 mm a štuk o tloušťce 5 mm. Do malty se přidává dostatečně jemný písek, abychom mohli povrch dobře uhladit plstěným hladítkem.
  • Štuková omítka s přísadou sádry: do štuku se přidává dlouho tuhnoucí sádra. Povrch se hladí plstěnými nebo ocelovými hladítky. Použít ji lze jen do suchých prostor.
  • Sádrová omítka: dvouvrstvá omítka, kde jádro tvoří cementová malta a štuk se provádí sádrovou omítkou tloušťky 5 mm, která se uhladí ocelovým hladítkem.
  • Vápenocementová a cementová zatřená omítka: jednovrstvá omítka tloušťky 10-15 mm z malty cementové nebo vápenocementové. Povrch se zatírá dřevěnými hladítky. Použití je vhodné v místnostech se zvětšenou vlhkostí a do prostor se zvýšenou možností mechanického opotřebení.
  • Cementová hladká omítka: stejné složení jako zatřená cementová omítka, povrch se uhladí ocelovými hladítky.
  • Cementová pálená omítka: jde o dvouvrstvou omítku, kde jádro tvoří cementová malta tloušťky 15 mm a lícní vrstva je jemná cementová malta v tloušťce 5 mm, která se po zavadnutí navlhčí, popráší se cementem a vyhladí se ocelovým hladítkem (vypálení).
  • Stěrková omítka: používá se pro omítání monolitických i prefabrikovaných konstrukcí.

Vnější omítky

  • Hrubá vápenná omítka: jednovrstvá omítka tloušťky 15-20 mm. Malta se nanáší na zaschlý a znovu navlhčený postřik z vápenocementové malty a uhladí se dřevěnými hladítky.
  • Hladká vápenná omítka: provádí se stejně jako předchozí, avšak povrch je hlazený, stříkaný apod.
  • Štuková omítka: dvouvrstvá omítka s jádrem v tloušťce 8-12 mm a štukem o tloušťce 3-5 mm. Povrch se uhladí plstěnými.
  • Šlechtěná škrábaná omítka (břízolit): dvouvrstvá omítka s jádrem v tloušťce 8-12 mm z malty vápenocementové, na které přijde lícní vrstva z malty vápenocementové s přísadou ostrých písků, slídy a barvy (dodává se jako suchá směs) o tloušťce do 1 mm. Nanáší se strojně nebo ručně (stříkání březovými košťaty). Po úpravě povrchu se omítka kartáčuje, čímž se vydrolí a obnaží slída.
  • Cementová omítka: jednovrstvá omítka v tloušťce 15-20 mm, která se vyhlazuje dřevěnými hladítky.
  • Umělý kámen: je šlechtěná dvouvrstvá cementová omítka, která patří mezi nejodolnější druhy omítek (odolná vůči mechanickému poškození odolává povětrnostním vlivům). Jádro tvoří cementová malta v tloušťce 15-20 mm a lícní vrstvu tvoří cementová malta s kamennou drtí.

Příprava podkladu a omítání

Před tím, než začneme omítat zdivo, je potřeba zajistit kvalitní podklad, který by měl splňovat několik základních kvalitativních parametrů:

  • Rovný
  • Pevný a únosný
  • Nasákavě soudržný
  • Technologicky zaschlý
  • Nesmí být zmrzlý

K tomu, aby se zajistil kvalitní povrch, na který aplikovaný materiál kvalitně přilne, se používají různé penetrační nátěry, nebo cementové postřiky. V oblastech, kde jsou ve zdivu zazděny jiné prvky, které mají jiné fyzikální vlastnosti (překlady, vedení zdravotechniky, jiný druh zdiva), je potřeba vložit výztužnou síť pro jádrové omítky. Tato síť nám zajistí, že nebude docházet k dilatačním prasklinám v takto komplikovanějších místech.

Nové zdivo a dozdívané staré zdivo musíme nejprve nechat vyzrát, zdící malta potřebuje k vytvrdnutí přístup vzduchu a pokud bychom omítli čerstvě vyzděné zdivo, uzavřeli bychom vlhkost ze zdící malty ve zdivu. Zdivo, které je příliš vlhké, se nedoporučuje omítat, protože by docházelo k příliš velkým objemovým změnám v konstrukci omítky. To by poté mělo jiné mechanické vlastnosti, než potřebujeme. K nadměrnému zvlhnutí zdiva dochází při přívalových deštích, nebo po mokrých technologických procesech ve vyšších částech stavby. V takovém případě je zkrátka lepší počkat, než se zdivo vysuší, a nebo nákladně zdivo vysušit vysoušecími přístroji. Stejně tak je nevhodné omítat příliš nahřáté zdivo v obdobích letních měsíců. Zdivo se v takovém případě naopak musí před omítáním navlhčit.

Po montáži veškerých hrubých rozvodů (kanalizace, voda, plyn, UT a elektro) a osazení oken můžeme začít s vnitřními omítkami. Nejprve dobře zakryjeme PE folií nová okna, poté naneseme na navlhčené zdivo cementový postřik (špric).

Postup omítání jádrovou omítkou

  1. Omítanou stěnu pokropíme a následně provedeme podhoz (špric), při kterém nikdy není vytvořena souvislá plocha, pouze se vytvoří ostré výstupky zajišťující lepší soudržnost s následnou vrstvou jádrové omítky. Materiál spadlý na zem včas odstraníme, později to půjde velmi těžce.
  2. Připravíme si omítníky (laťky nebo dráty, které lze za tím účelem zakoupit), upevníme je na omítkové terče, které jsou srovnané pomocí vodováhy a olovnice. Terče se umísťují přibližně 1,5 m od sebe v obou směrech. Jejich průměr je 20-30 cm.
  3. Před nahazováním jádrové omítky musíme vydřevit prkny okenní otvory a výdřevu pečlivě vodováhou provážit svisle i vodorovně.
  4. Rozmícháme si omítku na vhodnou konzistenci, nesmí být příliš řídká, aby nestékala po zdivu, ani příliš hustá, vytvářela by tuhé koláče (ve stavební míchačce promícháváme asi 1 minutu).
  5. Připravenou jádrovou omítku nabíráme zednickou lžící a nahazujeme na stěnu, nesmí se při nárazu rozstřikovat, ani opadávat. Jádrová omítka se nanáší ve dvou vrstvách bezprostředně za sebou. První vrstva se pouze nechá chvílí „zavadnout“, a pak se již nahodí vrstva druhá. Jádrová omítka tvoří základ pod finální tenkovrstvou štukovou omítku. Tloušťka jádrové omítky může být až několik centimetrů. V interiéru začínáme omítáním stropu, teprve potom přijdou na řadu stěny. Na stropy nanášíme vrstvu o tloušťce maximálně 10 mm.
  6. Ihned po nahození jádrovou omítku strháváme latí, pohybujeme jí přitom po omítnících střídavě ve svislém i vodorovném směru.
  7. Strženou jádrovou omítku zatáhneme kovovým nebo dřevěným hladítkem, v případě nerovností doplníme hladítkem maltu. Vyjmeme omítníky a rýhy po nich zapravíme.
  8. Po nahození stěn výdřevu otočíme na stěny kolem oken a nahodíme maltou ostění okna - špaletu.

Před nanesením finální štukové omítky necháme jádrovou omítku dostatečně vyzrát (přibližně 1 mm tloušťky jádrové omítky = 1 den schnutí - záleží na teplotě a vlhkosti prostředí). Na tuto jádrovou omítku natahujeme štukovou omítku. V prostorách, na které nejsou kladené nároky z hlediska estetiky, například ve sklepech, může zůstat jádrová omítka jako finální vrstva. Povrch jádrové omítky je hrubší a je možné jej ponechat jako finální pohledovou vrstvu například v garáži či ve sklepě. Jadrové omítky vyrovnávají povrch stěny a zakrývají veškerou instalaci.

U vnějších dvouvrstvých omítek, které podléhají povětrnostním vlivům, se doporučují aplikovat omítkové systémy, které bývají zpravidla dvouvrstvé. Stejně jako u vnitřních omítek se v komplikovanějších místech použijí výztužné sítě (rohy, místa se změnou materiálu atd.).

Alternativy a moderní přístupy

Můžeme si vybrat stříkané omítky jednovrstvé sádrové, nebo dvouvrstvé štukové. Firma si na stavbu přiveze silo, osadí kovové rohové profily a provede omítky ve vyšší povrchové kvalitě a za nižší cenu než při ručním omítání.

Kromě tradičních a suchých směsí existují i speciální omítky. Velmi originálním produktem jsou hliněné omítky Viton z řady Baumit Bayosan. Jde o čistě přírodní a ekologické produkty obsahující jen hlínu a písek. Pro zlepšení vlastností obvodové konstrukce domu lze zvolit tepelněizolační omítku Terralit. Tato průmyslově vyráběná suchá malta na bázi perlitu se vyznačuje vysokou prodyšností, pevností a skvělými tepelněizolačními parametry.

Použijete-li suché maltové či omítkové směsi, ať už od kterékoli firmy, dbejte pečlivě návodu a doporučení výrobce. Často se upouští od doporučené úpravy podkladu, pracuje se v nevhodném počasí nebo se opomíjí penetrace. Výsledek bývá tristní - omítka vám opadá anebo začne praskat, a to nikoli vinou výrobce.

I dnes se mezi stavebníky najdou lidé, kteří se domnívají, že pytlované maltové a omítkové směsi znamenají zbytečný a příliš drahý přepych. Socialistický ideál bohatýrského zedníka, který se hrdinně opírá o lopatu před vesele se točící půlkubíkovou míchačkou, už vzal dávno za své. Hromady písku, vany hašeného vápna a pozemků zaprášených cementem jsou už také minulostí. Nejlépe je to vidět na práci samotných profesionálů - zedníků. Veškeré stavební hmoty se dopravují v pytlích a připravují v silech. Bez zbytečného nepořádku, prachu a hluku. Suché směsi na malty a omítky však kromě těchto pracovních výhod mají ještě další řadu nesporných předností a kvalit.

Omítky musí „dýchat“ (propouštět vlhkost), být barevně stálé a bez zdraví škodlivých přísad. Snad největší nároky jsou ovšem kladeny na estetické možnosti současných vnějších a vnitřních omítek. Můžete si vybrat z obrovské škály barev, tónů, vnějších úprav, nejrůznějších struktur a dokonce efektních spojení různých typů materiálů a barev do jednotlivých celků. Vyhovět tak obrovské škále požadavků omítek šitých „na míru“ je u míchačky na dvorku či u malovýrobce v garáži nemožné. Navíc zkuste ve dvou dnech po sobě namíchat stejný odstín probarvené fasádní omítky. Při tzv. mokrém procesu vám malododavatel absolutně stejný odstín dvakrát nenamíchá - takže chcete-li mít jistotu, musíte objednat celé množství najednou. Velké firmy pak podobný problém řeší zákaznickým listem s přesnými technickými a chemickými údaji o připravené směsi, kterou mohou vždy znovu přesně namíchat. Suché maltové směsi tento problém prakticky vylučují, ale mohou u nich být (byť i minimální) odlišnosti v parametrech materiálu. Velké firmy na našem trhu vyrábějí s určitou variabilitou veškerý sortiment základních maltových a omítkových směsí. Mnohdy se tyto výrobky od sebe příliš neliší ani kvalitou, vlastnostmi či cenou. U každé z firem však najdete zajímavé produkty či směsi s vynikajícími vlastnostmi.

Nahodit zdivo a omítnout základními vrstvami můžeme s trochou šikovnosti sami. Nemusíme se bát toho, že povrch nebude absolutně rovný. Častokrát je povrch dokonce hezčí a jaksi útulnější právě když jsou na něm esteticky nezávadné nerovnosti. Mírné nerovnosti jsou mimochodem to, co ze starých domů dělá domy malebné.

tags: #pytel #omitkove #malty #informace

Oblíbené příspěvky: