Hrad Malbork: Největší cihlová gotická pevnost na světě

Hrad Malbork, nazývaný také Marienburg, leží na řece Nogat v severním Polsku, přibližně hodinu jízdy na jihovýchod od Gdaňsku, nedaleko Baltského moře. Jedná se o hrad a pevnost ze 13. století. Je to největší gotická pevnost v Evropě a zároveň největší cihlovou stavbou na světě, rozkládající se na ploše přes 21 hektarů. Obranná tvrz postavená v gotickém slohu zaujímá plochu více než 250 000 m². Je to skutečný klenot cihlové gotiky a patří k nejnavštěvovanějším místům v Polsku.

Historie Hradu Malbork

Řád německých rytířů, německý katolický náboženský řád křižáků, zahájil stavbu hradu asi v roce 1274 ve formě ordensburské pevnosti. Řád jej pojmenoval Marienburg na počest Marie, matky Ježíše. Roku 1276 dostala městská práva osada, která vznikla při stavbě hradu. V letech 1309-1457 byl Malbork sídlem velmistra řádu a hlavním městem křižáckého státu.

Vznik Řádu německých rytířů a jeho expanze

Řád německých rytířů vznikl ve 12. století v Jeruzalémě kvůli boji s pohany. Postupně byl však vytlačen konkurenčními řády johanitů a templářů, takže si začal hledat jiné působiště. Ve 13. století se usadil v Benátkách, načež byl králem Ondřejem II. Uherským pozván do Sedmihradska bránit východní hranici. Brzy byl však vyhnán, když začal na Uhersku usilovat o územní autonomii. Následně přišla pozvánka polského knížete Konráda I. Zalesněné bažinaté Prusko obývaly baltské kmeny včetně pohanských Prusů, které ohrožovaly místní obchodní trasy. Co se německým rytířům nepodařilo v Uhersku, vyšlo v Polsku více než úspěšně. Řád požíval hojné podpory ze západu. Císař Svaté říše římské Fridrich II. křižákům legalizoval zábory území, které měl posvětit i papež Řehoř IX. Směřoval k nim stálý přísun dobrovolníků lačných po bojových zkušenostech a kořisti.

Stát Řádu německých rytířů byl dobře organizovaný, prosperující, s rozvinutou infrastrukturou tvrzí a hradů, které stavěli netypicky, a snad i kvůli nedostatku jiného stavebního materiálu, z cihel. Kolem roku 1274 si v Pomořansku vybudovali vládní sídlo Malbork. Na ploše přes 250 tisíc m² postavili obrannou tvrz ze tří částí: Podzámčí, Středního a Vyššího hradu.

Malbork v rukou polských králů a Pruska

V roce 1457, během třináctileté války, byl hrad českými žoldáky vedenými hejtmanem Oldřichem Červenkou prodán polskému králi Kazimírovi IV. Jagellonskému místo odškodnění. Hrad zůstal v polských rukou až do roku 1772, kdy došlo k prvnímu dělení Polska. Od té doby sloužil s několikaletým přerušením během švédské okupace jako jedno z polských královských sídel a sídlo polských úřadů a institucí. Tuto funkci zastával až do prvního dělení Polska v roce 1772. Od té doby byl hrad pod německou vládou více než 170 let až do roku 1945.

Čtěte také: Dřevěné hračky hrad: Recenze

Architektura a části hradu

Hrad se skládá ze tří samostatných částí: Dolního, Středního a Horního hradu, které jsou vzájemně propojeny a chráněny vnějšími hradbami. Hrady jsou odděleny mnoha suchými příkopy i věžemi.

  • Podzámčí (Dolní hrad): Nejstarší část hradu, která sloužila s baštami a zbrojnicemi jako součást obranného systému. Patřily tam ale i obytné domy, nebo kaple sv. Vavřince.
  • Střední hrad: Sloužil reprezentativním účelům, zahrnoval velmistrův palác s přijímací síní, rytířské sály a ubytování pro hosty.
  • Horní hrad (Vyšší hrad): Nejmohutněji opevněný, pyšní se vzácnou klenotnicí. Na jeho nádvoří stojí hluboká hradní studna. Vysoký hrad s kaplí Panny Marie měl funkci kláštera.

Rekonstrukce a obnova

Prusové k Malborku zaujali pragmatické stanovisko a začali jej přestavovat, místně dokonce rozebírat, protože se jim cihly hodily na novou výstavbu. Postavili kasárna, z hlavního refektáře vytvořili jízdárnu, založili přádelnu. Už na sklonku 18. století se objevily veřejné iniciativy k zachování historické krásy hradu a zastavení přestavby. Zlom přinesl v roce 1803 populární článek v berlínských novinách od mladého básníka Maxe von Schenkendorfa, po němž se nová vláda rozhodla hrad začít chránit jako památku. Rekonstrukce hradu byly zahájeny již v roce 1817. Od r. 1877 byl hrad prakticky kontinuálně opravován až do roku 1945.

Do poloviny 19. století se rekonstruovalo až příliš kreativně, stavěly se prvky, které neměly vždy předlohu v historii komplexu. Snad nejlepší práci na obnově odvedl mladý architekt Conrad Emmanuel Steinbrecht, jenž vycházel výhradně z historie a ducha památky, podařilo se mu objevit některé původní kamenické prvky a vrátit je na své místo. Rekonstrukci Malborku vedl skoro 50 let. Do začátku 20. století se podařilo dokončit základní práce na Vyšším hradě, včetně renovací interiérů chrámu požehnané Panny Marie, kaple sv. Anny. Práce na Středním hradě pokračovaly do roku 1918, znovu se postavilo východní křídlo kaple sv. Bartoloměje, ošetřovna, východní křídlo velkého refektáře. Interiér paláce velmistra byl zrekonstruován už v první polovině 19. století.

Malbork během druhé světové války a současnost

Nástup nacistů v Německu nenechal Malbork bez povšimnutí. Už v roce 1933 zavlála na hlavní věži vlajka třetí říše, Malbork byl ustaven národně socialistickým řádovým hradem a odehrávaly se v něm různé oslavy a recepce. Během druhé světové války tam skládali přísahu noví členové Hitlerjugend nebo vojáci směřující do bojů na východní frontě. Závěr války se na tvrzi podepsal obzvlášť krutě. V roce 1945 byl silně poškozen Rudou armádou během bojů o město. Během bojů Sovětů s Němci byla zničena více než polovina hradu. Poválečné období se ukázalo být pro Malbork neméně kritické.

V 50. letech se památka místo oprav začala rozebírat, cihly směřovaly do zničené Varšavy a zdálo se, že Malbork definitivně zmizí. Nakonec tento osud potkal pouze přilehlé městečko a samotný hrad opět odolal. Začala se o něj znovu zajímat veřejnost a rostoucí počty turistů oživily snahu o rekonstrukci. Ta probíhá postupně až do dnešní doby.

Čtěte také: Dřevěný hrad svépomocí

Malbork dnes

V Malborku sídlí od roku 1961 hradní muzeum, v roce 1997 byl pak hrad zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Hrad Malbork je také jednou z oficiálních polských národních historických památek, která tak byla označena 16. září 1994. Hrad ročně navštíví přes 600 000 lidí z celého světa. V poslední době však postupně na Malbork nalézají cestu i Češi.

Sbírky

Hradní muzeum zahrnuje mimo jiné sbírku brnění a jantaru. Dále zde můžete zhlédnout kolekce keramiky, zdobených ocasů, soch, sklářského umění, vitráží, nábytku, obrazů a textilií.

Možnosti prohlídky

Prohlídku hradu zabere cca 3-4 hodiny. Můžete ji absolvovat ve skupině s místním průvodcem, případně individuálně s audioguide. Kromě toho mohou návštěvníci zhlédnout rytířské turnaje, koncerty, ukázky středověkých řemesel apod.

Vybrané expozice

  • Vysoký zámek: Witoldova buňka, Rohový sál - výstava vitráží, Klášterní kuchyně, Kapitula, Komory hodnostářů, Gdanisko, Kostel Blahoslavené Panny Marie, Klášterní komora, Klášterní refektář, Kaple sv. Anny, Kolejích.
  • Střední hrad: Velký refektář, Kuchyňka a kuchařská komora, Středověký systém vytápění, Východní křídlo Prostředního hradu - Jantarová sbírka, Sklepy pod Palácem velmistra, Přechod s Apokalypsou, Kaple sv. Bartoloměje, Výstava historických zbraní, Ošetřovna, Palác velmistra, Úřad, Nízký vestibul a vstupní hala, Królewiecký sál, Zimní refektář, Ložnice, Letní refektář, Vysoká předsíň, Kaple velmistra.
  • Další části: Severní terasa - Lapidárium, Východní terasa - hřbitov, Jižní terasa - zahrada, Západní terasa - mlýn, Karwan.

Otevírací doba a vstupné

V pondělí jsou interiéry muzea zavřené, ale stále lze navštívit zámek a některé části muzea.

Letní sezóna (01. května - 30. září)

  • Výstavy jsou otevřeny od 9:00 do 19:00.
  • Zámek je otevřen o hodinu déle.
  • Přepážky jsou otevřeny půl hodiny před a po výstavách.
  • Možnost noční prohlídky, je potřeba se dostavit ve 20:45.

Zimní sezóna (01. října - 30. dubna)

  • Výstavy jsou otevřeny od 10:00 do 15:00.
  • Zámek je otevřen o hodinu déle.
  • Přepážky jsou otevřeny půl hodiny před a po výstavách.
  • Možnost noční prohlídky, je potřeba se dostavit v 19:30.

Ceny vstupenek (všechny vstupenky včetně průvodce nebo audioprůvodce)

Typ vstupenky Zimní sezóna Letní sezóna
Obyčejná vstupenka 45 PLN (od 13:15 do 14:00 35 PLN) 47 PLN (od 13:15 do 14:00 37 PLN)
Zlevněná vstupenka 35 PLN (od 13:15 do 14:00 25 PLN) 37 PLN (od 13:15 do 14:00 27 PLN)
Vstupenka po uzavření interiérů Obyčejná 7 PLN, Zlevněná 4 PLN
Rodinná vstupenka (4 osoby) 150 PLN (od 13:15 do 14:00 110 PLN) 158 PLN (od 13:15 do 14:00 118 PLN)
Skupinová běžná vstupenka (na osobu) 37 PLN (od 13:15 do 14:00 27 PLN)
Skupinová zlevněná vstupenka (na osobu) 27 PLN (od 13:15 do 14:00 17 PLN)
Školní vstupenka (na osobu) 11 PLN (od 13:15 do 14:00 6 PLN)
Noční prohlídka Obyčejná 40 PLN, Zlevněná 30 PLN

Průvodce vás bude vždy stát 250 PLN. Audioprůvodce vás bude stát 8 PLN na osobu v zimní sezóně a 10 PLN na osobu v letní sezóně.

Čtěte také: více o unikátní dlažbě a podzemí

tags: #řadový #cihlový #hrad #informace

Oblíbené příspěvky: