Rizika BOZP při zdění Porothermu

Stavebnictví patří k nejrizikovějším pracovním prostředím napříč všemi obory. Obzvlášť v tomto odvětví je proto důležité dodržovat zákonnou povinnost v oblasti BOZP a PO, která se vztahuje na každou firmu i drobného živnostníka. Aktuální data statistik jasně ukazují, že stavebnictví patří k nejrizikovějším pracovním prostředím napříč všemi obory. Z provedených průzkumů také vyplývá, že největší rizika představují zvýšený hluk či celkové přehřátí organismu, které hrozí během letního období.

Zdění Porothermu v zimě a rizika s tím spojená

Zdění hrubé stavby přes zimu s sebou nese specifická rizika. Na stránkách Porothermu je doporučení nezdít v zimě, příp. dobře zakrýt horní řady cihel. Pokud nám stavba vymrzne, není se čeho obávat, když tam není hodně vody. Ta se při změně skupenství v led rozpíná, a tím může materiál poškodit. Cihla i další stavební výrobky jsou sice připraveny na to, aby několik těchto cyklů vydržely, ale zrovna v Česku nemáme moc výhodné podmínky. Nemusí se totiž jednat ani o extrémní mrazy, stačí když nám v noci teplota klesne pod 0 °C a přes den zase vystoupá do plusových teplot.

Pokud se u první řady zdiva nepoužije impregnovaná soklová cihla, může zdivo lehce nasáknout vodu z kaluže, která se vytvoří na základové desce. Následně mohou cihly v průběhu mrazivých dnů popraskat. U robustní vatové cihly Porotherm T Profi lze při nevhodném zazimování zaznamenat i odprýsknutí čela cihly vlivem působení mrazu a ledu. Poškozené místo lze ale vcelku jednoduše opravit.

Nejprve se musí volné střepy cihly odstranit, dalším krokem je poškozené místo zbavit prachu vymetením a následně po navlhčení zahodit termoizolační maltou Porotherm Profi Thermo-UNI, což je zakládací termoizolační malta, která má podobný součinitel tepelné vodivosti jako cihelný střep.

Jaro je pro stavebníky ten správný čas navrácení do práce na hrubých stavbách. Při takzvaném odzimování je na prvním místě kontrola objektu a nářadí, především případné poškození zabudovaných a uskladněných stavebních materiálů vodou, UV zářením nebo vandaly. Poté, nebo souběžně by se měl zkontrolovat stav konstrukce. I když byla letošní zima vcelku mírná, několik cyklů mrazů stejně proběhlo. A právě časté střídaní plusových a minusových teplot poškozuje materiál.

Čtěte také: Jaké jsou rizika škvárových tvárnic a radioaktivních materiálů?

Další zdění po zimě, kdy je zdivo vlhčí, může být naopak výhodou pro tvrdnutí lepidel a malt. Lze říci, že pro pokračování nebo zahájení zdění je to ideální období, než nastanou vysoké teploty a stavebníci budou bojovat s rychlým vysycháním spojovacího materiálu. Pokud je hrubá stavba už ve finální fázi a zbývá pouze aplikace omítek, je nutné si ověřit vlhkost zdiva, která by měla být pod 5 hmotnostních procent vlhkosti (lze změřit vlhkoměrem). Pokud je ve stavbě stále příliš vody, je potřeba ji nechat ještě s jarním sluncem vyvětrat.

Životnost a zdravotní rizika cihel Porotherm a pěny Dryfix

Životnost cihlových domů při použití malty či pěny se neliší, dosahuje tedy 100 a více let. Z hlediska zdravotních i požárních rizik nevykazuje použití pěny žádné omezení. Technologie byla před zakoupením licence testována v Rakousku a následně i v naší republice. Osvědčení i protokol z TZÚS je možné shlédnout na našich webových stránkách. V zájmu bezpečnosti a kvalitního provedení podotýkáme, že licenci k této technologii - zdění na pěnu vlastní v České republice pouze společnost Wienerberger.

Nebezpečí prachu na stavbách

V tomto článku se podíváme na jedno z nejběžnějších rizik ve stavebnictví: nebezpečí prachu. Jedno významné nebezpečí, kterému jsou vystaveni pracovníci ve stavebnictví, je prach. Vystavení stavebnímu prachu může mít za následek řadu vážných dopadů na zdraví, trvalou invaliditu nebo dokonce smrt. Tato zdravotní rizika zahrnují astma, chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), rakovinu plic a silikózu.

Typy stavebního prachu

  • Křemičitý prach: Oxid křemičitý je přírodní látka přítomná v mnoha běžně používaných stavebních výrobcích, jako jsou cihly, dlaždice a malta. Křemičitý prach vzniká při zpracování minerálů (např. broušení, řezání a vrtání), které obsahují oxid křemičitý. Tyto činnosti uvolňují velmi jemné prachové částice oxidu křemičitého, známého jako dýchatelný prach z krystalického křemene, který je dostatečně jemný na to, aby při vdechování pronikl hluboko do plic.
  • Dřevěný prach: Prach s nižší toxicitou, známý také jako prach bez obsahu oxidu křemičitého. Tyto druhy prachu vznikají při pracovních činnostech s materiály obsahující jen velmi málo nebo žádný oxid křemičitý.

Dopady stavebního prachu na zdraví

  • Profesní astma: Profesní astma je alergická reakce, kterou někteří jedinci pociťují při vystavení „respiračním senzibilizátorům“. Senzibilizátory dýchacích cest jsou látky na pracovišti, například prach, které mohou při vystavení jednotlivce způsobit přechod dýchacích cest do „hypersenzitivního stavu“.
  • Profesní rakovina: Vystavení stavebnímu prachu může mít vážné dopady na zdraví každého jedince.
  • Chronická obstrukční plicní porucha (CHOPN): Jedná se o souhrnný název pro skupinu plicních onemocnění, která mají za následek dýchací potíže, včetně emfyzému a bronchitidy. Pacienti s CHOPN často pociťují příznaky, jako je dušnost, sípání, přetrvávající kašel a opakující se infekce hrudníku. CHOPN se může objevit v důsledku dlouhodobého vystavení výparům a prachu. Příznaky se obvykle časem zhoršují.
  • Silikóza: Kontinuální, dlouhodobá expozice dýchatelného prachu z krystalického křemene nebo rozsáhlá expozice po kratší dobu může vést k silikóze, dlouhodobému plicnímu onemocnění. Při vdechování křemičitého prachu do plic je napaden imunitní systém, což může způsobit zánět. Opakované dlouhodobé vdechování takového prachu bude mít pravděpodobně za následek fibrózu (oblasti ztvrdlé a zjizvené tkáně na plicích) a vznik zánětu.

Přehřátí či přetížení organismu jako největší riziko

Pomalu, ale jistě se blíží léto a společně s ním také sezóna stavebních prací. Zaměstnanci na stavbách jsou v létě často vystaveni nepříznivým vlivům počasí, jako je déšť či naopak velké horko. Vlivem toho může dojít k přetížení či přehřátí organismu nebo pracovnímu úrazu. Obzvlášť při venkovních pracích je proto potřeba dbát na dodržování zásad bezpečnosti práce. Nezapomínejte na pravidelné přestávky na odpočinek, v případě velkých veder jsou zaměstnavatelé povinni investovat do chladících přileb či pracovníkům poskytnout dostatečné množství tekutin.

Zvýšený hluk na pracovišti

Na staveništích se zvýšený hluk vyskytuje zcela běžně. Bouchání, otřesy, sbíjení či sypání materiálu jsou zvuky, které při překročení stanovených limitů mohou ohrožovat zdraví zaměstnanců. Z dlouhodobého hlediska se kromě poškozeného sluchu mohou pracovníci potýkat s poruchami spánku, psychickými problémy či neustálým pištěním v uších. Tomuto scénáři je možné zabránit pořízením vhodných ochranných pracovních pomůcek, jako jsou špunty do uší nebo protihluková sluchátka, která by měli zaměstnanci pracující v hlučném prostředí pravidelně nosit.

Čtěte také: BOZP truhláři

Riziková práce s elektřinou

Kromě stavebního materiálu se na stavbách pracuje také s elektřinou. I zde je proto potřeba dbát zvýšené opatrnosti a dodržovat všechny bezpečnostní předpisy. Při špatné manipulaci totiž může dojít ke zkratům, které mohou zapříčinit zdravotní problémy či dokonce smrt zaměstnance. I v tomto případě je řádné proškolení zaměstnanců o BOZP a PO zcela nezbytné.

Prevence a kontrola rizik BOZP

Je důležité si uvědomit, že každý podnikatel má jiné povinnosti týkající se BOZP v závislosti na typu a velikosti provozu, ale také to, že každý, kdo se podílí na stavebních činnostech, má právní odpovědnost.

  1. Identifikujte a posuďte rizika: Identifikujte rizika spojená s vaším pracovištěm a pracovními aktivitami a posuďte je.
  2. Výběr správných preventivních opatření: Výběrem správných preventivních opatření efektivně eliminujete nebo snížíte rizika spojená s pracovištěm a pracovními aktivitami. Opatření vybírejte v souladu s hierarchií jednotlivých prvků.
    • Eliminace nebezpečí: Zvažte způsoby, jak můžete rizika odstranit nebo alespoň snížit na přijatelné minimum.
    • Náhrada za méně nebezpečnou alternativu: Zvažte, zda můžete změnit postup nebo materiály použité ke snížení rizik.
    • Technické kontroly: Zvažte, jak můžete změnit nebo upravit zařízení používané ke snížení rizik.
    • Organizační kontroly: Zvažte, jak můžete změnit své pracovní postupy, abyste snížili rizika.
    • Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP): OOPP by měly být používány pouze jako poslední možnost ke snížení zbytkového rizika. Zaměstnavatelé by měli zvážit první čtyři metody hierarchie kontroly k eliminaci nebo snížení expozice prachu pod mezní hodnotu expozice na pracovišti. Existují však situace, kdy použití jednoho nebo více výše uvedených kroků nemůže snížit expozici prachu pod minimální úroveň. Je důležité si uvědomit, že ochranné prostředky dýchacích cest a orgánů by měly být používány pouze jako poslední možnost. Při rozhodování o kontrolách k vyloučení nebo snížení rizik spojených s prachem na pracovišti by to nikdy nemělo být vaší první úvahou. Nezapomeňte, že existují také situace, kdy použití jednoho či více opatření nestačí - nesníží expozici pod příslušný expoziční limit.
  3. Pravidelné sledování a kontrola: Pravidelně sledujte a kontrolujte opatření pro eliminaci či snížení rizik. Ověřujte, zda opravdu dochází k dodržování nařízení související s bezpečností práce nejen ve vztahu k prachu. Je nezbytné si uvědomit, že pro použití prostředků pro ochranu dýchacích cest existují určité podmínky. Jakýkoliv OOPP tohoto typu musí být vybrán tak, aby se zajistilo, že je adekvátní a vhodný pro specifická nebezpečí, pracovní prostředí a uživatele.

Relevantní legislativa

  • Zákon č. 309/2006 Sb.
  • Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
  • Nařízení vlády č. 290/1995 Sb.
  • ČSN EN 481 - Ovzduší na pracovišti.

Čtěte také: Výroba a vlastnosti PUR pěny

tags: #rizika #bozp #pri #zdeni #porothermu

Oblíbené příspěvky: