RNDr. Aleš Střecha a výzvy měst a obcí středních Čech

Česká republika prochází v období po roce 1989 řadou společenských a ekonomických změn. Tyto změny transformují strukturu a stratifikaci české společnosti. Narůstající sociální diferenciace se postupně promítá i do změn prostorové organizace české společnosti. O tom svědčí například rostoucí nevyrovnanost v rozvoji jednotlivých regionů v České republice v průběhu transformačního období (Hampl 1996, 2005).

Sociální a ekonomické nerovnosti

Sociální a ekonomické nerovnosti se odrážejí v kvalitě života a rozdílném tempu vývoje jednotlivých regionů, měst a obcí Česka. Zároveň platí, že odlišné přírodní a socio-ekonomické podmínky některé regiony zvýhodňují a jiné diskvalifikují pro lokalizace funkcí. Je tedy nevyhnutelné, že řada těchto nerovností je po dlouhou dobu ukotvena v sídelním systému České republiky a nelze je zásadním způsobem ovlivňovat. To je zřejmé především u obcí a regionů v periferních nebo jinak nevýhodně lokalizovaných polohách (Jančák 2001).

Některé projevy sociální diferenciace jsou naopak nové a souvisí s ekonomickými a sociálními procesy po roce 1989 (Mareš, Rabušic 1994, Sirovátka 1997, Večerník 2004). Výsledkem těchto procesů je právě narůstající sociálně prostorová diferenciace nejen mezi periferními a metropolitními regiony, ale také sociální polarizace uvnitř mikroregionů nebo sídel s podobnými ekonomickými i sociálními charakteristikami i pozicí v hierarchii osídlení (Ouředníček 2003).

Cíle projektu a klíčové faktory

Cílem projektu je identifikovat sociálně prostorové procesy, které významným způsobem ovlivňují kvalitu života obyvatel ve městech a obcích České republiky, a posoudit role a možnosti institucí v ovlivňování sociálních a ekonomických procesů na lokální úrovni. Výsledkem bude návrh postupů, které vedou ke zmírnění důsledků sociálně prostorové diferenciace a zlepšení kvality života ve městech a obcích České republiky.

Za stěžejní faktory ovlivňující kvalitu života považujeme zejména dostupnost práce, vzdělání, veřejných a soukromých služeb. Diferenciace v možnostech přístupu k práci, vzdělání, zdravotní péči a dalším službám vytváří regionální rozdíly v kvalitě života obyvatel České republiky. V určitých případech se mohou stát rozdíly mezi regiony překážkou soudržnosti a vyváženého rozvoje společnosti (Blažek 2002, Hampl 2005).

Čtěte také: Tradice chovu holubů

Procesy popsané v následujících odstavcích považujeme za klíčové pro vývoj sociálně prostorové diferenciace České republiky a budeme jim ve výzkumu věnovat hlavní pozornost. Charakteristickým rysem proměny územní diferenciace je narůstající polarizace mezi důležitými regionálními centry na jedné straně a relativně venkovskými prostory na straně druhé (Hampl 2005).

Proměny v prostorovém rozmístění pracovních příležitostí a služeb

Jedním z podstatných důsledků ekonomické transformace je výrazná proměna v prostorovém rozmístění pracovních příležitostí. Během uplynulých 15 let došlo ke snížení počtu pracovních příležitostí v periferních oblastech. Nově vzniklé pracovní příležitosti se koncentrují převážně ve větších regionálních centrech. Podobně dochází v důsledku uplatnění tržních principů k nárůstu prostorové diferenciace v rozmístění služeb.

V geograficky znevýhodněných lokalitách mizí maloobchodní provozovny a základní služby, snižuje se dopravní obsloužení. Všechny tyto faktory vedou k poklesu kvality života v menších obcích s periferní polohou. Mladší a vzdělanější lidé zde nenacházejí uplatnění a odcházejí především do větších sídel. Tím se významným způsobem snižuje sociální kapitál takových obcí a regionů, participace na veřejném životě a sociální soudržnost na lokální úrovni.

Komercializace a gentrifikace městských center

K podobnému zachycení především staršího nebo chudšího obyvatelstva dochází paradoxně i ve vnitřních částech našich největších měst. Přispívají k tomu procesy komercializace a gentrifikace (Sýkora 1996, 1999). Příliv mladých, svobodných a bohatších obyvatel do centrálních částí měst je v ostrém kontrastu se stárnoucí věkovou strukturou v regulovaných nájemních domech.

Následkem přílivu nového obyvatelstva s odlišnými potřebami a životním stylem se postupně mění například nabídka zboží a služeb, výše nájmů i charakter celých nově gentrifikovaných oblastí. Relativně málo mobilní starší obyvatelstvo je tak chyceno v pasti centrálních částí měst a je nuceno využívat mnohem dražší zboží a služby nebo za nimi dojíždět do vzdálenějších lokalit. Tato skutečnost se podepisuje na snižování kvality života vybraných skupin obyvatelstva a tím narušuje sociální soudržnost lokalit.

Čtěte také: Přehled služeb Stavebniny Aleš Marek

Suburbanizace a její dopady

Narůstající rozdíly mezi sociálně ekonomickým statusem obyvatelstva lze pozorovat v zázemí velkých českých měst jako následek procesu residenční suburbanizace (Ouředníček 2001, 2003). Tento proces představuje nejsilnější migrační proud v současnosti (Čermák 2001). Ačkoliv může být příliv mladších a bohatších obyvatel suburbií vnímán jako posilování sociální struktury obyvatelstva obcí, dochází již dnes mezi starousedlíky a novými residenty k závažným sociálním problémům pramenícím z rozdílné ekonomické situace, životního stylu a v některých případech i odlišných názorů na další rozvoj obce. Suburbanizace je někdy vnímána jako hrozba pro sociální soudržnost společnosti jako celku (Putnam 2000).

Problematika dostupnosti, prostorového nesouladu v lokalizaci residenční, pracovní a obslužné funkce a dopady prostorových procesů na sociální soudržnost a participaci na úrovni obcí jsou klíčovými tématy předkládaného projektu.

Dílčí cíle projektu

Řešení projektu je rozděleno do šesti dílčích cílů, které povedou od obecného ke konkrétnímu a od teoretického k aplikovanému:

  • V001 Popsat sociálně prostorovou diferenciaci a identifikovat procesy, které diferencují prostorovou organizaci společnosti a významným způsobem ovlivňují kvalitu života ve městech a obcích České republiky.
  • V002 Vybrat vhodné metody a indikátory a připravit datovou základnu pro měření vlivu sociálně prostorových procesů na rozmístění funkcí lokalizovaných v obcích a městech České republiky. Průběh prací na splnění úkolů dílčího cíle V002 je popsán ve Zprávě o výsledcích dílčího cíle V002.
  • V003 Analyzovat vybrané sociálně prostorové procesy a prokázat jejich vliv na rozmístění funkcí lokalizovaných v obcích a městech České republiky. Průběh prací na splnění úkolů dílčího cíle V003 je popsán ve Zprávě o výsledcích dílčího cíle V003.
  • V004 Analyzovat dopady sociálně prostorových procesů a diferencovaného rozmístění funkcí na kvalitu života ve městech a obcích ČR. Cílem čtvrtého dílčího cíle je posoudit dopady sociálně prostorových procesů na úrovni měst a obcí České republiky. V rámci třetího dílčího cíle byly na základě statistických dat vybrány lokality k detailnímu terénnímu průzkumu, při kterém jsme se zaměřili především na identifikaci příčin a mechanismů působení sociálně prostorových procesů na kvalitu života obyvatel v obcích ČR.
  • V005 Posoudit roli institucí a aktérů v ovlivňování kvality života a navrhnout vhodné postupy směřující ke zmírnění nebo odstranění nadměrné sociálně prostorové diferenciace a marginalizace obyvatelstva měst a obcí v České republice. Záměrem dílčího cíle V005 je syntéza poznatků o roli institucí a aktérů v ovlivňování kvality života získaných především během terénních prací realizovaných v rámci dílčího cíle V004 a jejich doplnění o detailnější analýzu vybraných tematických oblastí institucionálního rámce České republiky. Součástí plnění dílčího cíle byla podrobnější analýza vybraných politik státu, krajů, příp. obcí a jednání klíčových aktérů (jak individuálních, veřejných, tak i soukromých) a institucí (lokálních až globálních), přičemž analýzou jsme chtěli přispět k objasnění příčin a mechanismů utváření sociálně prostorových nerovností. Následným úkolem dílčího cíle bylo na základě generalizace poznatků a shromáždění příkladů dobré praxe navrhnout vhodné postupy a opatření směřující ke zmírnění nadměrné sociálně prostorové diferenciace a marginalizace obyvatelstva měst a obcí v České republice.
  • V006 Prezentovat výsledky výzkumu. Dílčí cíl V006 je průřezovým cílem probíhajícím po celé období řešení projektu. Jeho hlavní náplní bylo průběžně prezentovat výsledky projektu a seznamovat s nimi odbornou i laickou veřejnost. Toho bylo dosaženo prostřednictvím webové stránky projektu, publikací článků v odborných a profesních periodikách, kapitol v knihách, vydáním Atlasu sociálně prostorové diferenciace a monotematického čísla Sociologického časopisu, prezentacemi na domácích i zahraničních konferencích, pořádáním konference a výstavy a v neposlední řadě též při realizaci případových studií (V004) a rozhovorů v rámci dílčího cíle V005.

Ve výzkumu je možné navazovat na rozsáhlý projekt Sociální a kulturní soudržnost v diferencované společnosti uskutečňovaný v rámci Národního programu výzkumu významnými sociologickými pracovišti. Z tohoto výzkumu vyplynula mimo jiné potřeba zaměřit se na konkrétní problémy, které je vhodnější hodnotit nikoliv pouze obecně ve společnosti nebo za velké administrativní celky, ale na úrovni obcí (Musil 2004). Příspěvek předkládaného projektu je právě v začlenění prostorového aspektu a v navržení vhodných postupů pro řešení praktických problémů kvality života obyvatelstva měst a obcí České republiky.

Chytrá města a sociální nerovnost

Hlavní problém konceptu chytrých měst je, že pomíjí sociální nerovnost. Po celém světě se nyní debatuje o tom, jakým směrem se budou ubírat města 21. století - a mluví se zejména o takzvaných smart cities, tedy chytrých městech. Chytré technologie mají ovšem i svou stinnou, až dystopickou, stránku. Zavání sociálním inženýrstvím, které předpokládá, že sociální problémy lze „řešit“ permanentním dohledem nad lidmi. Z hlediska udržitelnosti a klimatických výzev jsou koncepty chytrých měst zkrátka nedostatečné.

Čtěte také: Výhody valbové střechy

Ekologicky udržitelné stavby jsou stále nákladnější, a proto hrozí, že „chytrá“ města budou oázami pro privilegované, v nichž pro lidi s nižšími příjmy nezbude místo. Kam by měla města v příštích letech směřovat, aby skutečně sloužila všem? A jak zajistit, aby klimatická udržitelnost a dostupnost kvalitních veřejných služeb nebyly jen výsady bohatých? Na to se pokusil odpovědět RNDr. Aleš Střecha ve dvanácti bodech, které podal jako připomínky k právě projednávanému územnímu plánu města Brna.

Dvanáct bodů pro udržitelný rozvoj měst

  1. Bydlení jako veřejná služba: V současných podmínkách neoliberálního kapitalismu je bydlení zbožím jako vše ostatní. Přitom je základní podmínkou zapojení jednotlivce do společnosti - podobně jako vzdělávací, zdravotnický a sociální systém. Už dobře víme, že volný trh bydlení pro všechny nezajistí. Obce musí zůstat dominantními vlastníky pozemků a musí se znovu stát dominantními investory bytové výstavby. Největší podíl nabídky bytů musí tvořit nájemní bydlení za dostupné ceny.
  2. Udržení stávající skladby obyvatelstva: Chceme-li zabránit odsunu původních obyvatel z „oživených“ čtvrtí, musíme především udržet dostupnou hladinu nájmů, a to nejen za byty, ale také za komerční prostory.
  3. Architektonické soutěže: Na jakékoliv veřejné stavby, samozřejmě včetně bytových investic, mají být vypsány transparentní soutěže o návrh. Otevřená řízení jsou také ideální příležitost, jak nechat místní obyvatele demokraticky rozhodovat o svém okolí.
  4. Bloková zástavba: Ze zkušeností vyplývá, že nejvhodnější formou zástavby pro městské centrální zóny je bloková zástavba. Jejím výsledkem jsou města krátkých vzdáleností s dostatečnou hustotou obyvatel, která uživí pestrou skladbu komerčních i veřejných služeb.
  5. Propojování funkcí města: Namísto oddělování funkcí bydlení, práce a rekreace je nutné je provozovat co nejblíže sobě. K tomu se přidává čtvrtý základní smysl - péče, reprezentovaný nezbytnými veřejnými službami.
  6. Ochrana krajiny před rozrůstáním měst: Je jasné, že krajinu na okrajích měst i mezi městy a vesnicemi je nutné chránit před zástavbou o nízké hustotě, která vede k životní závislosti na pravidelném dojíždění autem a zvyšuje uhlíkovou stopu.
  7. Posílení veřejné dopravy: Pokud chceme obyvatele okrajů měst motivovat k menšímu využívání auta, je nutné jednoznačně posílit veřejnou dopravu, zejména v oblastech rodinných domů trpících nedostatečným spojením s centrem.
  8. Role zeleně ve městech: Souvislé plochy zeleně ve městech mají klíčový význam pro zmírňování dopadů klimatické změny. Největší účinek má přirozená zeleň: lesy a louky v těsné návaznosti na okraj města.
  9. Efektivní zástavba rodinnými domy: Oblasti rodinných domů musí co nejtěsněji navazovat na zavedené urbanistické struktury a mít možnost využívat jejich komerční a veřejné služby. Jejich zástavba musí být co nejkompaktnější, ideálně formou řadových a atriových domů.
  10. Klimatická infrastruktura: Kromě dopravní, technické a veřejné infrastruktury je stále více nutné hovořit o infrastruktuře klimatické. Jejím cílem je zmírňovat dopady klimatické změny a pomáhat odstraňovat její příčiny, přičemž nejúčinnější a nejméně náročnou komponentou je zeleň.
  11. Udržitelnost dopravy: Současná závislost společnosti na individuální automobilové dopravě je neúnosná. Opravdové snížení ekologické zátěže přinese až rozvoj vodíkového pohonu a stále větší uplatnění sdílení vozidel.
  12. Vyvážený rozvoj regionů: Je v zájmu celé společnosti vzdorovat prohlubování nerovnosti mezi centrem a periferiemi a zajistit právo na důstojný život lidem v regionech stejně tak jako lidem v metropoli. To je úkolem krajské samosprávy.

Informace o RNDr. Aleši Střechovi

Tento výpis z Registru DPH obsahuje údaje o společnosti RNDr. Aleš Střecha. Údaje byly staženy 13. 12. 2025 z datové služby dle DIČ CZ6106261656. Z důvodu ochrany osobních údajů nejsou na stránce data narození a úplné adresy fyzických osob.

RNDr. Aleš Střecha - výpis z rejstříku DPH k datu 13. 12. 2025.

Základní informace o RNDr. Aleš Střecha:

  • Finanční úřad pro hlavní město Prahu
  • Územní pracoviště pro Prahu 6

Údaje o RNDr. Aleš Střecha, IČO: 48968242 byly staženy 13. 12. 2025 z webové stránky justice.cz a služby RES, která sdružuje několik veřejných rejstříků včetně obchodního rejstříku. Zobrazujeme pouze údaje, které byly zveřejněny na základě zákona v různých rejstřících. Seznam odkazů na zdrojové informace naleznete na této stránce. Vydavatel tímto způsobem zpracovává osobní údaje v souladu s čl. 6 odst. 1 odst. Pokud jste na našich stránkách objevili, že uvedená data neodpovídají realitě, zkontrolujte prosím nejdříve, zda chyba není přímo v příslušném zdrojovém rejstříku. Pokud je, obraťte se s žádostí o opravu dat na příslušnou instituci uvedenou na této stránce.

Aktuální kontaktní údaje RNDr. Aleš Střecha, velikostní kat. Data ohledně klasifikace ekonomických činností jsou přebírána z veřejné databáze Ministerstva financí ČR (MFČR). Data ohledně právní formy, předmětu podnikání, kapitálu, odpovědných osobách a ostatních skutečnostech jsou přebírána z veřejné databáze Ministerstva spravedlnosti ČR (MSČR). Veškeré údaje o ekonomických subjektech, firmách a živnostnících, které zde uveřejňujeme, pocházejí z veřejně dostupných rejstříků (například obchodního rejstříku či živnostenského rejstříku). Pokud máte za to, že údaje jsou nepřesné či že by z nějakého důvodu veřejně dostupné být neměly, je nutno obrátit se na správce příslušného zdrojového rejstříku se žádostí o opravu či výmaz.

Autoři projektu

  • RNDr. Petra Špačková, Ph.D.
  • RNDr. Lucie Pospíšilová, Ph.D.
  • RNDr. Jana Temelová, Ph.D.
  • RNDr. Jakub Novák, Ph.D.

tags: #rndr #ales #strecha #mesta #a #obce

Oblíbené příspěvky: