Ytong vs. Cihla: Podrobný průvodce výběrem zdicího materiálu pro váš dům

Váháte nad použitím pórobetonu (například Ytongu) či pálené cihly na vaši stavbu? Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých řešení? Stavění domu je náročné na rozhodování, protože na internetu je přehršel informací, navíc vaši známí ví všechno nejlépe a do toho mluví stavaři s mnohdy protichůdnými názory.

V tomto článku se dozvíte rozdíly mezi dvěma nejpoužívanějšími materiály pro obvodové a vnitřní stěny rodinných domů. Těmito materiály jsou v našem regionu cihla a pórobeton. Nejprve se podívejme na to, jaký mají vliv na celkovou cenu stavby domu.

Vliv ceny zdicího materiálu na stavbu domu

V první řadě je třeba říci, že význam druhu použitého zdicího materiálu se z finančního hlediska většinou až příliš přeceňuje. Při standardním projektu rodinného domu, respektive projektu bungalovu, tvoří celková cena za zdící materiál pouze přibližně 6 % z ceny stavby samotného domu. Čili i v případě, že dokážeme sehnat materiál, který je o třetinu levnější než druhý, rozdíl bude maximálně 2 % z celkové ceny stavby domu. To platí za předpokladu, že pracnost obou použitých materiálů je přibližně stejná. Z tohoto pohledu se materiálu stěn přisuzuje mnohem větší finanční význam, než je přiměřené.

Jak nastavit kritéria výběru

Před samotným výběrem je vhodné zeptat se sám sebe, které vlastnosti stavebního materiálu jsou pro mě důležité? Je to životnost, pevnost, tepelně izolační vlastnost, akustika, kotvení předmětů na stěnu, nasákavost, vzduchotěsnost, pracnost při výstavbě nebo náročnost pro vedení rozvodů elektřiny, vody a kanalizace? Na základě odpovědí na uvedené otázky si budete umět snadněji vybrat.

Cihla versus Pórobeton (Ytong)

Porovnáme-li tyto dva materiály, objevíme několik klíčových rozdílů:

Čtěte také: Jaký je rozdíl mezi barvami?

• Životnost: Je přibližně stejná u obou materiálů.
• Pevnost: Z hlediska pevnosti je na tom cihla lépe než pórobeton. Pevnost materiálu není vždy výhoda, cihla je sice pevnější, ale díky děrování křehčí. Pórobeton je plný v celém průřezu.
• Tepelněizolační vlastnosti: Lepší vlastnosti má pórobeton, protože je homogenní ve všech směrech (stejná struktura v celém objemu tvárnice). Jestliže vám pórobeton na stavbě navlhne, tak jeho tepelné vlastnosti klesají, na což upozorňuje řada stavařů.
• Akustika: Je při stejné tloušťce obou materiálů lepší u cihly, nakolik cihly jsou těžší. Je třeba ale říci, že u obvodové zdi to není až tak velmi důležité, protože rozdíly jsou malé a většina hluku přijde do interiéru přes okna. Vápenopískové bloky (Sendwix) mají vysokou hustotu, což také znamená lepší akustické vlastnosti. Jsou tedy vhodné do interiérů, kde se klade důraz na hlukovou izolaci.
• Kotvení předmětů na stěnu: Například kuchyňská linka se určitě dělá lépe do pórobetonového zdiva jako do děrované cihly (plná pálená cihla byla z tohoto hlediska nejlepší). Navíc do pórobetonu netřeba vrtat s příklepem. Použít je třeba správné hmoždinky, například univerzální hmoždinky typu Fischer UX.
• Nasákavost: Je vlastnost, která není až tak důležitá, neboť každé zdivo musí být chráněno proti vodě a vlhkosti. Z hlediska celkové nasákavosti je na tom mírně horší pórobeton. Vzlínavost je výrazně nižší u pórobetonu, což znamená, že vlhkost vám nevystoupí na stěnách do velké výšky. Při nesprávném zacházení může pórobeton navlhnout, což vám způsobí komplikace a stavba se kvůli tomu může zpozdit. Při důkladné péči o stavbu i dům se není u pórobetonu čeho bát.
• Vzduchotěsnost: Se mnohem lépe dosahuje u pórobetonu, protože ten nemá velké vzduchové dutiny jako cihla. Tento parametr je důležitý hlavně u pasivních domů, svůj význam má i při nízkoenergetických a ultra nízkoenergetických domech.
• Pracnost při stavbě: Je jednoznačně nižší u pórobetonu (čili i levnější cena práce), kde 1 m2 stěny postavíte za přibližně 65 % času potřebného pro cihlu. Souvisí to zejména s tím, že pórobetonové tvárnice jsou větší než cihly a mají i mírně vyšší přesnost. Stavba s pomocí pórobetonu je rychlejší, lépe se tvaruje, ořezává a neztrácí tím nic na svých vlastnostech.
• Drážkování pro rozvody: Drážkování pro rozvody elektřiny, vody a případně kanalizace se provádí výrazně jednodušší u pórobetonu. Tyto práce následně šetří peníze za elektrikáře a instalatéry, kteří si započítávají drážkování stěn do ceny díla.

Technické parametry a cena vybraných bloků YTONG a POROTHERM

Pevnější, ale rovněž cenově příznivý YTONG P4-500 o rozměrech (300 x 249 x 499) se v případě potřeby používá pro vnitřní nosné příčky, neboť jeho tepelný odpor v jednovrstvém zdivu nedosahuje požadavku normy. Pokud jsou tyto tři materiály použity pro obvodové zdivo, bývají z venkovní strany zateplovány, aby součinitel prostupu tepla vyhověl normě a přiblížil se její doporučované hodnotě. Někdy zní požadavek, aby tloušťka obvodového zdiva byla co nejmenší.

Z tabulky 1 je zřejmé, že zejména u cihlových bloků typu PTH Si s vysokou tepelnou izolací je nejslabším článkem zdicí malta. Skloubit vysokou pevnost a malou tepelnou vodivost je tak možné jen za cenu kompromisu. Výsledkem je, že i přes vysokou pevnost bloků PTH Si o hodnotě 6 MPa je návrhová pevnost zdiva jen 0,65 MPa, tedy jen o málo vyšší než je návrhová pevnost zdiva z materiálu YTONG P2-400 (0,5 MPa) a méně, než je návrhová pevnost zdiva z materiálu YTONG P4-500 (1 MPa). Podobně návrhová pevnost zdiva bloků PTH P+D je 0,81 - 0,94 MPa, přestože samotný blok má pevnost až 10 MPa. Naproti tomu YTONG P4-500 má pevnost ve zdivu 1,00 MPa a YTONG P6 má pevnost 1,3 MPa. Pokud bychom tedy zavedli další hodnotící parametr - podlažnost bytových a rodinných domů, vyšla by pro oba materiálové systémy zhruba stejná.

Stavebník se může ptát, jaká je cena jednotky tepelného odporu (vztažená na jeden m2 zdiva), který nakupuje společně se zdicím systémem. Výsledky pro vybrané zdicí materiály značek YTONG a POROTHERM v jednovrstvém provedení jsou uvedeny v tabulce 1 v posledním sloupci. „Tepelnou izolaci”, jako placenou hodnotu „vloženou” do obvodového zdiva, nakoupí stavebník nejlevněji se zdicími bloky YTONG P2-400 (375x249x599) mm a YTONG P2-400 (300x249x599) mm a sice za cenu 234, respektive 231 Kč za jednotku tepelného odporu v jednom m2 zdiva. Následují bloky PTH 44 Si, PTH 40 Si a PTH 36,5 P+D s cenami 265, respektive 272 Kč. V souvislosti s kombinovaným kritériem (cena)/(tepelný odpor) je dobré uvést, že YTONG je izotropní materiál, takže hladké bloky lze do obvodové zdi zabudovat i po otočení o 90°. U dutinových termoizolačních cihel vede otočení ke snížení tepelného odporu.

Zateplení zdiva

Kdo chce investovat do vysokého tepelného odporu, je levnější a také prostorově úspornější zvolit tenčí zdivo z materiálů POROTHERM nebo YTONG (při splnění požadavků na únosnost zdiva) a tepelný odpor dokoupit v podobě tepelně izolačního systému. V důsledku vysoké porozity obou materiálů a z ní plynoucí relativně velké paropropustnosti (oba výrobci uvádějí shodně faktor difúzního odporu mezi μ = 5 až μ = 10), je nejbezpečnější zateplovací systém na bázi expandovaného polystyrenu, který - pokud mají izolační desky dostatečnou tloušťku alespoň 10 cm - mj. chrání konstrukci proti vlivům deště.

Přibližme si zateplení na dvou příkladech, kdy budeme požadovat, aby tloušťka zateplené zdi byla přibližně 45 cm. Pokud zvolíme blok PTH 30 P+D a zateplíme jej polystyrenem 160 mm, bude výsledný součinitel prostupu tepla před omítnutím 0,18 Wm-2·K-1. Použijeme-li blok YTONG P2-400 tloušťky 300 mm a zateplíme polystyrenem 160 mm, bude výsledný součinitel prostupu tepla 0,15 Wm-2·K-1.

Čtěte také: Volba správného kotle: uhlí vs. dřevo

Zateplení přináší vedle vyšší tepelné izolace novou užitnou hodnotu, totiž vysokou tepelnou akumulaci. Zdivo z pórobetonu a z cihel patří mezi takzvané těžké konstrukce, o kterých je známo, že mají (na rozdíl od lehkých rámových stěn dřevostaveb) dobrou či dokonce výbornou tepelnou akumulaci, která se projevuje navenek vysokou teplotní setrvačností. Zateplením lze teplotní setrvačnost ještě dál podstatně zlepšit.

Nezateplené zdivo z bloků YTONG P2-400 tloušťky 300 mm vyhovuje požadavkům ČSN 73 0540:2 na hodnotu prostupu tepla jen těsně. Nezateplené zdivo z bloků PTH 30 P+D normě již nevyhovuje. V obou případech vydrží v zimě dobře uzavřená a zateplená stavba i několik dní bez vytápění, aniž by promrzla. Oba systémy jsou srovnatelné v hodnotách nejlepšího deklarovaného dosaženého součinitele tepelné vodivosti zdiva (0,11 Wm-1K-1). Oba stavební systémy deklarují velmi blízké hodnoty difúzního faktoru, z čehož plynou totožná pravidla pro navrhování dodatečného zateplení.

Pro technologii jednovrstvého zdění nabízí POROTHERM výhodu v podobě typu PTH 44 Si, kterým lze vyzdít obvodovou stěnu s tepelnou propustností 0,24 Wm-2K-1, která překračuje i doporučení platné normy. YTONG nabízí nejsilnější blok s tepelnou prostupností stěny 0,29 Wm-2K-1. YTONG nabízí pro dosažení požadovaných tepelně technických vlastností tenčí konstrukce, a tím i znatelně nižší cenu za jednotku tepelného odporu, který zákazník nakupuje s jedním m2 jednovrstvé zdi.

Příčky v domě

Když je potřeba rozdělit vnitřní prostory domu, jako nejobvyklejší řešení se nabízejí příčky. Mají různé využití a dají se postavit z odlišných materiálů. Jejich výběr se obvykle řídí cenou, náročností, pevností či mírou odhlučnění. Tradiční variantou jsou zděné příčky, oblíbené především pro svou odolnost a dlouhou životnost. Sice se náročněji vytvářejí, patří ale mezi nejkvalitnější a nejpevnější. Zděné příčky se hodí všude tam, kde není nutné brát ohled na zatížení konstrukce, na šetření obytným prostorem či na rychlost výstavby.

Rozličné materiály pro příčky

• Základní zděné příčky: Se stavějí z klasických plných cihel, takže jsou pevné a mají dobré akustické a protipožární vlastnosti. Mezi jejich nedostatky naopak patří vyšší hmotnost a horší tepelněizolační schopnosti.
• Příčky z keramických cihel: Méně pevné, ale s lepšími tepelnými parametry jsou příčky z keramických cihel vylehčených dutinami. Tvárnicové příčky z keramického materiálu nabízejí dnes všichni velcí výrobci - Wienerberger, Tondach, Heluz atd. Jde o tvárnice bezmaltově sesazované do zámků P+D. Ložnou spáru lze provádět i na tenkovrstvý tmel. Výhodami těchto příčkových programů jsou rozměry, přesnost zdění a možnosti systémových řešení.
• Pórobetonové tvárnice (Ytong): Se díky své nízké hmotnosti hodí pro rekonstrukce, snadno se řežou a rychle skládají. Pro vyšší stabilitu se pórobetonové příčky musí pevně ukotvit.
• Cementové tvárnice: Najdou uplatnění v prostorách, kde se klade důraz na pevnost a odolnost. Při stavbě příček je nutné dbát na statické hledisko, protože tvárnice jsou poměrně těžké. Vyznačují se ovšem výbornou zvukovou izolací a pevností, což se cení například mezi obytnými místnostmi. Postup stavby je obdobný jako u cihlových příček - s důrazem na správné vyzdění a spárování.

Specifika stavby příček

Technologie zdění příček se sice příliš neliší od obvodového nosného zdiva, ale přece jen zde platí několik specifických zásad. První řada příčkových bloků se osazuje na vyrovnané maltové lože nanesené na vrstvu hydroizolace. Další vrstvy cihelných bloků se kladou tak, aby výška spáry byla přibližně 12 mm, nebo lze použít dnes již obvyklý způsob lepení montážní pěnou, kdy nevzniká prakticky žádná ložná spára.

Čtěte také: WPC vs. WPC kaštan: Klíčové rozdíly

Při napojování příčkové stěny k nosné je třeba každou cihlu opatřit maltou i z boku a důkladně přitlačit ke stěně. Každá druhá napojovací cihla musí být přikotvena k nosné stěně dle instrukcí výrobce daného systému. Vnitřní nosné příčky se dají napojit pomocí nerezových plátových kotev. U nenosných příček se zpravidla používají různé ploché stěnové spony. Ohnuté do pravého úhlu se vodorovnou částí vmáčknou do malty v ložné spáře a svislou částí se přišroubují vrutem a hmoždinkou k nosné stěně. Ukotvení stěnových spon lze aplikovat už při zdění nosného zdiva a vkládat je do míst budoucího napojení příčky.

Kam příčky umístit a kam ne

Klíčovým faktorem pro volbu materiálu příček je nosnost podlahy a statická stabilita domu či bytu. Proto by příčky neměly stát v blízkosti dilatačních spár nebo míst s předem určeným omezením zatížení. U rekonstrukcí se doporučuje vše konzultovat s odborníkem, protože ne každý prostor je kvůli limitující nosnosti stropů či specifickým konstrukčním vlastnostem stavby pro dodatečné příčky vhodný. Nevhodné umístění by mohlo způsobit trhliny ve zdech nebo dokonce poruchu konstrukce.

Napojení na stávající zdivo

Stabilita a bezpečnost dodatečných příček závisí také na správném způsobu napojení na okolní konstrukce. Mezi hlavní techniky patří kotvení příčky do stěn a stropu pomocí kovových profilů nebo speciálních kotvicích pásků, které zajišťují pevné uchycení a zabraňují vzniku prasklin. Některé systémy umožňují i pružné napojení, aby se eliminovalo riziko poškození příčky při pohybu stavby. Způsob napojení je vhodné konzultovat s odborníkem, zejména u těžších materiálů, jako jsou cihly nebo pórobeton, vyžadujících robustnější konstrukční řešení.

Dvojité příčky

Když je potřeba zajistit vyšší tepelnou a zvukovou izolaci, dá se spolehnout na dvojitou příčku tvořenou dvěma vyzděnými částmi s mezerou, která se vyplní tepelnou nebo zvukovou izolací. Někteří výrobci již nabízejí i cihly s vloženou izolací, čímž požadavky na zvukovou či tepelnou izolaci řeší kompaktně a s úsporou místa (například Heluz Aku kompakt 21 broušená).

Srovnání zvukové neprůzvučnosti

• Standardní cihlová příčka (tloušťka 115 mm): zvuková neprůzvučnost 45-48 dB, poskytuje solidní zvukovou izolaci pro většinu obytných prostor.
• Silnější cihlová příčka (tloušťka 140-150 mm): zvuková neprůzvučnost 50-54 dB, hodí se pro místnosti s vyššími nároky na akustiku jako ložnice nebo pracovny.
• Příčka z pórobetonu (tloušťka 100 mm): zvuková neprůzvučnost 37-40 dB, je vhodná pro prostory s nižšími nároky na zvukovou izolaci.
• Příčka z pórobetonu (tloušťka 150 mm): zvuková neprůzvučnost 42-45 dB, díky větší hmotnosti a tloušťce má lepší zvukovou izolaci.
• Příčka z vápenopískových tvárnic (tloušťka 115 mm): zvuková neprůzvučnost 50-55 dB, funguje jako vynikající zvuková izolace pro prostory s vysokými nároky na akustický komfort.
• Příčka z betonových tvárnic (tloušťka 150 mm): zvuková neprůzvučnost 52-57 dB, nabízí silnou neprůzvučnost pro oddělení hlučných prostor nebo technických místností.

Kdy se musím definitivně rozhodnout

V každém projektu domu musí být definován použitý stavební materiál. Pokud si dáváte vypracovat projekt na míru, víte se s architektem předem dohodnout na konkrétním použitém materiálu, což znamená, že rozhodnout byste se měli již ve fázi projektování stavby.

Pokud si koupíte katalogový projekt domu, tam je už konkrétní materiál navržen a to obvykle cihla nebo pórobeton, jelikož tyto dva materiály odrážejí preferenci absolutní velké většiny populace. Základním prvkem každého objektu je v současné době cihla či tvárnice.

Broušené cihly a pórobetonové tvárnice udávají trendy na trhu. Jakou si ovšem vybrat? Tvárnice má nízkou hmotnost, vynikající tepelně izolační vlastnosti, dobré akustické vlastnosti, vysokou pevnost v tlaku, vysokou požární odolnost. Použití pro nosné i nenosné obvodové stěny. Vhodné zejména pro jednovrstvé zdivo bez dodatečného zateplení. Tvárnice vynikají skvělými tepelně izolačními vlastnostmi a umožňují zdít bez zateplení. Na svislých plochách se nemusí lepit.

Cihly jsou určené pro omítané jednovrstvé vnitřní i vnější nosné zdivo tloušťky 300 mm. Cihly vynikají příznivou hmotností, skvělou pevností, dobrou zvukovou izolací a vysokou požární odolností. Cihly vynikají tepelně izolačními vlastnostmi a propracovanou geometrií cihelného bloku minimalizující prostup tepla při zachování vysoké pevnosti.

Cihly a pórobeton jsou u nás přesvědčivě dva nejrozšířenější materiály pro hrubou výstavbu. Obliba obou má zčásti regionální strukturu a také stavební firmy často preferují jeden či druhý. Investoři a stavebníci často hledají jasnou odpověď, který z obou je lepší. Obecně platný soud však neexistuje. V Česku bývá důležitým výběrovým kritériem cena.

Dvě kritéria již byla zmíněna. Je to cena a také dovednosti a pověst stavebních firem, se kterými může investor počítat pro realizaci stavby. Třetím a velmi důležitým kritériem jsou technické vlastnosti materiálů. Posuzování všech tří kritérií má smysl jen ve vzájemné kombinaci tak, aby výsledné řešení bylo optimální z pohledu investora.

Stavebník, který se na to necítí, udělá nejlépe, když si zaplatí vlastní odborný stavební dozor nezávislý na firmě, který rozumí jeho požadavkům a je připraven se za ně prát.

tags: #rozdil #mezi #sendwix #a #ytong

Oblíbené příspěvky:

• Použití vyspravovacích kolíků
• Oprava litiny tmelem
• Vlastnosti a využití dřevěných obkladů
• Jak na dodatečnou izolaci zdiva a základů?
• Výběr a instalace betonového překladu