Vápenopískové cihly (VPC) vs. Heluz: Detailní srovnání pro vaši stavbu

V diskuzích mezi stavebníky a developery se často objevuje otázka srovnání vápenopískových cihel (VPC) a cihel Heluz, zejména v kontextu nízkoenergetických a pasivních domů. Ačkoliv se jedná o dva rozdílné materiály, oba nabízejí specifické výhody a nevýhody, které je důležité zvážit při výběru stavebního systému.

Počáteční cenové porovnání a jeho relevance

Při porovnávání cenových nabídek od dodavatelů jako KM Beta (VPC) a Heluz se často objevuje rozdíl v ceně cihel, který se může pohybovat v řádu desítek až sta tisíc korun ve prospěch Heluzu. Například, u zdiva tloušťky 24 cm (8DF-LD vs. Heluz P15 24 broušená na celoplošné lepidlo) se rozdíl může vyšplhat na 80 až 100 tisíc Kč. Je důležité si uvědomit, že porovnávat pouze cenu za jednu cihlu nebo za metr čtvereční obvodového pláště bez omítek je zavádějící. Dům je totiž víc než jen součtem levných položek.

Ceny se mohou v čase měnit a ovlivňují je faktory jako vysoké ceny energií, které se promítají například do ceny keramiky. Orientační ceny VPC Kalksandstein uvádí včetně dopravy na místo určení kamkoliv po ČR. Důvodem je, že v celé řadě materiálů je obrovské množství vzduchu. Otázka by měla znít, kolik vzduchu a kolik materiálu si vlastně jako zákazník kupuji. Z našeho pohledu vzduch nepatří dovnitř nosných konstrukcí, ale do vnitřního prostoru. Je lépe mít štíhlou, únosnou cihlu s dodatečným zateplením než 1 univerzální cihlu, která marketingově „splní vše“.

V roce 2024 se ukázalo, že u porovnávaných konstrukcí bude VPC + zateplení přibližně za stejnou cenu jako zdivo jednovrstvé plněné polystyrenem či vatou.

Tabulka: Orientační srovnání cen a tepelných odporů

Akumulace a její vliv na úspory

Vápenopískové cihly (VPC) se vyznačují vysokou akumulací tepla, která je funkcí hmotnosti, objemové hmotnosti nebo plošné hmotnosti materiálu. Zde jednoznačně vyhrává vysoká hmota VPC konstrukce, na základě které je akumulace vyšší než u dutinové cihly cca 3-4x. Akumulace je důležitým parametrem pro vnitřní mikroklima jak z hlediska přehřívání v létě, tak z hlediska energetických úspor v zimě. Akumulace dokáže lépe pracovat s výkyvy teploty, ale také s vnitřními či solárními zisky. Z výpočtů PHPP jasně vyplývá, že rozdíl mezi vysokou a nízkou akumulací zděných konstrukcí může ušetřit cca 2% energie na vytápění. Pro akumulaci je také důležitá masa z interiéru, kde do změn teploty v reálném čase zasahuje zejména cca 10 cm hmoty ze strany interiéru. Jednovrstvé zdivo je kompromisem mezi statickou a tepelně izolační funkcí a z principu nemá vysokou akumulaci.

Čtěte také: jednovrstvé nebo vícevrstvé zdivo: jak vybrat

Izotropní vlastnosti a homogenita povrchu

VPC cihly mají izotropní vlastnosti, což znamená, že jejich tepelná vodivost je stejná ve všech směrech. To přispívá k lepší tepelné izolaci a minimalizaci tepelných mostů. U jednovrstvých konstrukcí, kde je součinitel tepelné vodivosti různý ve směru vodorovném a svislém, může docházet k problémům. Homogenita povrchu VPC cihel navíc umožňuje použití tenkovrstvé omítky, což představuje další úspory za materiál a práci. Vápenopískové cihly tvoří pevný, rovný a homogenní podklad. Postačí 5 mm omítky v jedné vrstvě namísto omítek jádrových o tl. 10-15 mm. Perlinku potřebujete jen na rozhraní 2 různých materiálů.

Vzduchotěsnost a její význam

Těsnost konstrukce hraje klíčovou roli v energetické účinnosti domu. U VPC konstrukcí se dosahuje velmi nízkých hodnot vzduchotěsnosti (n50=0,6 h-1), což znamená další dodatečnou úsporu tepla na vytápění ve výši 10%. U provádění elektroinstalací v dutinových cihlách, nebo jiných vzduchem plněných materiálech dochází k výraznému zhoršení vzduchotěsnosti. Vzduchotěsná rovina (vnitřní nebo vnější omítka, případně lepidlo pod zateplovacím systémem) je klíčová pro zajištění vzduchotěsnosti. U VPC konstrukce tento problém s narušením vzduchotěsnosti prostupy odpadá. Problematické stavební detaily jednoplášťových systémů s ohledem na tepelné mosty (překlady, věnce, ostění otvorů, základová deska) mohou negativně ovlivnit vzduchotěsnost.

Zisk podlahové plochy

Vápenopískové cihly Kalksandstein nabízí další klíčový benefit v zisku podlahové plochy oproti jiným cihlám. Příčky lze vyhotovit již jako 115 mm s porovnatelnou akustikou alternativ a obvodové zdi při srovnatelných tepelně technických parametrech a nižších tloušťkách. Běžný zisk na rodinném domě se pohybuje od 6 do 18 m². Pokud cena za 1m³ nového rodinného domu je 7000 Kč, pak se jedná o úsporu přibližně 21 000 Kč na m². Zisk okolo 7 % na podlahové ploše (oproti jiným zdicím systémům) je dán štíhlými konstrukcemi a příčkami. Na běžném rodinném domě se jedná o zisk 5-15 m², resp. 17,5-52,5 m³ oproti keramické dutinové cihle či plynosilikátu. Pokud jeden metr krychlový domu stojí 6000 Kč, jedná se o úsporu či zisk v řádu statisíců korun.

Požární odolnost

Vápenopískové cihly vykazují vynikající požární odolnost. K první degradaci tohoto materiálu dochází při teplotách nad 600 °C, kdy se teprve něco začíná dít s mikrostrukturní vazbou CSH fáze. Zároveň mají VPC cihly mnohem vyšší tepelnou kapacitu, což znamená, že musí dojít k prohřátí celé konstrukce na oněch 600 °C, což dává obrovský časový náskok pro bezpečný únik osob. U cihel plněných polystyrenem může již při teplotách mírně nad 100 °C docházet k vytékání polystyrenu z dutin, jeho vzplanutí a produkci kouřových zplodin, což snižuje bezpečnost konstrukce.

Historický kontext a vývoj zdicích materiálů

Požadavky na obvodové zdivo se v 19. a 20. století řídily výhradně statikou. První požadavky na tepelnou izolaci se začaly objevovat po 2. světové válce, zejména pak v 50. a 60. letech 20. století, což se naplno projevilo za ropné krize v 70. letech 20. století. V tomto období dochází k rozdělení vývoje zdicích materiálů. Zatímco cihlářský průmysl se vydává cestou vylehčování keramických materiálů dutinami a výrobci pórobetonu dalším vylehčováním pórobetonu vzduchem, výrobci Kalksandsteinu se rozhodují, že jednotlivé funkce, které má obvodové zdivo splňovat, zůstanou rozdělené. Toto rozdělení platí dodnes a skrze rozhodnutí vápenopískového průmyslu došlo k vývoji zateplovacích systémů, které se dnes používají v různých provedeních i na jiných materiálech.

Čtěte také: Jaký je rozdíl mezi barvami?

Na konci 20. století dochází k rozvoji prvních pasivních domů, které se ukázaly jako velmi kvalitní koncept udržitelný i v 21. století. Díky nim může dojít oproti standardní výstavbě k úsporám energií na vytápění až o 80 %. První pasivní dům v České republice, certifikovaný v roce 2010 firmou Kalksandstein CZ s.r.o., byl postaven z vápenopískových cihel Kalksandstein Zapf Daigfuss. Jednou z podmínek pasivního domu je kvalitní celková tepelná obálka domu, kde je nutné dosahovat součinitele U v rozmezí 0,1-0,15 W/m²K.

VPC pro pasivní a nízkoenergetické domy

Vzhledem ke koncepci domu (podkrovní NED s tepelnou ztrátou 4kW, 20 cm EPS v podlaze a na fasádě, 35 cm vaty ve střeše, rekuperace, trojskla, PENB=kat. A) by byly vhodnější VPC cihly. Není náhodou, že se VPC používá u pasivních domů. Typická skladba vápenopískové stěny pro pasivní dům zahrnuje obvodovou konstrukci z velkoformátových bloků KS-QUADRO tl. 150 mm a zateplovací systém s odpovídající tloušťkou. Navyšováním požadavků na tepelnou izolaci vedly u obou přístupů k jiným výsledkům. Zatímco v případě VPC konstrukce k technické změně prakticky nedošlo: stěna funguje stále stejně, jen je navýšená tl. tepelné izolace. Případně dochází ke stále častějšímu nasazení strojního zdění velkoformátových bloků KS-QUADRO. V případě pálených cihel docházelo k nárůstu tloušťky zdiva, k nárůstu vnitřních vylehčovacích dutin. Když ani to nestačilo, tak tyto dutiny jsou vyplňovány různými tepelnými izolanty.

Srovnání monolitické hrubé stavby z Heluz Family 2v1 50cm s omítkami nebo VPC kolem 20cm a 30cm EPS šedý obě tyto varianty mají stejné U. U VPC konstrukce je jasně vidět, že nosná konstrukce zůstává mimo kondenzační zónu, a i v případě -10°C venku je nosná konstrukce vystavena rozdílu teplot cca 3°C, kdežto jednovrstvá nezateplená nosná konstrukce (dutinové cihly či pórobeton) ze zatížena teplotním rozdílem 30°C, tj. teplotní zatížení nosné konstrukce je 10-ti násobné! To samozřejmě má vliv i na životnost.

U jednovrstvé konstrukce je zásadním problémem spojování jednotlivých zdicích prvků: zdicí malta nemá tepelněizolační vlastnosti, tj. vznikají tepelné mosty ve spárách. Žádná cihla plněná tepelnou izolací nemůže dosáhnout tak nízkého součinitele tepelné vodivosti, jako tepelná izolace. Hodnoty budou vždy vyšší, proto je vhodnější, aby funkci tepelné izolace přebírala tepelná izolace, nikoliv její náhražka.

Ekologie a recyklace

Při bourání moderních budov se v SRN velmi řeší ekologie a recyklace. Cihly plněné polystyrenem jsou obtížně recyklovatelné. Naopak zdivo zateplené polystyrenem lze snadno opravit kompletní rekonstrukcí zateplovací vrstvy, obě vrstvy lze při bourání oddělit a zvlášť recyklovat. Vzhledem k vyšší životnosti VPC zdiva spíše dojde k rekonstrukci fasády, vč. zateplení, kdežto u jednovrstvého zdiva při poškození tepelné obálky rekonstrukce není prakticky možná.

Čtěte také: Volba správného kotle: uhlí vs. dřevo

Závěr

Zvolit správný stavební systém je složité rozhodnutí. Je důležité zvážit nejen počáteční náklady na materiál, ale i dlouhodobé úspory na vytápění, životnost konstrukce, ekologické aspekty a komfort bydlení. Vápenopískové cihly nabízejí řadu výhod, které mohou obhájit jejich vyšší počáteční cenu, zejména u nízkoenergetických a pasivních domů. Naopak, pokud je hlavním kritériem nízká cena a jedná se o bungalov, může být nejlacinější variantou BST s vnitřním zateplením.

Při porovnávání je třeba zohlednit také navázané úspory, které zpravidla nikdo do výsledné kalkulace nepromítá, přitom mají nezanedbatelnou váhu. Tyto úspory je však snadné při porovnávání cen kus za kus přehlédnout. Jde o: více podlahové plochy oproti jiným cihlám, vysoká přesnost a homogenita povrchu (tenčí, levnější omítky), možnost na nižší objekty lepit zateplovací systém celoplošně a uspořit za kotvy, nebo obklady lepit rovnou na povrch cihly. Pokud jeden metr čtvereční podlahové plochy bytu stojí 100.000,- Kč, znamená to, že pouhý 1 mm tl. stěny navíc stojí 100 Kč na každý 1 m délky takové stěny. Jinými slovy, pokud při této ceně bytu je tl. zdi o 10 cm tlustší než u VPC zdiva, tak se jedná o 10.000 Kč na 1m délky zdi. Tj. u rodinného domu půdorysu 10x10m to je 40 bm, pokud to jsou 2 NP, tak to dělá orientačně 400.000,- Kč rozdílu. O takovou částku by tedy musela být dražší práce na variantě obvodové stěny se zateplením, abychom se dostali na porovnatelné hodnoty. Vyhodnocení cenového porovnání je na čtenáři.

tags: #rozdil #mezi #vpc #a #heluz #srovnání

Oblíbené příspěvky:

• Jak položit zámkovou dlažbu svépomocí
• Instalace revizních dvířek TAMADEX
• Inspirace pro uspořádaný domov
• stabilní ocelové haly
• průvodce Weber.dur terralit