PergolyRozvod elektřiny a datových kabelů v kabelových žlabech
Ukládání kabelů představuje způsoby uložení trvale instalovaných kabelových vedení v budovách. Tyto způsoby jsou efektivní u silových kabelů nízkého napětí (230/400V 50Hz), datových i telekomunikačních kabelů. Ostatně tyto druhy kabelů jsou často vedeny společně. Také při samostatném uložení datových a telekomunikačních kabelů (jiné názvy jsou počítačové a sdělovací) se používají stejné techniky i stejný pomocný materiál. Se způsobem uložení kabelů souvisí také montáž elektroinstalačních přístrojů, jako jsou zásuvky, vypínače a rozvaděče, které jsou kabely propojeny.
Způsoby ukládání kabelů
- Uložení na povrchu, na omítnuté zdi. Používá se především tam, kde je to z estetického hlediska únosné nebo kde se očekává změna elektroinstalace.
- Uložení pod omítku, případně v omítce. Vedení po dokončení omítky není viditelné. Je nutné dodržet instalační zóny doporučené normami. Kabely jsou příchytkami upevněny na neomítnutou zeď nebo uchyceny v drážce vysekané do omítky. Používají se silové kabely s dvojitou izolací. V Česku je oblíbený kabel s označením CYKY, obdoba německého NYM. Kabely se dodatečně zatahují do ohebných plastových trubek (takzvané „husí krky“), které byly upevněny pod omítku. Takto lze umístit pod omítku i jednotlivé vodiče. Často se tento způsob používá pro uložení datových a telekomunikačních kabelů.
- Uložení v pevných trubkách. Pomocí příchytek přišroubovaných na stěnách se upevní tuhé plastové (dříve i kovové) trubky. Ohyby a směrové rozbočení trubek může být zhotoveno z tvarovek nebo v těchto místech trubka chybí.
- Uložení v kabelových žlabech. Na výložnících, konzolách nebo závěsech jsou připevněny otevřené drátěné žlaby nebo plechové žlaby s víkem. Použije se tam, kde je třeba vést větší počet kabelů nebo kabely velkých průřezů.
- Uložení na kabelových žebřících. V průmyslových areálech, kde je potřeba vést větší množství kabelů velkých průřezů, ale i ve stoupání se použijí kabelové žebříky zhotovené z ocelových úhelníků. K příčkám žebříku jsou kabely přichyceny specifickými příchytkami (sponami), které se slangově označují jako „SONAP“ nebo „sonapky“.
- Uložení v elektroinstalačních lištách. Elektroinstalační lišty jsou plastová korýtka ve tvaru „U“ s naklapávacím víkem. Běžná délka je 2 metry a nejčastější barva světle béžová (RAL 9001). Už z výroby mají ve dně předlisované otvory pro upevnění šroubem ke stěně. Také k elektroinstalačním lištám existují rohové spojovací prvky. Samostatným druhem jsou rohové lišty, určené k instalaci do přechodu mezi podlahou a stěnou v rohu místnosti. Podlahové lišty mají zaoblený kryt a jsou určeny k montáži přímo na podlahu do míst, kde se nepředpokládá intenzivní pěší provoz. Největší rozměry lišt umožňují přímou instalaci silových a datových zásuvek. Dosahují jich tzv. parapetní kanály, do kterých je možné vložit příčku, která oddělí silové kabely od ostatních. Všechny typy elektroinstalačních lišt se využívají také ke zřizování dodatečných vedení v prostorách, kde je standardní instalace pod omítkou.
Kabelové žlaby
Kabelové žlaby jsou určeny pro vodiče a kabely a využívají se například na pracovištích spolu s nezbytnými datovými rozvody. Upevňují se šrouby na zdi nebo stropy. Jejich konkrétní typ je určen výrobcem. Kabelové žlaby se podobně jako například kabelové rošty (registry) neseřezávají pod úhlem 45°, ale používají se k tomu vyráběné tvarovky.
Výhody a nevýhody drátěných a plechových žlabů
Výhodou drátěných žlabů je snadné odbočování a lepší chlazení. Ohyby žlabů lze snadno vytvarovat přímo při montáži. Nevýhodou drátěných žlabů je časté znečištění kabelů prachem a nemožnost elektromagnetického stínění datových a sdělovacích kabelů. Plechové žlaby vyžadují pro změnu směru další prvky (rohy, T-kusy) a odbočení kabelů na trase je obtížné.
Oddělení silnoproudých a datových vedení ve žlabech
Pokud je v jednom žlabu uloženo vedení nízkého napětí (silnoproudé) spolu s vedením datovým, je v případě malého prostoru (viz ČSN 33 2000-5-52) nutno obě vedení oddělit přepážkou. Přepážky mohou být kovové nebo plastové. Instalační prostor vnitřní části kanálu bude rozdělen na silnoproudou a slaboproudou komoru pomocí vnitřní stínicí přepážky DIN.
Při ukládání kabelů na kabelové nosné konstrukce je vždy nutné dodržovat zásady uvedené v ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, ČSN 34 7660-3B, podnikových normách a montážních doporučeních výrobců kabelů. Pro identifikaci kabelů se instalují kabelové štítky. Umisťují se na obou koncích kabelů, při odbočení kabelů ze skupin kabelů a v místě vstupu a opuštění svazku kabelů nebo elektroinstalačního kanálu. Kabelové štítky se připevňují na kabely tak, aby nedošlo k jejich zničení, nebo k poškození kabelu tahovou silou 50 N. Štítky musí být čitelné po celou dobu životnosti kabelu. Musí být z hmot třídy reakce na oheň A1, A2 nebo B při klasifikaci dle normy ČSN EN 13501-1 a nejmenší velikost popisu je 3,5 mm. Kabelové štítky mají obsahovat označení kabelu podle projektové dokumentace.
Čtěte také: Pera pro protahování kabelů v PVC chráničkách
Instalace v sádrokartonových konstrukcích
Kabeláže pro světelné okruhy a datové okruhy mohou být vedeny v kabelových žlabech, které se připevní ke stropu, vše následně zaklopeno sádrokartonem. Kabeláž pro zásuvky je vhodné vést po zemi. Z hlediska elektroinstalačních předpisů je možné přihlédnout ke skutečnosti, že sádrokartonové, sádrové i sádrovláknité desky Rigips jsou nehořlavé materiály třídy reakce na oheň max.
V sádrokartonových příčkách se kabely kladou v ohebných plastových trubkách. Protahují se otvory, které jsou už z výroby připraveny v plechových profilech nosné konstrukce. Nejčastější postup je postavení základní konstrukce z profilů, obložení sádrokartonovými deskami z jedné strany, protažení kabelů včetně vložení instalačních krabic a následná montáž desek na druhé straně příčky. Typické pro tuto technologii je vykružování otvorů pro instalační krabice s vysokou přesností. Instalační krabici drží ve stěně šroubovací příchytky. Aby se předešlo proudění vzduchu v místě krabice, jsou sádrokartonové krabice plynotěsné.
V dutinách nad podhledy mohou kabely ležet volně na konstrukci podhledu nebo v kabelových žlabech, v žádném případě nesmí být kabely vyvázány k táhlům podhledových závěsů. H-prolisy ve stojinách R-CW profilů slouží k protažení kabelů dutinami konstrukcí. Proto je vhodné jednotlivé R-CW profily vložit do konstrukce tak, aby H-prolisy byly situovány v jedné výškové úrovni. Není dovoleno, aby kabely ležely bezprostředně na ostré hraně plechu profilů. Kabely elektroinstalace není dovoleno protahovat mezerou mezi hranou R-CW profilu a horním R-UW profilem, ani prolisem v horním připojovacím úhelníku v případě UA profilů. V případech, kdy kabely ústí do dutiny konstrukcí skrze opláštění, je doporučeno otvor v opláštění zaplnit sádrovým tmelem v plné tloušťce opláštění. Toto opatření je nutné jak v případě nároků na zvukovou izolaci příček, tak i na požární odolnost.
Přípojnicový rozvod
Přípojnicový rozvod je systém elektrického vedení zhotoveného z měděných nekruhových profilů (často obdélníkového průřezu) bez izolace, uchycených do pomocné konstrukce. Využívá se přednostně pro třífázové rozvody na velké proudy ve výrobních areálech. Rozvod je upevněn pod stropem haly. Společným plastovým krytem je namísto jednotlivých vodičů izolována až celá sestava vodičů. Přívody k jednotlivým odběrným místům (strojům) představuje kabel, který v odbočné skříňce vychází z přípojnicového rozvodu. V místě rozbočení je plastový kryt přerušen a vložena odbočná skříňka, která může být vybavena pojistkami, vypínačem, případně jinými přístroji. Výhodou je možnost instalace přípojnicového rozvodu při stavbě budovy a zřizování odboček až dodatečně při definitivním umístění strojů.
Zabezpečení a technické vybavení
Ochrana proti přepětí
Ochrana proti přepětí bude prováděna systémem kaskádové ochrany dle IEC 1312-1 s přihlédnutím k IEC 664. Tyto požadavky jsou shrnuty do tuzemské normy ČSN EN 33 04 20.
Čtěte také: Přehled lišt KOPOS do bytu
- Na vstupu do budovy budou instalovány svodiče bleskového proudu - přepěťová ochrana třídy B. Je nutné, aby přenosová schopnost těchto prvků nebyla nižší než 100 kA. Předřazený jisticí prvek (tavná pojistka) bude stanoven dle konkrétního výrobku.
- Druhý stupeň přepěťové ochrany - třídy C bude osazován do podružných rozvaděčů. Použitý prvek musí disponovat propustností minimálně 5 - 20 kA při definované rázové vlně 8 kV/20 mikrosekund. Je nutné respektovat minimální vzdálenost mezi 1. a 2. stupněm, kritickou vzdálenost stanovuje výrobce. Při aplikaci ochran v podkritické vzdálenosti musí být délka vedení uměle prodloužena omezovací impedancí o hodnotě 7 mikroHenry.
- Třetí stupeň přepěťové ochrany - třídy D je součástí zásuvek NN. Jedná se o varistorovou přepěťovou ochranu kombinovanou se síťovým filtrem. Tato ochrana je požadována u zásuvek pro napájení datových a telekomunikačních přístrojů. Napájecí zásuvky musí být opatřeny třístupňovou přepěťovou ochranou, poslední ochrana v zásuvce musí odpovídat třídě D. Pevně instalované spotřebiče typu UPS disponují vlastním síťovým filtrem spolu s přepěťovou ochranou D.
Každé pracovní místo s telekomunikační přípojkou bude opatřeno 3 ks dvojzásuvkami napájecí sítě 230 V/16 A. Tyto zásuvky musí být opatřeny přepěťovou ochranou třídy D se signalizací poruchy dle DIN VDE 0675-část 6 spolu s barevným odlišením čelního štítku zásuvky (upřednostněná barva rudě červená) a opatřená textem "Určeno pro napájení výpočetní techniky".
Hromosvodní zařízení bude navrženo dle ČSN 34 13 90 a norem navazujících. Je nutné, aby návrh byl kontrolován metodou valící se bleskové koule. Volba materiálu hromosvodu je ovlivněna rozsahem rekonstrukce stavby, u nových staveb a rozsáhlých rekonstrukcí střešního pláště je upřednostněna aplikace měděných prvků. Mimořádný důraz je kladen na kvalitu uzemňovací soustavy.
Technologické místnosti
Bude zřízena samostatná místnost o vhodné podlahové ploše s vícenásobným stupněm zabezpečení na čidla EZS. Všechny stavební otvory v místnosti budou příslušně mechanicky zabezpečeny proti neoprávněnému vstupu a manipulaci v místnosti. V technologické místnosti bude umístěna klimatizační jednotka pracující v plně automatickém režimu s IR ovládačem. V technologické místnosti musí být k dispozici samostatný napájecí přívod 3 + N + PE 3 x 400 V AC TN-S, zakončený samostatným rozvaděčem. Přívod bude zálohovaný z dieselagregátu.
Za účelem ochrany materiálních hodnot, zdrojů elektronických informací a zajištění funkčnosti počítačové sítě, budou technologické místnosti - místnosti serverů vybaveny stabilním hasícím zařízením obsahující životu bezpečnou plynovou náplň s inertním plynem. Tato místnost bude s denním osvětlením o podlahové ploše minimálně 20 m2 s vícenásobným stupněm ochrany čidly napojenými na EZS. Všechny stavební otvory v místnosti budou příslušně mechanicky zabezpečeny proti neoprávněnému vstupu a manipulaci v místnosti. Tato místnost bude vybavena stabilním hasícím zařízením (SHZ) s životu bezpečnou plynovou náplní, aby nedošlo k poškození technických zařízení a dat. Bude rovněž realizována akustická a optická signalizace SHZ.
Osvětlení místnosti bude řešeno dle ČSN 36 04 50. Minimální osvětlovací hladina je stanovena dle tabulky 4 výše uvedené normy jako "B2" = 1.000 lx s malým kontrastem. Barevná teplota zářivek je 2 700 stupňů Kelvina. Místnost bude opatřena automatickým bezúdržbovým nouzovým osvětlením s vyznačením směru úniku. Celá plocha místnosti bude mít dvojitou antistatickou podlahu. Pod dvojitou podlahou technologické místnosti bude zřízena sekundární ekvipotenciální sběrnice pro uzemnění datové technologie. Umístění technologických místností z hlediska bezpečnosti je potřebné projekčně a architektonicky řešit s ohledem na riziko přírodní katastrofy - např. zničení vodou, špatnou či málo odolnou stavební konstrukci objektu, apod. a z pohledu možného neoprávněného přístupu osob k technologiím.
Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o instalaci rozvodů klimatizace
Datové rozvaděče a telekomunikační sítě
Rozvaděče budou vybaveny ventilační jednotkou řízenou termostatem. Dveře rozvaděčů budou uzamykatelné s ochranou čidly napojenými na EZS. Datové rozvaděče budou při instalaci hvězdicovitě uzemněny vodičem CYA 16 mm2 do společného zemnícího bodu (hlavní zemnící bod budovy). Instalace uvnitř datových rozvaděčů bude provedena odshora postupně dolů. Nahoře budou instalovány rozvodné panely dle množství přípojných míst s výstupy RJ45. Pod těmito panely (a mezi nimi) bude instalován vyvazovací panel výšky 2U pro snadnou a přehlednou distribuci patch kabelů minimálně 1x2U rozvodný panel na každých 48 portů s konektory RJ45. Dále pak budou instalovány aktivní prvky opět s vyvazovači. Pod těmito prvky je nutné vynechat dostatečnou rezervu 6U pro případné rozšiřování o další aktivní prvky nebo další přípojná místa. Dále pak budou instalovány optické rozvaděče s vyvazovacími panely pro optické spojovací moduly.
Pro ukončení metalických kabelů v datových rozvaděčích budou použity rozvodné panely s rozhraním RJ45 a počtem koncových modulů 24 nebo 48. Pro ukončení vícepárových metalických kabelů pro napojení telekomunikační ústředny budou použity rozvodné panely s možností ukončení 100 nebo 200 kabelových párů. Pro ukončení kabelů v datovém rozvaděči budou použity 19" rozvodné panely. Na straně uživatelů budou kabely ukončeny ve dvojitých telekomunikačních zásuvkách s výstupy RJ45. Uživatelské zásuvky v provedení na omítku nebo pod omítku budou instalovány v jednotlivých místnostech nad podlahou nebo do parapetních systémů dle architektonického řešení a technických možností. Optické kabely budou ukončeny na 19" rozvodných panelech v optických rozvaděčích. Vlákna optických kabelů budou ukončena pomocí SC rozhraní. Jako propojovací kabely pro propojení aktivních prvků a připojení jednotlivých uživatelů budou použity kabely s ukončením RJ45 - RJ45, které se dodávají v délkách od 0,5 do 9 m. Pro připojení aktivních prvků na optické rozvody budou použity optické spojovací moduly 2 x 62,5/125. Na obou koncích budou opatřeny příslušnými SC konektory, v délkách 1 m nebo 2 m. V místnosti serverů bude propojení mezi rozváděči a servery realizováno pod podlahou ve žlabech a ukončeno v zásuvkách na zdi RJ45.
Propojení telefonní ústředny na strukturované rozvody bude provedeno pomocí 100 párových kabelů UTP kategorie 5E s impedancí 100 ohmů/100 MHz. Tyto kabely budou na straně datového rozvaděče ukončeny v 19" v 50 portovém 1U telefonním patch panelu s konektory RJ45 a na straně telefonní ústředny v zářezových panelech. Pokud existuje stávající ústředna bude proveden její upgrade a rozšíření na dané požadované parametry. Pobočková telefonní ústředna bude umístěna v samostatné místnosti s hlavním rozvaděčem ústředny, která bude zabezpečena vícenásobnou ochranou na čidla EZS. Skříň hlavního rozvodu bude uzamykatelná a rovněž jištěná na čidla EZS. Telekomunikační rozhraní bude ukončeno v samostatné místnosti, uzamykatelné, zabezpečené mechanicky a s vícenásobnou ochranou na čidla EZS.
Záložní zdroje energie
Bude zřízen centrální zdroj UPS o minimálním výkonu 25 kVA s dobou zálohování alespoň 20 minut. Napájeny budou jednotky signalizace, servery, datové rozváděče, minimálně 20 ks vybraných pracovních stanic PC (pro vedoucí pracovníky) a s nimi související aktivní prvky datových rozváděčů, které podmiňují funkci datové cesty. Součástí UPS je energetický management, zahrnující originální tovární rozváděč "by pass" z dodávky UPS, vhodným způsobem integrovaný do podružného rozváděče technologické místnosti.
Nouzovým zdrojem elektrické energie rozumíme dieselagregát o minimálním elektrickém výkonu 50 kVA, pracujícím v síti 3 NPE 230/400 V AC 50 Hz. Agregát je koncipován jako jednoúčelový stroj se zaručenou startovatelností, kompaktní, s kapotáží typu "SILENT" nebo SUPER SILENT". V bloku agregátu je integrován generátor, ovládací, kontrolní a havarijní automatika, chladicí hospodářství vody a oleje, palivová nádrž pro 10 hodin nepřetržitého provozu. Sestava stroje je opatřena havarijní ecco vanou s vypouštěcím ventilem. Požadovaná mrazuvzdornost soustrojí je do -15 stupňů Celsia. Plný ustálený elektrický výkon je požadován do 10 sekund po nastartování spalovacího motoru. Pro dosažení požadované rychlosti náběhu motorgenerátoru musí být blok motoru předehříván. Třída emisí dieselového motoru musí odpovídat stupni "EURO 2" pro stacionární zdrojová dieselelektrická soustrojí. Kapota motorgenerátoru bude opatřena uzamykatelnou stáčecí skříňkou vhodnou pro doplňování paliva z kanystrů. Výbava palivové nádrže umožní kontinuální měření množství paliva s možností přenosu této informace na dispečink. Generátor soustrojí bude typu PGM (nezávislé buzení) s napěťovou regulací. Regulace motoru je požadována elektronická s možností fázování na jiný zdroj.
Místnost dieselagregátu musí být opatřena přívodem spalovacího a chladicího vzduchu, odvodem ohřátého vzduchu, výfukovým potrubím s tepelnou izolací a dostatečně kvalitně navrženým základem pod soustrojí s antivibračními vlastnostmi, tj. minimalizovat interakci soustrojí s konstrukcí objektu. Přídavné tlumiče hluku zajistí hladinu hluku v místě vyústění v závislosti na lokálních požadavcích. Přepínací blok vyrobené či ze sítě dodávané elektrické energie může být řešen samostatně, cestou ATS komponentu (z dodávky soustrojí), nebo vestavbou do skříňového rozvaděče objektové rozvodny. Přepínací blok musí zajistit nepřetržitou funkci nabíječky startovacího akumulátoru dieselagregátu a trvalý elektrický předohřev bloku motoru na pohotovostní teplotu (stand by).
Normy a předpisy
Navrhování prostorů kabelového rozvodu distribuční a přenosové soustavy bezprostředně souvisí s provozem elektrických stanic distribuční a přenosové soustavy držitelů licence pro přenos a distribuci elektřiny dle zákona č. V prostorech kabelového rozvodu se smějí nacházet kromě kabelů a kabelových souborů převážně jen zařízení související bezprostředně s jejich účelem nebo provozem. Bude-li z ekonomických důvodů vhodné ukládat do prostorů kabelového rozvodu potrubí pro rozvod nehořlavých kapalin, musí být tato potrubí z hmot třídy reakce na oheň A1 nebo A2, při klasifikaci dle normy ČSN EN 13501-1. Pro klasifikaci použitých materiálů potrubí do tříd reakce na oheň lze využít přímou klasifikaci základních stavebních hmot do třídy A1, uvedenou v tabulce A.1, normy ČSN 73 0810. Do prostorů kabelového rozvodu se nesmějí ukládat zařízení zvyšující jejich požární riziko nebo zařízení, která by mohla podstatným způsobem zvýšit škody požárem způsobené, ani jiná zařízení, která nesouvisejí s provozem el. V prostorech kabelového rozvodu se nesmějí ponechávat předměty používané při jejich výstavbě nebo opravách, jako např. nářadí, nástroje nebo součásti oděvů.
Vnější vlivy prostředí je nutno zajistit stavebním provedením, zejména provedením izolace proti pronikání vlhkosti a technologickým provedením a větráním, pro tyto jejich stupně dle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3: AB4, AD2, AE1, AF1, AG2, AH1, AK1, AL1, AM3 případně AM6, AP1, AR1, BA5, BC3, BD2, CA1, CB1.
Upevnění kabelů a ohybové poloměry
Při podélném sklonu kabelové konstrukce do 20° není upevnění kabelů ke kabelové konstrukci nutné, není-li výrobcem použitých kabelů předepsáno jinak. Při podélném sklonu 20° až 45° musí být kabely upevněny příchytkami nejméně každé 3 m, není-li výrobcem použitých kabelů předepsáno jinak. Při podélném sklonu 45° až 90° musí být kabely upevněny příchytkami nejméně každý 1 m, není-li výrobcem použitých kabelů předepsáno jinak. Upevnění kabelu při změně směru (v ohybu kabelu) se provádí vždy.
Svazkování a upevňování jednožilových kabelů musí odolávat elektrodynamickým silám způsobenými zkraty. Svazky tří jednožilových kabelů musí být svázány dohromady takovým množstvím svazů a kabelových příchytek, aby byla kompenzována elektrodynamická síla. Upevnění ke kabelové konstrukci pomocí příchytek se řídí jejím sklonem. Jednožilové kabely 3 fázových obvodů se nedoporučuje upevňovat ke kabelové konstrukci samostatně. Je-li to z konstrukčních důvodů nezbytně nutné, potom musí být příchytky z nemagnetického materiálu. Svazkování vícežilových kabelů stejného typu je možné za předpokladu, že svazek nemá větší průměr než 120 mm, dovolené proudové zatížení kabelů bylo redukováno a indukční, kapacitní a galvanické vlivy budou pod požadovanou úrovní. V průběhu montáže musí být dodržovány poloměry ohybu všech kabelů podle požadavků výrobců kabelů.
Požární odolnost kabelů a oddělení skupin
Kabely ukládané do kabelových prostorů mají z hlediska šíření plamene vyhovovat alespoň ČSN EN 60332-1-2. Pro napájecí kabely vlastní spotřeby v elektrických provozech je třeba použít kabely podle souboru norem ČSN EN 60332-3, vyhovující alespoň kategorii C, tedy kabely podle částí 21, 22, 23 nebo 24 této evropské normy.
Jsou-li kabely nad 1 kV uloženy opačně, musí být od kabelů do 1 kV, sdělovacích, řídících a dalších odděleny přepážkou odolávající účinkům elektrického oblouku a zabraňující u kabelu za přepážkou překročení povolené teploty při zkratu, viz požadavky normy ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, příloha NA. Každou skupinu lze dále dělit, např. na kabely pro stejnosměrná a střídavá napětí. Každá tato skupina má být uložena na vlastních lávkách nebo roštech, vzdálenosti mezi skupinami jsou dány předepsanou vzdáleností mezi lávkami, resp. rošty. Kabely 220 kV a kabely 400 kV mají být uloženy do samostatných kabelových prostorů. Spolu s nimi mohou být ukládány jen ty kabely nižších napětí, které jsou funkčně nutné pro jejich provoz nebo pro ovládání, měření, signalizaci a provozování sítí, kterých jsou součástí. Kabely 110 kV lze do společných kabelových prostorů s kabely nižších napětí ukládat jen tehdy, patří-li do společného souboru systémových kabelů. Ochranná opatření proti nebezpečným, ohrožujícím a rušivým vlivům se provádí podle kap. 10 normy ČSN 33 2160.
V místech, kde nelze dodržet předepsané vzdálenosti mezi skupinami kabelů, se vytvoří podélná kabelová přepážka dle požadavků přílohy NA normy ČSN 33 2000-5-52 ed. 2. Tato přepážka musí oddělovat skupiny kabelů po celé délce nedodržení předepsané vzdálenosti. Podélná kabelová přepážka se provádí z hmot třídy reakce na oheň A1, A2 nebo B ve smyslu ČSN EN 13501-1 s nízkou tepelnou vodivostí. Při obloukovém zkratu na postižené straně podélné kabelové přepážky se nesmí teplem poškodit kabely na nepostižené straně přepážky. Tloušťka přepážky se volí do 20 mm, v závislosti na její tepelné vodivosti a přestupu vytvořeného tepla vedením skrz přepážku. Přepážka může být provedena nánosem protipožární hmoty, protipožární deskou, trubkou, hadicí, požárně těsnicí vložkou, elastickou protipožární hmotou apod., tedy nekovovým materiálem, u něhož při předpokládaných teplotách nedojde k destrukci. Kabely se mohou přepážky dotýkat z obou stran. Podélná přepážka může oddělovat jednotlivá patra kabelových lávek nebo kabely uložené na jedné lávce. Doporučuje se však vždy použít podélnou kabelovou přepážku pro vzájemné oddělení kabelových lávek mezi silovými kabely vn a nn a mezi silovými kabely nn a kabely sdělovacími, a to i při dodržení vzdáleností mezi těmito skupinami kabelů. Soubor nesystémových kabelů může být přitom zahrnut pouze do jednoho z obou souborů systémových kabelů, přičemž ani jednotlivé kabely ze souboru nesystémových kabelů nesmí přecházet z jednoho souboru systémových kabelů do druhého.
| Typ | Šířka (mm) |
|---|---|
| Kanál/žlab | 130 |
| Kanál/žlab | 170 |
| Kanál/žlab | 210 |
tags: #rozvod #elektriny #ve #zlabech
