Rytmická reprodukce podle Zlaba a její vliv na vývoj dítěte

Rytmus je prazvláštní element a je naší součástí. Všichni jej máme v sobě jako tzv. biorytmy: údery srdce, tep, puls, dech, všechny tělesné procesy probíhají v pravidelných časových intervalech. Rytmus je i kolem nás - je v pravidelném střídání dne a noci, práce a odpočinku, ročních dob. Rytmus je zřejmě jedna z prvních věcí, kterou dítě vnímá ještě v matčině lůně. Rytmus je tedy nezbytnou potřebou lidské bytosti a jistá pravidelnost, rytmičnost pohybů, ale i našich životních cyklů je základní podmínkou harmonického rozvoje osobnosti.

Rozvoj rytmického cítění a motoriky

Hudební pedagogové často zjišťují, že dítě se nedovede rytmicky projevovat: nedokáže se v určitém tempu rytmicky pohybovat, necítí přízvučné doby, zrychluje nebo zpomaluje tempo apod. Mnohdy pak o takových dětech říkáme, že nemají rytmus, že nejsou hudební. Většinou to ale je omyl, pramenící z toho, že učitelé nemají zkušenosti s diagnostikou hudebních schopností ani s nápravou nehudebních projevů. Naprostá většina dětí má přirozený dostatek hudebních schopností, tedy hudebního sluchu, tonálního cítění, hudební paměti a představivosti, předpokladů k hudební tvořivosti, a rovněž i vrozený smysl pro rytmus. To, co považujeme za arytmii, je ve skutečnosti pouze nedostatečně rozvinuté cítění metrických hodnot (doby) a chybějící dovednost na rytmické představy adekvátně tělesně reagovat.

Pro rozvoj rytmického cítění platí, že musí procházet motorikou dítěte. Čím je dítě mladší, tím více je potřebné zapojovat tzv. hrubou motoriku - tedy pohyby končetin, hlavy, trupu. Oblíbené činnosti jsou pochodování, chůze různými způsoby (motivujeme např. k chůzi, jako chodí různá zvířata - potichu - hlučně, pomalu - rychleji, malými nebo velkými kroky apod.), taneční kroky a pohyby. Budeme-li trpělivě a dostatečně vytrvale aktivovat hrubou motoriku v rytmických činnostech (při všech hudebních činnostech se jedná o senzomotorické učení na reflexním základě), bude se postupně koordinovat nervově svalová činnost dítěte a začnou se vytvářet vnitřní (interiorizované) rytmické představy. Dítě pak bude schopno i vsedě nebo v klidovém stavu správně cítit svým vnitřním sluchem rytmické hodnoty, což se pak projevuje při rytmicky správném zpěvu, při hře na dětské nástroje i při všech dalších hudebních činnostech.

V pohledu hudební pedagogiky a hudební i obecné a vývojové psychologie se o významnosti rozvíjení rytmického cítění pro celkový vyvážený rozvoj osobnosti dítěte nepochybuje. Psychologové zjistili mnoha výzkumy, že hra na bicí nástroje snižuje u dětí agresivitu a napětí různého původu. Prostřednictvím hudebních a rytmických činností lze úspěšně přispívat k naplňování řady očekávaných výstupů. Podobně lze v souvislosti s rytmickými projevy najít mnoho výchovných oblastí, v nichž dítě realizuje svoji psychiku (tvořivost, emocionalita, empatie, projevy temperamentu a kontrola chování), vztah k sobě samému i k ostatním ve skupině (komunikace prostřednictvím hudby a rytmických činností, vyjadřování svých pocitů a postojů a jejich konfrontace se způsoby prožívání a cítění ostatních jedinců ve skupině), osvojování si základů sociálního chování (respektování pravidel hry) apod.

Metody rozvoje rytmického cítění

  • Rytmická deklamace říkadel, rozpočitadel, popěvků a písniček s doprovodem hry na tělo a elementárního pohybu: U nejmenších dětí, 2-3letých, je nejvhodnější použít přirozenou metodu našich maminek. Rytmická deklamace je rytmizovaná mluvená řeč, výrazně vyslovovaná. Připojí-li dítě k deklamaci vhodný pohyb, jednak zpřesní vykonávané rytmické pohyby, jednak spojení textu a pohybového vyjádření umocní emocionální prožívání deklamovaného textu - dítě se tak rozvíjí i po emoční stránce, učí se adekvátně projevovat své emoce probuzené deklamací a pohybem. Vhodnými pohyby jsou tleskání, pleskání, podupy, chůze aj.
  • Využití orffovského instrumentáře: Ve věku 3-4 let můžeme k rytmickému vyjádření už začít plně využívat nástroje orffovského instrumentáře, nejlépe se k tomu hodí nástroje rytmické bicí. Používáme je rovněž k doprovodu rytmické deklamace, ale také k rytmickému doprovodu zpěvu popěvků a písní. Můžeme kombinovat hru na tělo nebo jiné pohyby, třeba dramatizačního charakteru, s hrou na nástroje. Rytmický doprovod je buď totožný s rytmem písničky, nebo později již dítě dokáže hrát jen na první dobu v taktu (v dvoudobém nebo třídobém taktu).
  • Hudebně pohybová průprava a taneční kroky: Hudebně pohybová průprava již zahrnuje základní taneční kroky - chůzi, běh, poskočný krok, přísunný krok, cval aj., taneční pohyby hlavy, trupu, paží a dále též pohyb v prostoru. Pro děti bývá nejobvyklejší pohybovat se po obvodu místnosti, tedy po kruhu nebo elipse, a mívají problém s pohybem v prostoru neuspořádaném, všemi směry. Oblíbený je pohyb na způsob hada - jeden vede a ostatní se drží v pase jeden za druhým a „prolézají“ místností, kudy je „hlava“ hada vede. Jde-li při tom o rozvoj rytmického cítění, měla by být k tomu hrána rytmicky výrazná hudba (populární písničky pro děti), tempo přiměřené pohybovým možnostem dětí. Pokud děti neudrží pravidelný rytmus svých kroků, je vhodné podpořit vnímání rytmu hrou metra nebo jen 1. doby v taktu na dobře slyšitelný rytmický nástroj, případně slovně: le - vá, pra - vá,... Děti by měly být schopné se pohybovat také samostatně, a to vpřed, vzad, stranou, kolem své osy apod.
  • Pohyby k písničkám: Oblíbené jsou pohyby k písničkám, kdy dítě znázorňuje rytmickými pohyby různé pracovní činnosti. Je to např. u písní Čížečku, čížečku, Tluče bubeníček, Zajíček v své jamce, Já jsem muzikant, Pásla ovečky, Zlatá brána apod.
  • Didaktické hry s rytmem: Didaktické hry s rytmem rozvíjejí cíleně specifické hudební schopnosti a zároveň rozvíjejí a stimulují celkově osobnost dítěte. Hry s rytmem mají i terapeutické možnosti využití, avšak při odlišném pojetí cílů činností (při terapii nejde o přesnost provedení, ale o zapojení dítěte do kolektivní činnosti a pouze o takovou dosaženou kvalitu výsledku, jakou jeho individuální možnosti dovolují).

Příklady didaktických her s rytmem

  • Tleskání: stojíme v kruhu a první hráč lehce tleskne směrem k sousedovi po pravé ruce; ten tlesknutí převezme a pošle dál. Tlesknutí obíhá po kruhu, až se všechny děti vystřídají, i několikrát po sobě.
  • Říkačky v kruhu, Rytmus slov a vět, Rýmovánky aj.

Jistě není smyslem rytmických a hudebních her a činností, aby byly prováděny všemi dětmi zcela správně, rytmicky přesně. Mateřská škola není hudební školou s výkonovým zaměřením. Na druhou stranu však stojí za připomenutí, že není dobré ani děti podceňovat. Jak bylo výše uvedeno, velká většina dětí běžné populace má dostatek vloh a schopností k uvedeným činnostem a není pro ně problém zvládnout jejich realizaci na velmi dobré úrovni - tedy vcelku přesně. Záleží ovšem na míře „nasazení“ dítěte, na jeho motivaci, koncentraci, momentální náladě a také na četnosti opakování cvičení. Nezapomínejme, že pro dítě jsou hudební činnosti přirozené, nikterak obtížné, a hlavně - děti milují určitou míru náročnosti, baví je zkoušet něco ne zcela běžného, co mnohým nejde tak dobře - máme zkušenost, že právě díky hudebním činnostem mnohé děti zažívají pocit úspěšnosti, který při jiných činnostech zatím nepoznaly - projeví se jejich šikovnost hudební i motorická.

Čtěte také: Více o kamenech Zvěrokruhu

Vývoj řeči a multilingvismus

Odborný článek pojednává o vlivu změn multilingvního prostředí na řečový vývoj dítěte. Základem práce jsou případové studie a jejich analýza. Bilingvní, případně multilingvní výchova s sebou nese mnoho specifik, která široké veřejnosti často nejsou dostatečně známa. Bohužel však i někteří odborníci mohou být nejisti v otázkách týkajících se problematiky jazykové rozmanitosti, která se dnešních dětí dotýká čím dál znatelněji. V našich podmínkách toto téma stále není dostatečně probádáno, proto i tvorba tohoto materiálu nebyla jednoduchým úkolem. Setkání s několika takovými dětmi dalo vzniknout textu popisujícímu jejich cestu dosavadním životem. Čtenář zjistí, kde děti pobývaly, s jakým někdy až neuvěřitelným množstvím jazyků se děti setkaly, či jakým způsobem se k výchově stavěli jejich rodiče.

Fáze vývoje řeči

Vývoj řeči je u každého dítěte jiný. Doporučujeme dítě povzbuzovat a motivovat. Neupozorňujeme na to, co se nedaří, posilujeme to dobré. Vždy oceníme každé zlepšení (i když není rovnou stoprocentní), snahu dítěte a dobrou spolupráci. Chcete dítě rozmluvit? Chce to hlavně trpělivost a pomalé krůčky - postupujeme vždy od nejjednoduššího. Před tím, než dítě začne používat jednotlivá slova, se u něj objevuje chuť k opakování slov. Fáze opakování slov je nutný odrazový můstek pro samotnou aktivní slovní zásobu dítěte. Snažíme se navodit atmosféru důvěry a podporujeme chuť opakovat (např. slova, která se dítěti daří, stále posilujeme dalším opakováním a doprovázíme projevy radosti z úspěchu). Opakování běžně postupně vymizí a dítě začíná pojmenovávat a komentovat věci, jevy a situace spontánně samo. S rozvojem aktivní slovní zásoby se dítě učí, že pomocí slov může označovat osoby a předměty. Tedy slova (znaky) začínají nahrazovat reálné předměty (Bednářová & Šmardová, 2007).

My dospělí napomáháme rozvoji slovní zásoby dítěte tím, že komentujeme (pojmenováváme), co všechno my i dítě vidíme, děláme, slyšíme, prožíváme. Dochází tak k pevnému a jasnému spojení mezi předmětem, činností a slovem (znakem) (Bednářová & Šmardová, 2007). S tím souvisí i první věk otázek, dítě se mezi 1,5 až 2 lety ptá „Kdo je to?“, „Co je to?“. Mezi 3-4 lety klade otázky „Proč?“ a „Kdy?“. Na tyto časté a v rychlém sledu opakované dotazy je třeba trpělivě odpovídat, i tím podporujeme bohatou slovní zásobu dítěte. První slova se objevují přibližně v 1 roce věku dítěte, kdy dítě používá tzv. jednoslovné věty. Z podstatných jmen a sloves skládá obvykle dítě ve věku 1,5 až 2 roky nejprve dvouslovné věty a později, od 2,5 let, vznikají víceslovné věty. Nejprve se rozšiřuje věta o jedno slovo, dítě tak vytváří větu o třech slovech. Mezi 3. a 4. rokem začíná dítě používat souvětí (nejprve souřadná, následně podřadná). Po 4. roce začíná dítě pozvolna časovat a skloňovat. Nejprve rod, potom číslo a nakonec pád.

CO BY MĚLO DÍTĚ UMĚT MEZI 3-4 ROKEM?

  • Dítě ve 3 letech věku: Mělo by pojmenovat běžné věci na obrázku, ukázat obrázek věci podle použití, ukázat na obrázku činnost. V tomto věku obvykle dítě chápe pojmy „já, moje“, správně používá souhlas „ano“ a odmítnutí „ne“, odpovídá na otázky „Co děláš?“, „Kde?“. Zajímá se o obrázkové knížky a krátké příběhy. Běžně tříleté dítě upřednostňuje slovní formu komunikace, již má zkušenost, že pomocí řeči dosahuje svého cíle.
  • Mezi 3 a 3,5 lety: Dítě ukáže obrázek podle podstatného znaku a klade otázky „Proč?“, „Kdy?“. Dokáže říci, co je na obrázku. Reprodukuje jednoduchou říkanku, chápe jednoduché protiklady a identifikuje věci podle společných podstatných znaků. Umí říci své jméno, jména sourozenců a kamarádů. Pokouší se o krátkou konverzaci.
  • Ve 4 letech: Mělo by dítě umět přiřadit obrázky k nadřazeným pojmům, ukázat obrázek podle aktuální situace. Obvykle rádo poslouchá pohádky a chápe jejich děj. Spontánně vypráví podle obrázku. Dítě v tomto věku by mělo umět vysvětlit, na co máme pusu, kolo, knihu atd. S vizuálním znázorněním doplní protiklady. Spontánně informuje o zážitcích, pocitech a přáních. Umí předat krátký vzkaz (Šmardová & Bednářová, 2007).

Případové studie multilingvního prostředí

Výzkumný vzorek tvoří dvě rodiny, z toho čtyři děti ve věku 8-13 let. Všechny děti vyrůstají v multilingvním prostředí. První rodina (rodina A) často mění místo pobytu v rámci různých zemí. Druhá rodina (rodina B) žije permanentně na jednom místě. Jazykové strategie obou rodin byly v průběhu života dětí měněny. Výzkum probíhal kvalitativním způsobem, díky čemuž byly zpracovány případové studie. Pro získání dat jsme zvolili metody na základě publikace J. Hendla (2005).

Metody sběru dat

  • Anamnestický dotazník: Dotazník byl sestaven ve dvou verzích, anglické a české. Zahrnuje údaje rodičů a sourozenců, osobní anamnézu a doplňující otázky specifikující vývoj a životní události jedince. Další otázky pro doplnění celkového obrazu dítěte byly pokládány rodičům ústní formou.
  • Hodnocení úrovně mateřského jazyka: Úroveň vývoje mateřského jazyka posoudí rodič. Zhodnotí schopnost aktivní komunikace v daném jazyce, schopnost číst a psát adekvátně věku dítěte.
  • Vyšetření úrovně českého jazyka: Vzhledem ke skutečnosti, že v České republice neexistuje standardizovaný materiál pro vyšetření úrovně jazyka, vycházeli jsme ze zkušeností, které byly získány v průběhu studia a absolvování odborných logopedických praxí. K vyšetření komunikační schopnosti bylo využito metody polostrukturovaného rozhovoru. Tuto metodu je nutné přizpůsobit věku vyšetřovaného a jeho úrovni schopnosti komunikovat v českém jazyce. Proto byly sestaveny pouze záchytné body rozhovoru s následnou volnou taktikou průběhu. Co umíš říct česky? Představíš se? Kde bydlíš? Dále byl do vyšetření zařazen test opakování vět podle Grimmové. Úroveň sluchové percepce byla vyšetřena pomocí zkoušky sluchového rozlišování podle Wepmana a Matějčka.
  • Vyšetření úrovně dalšího jazyka: V případě anglického jazyka byla úroveň vyšetřena pomocí volného rozhovoru a popisu obrázku. Obrázky byly zvoleny stejně jako pro vyšetření úrovně českého jazyka.
  • Vyšetření laterality: Především v případě vyšetřovaných dětí pocházejících z rodin vyznávajících islám je považována zkouška laterality za vhodnou. Důležitost tohoto vyšetření je na místě také z důvodů, které uvádí Zelinková (2009). Současné výzkumy totiž ukazují, že lateralita smyslových orgánů je podstatně složitější. Je dokázáno, že podněty přijímané pravým uchem jsou vnímány levou hemisférou a naopak. Pravé ucho tak vnímá přednostně řečové projevy. Pokud dítě preferuje levé ucho, můžou se objevit obtíže ve vnímání řeči.
  • Hodnocení rozdílů mezi mateřskou a novou kulturou: Je nutné zhodnotit náboženské rozdíly, zvyklosti, denní režim, rodinné vztahy, rozdíly v rámci učebních materiálů a jejich vliv na vztah dítěte k novému jazyku.

Příklad případové studie - Danyal

Rodiče obou chlapců jsou původem z Pákistánu. Matce v době prvního těhotenství bylo 27 let. Jejím nejvyšším dosaženým vzděláním je titul Ph.D. a momentálně pracuje jako výzkumný pracovník. Otec chlapců pracuje jako soukromník v oblasti výpočetní techniky a v tomto oboru má vysokoškolské vzdělání. Rodina opustila svou rodnou zemi v září roku 2009. V dubnu roku 2015 přišel do rodiny nový člen, dívka Nida. Matka během dvou měsíců po jejím narození opět nastoupila do práce a péči o děti zastává především otec, který pracuje z domácnosti. Matka většinu dne tráví na pracovišti a občas absolvuje zahraniční cesty po Evropě. Citové vazby v rodině jsou na dobré úrovni. Rodina spolu tráví velké množství volného času, absolvují výlety po okolí a s dětmi podnikají různé sportovní aktivity. To se dle našeho názoru odvíjí od jisté izolovanosti od společnosti, způsobené neznalostí českého jazyka. Rodina je nábožensky založená. Matka i otec vyznávají islám a některé tradice rodina dodržuje i zde v Česku. Opomíjeny nejsou pravidelné modlitby či dodržování ramadánu. Chlapci nenavštěvují školní jídelnu, stravují se doma správně připravenými potravinami. Ve věku šesti let se začínají učit číst v koránu a ten je psán arabsky. Pro děti je to v jejich mnohojazyčném prostředí jistě další zátěž. Nepozorovali jsme žádná další významná omezení, která by plynula z jejich vyznání. Rodina pravidla ohledně stravování dodržuje, k dětem je však shovívavější. Oblékají je podle současné módy a matka nenosí zahalené vlasy.

Čtěte také: Skupina profesí truhlář

Danyal je nejstarší ze tří sourozenců. Narodil se v lednu roku 2003 předčasně ve 36. týdnu těhotenství. Podle matky po porodu nenastaly žádné větší komplikace a dítě nebylo umístěno v inkubátoru. Danyalův psychomotorický vývoj probíhal v prvním roce života v normě. Lidé v jeho nejbližším okolí mezi sebou mluvili rodným jazykem - urdštinou. Již v tomto věku se setkal s mluvenou angličtinou matky i otce, ale velmi sporadicky. První slova se objevila ve 13 měsících v urdštině. Od počátku vývoje sleduje jako dominantní ruku pravou. Po třetím roce života začala matka aktivně mluvit na dítě anglicky. Velice intenzivně se u Danyala rozvíjela slovní zásoba. Začínal chápat význam několika anglických slov, v řeči je však aktivně neužíval. Svou školní docházku započal v Pákistánu v mateřské škole Montessori. V mateřské škole se dítě setkává s anglickým jazykem, který děti v Pákistánu ve velkém zastoupení provází po celou dobu školní docházky. Podle matky je na děti již v tomto věku vyvíjen větší tlak než v mateřských školách v České republice. Po absolvování mateřské školy nastoupil do 1. třídy základní školy. V té době mu bylo 5 let. Matka hodnotí systém školní docházky v Pákistánu jako neuspokojující. Ve státní škole jsou děti zařazeny do třídy mezi dalších 50-60 žáků, učivo je již od počátků velmi těžké, strukturované na odborné předměty a podle jejího názoru jsou děti přetěžovány. I přes tuto skutečnost si Danyal vedl velmi dobře. V září 2009, před nástupem do druhé třídy, se rodina přestěhovala do České republiky a on nastoupil opět do první třídy základní školy. Adaptace na změnu prostředí probíhala delší dobu, přesto v klidu a relativní pohodě. Jeho třídní učitelkou byla mladá žena, která přestože neuměla kvalitně anglicky, se Danyalovi individuálně věnovala a snažila se jej šetrně navést k českému jazyku. Matka podotkla, že učivo první a druhé třídy v této době nebylo tak náročné, jako když školní docházku nastoupil jeho mladší bratr. Danyal neměl problém postoupit do vyššího ročníku, česká slovíčka i gramatiku přijímal poměrně rychle. Díky své kamarádské povaze měl snahu komunikovat s ostatními dětmi a zapojoval se do společných činností, což motivovalo jeho vrstevníky pomáhat mu a skamarádit se. Ve druhé třídě navázal bližší přátelský vztah se svým spolužákem. Během letních prázdnin se matce naskytla možnost pracovat ve vědeckém výzkumu ve Švédsku, a tak se celá rodina odstěhovala. Chlapec opět nastoupil do první třídy na zdejší mezinárodní základní škole. Mezi hlavní vyučovací jazyky patřila angličtina a švédština v přibližném poměru 1 : 1. Úspěšně absolvoval první ročník s kladným výstupním hodnocením a velkou část ročníku druhého, švédština se tedy zařadila mezi další používaný jazyk v 8. roce věku dítěte. Po skončení výzkumného projektu se rodina vrátila do Pákistánu a jeho školní docházka byla na několik měsíců přerušena. Stalo se tak z toho důvodu, že dítě opakovaně odmítalo nastoupit zpět do základní školy v Pákistánu. Od října roku 2013 se rodina vrátila zpět do Česka. Přestože byl chlapec zařazen o ročník níž, neměl problém navázat nová přátelství a absolvoval s uspokojivými známkami. V pátém ročníku základní školy, i přes své omezené jazykové schopnosti, zvládl absolvovat Dětskou univerzitu, která probíhá formou interaktivních přednášek různých vysokoškolských oborů. Ve školním roce 2015/2016 byla rodina nucena změnit bydliště, tentokrát pouze v rámci České republiky, opět z důvodu pracovní angažovanosti matky. Danyal další změnu nesl již těžce. Školní prospěch v pololetí vykazoval výrazné zhoršení, překvapivě i v matematice. Sám se cítí v novém městě nespokojený, často vzpomíná na staré kamarády a školu.

U Danyala se jedná o multilingvismus sekvenční a pozdní. Osvojování jazyků neprobíhalo souběžně a vyrovnaně. Rodiče nelpí na striktním dodržování pravidel při používání jazyků. Urdština je Danyalovým rodným jazykem, se kterým se setkával od nejútlejšího věku v rodině i ve svém nejbližším okolí. Tento jazyk se v rodině stále používá jak ve vztahu mezi dospělými, tak ve vztahu rodič - dítě. Během školní docházky v Pákistánu se učil základům upraveného arabského písma nastalík. Toto písmo se používá k zápisu urdštiny. Dnes však tímto písmem není schopen psát, ani číst. Povinností každého muslima je schopnost číst v koránu, který je psán arabským písmem. Největší rozvoj angličtiny nastal v období příchodu do Švédska, kde absolvoval školní docházku na mezinárodní základní škole. Jak ve Švédsku, tak v České republice si děti navykly sledovat pohádky i dětské seriály v anglickém jazyce. Díky výuce angličtiny na mezinárodní škole ve Švédsku a povinné výuce anglického jazyka na základní škole v České republice je schopen anglicky číst i psát. Dítě správně používá gramatická pravidla, slovní zásoba je bohatá. Dítě nemá problém v anglickém jazyce komunikovat o jakémkoliv tématu přiměřeném jeho věku jak s vrstevníky, tak s dospělými osobami. Angličtina je přirozeným komunikačním jazykem mezi oběma sourozenci. Setkání s českým jazykem bylo pro Danyala významnou situací, jelikož byl nucen přijmout několik nových rolí, které jsou samy o sobě velmi náročné na dětskou psychiku. Mluvní projev dítěte v českém jazyce je převážně plynulý, zpomalení či pomlky jsou způsobeny občasným hledáním správných slov. Pokud nemůže najít slovo, snaží se jej opsat českými výrazy, nepoužívá primárně anglická slovíčka. Odchylky ve výslovnosti nejsou příliš nápadné. Žádná z hlásek českého jazyka není tvořena vadně. Věty tvoří spíše jednoduché, souvětí jsou méně častá, objevují se časté chyby v syntaxi. Test opakování vět vykazuje vyšší chybovost, chlapec zopakoval správně 7 vět z 10, těžší verze nebyla vyšetřována. Ve zkoušce sluchové diferenciace se neobjevily chyby. Mezi dalšími chybami v rámci morfologicko - syntaktické roviny jsme zaznamenali chybné stupňování přídavných jmen, ojediněle chybné tvoření množného čísla a budoucího času ve větě. Slovní zásoba chlapce není na stejné úrovni jako u jeho vrstevníků. Danyal má k českému jazyku kladný vztah, je schopen se v tomto jazyce citově vyjadřovat. K vyšetření laterality byl použit anglický překlad zadávání k eliminaci případného neporozumění úkolu. Míra preference ruky byla vyhodnocena jako DQ = 90, značící zcela vyhraněnou pravorukost. Ztráta 10 bodů je charakterizována hodnocením dvou úkolů zkoušky jako nevyhraněné. Vyšetření očí ukázalo preferenci pravého oka, vyšetření uší značilo také preferenci pravého ucha. Typ laterality hodnotíme jako souhlasný - P/p. Bylo zjištěno, že chlapec přepíná mezi jazykovými kódy češtiny, angličtiny i urdštiny dle toho, se kterou osobou hovoří a v jakém prostředí se právě pohybuje.

Nasim se jako mladší bratr narodil v březnu roku 2007. Porod proběhl 10 dnů před plánovaným termínem. Matka udává, že v zemích Asie je velmi časté, že se děti rodí před termínem.

Nezbytné soubory cookie pomáhají učinit webové stránky použitelnými tím, že umožňují základní funkce, jako je navigace na stránce a přístup k zabezpečeným oblastem webové stránky. Bez těchto souborů cookie nemůže web správně fungovat. Preferenční cookies umožňují, aby si stránka pamatovala informace, které upravují, jak se stránka chová nebo vypadá. Např. vaše přihlášení, obsah košíku, zemi, ze které stránku navštěvujete. Statistické cookies pomáhají provozovateli stránek pochopit, jak návštěvníci stránek stránku používají, aby mohl stránky optimalizovat a nabídnout jim lepší zkušenost. Veškerá data se sbírají anonymně a není možné je spojit s konkrétní osobou. Marketingové cookies se používají ke sledování pohybu návštěvníků napříč webovými stránkami s cílem zobrazovat jim pouze takovou reklamu, která je pro daného člověka relevantní a užitečná.

Čtěte také: typy asfaltových směsí a jejich využití v praxi

tags: #rytmicka #reprodukce #podle #zlaba #vysvětlení

Oblíbené příspěvky: